Jedenáctky napodobují macOS, konzervativní prostředí narušují častými a někdy nezdokumentovanými aktualizacemi. Zatímco v první fázi života jim oproti Windows 10 funkce spíše chyběly, Microsoft situaci postupně napravil a zejména do aplikací přidává zajímavé funkce.
V tomto ohledu jsme konečně mohli opustit Desítky. Microsoft ale situaci začal kazit dotěrnější reklamou, čímž zesílil roky nastupující trend. Tímto článkem navazujeme na pár let starý text o tom, co nám dlouhodobě vadí na Windows 10. Platí, že co uživatel, to názor. Pokud na systému shledáváte jiné nedostatky, podělte se o ně v diskuzi.
1. Nenaplněné sliby
Může to znít malicherně, ale když už něco slíbíte, měli byste to dodržet. K největším novinkám ve Windows 11 mělo patřit spouštění aplikací z Androidu. Microsoft po téměř dvou a půl letech od vydání operačního systému oznámil, že jeho snahy o provoz mobilních aplikací na počítačích končí.
Za tu dobu byl Windows Subsystem for Android (WSA) testován v pár zemích, do Česka se nedostal nikdy. Zatímco dnes už můžeme o Jedenáctkách říct, že nabízí dost zajímavého, aby se vyplatilo na ně přejít z Windows 10, v prvních měsících to tak nebylo. Tohle mohla být tak zásadní novinka, že by Microsoft nový operační systém části publika prodal.
Microsoft nechtěl, abyste rozdíl mezi nativními programy a aplikacemi z Androidu poznali
Jenže to se nestalo a ukončit iniciativu po takové době čekání je facka do tváří uživatelkám a uživatelům Windows 11. Microsoft zjevně nechtěl čeřit vody, takže se nevytasil s okázalým oznámením. Na webu podpory jen potichu zveřejnil poznámku o tom, že WSA skončí k 5. březnu 2025.
Tohle přitom mohla být jedna z ambicióznějších funkcí, které by firma za poslední desetiletí vyprodukovala, a navíc reálně užitečných. Přitom Microsoft už by se svými zkušenostmi měl vědět, že největší zklamání vyplývají z nenaplněných slibů. Neměl by dopředu oznamovat funkce, které následně nedoručí.
Pokud někdo přešel na Jedenáctky s vidinou toho, že na nich bude snadno a bez řešení třetích stran provozovat aplikace z Androidu, má jednoduše smůlu. Tak se důvěra nebuduje a je to další způsob, jak Redmondští zbytečně škodí značce Windows.
Místo toho se v systému objevuje stále více reklam a nerespektujícího chování, jak se dozvíte v další kapitole.
2. Reklamy a disrespekt
Od Windows 8 se v operačním systému objevují reklamy ve velké míře. Najdeme je v Průzkumníku nebo nabídce Start. V mnoha svých aplikacích Microsoft odkazuje na jiné své produkty a služby. Je to trend nepřekvapivý, ale patrný. S ohledem na situaci Windows se ovšem nelze divit.
Je to stále méně důležitý produkt v portfoliu Microsoftu. Dnes už tvoří jen zhruba 12 % příjmů a tohle číslo se pořád zmenšuje. Klasické počítače odchází z domácností a prodlužuje se jejich morální zastarávání. Microsoft sám navíc pochopil, že se nosí upgrady zdarma.
To všechno jsou důvody, proč Windows nejsou příliš perspektivním produktem a již dnes hrají v Microsoftu výrazně menší roli než v 90. letech a chvíli po nich. Tehdy se vše podřizovalo Windows, dnes je systém často používán jako vehikl pro podporu jiných a perspektivních služeb.
OneDrive můžete používat, ale Microsoft vám nedá pokoj
se zálohováním všech uživatelských složek, dokud se nepodvolíte
Proto všechny ty reklamy na OneDrive, předplatná Microsoft 365 a Game Passu, reklamní aplikace a časem možná odkazy na weby v nabídce Start. Jenže situace se v průběhu času zhoršuje s tím, jak si Microsoft stále více uvědomuje, že by si rád sáhl na trh s reklamou, jako mu to ukazují Google nebo Meta.
