100GHz procesory už za dva roky

Diskuze čtenářů k článku

RaStr  |  28. 06. 2001 14:12

O mědi ze nemluvi prave proto, že to bylo již před lety, a to že do praxe přichazí až nyní není pro nikoho příliš dobrá vizitka.

 

100GHz CPU se nebojím, neboť jak jsem již jednou psal, bude nejprve nutne nahradit nečím jiným měděné vodiče na tištěném spoji (ostatně pokud vím už se ty spoje ani netisknou, nestalo by za to požadovat změnu názvu ?), protože při nutných rozměrech základní desky (ne že by nešla zmenšit, ale asi by to nebylo praktické), má již velmi zásadní význam rychlost šíření el. proudu v materiálu (ta je sice rovna rychlosti svetla ve vakuu ¨, ale pouze ve vakuu, v medi je to tak mezi 60-70%). Jen si zkuste spocitat, jak dlouho asi trva nez se prenese (a myslim opravdu po medi prenese) jeden bit z CPU rekneme 10 cm dlouhym vedenim do RAM. M2 to vyslo na cca -+0,4 nanosekundy, což při frekvenci 10 GHz představuje asi 4 cykly hodin a to je pro prenos dat celkem prusvih protoze realne by to mohlo znamenat neco jako QDR (kde ale to Q neni Quad čili čtyři ale Quarter, čili čtvrt ) !!!!!!!

Bye,

        RaStr.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Michal Vodička  |  28. 06. 2001 12:43

Ještě nedávno jsme však všude četli, jak perpektivní je "měděná" technologine, na kterou se do dvou let přejde, a teď je ticho po pěšině.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Nevosad  |  28. 06. 2001 01:01

100GHz je sice hezke, ale obavam se, ze to v praxi nebude k nicemu - pro tak rychly procesor totiz stejne nebude mozne dostatecne rychle dodavat data - pri takovych frekvencich totiz musime pocitat s tzv. dlouhym vedenim, na kterem se takovy signal vlivem kapacitanci a rezistanci natolik "zkazi", ze z neho procesor nedostane temere nic.

Leda ze by pamet RAM integrovali primo do procesoru a odpadlo tak nejcastjesi putovani dat po sbernici. Ale i tak je to dost utopie.


Jinymi slovy - 200GHz tranzistor neznamena, ze dokazeme vyrobit 200GHz pocitace (resp. dokazeme, ale k cemu to bude, kdyz nebudou mit co tak rychle zpracovavat)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Miroslav Štefaník  |  27. 06. 2001 08:49

Mám dotaz na autora článku:

nespletl jste si pojem "takt" s údajem mezní frekvence tranzistoru?? Pojem takt, popř. hodinová frekvence je z oblasti klopných obvodů. U samotného tranzistoru se takovýmto pojmem setkávám poprvé a nedovedu si představit, co tím je vlastně myšleno.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin  |  27. 06. 2001 13:09

suhlasim...

ja sice nie som na toto odbornik, ale ked nedavno Intel oznamoval, ze vyvinuli technologiu ktora imumozni vyrabat procesory s taktom 20GHz a technologiou .02 mikronov, tak tam bolo aj nieco o tranizistoroch, a uplne ine cisla. dokonca tam bolo aj vysvetlene, preco je to tak, ako to je, a preco ten tak procesoru je potom niekde ovela nizsie.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
milan  |  27. 06. 2001 16:39

Pokud je mi znamo tak u tranzistoru jest pouzivan parametr f(tot) jako mezni frekvence, pracovní hodnoty vsak byvaji nekde okolo poloviny mezních, takze to zas tak horky nebude 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Frn  |  27. 06. 2001 06:53

Návrat ke Ge ? Zajímavá myšlenka. Vybavují se mi "nákupy" v Tesle - obvykle byly k dostání tranzistory 103NU70 apod., všecičko z pravého Germania. Kdo chtěl křemík, musel hóóódně dlouho shánět.
A ještě o něco dřiv byla doba, kdy prodejna ke každému kusu polovodiče vyplňovala záruční list ... To už je naštěstí pryč.

Pak se od toho papírování upustilo, protože se začaly objevovat stále novější typy a bastlilo se čím dál víc.. A převládl křemík - zjistilo se, že Ge má spoustu nevýhod a že i z křemíku se dá v RVHP vyrábět sériově. A tak se z Ge smolily jenom vysokofrekvenční (OC170 apod.), na které křemík neměl ani náhodou.

Ge je pěkné, ale má tři velké nectnosti - kvůli větším atomům je v mřížce slabší vazba a je těžší vyrobit čistý krystal dostatečně velký. Kvůli slabší vazbě nejsou nosiče tak pevně drženy ve svých pozicích a víc se "toulají" - má větší tzv. zbytkový proud. Ale hlavně je daleko choulostivější na vyšší teploty.


