Lidstvo překonalo další velkou metu, která naši civilizaci posune o pěkný kus dál. Ano, dokázali jsme rozjet starý dobrý Doom na barevné žárovce Ikea Trådfri! Tedy možná...
Úspěchu jsme si totiž užívali jen pár desítek hodin, než po sobě autor zametl všechny stopy. Smazal krátký zápisek a video na YouTube, které mělo vše dokazovat.
Ať už byla důvodem žádost Ikey, nebo to celé byla jen jedna velká blamáž, faktem zůstává, že je Doom jedním z nejportovanějších kusů softwaru napříč těmi nejpodivnějšími platformami. Tedy hned po Linuxu. My se dnes na některé z těch nejšílenějších podíváme v rychlé listovačce.
Doom na žárovce (v pozadí). Autor už nicméně všechny důkazy smazal
I jednoduché chytré žárovky mají výkonný čip
Než ale klepnete na další kapitolu, dovolte mi alespoň drobné technické pozadí k tomuto případu. Bylo by možné rozjet Doom na žárovce? Teoreticky ano, Trådfri totiž není žádná vykopávka, ale LED s konektivitou a dálkovým ovládáním.
Jsem RGB LED s bezdrátovým armovým SoC MGM210L a údajně na mě může běžet Doom
K tomu potřebuje nějaký mikrokontroler, kterým je v tomto případě SoC MGM210L (PDF) od Silicon Labs. Čip si poradí s rádiovými protokoly Bluetooth 5.1, Thread, Zigbee a dostatečný výpočetní výkon dodává 32bitový ARM Cortex-M33 s pracovním taktem 38,4 MHz, 96 kB RAM a poměrně solidním 1 024kB úložištěm.
Vzhledem k tomu, že první Doom vyšel na sklonku roku 1993, kdy se schopnosti tehdejších osobních počítačů od současných žárovek Ikea zase tolik nelišily, mohlo by to po patřičných úpravách opravdu fungovat.
Jako zobrazovač autor použil podobný modul TFT LCD displeje. Často mají připájený i slot SD karty, ze které lze načítat rozměrnější data. Možná to byl i tento případ
Čip má k dispozici 12 digitálních signálů GPIO, na kterých mohou běžet obvyklé sběrnice I²C a SPI, s nimiž běžně pracujeme i v našem seriálu Pojďme programovat elektroniku. A právě SPI použil autor celé legrace k připojení modulu barevného TFT LCD displeje. Už od pohledu se jedná o hojně rozšířený displej z Aliexpressu apod. za pár kaček a nejspíše s řadičem ILI9341. Na pár řádcích kódu jej s patřičnou knihovnou velmi snadno oživíte i v jednoduchém Arduinu.
Source porty Doomu
V každém případě, za snadnou přenositelností Doomu v podstatě na jakýkoliv kus elektroniky, který má nějaký čip, do kterého lze zapisovat, stojí nepřeberné množství source portů: neoficiálních modifikací herního enginu v podstatě pro jakoukoliv myslitelnou procesorovou architekturu.
Takže to bychom měli základní encyklopedickou omáčku a teď už hurá na ty bláznivé Doomy. Nějaká žárovka od Ikey je totiž nakonec dost možná jen slabý odvar.
Doom na těhotenském testu (jen napůl)
Asi nejbizarnější port pochází z loňského podzimu, kdy Twitterem prolétlo toto video a nasbíralo přes sto tisíc lajků. Doom v něm běží na maličkém monochromatickém OLED uvnitř elektronického těhotenského testu!
Celé to má jeden háček. Byť video převzala hromada médií a v mnoha kopiích přežívá i na YouTubu, všechno je trošku jinak. Autor totiž vyměnil základní LCD za prototypovací OLED, který ke všemu ovládá vlastní prototypovací deskou a nikoliv integrovaným obvodem samotného testu! A co je nejhorší, nejedná se o Doom v pravém slova smyslu, ale jen o video – gameplay, jehož přehrávání autor ovládá na klávesnici. nutno podotknout, že to vše přiznává i na svém Twitteru, dodatečný tweet si už ale zjevně přečetl jen málokdo.
Ve skutečnosti bylo všechno jinak, což autor sám přiznává hlouběji ve vláknu, jenže i na Twitteru se už dnes čtou jen první tweety.
Až tedy uvidíte nějaký další a zdánlivě věrohodný bizarní port Doomu nebo něčeho jiného, mějte na paměti, že dokud to není na GitHubu aspol., nelze tomu spolehlivě věřit.
Doom na Apple Watch
Doom se už v roce 2009 dočkal oficiálního portu pro iOS, na který dohlížel samotný John Carmack. Na podzim roku 2015 se pak na YouTubu objevilo toto video od Liora Tubiho.