V roce 2024 vyšlo najevo, že bezplatný Outlook v masivním měřítku sbírá data a sdílí je s 800 partnery. Naše zprávy nečte, ale jinak je to velký slíbil. A co hůř, Microsoft není ochotný říct, jestli se sledování praktikuje také v placené verzi. Outlook už ve Windows ovšem nahrazuje Poštu.
Od roku 2023 se ve Windows 11 i 10 objevují reklamy na to, abyste ve Chromu hledali Bingem. Když odhlédneme od toho, že se tyto výzvy vrací, tak takové chování hraničí s chováním malwaru. Microsoft detekuje, že používáte prohlížeč od Googlu a v něm naopak nepoužíváte Bing. A tak do systému přidá malou aplikaci, která vás pak obtěžuje.
Edge se spustil a otevřel stránky z Chromu. Nikdo to po něm nechtěl
Současně Microsoft stále častěji uživatelky a uživatele nerespektuje tím, že jim nedává možnost jeho nabídky odmítnout. Prostě se neustále vrací a mnoho z výzev v Edgi nebo ve Windows už ani nemá tlačítko pro odmítnutí. Výzvy můžete většinou leda odložit. A případ, kdy Edge vykradl data z Chromu s tím, že teď se vám bude spouštět při startu počítače právě on, to byl úplný vrchol.
O tom, že je na čase, aby Microsoft poskytl základní verzi Windows zdarma a variantu bez reklam nabídl za předplatné, jsme mluvili v Podcastu Živě:
V další kapitole si řekneme, že na rozdíl od reklam si Microsoft nedává záležet na tom, aby uživatelské prostředí bylo konzistentní.
3. Nekonzistence a podivnosti v uživatelském prostředí
Windows obsahují i desítky let starý kód a někdy také prastaré součásti uživatelského rozhraní. Svým způsobem bychom je mohli označit za Frankensteinovo monstrum. Zní to možná hrozně, jenže Microsoft nikdy neudělal tlustou čáru za minulostí. Síla Windows spočívá zejména v dlouhodobé kompatibilitě.
Jenže jak se na sebe vrství různé prvky uživatelských prostředí a vizuálních stylů, které se z časového hlediska rozkládají napříč desetiletími, tak ne všechno vždycky ladí. Naopak. Předělat Windows do jednotného designového stylu by vzhledem k jejich velikosti byla enormní práce, ale přinejmenším v éře Windows 10 se o to Microsoft ani moc nesnažil.
Redesign Fluent ani po dvou letech nebyl zdaleka hotový. Jedenáctky sice nabídly minimum novinek, mnohem lépe se jim však daří budovat jednotnou vizuální identitu. I tak v systému různě prosakují staré prvky. Až s odstupem se systém zbavil Správce úloh nebo indikátorů hlasitosti z éry Windows 8.
Nabídka s widgety je výrazně průsvitnější než zbytek moderních prvků
Hlavní kontextová nabídka je průsvitná a zjednodušená, ale na mnoha jiných místech na vás vykoukne původní kontextová nabídka, třeba v dialogu Otevřít. Některé prvky předchází Osmičkám, platí to zejména pro mnohá dialogová okna jako vlastnosti souboru. Nabídka s widgety zase nepoužívá stejnou průsvitnost jako zbytek moderních prvků.
Jakkoli musím uznat, že na sjednocování designu ve Windows 11 Redmondští nadále pracují, stále jde o pomalý proces, který nemá konce. Než skončí, přijde nějaká další verze systému v novém kabátě a kolečko začne nanovo.
Nemluvím o tom, že firma prvky z Ovládacích panelů přesunuje do Nastavení již více než 10 let a pořád není hotovo. Nebo že ani není schopná dodržet jednotu prvků napříč aplikacemi. Občas na vás zkrátka vybafne něco z minulosti, co do nového systému vůbec nezapadá.
K tomu tady máme nepřizpůsobitelnou nabídku Start. Článek pokračuje v další kapitole.
4. Nabídka Start
Nabídka Start je případem různě silné kritiky přinejmenším celé desetiletí, byť nářky na jakoukoli změnu přicházely vždycky. Windows XP udělaly krok k tomu, aby pohodlně a v přehledné podobě zprostředkovala programy a systémové prvky, které člověk při práci s počítačem využije.
Někteří v reakci zapínali klasickou jednoduchou nabídku z 90. let. Vista přidala klíčový prvek, a sice textové vyhledávání. Byl to krok správným směrem, jenže o pár let později nastala éra dotekových obrazovek. Před více než 10 roky se Windows 8 pokusily o revoluci a vnesly celoobrazovkové dotekové rozhraní na klasické počítače, kde udělalo radost málokomu.
Rozumnější přístup ukázaly Windows 10, kde už nabídka Start nemusela být celoobrazovková, tedy daly lidem možnost volby. V éře Desítek se Start měnil v detailech, jedna věc mu ale jako stín minulosti zůstala napořád, tedy dlaždice. Těch aktivních bylo minimum. V praxi sice čtverce ničemu nepřekážely, ale část publika je nikdy nepřijala.
Nabídka Start ve Windows 11 je neflexibilní
Navíc od určité doby nešlo o víc než o přežitek z jiných časů. Ve Windows 11 je Start výrazně jiný a doteď je obtížné pochopit, jak Microsoft k takovému výsledku došel. Nový Start ze správných prvků vaří náhodně vypadající polévku, což by nutně nevadilo. Jenže si ji nesmíte dochutit. Nepřizpůsobitelnost Startu je v kontextu Windows nepochopitelná.
Příliš si v ní ani nezorganizujete ikony, byť tvorba skupin se už vrátila. Jenže je vyřešená tak, že musíte klepnout navíc. Za poslední rok se rozvoj Start prakticky zastavil. I minulý šéf vývoje uznal, že Start není v uspokojivém stavu. Aspoň, že díky povaze Windows spouštěč snadno nahradíte jiným. Se Startem souvisí další bod.
Ve Startu by se totiž nádherně vyjímaly widgety, jenže Microsoft buduje konkurenční nabídku. Článek pokračuje v další kapitole.
5. Widgety
Microsoft setrvale ukazuje, že nechápe widgety. Miniaplikace, chcete-li. Zatím asi nejlepším pokusem byly Windows Vista, kde jste na ploše mohli mít hodiny, ukazatel vytížení procesoru nebo informace o počasí. Jen byly napevno ukotvené do postranního panelu. O miniaplikace na ploše lidé stáli ale už dávno předtím, připomeňte si, jak vypadaly tehdejší technologické časopisy a jejich přiložené CD.
V Sedmičkách už miniaplikace směly plout po pracovní ploše. Jenže tento stav nevydržel dlouho. V roce 2011 online galerie přestala přijímat nové widgety třetích stran a o rok později ve Windows 8 koncept nahradily aktivní dlaždice. Nebyla to špatná myšlenka, jenže ztroskotala z několika důvodů.
Většinové publikum bylo rozladěné z celoobrazovkového Startu na klasických počítačích, tablety s Windows díru do světa neudělaly, Windows RT selhaly. Dlaždice selhaly i na mobilech a vývojářská komunita koncept aktivních dlaždic na počítačích přijala vlažně. Proto se tento prvek stal spíše zajímavostí a na každodenní praxi měl zanedbatelný dopad.
Widgety jsou v samostatné nabídce, která konkuruje Startu
Navíc platí, že dlaždice nikdy nebyly interaktivní, ale jen pasivně zobrazovaly určité informace. Třeba předpověď počasí, nejbližší události v kalendáři a poslední e-maily. Na sítí se kdysi objevil koncept interaktivních dlaždic, které bychom mohli považovat za plnohodnotné miniaplikace, jenže experiment nikdy nepřerostl do reálného produktu.
