15 procesorů Pentium III ve srovnávacím testu

Určitě vás někdy zajímalo, jaký je reálný rozdíl mezi všemi typy dostupných procesorů Pentium III od 500 MHz do 1 GHz. Tady to máte.
Určitě vás někdy zajímalo, jaký je reálný rozdíl mezi všemi typy dostupných procesorů Pentium III od 500 MHz do 1 GHz. Bohužel není v možné u nás sehnat všechny tyto procesory najednou, prakticky nelze tento srovnávací test provést. Pokud ovšem nemáte v počítači gigahertzový procesor s odemčeným násobičem. Uvedené podmínky se pak dají velmi dobře nasimulovat. Stačí, když si nastavíte potřebnou frekvenci sběrnice a násobič v BIOSu.

Třináctá komnata Intelu

Procesor přišel v sestavě se základní deskou Intel D815EA (tato deska neumožňuje měnit ani násobič, ani frekvenci; je přece od Intelu). Ani bych tedy nezjistil, že má odemčen násobič, kdybych jej nevložil do jiné desky, kde byl násobič v BIOSu nastaven na 8 (BIOS pak ukázal frekvenci 1066 MHz); procesor má nastaven násobič na 7,5 – při frekvenci sběrnice 133 MHz to udělá přesně 1 GHz. Díky tomuto procesoru jsem nasimuloval celkem 15 kombinací na frekvenci 133 a 100 MHz. Na sběrnici 100 MHz šlo o frekvence 500 – 800 MHz po kroku 50 MHz, na sběrnici 133 MHz pak od frekvence 533 MHz – 1 GHz s krokem 66 MHz.

Intel BX stále jede nejlépe

Test byl proveden v sestavě s deskou MSI BX Master, tedy s čipsetem Intel 440BX. Ta však nepodporuje oficiálně frekvenci sběrnice 133 MHz, protože při ní neumí správně nastavit dělící poměr pro frekvenci sběrnice AGP, která za normálních okolností činí 66 MHz. Pro 66MHz frekvenci FSB se nastavuje dělitel na 1:1, při 100 MHz pak na 2:3. Při frekvenci 133 MHz by se tedy dělitel měl změnit na 1:2 – to však BX neumí a není způsob, jak ho to naučit. Dělitel totiž nastavuje přímo čip jižního mostu (south bridge). Při 133MHz FSB tedy dělitel zůstává na 2:3, frekvence AGP se tedy nastaví na 89 MHz. Tato frekvence však může některým grafickým kartám problémy, navíc se při vysokých frekvencích vypínají některé funkce sběrnice AGP. Nové karty však většinou bez problému vysoké frekvence přežijí. Test proběhl na kartě Creative Blaster GeForce 2 GTS, která bez problému vydržela i rovných 100 MHz při frekvenci sběrnice 150 MHz (to když jsem zkoušel, kolik ještě vydrží moje paměti PC133 právě zde se jejich bezproblémový chod zastavil).

Proč jsem nepoužil pro test desku s čipsetem, která frekvenci sběrnice FSB 133 MHz podporuje korektně? Jak VIA Apollo Pro 133A, tak Intel 815 mají při této frekvenci nižší výkon, proto oba čipsety procesor oproti i440BX lehce brzdí (situace se však může změnit, až budou k dispozici nové revize desek a BIOSů).

Poznámka: Pokud přetaktujete sběrnici AGP, musíte také počítat s tím, že grafická karta bude více topit. Proto je vhodné karty bez aktivního chladiče čipu dovybavit speciálním větráčkem do prázdného slotu pod grafickou kartu, který bude foukat chladnější vzduch na čip karty.

Další komponenty testovacího počítače následují: paměti SDRAM 128 MB PC133, disk Western Digital 15,2 GB 7200 ot. Ultra ATA/66, Windows 98 SE, DirectX 7.0a CZ, ovladače grafiky nVidia Detonator 5.32. Paměti měly v BIOSu nastaveno nejrychlejší časování a CAS Latency 3 (při nastavení 2 padaly testy, zkoušel jsem další 3 značkové moduly, z nichž při použití některých kousků se při CAS 2 odmítl počítač úplně nastartovat). Použit byl chladič Titan Majesty Cooler M1AB (chladí do 1 GHz) + dva přídavné větráky zajišťující cirkulaci vzduchu ve skříni.