Doom na hodinkách Apple Watch vychází ze source portu nDoom určeného pro ta nejjednodušší zařízení (kalkulačky aj.) a Tubi jej tehdy společně s kolegy z telavivské pobočky Facebooku zbastlil během desetihodinového hackathonu. Důvod? Zrovna vyšla beta watchOS 2, tak si s ní chtěli pohrát. Podařilo se.
Doom na MackBook Pro Touch Baru
O rok později se na YouTubu objevil asi ten nejbizarnější z bizarních portů Doomu. Doom na dotykovém proužku MackBooku Pro! Neptejte se nás, k čemu je to dobré, neptejte se nás, jestli je to použitelné, ale stejně jako dva miliony dalších si to video prostě spusťte!
Doom na kalkulačkách Texas Instruments
Co by to bylo za Doom, kdyby neběžel na grafických kalkulačkách? Třeba tady na této s monochromatickým LCD displejem od Texas Instruments.
A abychom nezapomněli, černobílou kalkulačkou to samozřejmě neskončilo, komunita kalkulačkových doomerů totiž samozřejmě rozjela svoji milovanou hru i na barevné řadě TI Nspire CX!
Doom na barevné kalkulačce (Zdroj: Tiplanet.org)
Doom 2 na tlačítku klávesnice
Položme si kruciální otázku: Proč proboha hrát Doom na kalkulačce, Touch Baru nebo na Apple Watch, když si ho přece můžeme užít na jednom jediném tlačítku klávesnice Optimus Maximus. Tato sama o sobě bizarní klávesnice se na scéně objevila v roce 2007 a na každém tlačítku měla místo popisků maličké displeje.
Bylo tedy jen otázkou času, kdy se na YouTube objeví něco takového:
Doom na displeji tiskárny Canon Pixma
Tiskárnu jsem z domu vyhodil už před lety a poté, co mi v ní definitivně zaschl inkoust. Ach, jakou osudovou chybu jsem to proboha udělal, vždyť mohla dále sloužit jako skvělá herní konzole. Alespoň tedy podle tohoto videa, ve kterém hackeři z Context Information Security patřičně upravili firmware jednoho z modelů řady Canon Pixma.
Doom na fotoaparátu Kodak DC260
Kodak DC260 patřil k těm nejstarším komerčním digitálním fotoaparátům. Na scéně se objevil v roce 1998, nabízel úctyhodné rozlišení 1,6 megapixelů a co je zdaleka nejdůležitější, rozjedete na něm port DoomD. Mimochodem, nejen na něm, ale i na hromadě dalších modelů z řady HP Photosmart, Pentax aj.
Doom na průmyslovém stroji
Čím se baví operátor/programátor CNC strojů? Zvláště pokud to jsou obráběcí stroje na řezání PVC s výkonným počítačem a (dle snímku) s Windows? Spouští na nich DOSBox a v něm Doom 2. Tedy alespoň jako na této fotce z Redditu. Prý to tehdy byla mašina za půl milionu dolarů. Nelze než doufat, že tuzemští operátoři CNC na svých mašinkách raději sledují Týden Živě.
Pane šéf, tak ty PVC laťky už jsou nařezaný...
Doom na bankomatu
Pokud máte v garáži bankomat (!), Doom samozřejmě rozjedete i na něm. Jejich počítače totiž zpravidla ovládá Windows, některý z Linuxů/Unixů a u těch prehistorických z přelomu století třeba i OS/2 od IBM. Porty Doomu existují samozřejmě pro všechny zmíněné platformy, takže je to brnkačka.
Doom na iPod Nano
Doom si samozřejmě zapaříte i na dnes už stařičkém hudebním přehrávači iPod Nano. Třeba jako tady vicehb21, který se pochlubil na YouTube. Komunita totiž pro iPod brzy po uvedení zbastlila iPodLinux, no a jak už jsme si řekli v předchozích kapitolách, na Linuxu je k dispozici celý zástup nejrůznějších portů této legendární hry.
Doom na osciloskopu
Doom mají radí také elektroinženýři. Každý správný elektrotechnik má totiž na pracovním stole osciloskop a každé malé dítě dobře ví, k čemu tato božská krabice ve skutečnosti slouží. Ano, je to v prvé řadě herní konzole; až poté analyzátor elektrických signálů.
YouTube je plný Doomů na osciloskopech, takže pěkně popořadě. Nejprve monochromatický Tektronix 2220:
Pak barevný Rigol MSO5104:
A do třetice ještě na osciloskopu Hitachi V-422... Ale pozor, toto není Doom. Toto je Quake! Autor se v tomto případě pochlubil s implementací. Hra neběží přímo na jednoduché mašině, ale na běžném počítači mimo záběr. Pekkavaa na něm obraz převádí na zvukové vlny, které ze vstupu konečně kreslí osciloskop jako 2D vektorovou grafiku.