Pokus o oživení widgetů sledujeme ve Windows 11, přičemž Microsoft si opět vybral stěží pochopitelnou cestu. Jednak jde o miniaplikace velice jednoduché, jednak existují ve vzduchoprázdnu a se systémem se neintegrují. Především se však nachází v samostatné nabídce, což je nepraktické. Mnohem více by jim slušelo místo na pracovní ploše, případně v nabídce Start.
Poslechněte si Podcast Živě o tom, jak první velká aktualizace změnila Windows 11:
V průběhu času se Redmondští na tuhle nabídku snaží více upozornit, ale základní problém tím nemění. Miniaplikací je i nedostatek. Třetím stranám se vývoj sice už otevřel, ale jen pár aplikací dodává widgety. Patří k nim třeba Spotify. Proč byste ale přehrávání ovládali z nabídky s widgety, když můžete přehrávač ovládat přímo z hlavního panelu? Microsoft s widgety pracovat dlouhodobě neumí.
Bohužel to vždy není slavné ani s integrací domácích služeb. Přiblížíme si to v další kapitole.
6. Integrace domácích online služeb
Tenhle bod je problematický, protože integrace Microsoftu není vždycky cizí. Pochválit můžeme zejména OneDrive, který se stal základní výbavou ve Windows 8.1. Microsoft předvedl, že soubory nemusí být vždycky stažené všechny. Také máte přístup ke svým souborům hned po instalaci systému a prvním přihlášení, pokud se přihlásíte přes účet Microsoft.
Což byl ostatně další dobrý krok – s účtem Microsoft se pojila také synchronizace nastavení Windows. Snad by pouze bylo vhodné, kdyby Windows při prvotním nastavení umožnil, aby se OneDrive neinstaloval, pokud o něj nestojíte, protože to pak musíte udělal dodatečně ručně.
Když pominu dobrou integraci OneDrivu s Windows a Průzkumníkem, tolik důvodů k radosti nenacházím. Synchronizace nastavení byla postupně osekána tak, že dnes se už ukládá jen zlomek z původních funkcí. Microsoft by přitom po vzoru mobilních systémů mohl víc zatlačit na to, aby se po prvním přihlášení objevilo mně známé prostředí. Děje se to méně, než by mohlo.
Takhle vypadá kalendář ve Windows 10, lze
přes něj vkládat události a ukazuje denní agendu
Osekávání původně nabízené funkcionality pokračuje ve Windows 11, kde už kalendář vedle hodin neukazuje události. Zato máme k dispozici widget, který je špatně přístupný a veškerý obsah otevírá ve webovém prohlížeči.
A protože ten nový bude univerzální, tedy i založený na webových technologiích, nezdá se, že by se situace zlepšila. Microsoft zjevně postrádá motivaci pro hlubší integraci. Možná je to moc pracné a nevyplatí se to. Windows se ale stávají postradatelnějšími, místo aby byly výkladní skříní nástroje pro produktivitu.
Provázání Pošty s Windows 10 bylo lepší
V posledních měsících už Poštu nahrazuje nový Outlook. Můžeme k němu mít výhrady, jde ale jednoznačně o lepší řešení. Jen lepší provázanost se systémem pořád chybí, události v kalendáři vedle hodin nadále chybí.
Když začala pandemie, Redmondští na hlavní panel integrovali Skype v podobě ikony vedle hodin. V Jedenáctkách využívají popularity Teams, které jsou ovšem pro spotřebitelský trh trochu jako kanon na vrabce. Zanedlouho to bude jedno, protože integrované Teams stejně zmizí.
V další kapitole článku se zamyslíme nad tím, jestli po sobě programy a Windows dostatečně uklízí.