Poznámka: Celkem jsem testoval pět kousků modulů PC133 o velikosti 128 MB, a to jak v desce Intel D815EEA, tak MSI K7T Pro, bezproblémový však byl jen chod na CAS 3; jen jediný modul dokázal při CAS 2 pracovat ve Windows, testy však občas padaly. Nedávno mi dokonce volal jeden uživatel, že mu značkové paměti PC133 nechodí na CAS 2 ani při nastavení frekvence 100 MHz a naopak, že mu paměti PC100 chodily při CAS 3 na 133 MHz!

I když je tedy BX nejstarší čipset, v současnosti jde stále o nejvýkonnější kousek. Samozřejmě, toto prvenství mu vydrží jen do té doby, než se odladí BIOSy základních desek s čipsetem i815E a základní desky samotné. I čipsetu i440BX to trvalo, než desky tímto čipsetem osazené získaly dnešní výkon; ostatně, že výkon desky může časem vzrůst, je patrné z mého testu desky Octek s čipsetem VIA Apollo Pro 133A.

Pár testů pod kapotou

Testy, které jsem provedl, jsou veskrze standardní. Syntetický test výkonu procesoru (jednotky CPU a FPU) v SiSoftu Sandře 2000, test propustnosti pamětí při 100 a 133 MHz (naměřené výsledky jsou si při jednotlivých frekvencích procesoru a stejné frekvenci FSB téměř rovné). Reálný výkon jsem měřil na 3D Marku 99 Max a 3D Marku 2000 v rozlišení 800 x 600 v 16bitové barvě (Direct3D) a Quake III Arena (timedemo1, q3demo1, vypnutý zvuk).

Propustnost paměťové sběrnice i440BX při 133 MHz (1 GHz) 412 455
Propustnost paměťové sběrnice i440BX při 100 MHz (800 MHz) 311 349

Z testu je poměrně dobře vidět, jaké jsou rozdíly výkonu procesorů na stejné frekvenci při frekvenci sběrnice 100 a 133 MHz. V Quake III Arena je v 16 bitech rozdíl až 15 procent, v 3D Marku 2000 pak necelých 10 procent. Při stejné ceně je tedy vhodnější volit procesor pro 133MHz sběrnici. Na druhou stranu se tyto procesory hůře přetaktovávají – ze 100 MHz můžete jít až na 150 MHz, ze 133 MHz ovšem také; větší prostor pro přetaktování tedy poskytují právě 100MHz kousky. A proč test 100MHz procesorů končí na 800 MHz? Inu proto, že vyšší násobič než 8 deska nedovolí nastavit, a to ani nová deska Soyo SY-7ISM s čipsetem i815E. BIOS se totiž spoléhá na to, že si pracovní frekvenci nastaví procesor sám podle uzamčeného násobiče; nepočítá s tím, že by někdo mohl použít procesor s odemčeným násobičem a chtěl jej měnit z BIOSu nebo propojkami na základní desce.

Poznámka: Nejlepší procesory Pentium III pro přetaktování jsou postarší PIII 500/550 MHz (Coppermine) – přehozením frekvence FSB z 100 na 133 MHz z nich uděláte Pentium 667/730 MHz a leckdy můžete jít ještě výš. U modelu PIII 500 MHz jsou zaznamenány úspěchy až s frekvencí 800 MHz (FSB = 160 MHz).