Takže jsem moc zvědavý, jak se jim tohle všechno podaří obejít :
Velikost krystalu zdá se vyřešili - podklad bude z křemíku.
Zbytkové proudy se dají "odsát" vhodným předpětím substrátu -  vzpomínáte ještě na šíleně topící "paměti" 16kbit s trojitým napájením ? Napájení buněk 12 V, napájení I/O 5 V a předpětí substrátu -5 V (při výpadku se čip zničí) ?
A zbytek se bude muset nahonit chlazením. A to nebude žádný kus hliníku + větráček. Je sice pěkné, že dnešní procesory uchladíme na (povrchovou !) teplotu okolo 50 st.C, ale v jádře může být až o 20 víc. Takže tipuju speciální pouzdra s vestavěným kapalinovým chlazením + snižování taktu po přehřátí nad stanovenou mez, případně více aritmetických jednotek, které se budou střídavě vypínat, aby se stihlo teplo odvést.

Mimochodem co jiné materiály - třeba jako kompozitní polovodič GaAs ? Ve škole nám tvrdili, že je to perspektivní technologie a je jenom otázka času, kdy se prosadí. Nemá nectnosti Ge, je mnohem rychlejší neř Si a dokože lépe odolávat elektromagnetickým polím. Ideální materiál pro vojáky - kvůli ceně jsou asi jediní, kdo si ho může dovolit. Ale zdá se, že v tomhle směru se ničeho kloudného nedočkáme.

 

Malý dotaz na závěr - jak ho budou ostatní obvody krmit ? Nedokážu si představit jeho sběrnici. Vyrobit RAMku o odpovídající rychlosti asi nebude žádný med. Aby to vůbec vzájemně stíhalo komunikovat, budou to muset nejspíš narvat všechno na jeden čip a zase se to prodraží ...

 

Kdo si tohle bude moci dovolit bude buď hodně velký machr nebo armáda.

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Adam Sedliský  |  27. 06. 2001 08:29

Uff, teda to je krasne vycerpavajici prispevek! Vice takovych odborniku!!! Pak by byly diskuze o necem a ne se tahat za slovicka

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Milan  |  27. 06. 2001 14:30

Myslim, ze doslo k mensimu omylu. Nejedna se o cip z germania, ale o cip ze slouceniny GeSi (nebo, jak to nazyva autor, SiGe).  Zatim bohuzel presne neznam vlastnosti teto slouceniny, ale vim ze se driv moc nepouzivala, prtoze jeji vyroba je VELMI narocna. Konkretne, pokud je mi znamo, v CR existuje 1 clovek (Brno), ktery ji umi pripravit v dostatecne cistem stavu a odpovidajicim pomeru (40-60%).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  27. 06. 2001 16:27

Však nikde neuvádím, že se jedná o čisté germanium. SiGe jsem to nenatval jen tak z nudy, takto technologii nazývá IBM, jak je vidět i ze snímku, který pochází z IBM.

Ten člověk - to je docela zajímavé

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  27. 06. 2001 01:38

Procesory PowerPC jsou ditkem vsech tri spolecnosti - IBM, Motoroly a Apple, i kdyz zalozene predevsim na technologiich IBM. Stejne tak IBM pro Apple dodava nektere procesory, ne jen Motorola. Motorola vyrabi predevsim radu PPC 74xx - tedy PowerPC G4, IBM se soustreduje na vyvoj G3. Je tedy docela dobre mozne, ze tyto technologie zacleni do techto procesoru i bez licencovani. Ovsem jak to bude doopravdy, to vi buh

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
MaLer  |  27. 06. 2001 16:13

Mno, treba AltiVec (Velocity Engine) je technologie Motoroly - vektorova superskalarni jednotka, ktera vyrazne urychle urcite narocne vypocty - grafiku, video a podobne. Proto je Motorola vYHRADNIM dodavatelem G4 (PPC 74x0) procesoru, protoze IBMko to nechce pouzivat. ale napriklad G3 procesory (PPC 750) dodava IBMko... Kazdopadne, jak to s celou AIM iniciativou dopadne, buh vi. PowerPC se uz davno ujaly predevsim jako embeded procesory pro tiskarny, lednicky a mixery ;), vyroba pro Apple neni asi ani pro jednoho tak zajimava... uvidime...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Roger  |  27. 06. 2001 00:10

Je tak hrozny problem si ten clanek po sobe precist, nez ho uverejnite? Je tam spousta preklepu a chyb. Tohle by se snad na profesionalnim webu stavat nemelo.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Marek Pavlov (Webdnes.cz)  |  27. 06. 2001 17:45

Jím tekl proud jen 1 mA, větší proud zatím nebyl schopen přenést. Ten je založen na kombinaci křemíku a germania..... (Ten proud je z křemíku?)
Jím tekl proud jen 1 mA, větší proud zatím nebyl...
Tím se podle IBM sníží spotřeba elektrické energie až o 50 procent a zvýší se maximální kmitočty o 80 procent. (TÍM bych nahradil TAK. A to se, se...hmmm.)
...oznámila, že vyrobí do dvou let... -  že do dvou let vyrobí
...případně samotná tranzistor ...
...a zvýší se maximální kmitočty o 80 procent.

Dál než k prvnímu odstavici jsem se nedostal. Téma je nesporně zajímavé, ale to zpracování...
Musím konstatovat, že se dostáváte na úroveň MF Dnes (http://redsys2.internet.cz/nadace/mediareport/clanky/2001/06/327_60_0_0.html).

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor