Společnost IBM dnes oslavuje sto let od svého založení a za tu dobu se jí podařilo objevit obrovský počet technologií a stala se jednou z největších firem na světě.
Mnozí z nás znají IBM především z oblasti serverových a začátku éry domácích počítačů, ale IBM rozhodně není pouze o tom. IBM totiž právě dnes oslavuje stoleté výročí od svého založení, což jí řadí mezi jednu z nejstarších technologických společností.
Thomas Watson a přejmenování společnosti
Dějiny společnosti IBM se začaly psát již v roce 1880, kdy byly patentovány a vynalezeny první technologie pro hromadné počítání. Vynálezci a inženýři těchto technologií se spojili pod názvem C-T-R (Computing-Tabulating-Recording Company), která byla oficiálně založena 16. června roku 1911.
Po prvním roce od založení již měla společnost přes 1 300 zaměstnanců. Zakladatel Charles Ranlett Flint najmul Thomase J. Watsona, který nakonec společnost vedl již od roku 1914 do roku 1956.
„Světový trh je schopen dohromady využít možná tak pět počítačů.“ Thomas Watson, IBM (1943)
Thomas J. Watson se stal slavným a dlouholetým vůdcem společnosti a i přes některé neslavné výroky, nastolil standard inovativní firemní kultury a směru. Z počátečního cílení na menší společnosti a s příchodem mezinárodních obchodů (včetně větších zákazníků), došlo nakonec k přejmenování na dnešní IBM – International Business Machines Corporation.
Šachy, umělá inteligence i FORTRAN
Objevů, které pochází z IBM, je skutečně nepřeberné množství. Například v roce 1957 vyvinul Arthur L. Samuel v laboratořích IBM první šachový program, který se dokázal učit z vlastních her a částečně se tak zlepšovat. Byl to jeden z prvních milníků umělé inteligence, samozřejmě ve velmi raném stádiu. Podařilo se mu to na počítači IBM 704 a rok poté, byl vyvinut i programátorský jazyk FORTRAN.
Počítač IBM 704 v roce 1957
IBM se zasadilo na implementaci počítačového rezervačního systému pro letecké společnosti, stejně tak při přípravě na první kosmický let člověka na Měsíc. U všech těchto významných událostí hrálo IBM a jeho inženýři obrovskou roli, podobně jako u výzkumu obranných technologií.
IBM System/360 umístěný v NASA
Tak trochu riskantní podnik byl počítačový systém IBM System/360 uvedený v roce 1964, který byl koncipován jako univerzální a konfigurovatelná výpočetní platforma pro různé typy nasazení pro různě velké a náročné společnosti. Byl to ale úspěch a zákazníci ocenili především pohodlný upgrade a zvyšování výkonu a schopností, čehož šlo dosáhnout postupným přidáváním modulů. Nebylo nutné vše přeprogramovat, takže škálování bylo o to snadnější.
Čárový kód od IBM
Takřka na všech výrobcích, které lze dnes v obchodech po celém světě koupit, nebo které jsou ve skladech, je nějaký druh čárového kódu. Za tím nejrozšířenějším stojí právě IBM, která v roce 1973 zvítězila v konkurenci jiných řešení. Různě poskládané čárky v obdélníkovém tvaru a se spodní číslicovou částí, které dohromady tvoří zakódovanou informaci, zatím nic nenahradilo. Již dlouho tu máme nástupce v podobě RFID, ale jeho cena je stále vysoká.
Standard IBM PC
V roce 1981 společnost IBM představila svůj standard, respektive hardwarovou platformu IBM PC (Personal Computer), tedy osobního počítače. Do té doby se totiž IBM zaměřovalo pouze na podnikový segment velkých počítačů a tato platforma měla být vstupním základem pro menší podniky a domácnosti. V tomto segmentu už vládly počítače jako Commodore, Atari, Apple II nebo CP/M.
IBM PC 5150
Zajímavosti je, že se jim celou platformu podařilo úspěšně navrhnout a dodat na trh za pouhý rok. Počítač byl založen na OEM součástkách, tedy zcela proti předchozí době, kdy si IBM vše vyráběla pro sebe. Uvnitř prvního modelu 5150 se ukrýval procesor Intel 8088, počítač měl BIOS a byl koncipován jako otevřený pro vývoj periférií od jiných výrobců.
„IBM – I Built Microsoft“
Na standardu IBM PC a jeho pozdějších klonech od dalších výrobců se svezl a vlastně vyrostl celý Microsoft, který první úspěchy zaznamenal s operačním systémem MS-DOS.
I společnost Apple, která byla vlastně konkurentem IBM PC, protože měla své vlastní řešení hardware i software, dnes již vlastně je také „IBM PC“. Tato platforma zkrátka zvítězila a stala se celosvětovým standardem domácích a kancelářských počítačů. I to se ale postupně mění a obvyklé „Wintel“ kombinaci (Windows+Intel), která patří mezi nejrozšířenější, začíná konkurovat mnohem úspornější, ale přes to stále výkonnější kombinace ARM a jiného operačního systému (Android, iOS).
Stejně jako v minulosti to tak bude souboj platforem a její nabídky aplikací a využitelných možností. Akorát s tím rozdílem, že se ho neúčastní IBM a možná ani Microsoft.
Superpočítače a porážky člověka
Asi nejznámějším superpočítačovou architekturou od IBM je určitě Blue Gene, která se objevila v mnoha různých úpravách, konfigurací a modelech. Ze starších pak nesmíme zapomenout na Deep Blue, který stál i za porážkou nejlepšího šachisty na světě – Garry Kasparova. Není překvapením, že vítězný šachový program vyvinuli inženýři právě z IBM.
IBM Blue Gene/P
Jedním z prvních superpočítačů, které překonaly hranici celkového výkonu 1 PFLOPS, byl IBM RoadRunner, jež je umístěn v národní laboratoři Los Alamos. Tento superpočítač používá procesory nejen od IBM (PowerXCell 8i), ale také od AMD (Opteron).
Zmíněný Blue Gene se proslavil především v nedávné porážce člověka ve hře Jeopardy! (Riskuj!), kdy dokázal porazit ty nejlepší hráče v náhodných otázkách z různých segmentů.
Nanotechnologie a budoucnost
IBM má přes 426 tisíc zaměstnanců a příjmy téměř 100 miliard dolarů. Soustředí se na vývoj technologií z různých segmentů, k čemuž slouží celkem devět specializovaných výzkumných center po celém světě.
Cílem jsou nové architektury, procesory, software, paměti, výrobní procesy, materiály, ale také pokročilá umělá inteligence, nanotechnologie a další oblasti vědy. IBM díky tomu vlastní více patentů, než jakákoli jiná americká společnost. Při vývoji novějších technologií z počítačového segmentu je proto velmi častá spolupráce jiných společností právě s IBM.
Zaměstnanci z řad IBM už mají na svém kontě pět Nobelových cen a tento trend se rozhodně nezmění, protože je součástí firemní kultury, která je založena na „myšlení“. V poslední době se také IBM snaží vymýšlet i technologie pro „chytřejší planetu“, která má představovat jasný budoucí vývoj a efektivní práci s energií a obnovitelnými zdroji.
IBM založila ke svému stoletému výročí i několik webů, zde je přehled jednotlivých desetiletí a let, oficiální stránka pak zde.