Nejlepší poměr cena/výkon má PIII 533 MHz

S uvedenými výsledky lze velmi jednoduše sestavit tabulku s poměrem cena/výkon. Jako základ jsem vzal výkony naměřené v programu 3D Mark 2000 a podělil je velkoobchodní cenou daných procesorů (velkoobchodní ceník Actebisu pro 34. týden, ceny bez DPH) a vynásobil stem, aby byly rozdíly jasnější. Pro ilustraci jsem přidal také procesor Intel Celeron 533A, který však má kvůli zvyšující se ceně poměr cena/výkon stejný jako Pentium III 667 MHz. Navíc jsem doplnil i poměr cena/výkon u tohoto procesoru v případě, že jej přetaktujete na 800 MHz (100MHz FSB) a poměr cena výkon procesoru Pentium III 500 MHz v případě, že jej přetaktujete na 667 MHz (133MHz FSB). Vidíte, že zde jsou poměry velmi vyrovnané a oba procesory poskytují to nejlepší, co si můžete v současnosti koupit. Za poměrně málo peněz dostanete procesory s výbornou přetaktovatelností a tedy špičkovým poměrem cena výkon (oba procesory však mohou jít ještě výše, poměr cena výkon je tedy ještě o něco lepší). Pokud však neuvažujete o přetaktování, nejlepší poměr cena výkon má Pentium 533 MHz.
Procesor 3D Mark 2000 VO cena* Poměr
Pentium III 500 (100 MHz) 5130 5 736 Kč 89,4
Pentium III 550 (100 MHz) 5451 6 561 Kč 83,1
Pentium III 600 (100 MHz) 5777 8 294 Kč 69,7
Pentium III 650 (100 MHz) 5978 8 294 Kč 72,1
Pentium III 700 (100 MHz) 6233 9 037 Kč 69,0
Pentium III 750 (100 MHz) 6405 10 853 Kč 59,0
Pentium III 800 (100 MHz) 6612 12 214 Kč 54,1
Pentium III 533 (133 MHz) 5637 5 901 Kč 95,5
Pentium III 600 (133 MHz) 6159 8 294 Kč 74,3
Pentium III 667 (133 MHz) 6524 8 501 Kč 76,7
Pentium III 733 (133 MHz) 6837 9 243 Kč 74,0
Pentium III 800 (133 MHz) 7071 12 214 Kč 57,9
Pentium III 867 (133 MHz) 7411 18 899 Kč 39,2
Pentium III 933 (133 MHz) 7691 27 070 Kč 28,4
Celeron 533A (66 MHz) 3551 4 632 Kč 76,7
Celeron 533A@800 (100 MHz) 5358 4 632 Kč 115,7
Pentium III 500@667 (133 MHz) 6524 5 736 Kč 113,7
*Ceník Actebisu pro 34. týden (velkoobchodní ceny), cena bez DPH

Poznámka: V tabulce chybí procesor Intel Pentium III 1 GHz, protože jeho cenu se zatím nepodařilo získat. Je však velmi pravděpodobné, že nebude levnější než 34 000 korun bez daně.

Přes 1 GHz to jde těžko

Tento magický procesor jsem zkoušel samozřejmě také přetaktovat. Jako první jsem zkusil 8 x 133, tedy 1067 MHz. Počítač sice naběhnul, ale jakákoliv snaha spustit testy skončila krachem systému. Napětí jsem postupně přehazoval až na 2,0 V, ale ani tehdy jsem nebyl úspěšný; je to poměrně logické. Za hranicí 1 GHz už procesory prostě tak dobře přehodit nejdou. Zkoušel jsem i nastavení 7,5 x 140, tedy 1050 MHz, ale ani zde se mi toho moc naměřit nepodařilo. Žádné magické nárůsty výkonu známé z prvních Pentií III se tedy nekonají – nic jiného jsem však ani nečekal.

Až s tímto procesorem jsem si uvědomil, jak snadný by byl život s procesory bez uzamčeného násobiče. Prostě byste si v BIOSu nastavili požadovanou frekvenci sběrnice, aby byla jak sběrnice, tak paměti co nejrychlejší, a tomu byste přizpůsobili násobič. Mimochodem, tento „magický“ procesor jsem nejčastěji používal nikoliv na 1 GHz, ale na pouhých 720 MHz (5 x 144) – stačilo mi to jak pro běh her, tak pro běh všech ostatních aplikací. Jen jsem se utvrdil v tom, že výkonný procesor dnes zase až tak potřeba není; nejdůležitější jsou rychlé paměti. Proto, pokud můžete provozovat systém na 133 MHz (umí to deska a paměti), neváhejte a jděte do 133MHz verze Pentia III. Těch 10 – 15 procent výkonu bude znát a ceny jsou přitom srovnatelné.

