Jak bude vypadat svět v roce 2045? Při podobných odhadech máme zpravidla tendenci nadsazovat naše očekávání, a tak možná bude stačit pokorný pohled zpět do minulosti. Rok 2045 tu máme za 23 let a přesně taková doba nás dělí od konce května 1999.
Už tehdy mnohým z vás na stole hučel počítač, v kapse jste nosili mobil, po večerech surfovali na webu skrze vytáčené připojení a místo Spotify jste stahovali empétrojky třeba z Napsteru. Dnes je vše pouze lehčí, hezčí a rychlejší, a tak může leckoho napadnout logické východisko, že nás stejný osud čeká i v příštích dvou dekádách.
Futurologům z organizace Future of Life se ovšem z takto fádních představ zježily vlasy a vyzvali své kolegy, antropology, počítačové vědce i širokou veřejnost, aby všichni do jednoho přišli s něčím lepším. Jejich volání nakonec vyslyšelo 144 týmů ze 44 zemí světa, které se zapojily do soutěže worldbuild.ai.
Pořadatel před pár dny zveřejnil dvacítku finalistů, z nichž během června vybere absolutního vítěze.
Překrásný nový svět
Myšlenkový experiment, jak bude vypadat svět poloviny 21. století, měl ale svá přísná pravidla, organizátor totiž do hry zapojil AGI – umělou superinteligenci (Artificial General Intelligence), která překonává člověka ve všech myslitelných aspektech.
Organizace vyzvala v soutěži World Building Contest odbornou i laickou veřejnost, ať zkusí odhadnout, jak AI v příštích 23 letech promění svět
Buďte v klidu, zatím neexistuje a podle skeptiků ji ani nikdy nevytvoříme. Optimisté na to ale mají jiný názor, a jelikož se mezi ně hrdě řadí i pořadatel, soutěžní týmy měly za úkol při popisu relativně blízké budoucnosti pracovat s několika základními parametry:
- V roce 2040 lidstvo stvoří umělou superinteligenci AGI
- Díky AGI lidstvo zažije exponenciální technologický růst
- USA, EU a Čína dosáhnou rovnováhy, takže prosím žádná 3. světová válka
- Nečeká nás dystopická budoucnost, ale naopak světlé zítřky
Takže žádný zlý Skynet a Matrix, ale TAI, která neškodí, ale naopak pomáhá. Stejně jako pan Sponka v prehistorickém kancelářském balíku Office.
Počkat, počkat, co je to TAI? Tak svoji superinteligenci pojmenovala jedna z finalistek, kterou dnes citují zaoceánská média. K počítači totiž zasedla i jedna z propagátorek umělé inteligence a antropoložka s diplomem z Yale Rebecca Rapple a stvořila jednu z nejzajímavějších vizí.
Brain-Computer Interface
Rebečin TAI se zrodí na základech, které už dnes známe, počítá totiž s masivním vývojem na poli rozhraní počítač-mozek BCI (Brain-Computer Interface), kterému se věnuje třeba i Elon Musk, a také na poli neuronových sítí, kde navazuje na současné pokročilé technologie, za kterými zase stojí laboratoř OpenAI a skrze své API je přetavuje v praktické produkty. Před pár dny jsme si to vyzkoušeli třeba v experimentu GitHub Copilot.
V roce 2026 se na scéně objeví doposud neznámý startup BIVI
V Rebečině příběhu se v roce 2026 na scéně objeví nový hardwarový startup BIVI, který přijde s prvním opravdovým neinvazivním BCI. Zprvu to sice nebude žádná hitparáda, nicméně díky komunitě early-adopterů a laboratoří jako OpenAI dojde díky rozvoji neurovědy právě s pomocí AI k prvním doslova transcendentálním zážitkům.
Prý se máme těšit na neurální a sdílený prožitek (třeba) rockového koncertu, který sice proběhne pouze ve vaší hlavě a o vizualizaci baskytaristy se postará (jak jinak) AI, díky rychlému internetu to ale zažijete s 10 000 dalšími early-adoptery, kteří investovali právě do BIVI.
Budeme se připojovat do COMMUNITAS
Byť měla být dle soutěžních regulí vize budoucnosti příjemná a určitě ne dystopická, když se budete v Rebečině časové ose posouvat dál a dál, začne to být poněkud strašidelné. V roce 2031 totiž do BIVI vstoupí pokročilá neuronka TAI, která z nás začne dělat lepší osobnosti.
Demo COMMUNITAS. Pokud nemáte na hlavě nejnovější verzi BIVI, nasaďte si prosím sluchátka:
Jak? Skrze COMMUNITAS! Ale ne, to je zase co? Jakýsi neurálně-digitální a sdílený psychedelický zážitek, o který se postará TAI a některá z dalších generací BIVI. Jednoduše nasadíte helmičku a skrze internet budete sdílet halucinogenní myšlenky s ostatními. Zlí jazykové by mohli namítnout, že to samé se už dnes občas děje i v diskuzích na Facebooku.
Proč by měl Skynet ničit lidstvo? Vždyť ho budeme milovat
Rozhraní mozek-počítač ve spojení s AGI je pro tuto vizi naprosto ústřední, Rebecca Rapple na něm totiž demonstruje naši ochotu podvolit se TAI. Proč by proboha měl nějaký Skynet či Matrix bojovat s člověkem, když své helmičky budeme milovat jako nic jiného na světě.
TAI vyřeší všechny výpočetní problémy a díky COMMUNITAS ubude duševních chorob
Ruku v ruce s tím využijeme schopností TAI také k vývoji nových technologií, které nás koncem tohoto desetiletí dostanou s první lidskou posádkou na Mars a o dekádu později pak i k dalších vzdáleným planetám.
Objeví se samozřejmě také terorismus namířený proti AGI, nejisté pokusy autorit TAI vypnout a tak dále, jak to známe z každé druhé sci-fi povídky
I slabá AI změní svět stejně jako internet
Jsou podobné vize poněkud ztřeštěné? Nejspíše ano, v roce 2045 totiž budeme řešit s trochou nadsázky spíše než AGI nějakou další korupční kauzu v souvislosti s výstavbou VRT v Česku. Na stranu druhou, už dnes vidíme, jak tzv. slabá AI v podobně všech těch nápomocných neuronek skrytě ovlivňuje běžný život, jak se promítá do výzkumu a jak dělá kousky, které byly vlastně ještě nedávno nemyslitelné.
A právě díky a kvůli tomu jsou všechny možnosti zatím otevřené. Aplikovaná AI je totiž opravdu zcela nový fenomén, který tu v roce 1999 nebyl. Její dopady budou nejspíše stejně mohutné jako nástup internetu v devadesátých letech. Ostatně i ten zprvu zajímal jen pár nadšenců a ostatní jen kroutili hlavou, k čemu je dobrý jakýsi e-mail, když jej nemají komu poslat.