Pokud jste se už naučili programovat v Brainfucku a Sheldon Cooper je váš méně bystrý brácha, v tomto článku najdete kompletní popis, jak to ten šílenec dokázal. Nechybějí ani nahrávky ve WAV a FLAC, jejichž zvukový signál stačí pustit do osciloskopu.
Když ze zvukových vln uděláte 2D grafiku
Doom na bramborách
Komunita, která se snaží rozjet Doom na jakémkoliv zařízení, má i svoji vlastní subkulturu. Ta se pro změnu snaží spustit hru na bizarních zdrojích elektřiny. Čtvrthodinové video níže popisuje dojemný příběh mladíka, který se několik dnů pokoušel rozjet Doom na černobílé kalkulačce TI-84 Plus, přičemž tužkové baterie nahradil desítkami brambor. Jak to dopadlo? Však se podívejte.
Pokud vás téma bramborových baterií (lze použít i jinou chutnou zeleninu a ovoce) zaujala, můžete si postavit vlastní. Stačí kus mědi pro katodu, kus zinku pro anodu a bramboru jako elektrolyt. Teslu tím sice jen tak nenastartujete, ale LED už rozsvítíte. Zvláště když napětí a proud navýšíte sériovým a paralelním zapojením vícero brambor dohromady.
Bramborová baterie (Zdroj: Instructables)
Doom ve webovém prohlížeči
Gratulujeme, dostali jste se do posledního levelu a čeká vás sladká odměna. Doom a hromada dalších devadesátkových her běží samozřejmě i ve webovém prohlížeči.
Doom, Heretic, Hexen ve webovém prohlížeči! Teď hned všeho nechte, jde se pařit
Teď hned proto všeho nechte, vyťukejte na počítači adresu browser-doom.io a nechte se unést fotorealistickou grafikou konce 20. století. V nabídce je také Heretic, Hexen a další šlágry, na kterých vyrostla hromada z nás.
Doom na střevních bakteriích
Přidala i Lauren Ramlan, biotechnoložka z MIT, a sepsala obecný postup, jak vyrobit displej pro Doom z matice 32×48 speciálně vyšlechtěných bakterií E. Coli a s uměle vloženým GFP (zeleným fluorescentním proteinem).
Lauren popisuje, jak proměnit bakterie v monitor pro Doom:
Tato zobrazovací metoda se už používá nějaký ten pátek, nebohé střevní bakterie pak zvesela září jako vánoční stromeček, Lauren je však první, kterou napadlo, že by mohly fungovat jako pixely displeje.
Působením dalších a řízených metabolických reakcí se jednotlivé bakterie rozsvítí, nebo naopak zhasnou, no a když je vypěstujeme v umělé mřížce oněch 32×48 políček, jejich shluky pak budou tvořit samotné pixely s 1bit barevnou hloubkou (svítí × nesvítí).
Lauren se pochlubila jen modelem v Pythonu
Má to jen jednu na kráse. Jestli by to mohlo fungovat, potvrdí leda až nějaký reálný experiment, Lauren se totiž pochlubila pouze modelem napsaným v Pythonu. Ten má sice pracovat se skutečnými parametry bakterií a proteinů, nicméně chybí jakýkoliv doklad výsledků na živé hmotě.
Jak by to tedy mohlo fungovat? Bakterie samy Doom nehrají, ale pouze ho zobrazují – fungují jako monitor. Skutečné filmové políčko hry tedy nejprve zmenšíme, barevně zjednodušíme a podle toho, jestli má daný pixel svítit, nebo být zhasnutý, excitujeme jednotlivé shluky bakterií.
Dva a půl filmových políček denně
Má to ale jeden háček. Zatímco běžné herní monitory pracují s obnovovací frekvencí okolo 165 Hz, bakterie zatím tak rychlé nejsou a celý excitační proces jednoho filmového políčka zabere 70 minut.
Aby toho nebylo málo, dalších 8 hodin pak trvá, než se navrátí do výchozího stavu. Suma sumárum, dělá to zhruba 2,5 filmových políček denně, což není pro plnohodnotný herní zážitek úplně ideální. Podle výpočtů by tak jedna celá hra zabrala nějakých 600 let, což bude v našich podmínkách dost možná časem odpovídat délce jedné průměrné mezigenerační hypotéky.
Pokud ale nemáte pro příštích šest století co na práci, trpělivé bakterie a kvanta zeleného fluorescenčního proteinu, směle do toho.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Vyzkoušet za 1 Kč
Nebo samostatné Živě Premium