Diskuze (36) Další článek: Technické ilustrace nemusíte kreslit rukou

Témata článku: Windows, Stejný problém, Frekvence, Test, Procesor, Marko, Apollo 11, Srovnávací test, Pentium, Cooler Master, Mark, Pentium III, Nejstarší typ, 3D Mark, Pentium II, Proces, Arena, Test paměti


Určitě si přečtěte

Nová zbraň proti hackerům: obrovské množství chyb v softwaru

Nová zbraň proti hackerům: obrovské množství chyb v softwaru

** Vědci vymysleli nový systém obrany proti hackerům ** Pomocí speciálního systému implementují do softwaru spoustu chyb ** Tyto chyby nejsou zneužitelné, což útočník zjistí až po čase

Karel Javůrek | 25

Tohle tak jednou zažít: Nová vzducholoď Airlander 10 s prosklenou podlahou

Tohle tak jednou zažít: Nová vzducholoď Airlander 10 s prosklenou podlahou

** Airlander 10 nabídne plavby vzduchem v interiéru s prosklenou podlahou ** Luxusní vzducholoď byla původně vyvíjena pro vojenské účely ** Počítá se s třídenními „kochacími“ výlety za poznáním

Karel Kilián | 7

Jak funguje největší akumulátor v Česku: podívejte se do elektrárny Dlouhé Stráně

Jak funguje největší akumulátor v Česku: podívejte se do elektrárny Dlouhé Stráně

** Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně je obdivuhodné technické dílo ** Stejná turbína vyrábí elektřinu i tlačí vodu zpět do horního jezera ** Strojovna elektrárny je zabudována v podzemí

David Polesný | 27

Byli tam! Důkazy o přistání na Měsíci, Lunochody i čínská sonda jsou vidět z vesmíru

Byli tam! Důkazy o přistání na Měsíci, Lunochody i čínská sonda jsou vidět z vesmíru

** Sonda LRO pořídila z oběžné dráhy Měsíce zajímavé snímky ** Jsou na nich vidět artefakty všech misí programu Apolla, které přistály na povrchu Měsíce ** Jde například o části lunárních modulů, rovery a dokonce i vlajky

Petr Kubala | 62

Cardano: kryptoměna nové generace, která se netěží, ale razí

Cardano: kryptoměna nové generace, která se netěží, ale razí

** Cardano je unikátní kryptoměna, která díky svým vlastnostem a schopnostem přitahuje pozornost ** Od Bitcoinu se zásadně liší ** Jejím smyslem není jen „koupit a prodat“, má pozoruhodné technologické možnosti

Martin Miksa | 28

Portál občana už funguje. Na státní web vypadá až překvapivě použitelně

Portál občana už funguje. Na státní web vypadá až překvapivě použitelně

** Portál občana už funguje, vyřídíte na něm první požadavky ** Funkce se budou postupně rozšiřovat ** Web je docela moderní a přehledný

David Polesný | 66

Galerie: Navštívili jsme Cosmos Discovery. Uvidíte Sojuz, Mir i kokpit raketoplánu

Galerie: Navštívili jsme Cosmos Discovery. Uvidíte Sojuz, Mir i kokpit raketoplánu

** Brno hostí do konce léta unikátní výstavu Cosmos Discovery ** Uvidíte zde celou historii kosmonautiky ** Stovky originálů i detailních maket

Jakub Čížek, Antonín Trčálek | 4


Aktuální číslo časopisu Computer

Jak mobily určují svoji polohu?

Velký test notebooků pro studenty

Nejlepší reproduktory na párty

Služby a aplikace pro výuku angličtiny