7. Nepořádek po programech a údržba
Zbytky po odebraných programech patří k evergreenům Windows. Vychází z jejich otevřené povahy, kterou už Microsoft zpětně nezmění. Windows RT a jejich duchovní nástupci ukázali, že kompatibilita je klíčová a že Windows s čistě moderními aplikacemi ze Storu jsou pro své publikum příliš omezené.
Proto se nejspíš nikdy nezbavíme toho, že většinu programů budeme instalovat vlastním instalačním programem a že tyto programy budeme ze strojů vyhánět opět jejich instalačním programem, přičemž tenhle nedůsledný proces zanechá stopy v registru nebo v různých složkách. Podotýkám, že programů ve Storu přibývá, ale pochybuji, že by jich bylo dost na to, abychom se časem zbavili stažených instalaček.
Současně bych ale nerad nasedl na vlnu hysterie – ve většině případů je úplně jedno, že ve Windows nějaké pozůstatky po odinstalovaných programech nebo odebraných zařízeních zbudou. Máme výkonné počítače a velká úložiště. Pokud vyloženě nejde o gigabajty dat, tak zabrané místo nehraje rozdíl.
Pozůstatky v registru typicky problémy nepůsobí, prostě tam jen jsou a počítač kvůli nim neběží hůř. Vyčištění registru vám počítač nezrychlí, jak praví rozšířený mýtus. Navíc jde o věci, kterých si běžně ani nevšimnete, protože jsou našim zrakům skryty. Nakonec se jedná primárně o problém principiální.
Zbytky v registru typicky ničemu nevadí ani nepřekáží
Zanechávání nepořádku obhájit nelze, současně neexistuje důvod, proč kvůli tomuto přístupu páchat rituální sebevraždu. Přesto by si Windows mohly víc hledět toho, kam programy do přidávají a jestli po sobě zametou všechny stopy. Pokud se to nezměnilo dodnes, nezmění se to už nikdy, tolik práce za to Microsoftu nestojí.
Windows se aspoň v čase naučily po sobě čas od času uklidit nepořádek v dočasných souborech, souborech po instalaci aktualizací atd. V tomto ohledu jsou soběstačné a s jejich údržbou si nemusíte lámat hlavu. Dovedu si ovšem představit, že vám např. doporučí, abyste vypnuli programy po spuštění, které nepoužíváte. Mají dost dat na to, aby to věděly a deaktivace by aspoň menší reálný benefit přinesla.
Někteří lidé považují za palčivý problém Windows aktualizace. Více o nich v další kapitole článku.
8. Aktualizace
Aktualizační systém ve Windows nepovažuji za katastrofální a občasná hysterie kolem něj mi připadá nepřiměřená. Aktualizace ve Windows bývávaly velice ošklivou záležitostí. Ještě třeba Sedmičky když nainstalovaly aktualizace, tak vám automaticky restartovaly počítač, pokud jste u něj patnáct dvacet minut neseděli.
Vůbec jim nepřišlo divné ukončit všechny otevřené programy a připravit vás o případnou rozdělanou práci. Vynucování restartů výrazně zmírnily Osmičky, které vás na blížící se akci upozornily a daly vám dost času, abyste vše uložili nebo proces vyvolali sami ve správný čas.
Desítky do mixu přihodily časté upgrady, které se teď odehrávají méně často, ale pořád je to asi nejbolavější místo aktualizačního systému. Bolístka spočívá v tom, že se při tomto procesu někdy znovu nainstalují dříve odinstalované integrované aplikace, jindy se změní nastavení výchozích programů. To by se dít nemělo.
Microsoft proces průběžně měnil tak, aby byl co nejrychlejší, takže část, kdy s počítačem nemůžete pracovat, se výrazně smrskla. Běžné servisní aktualizace se navíc transformovaly do kumulativních balíčků, takže jednou za měsíc povinně nainstalujete jednu servisní aktualizaci, pokud tedy nevyjde ještě nějaká mimořádná.
Aktualizování Windows už horor nepředstavuje. Kdyby ale Microsoft restarty
z velké části eliminoval, bylo by to skvělé
Samostatně vychází ještě aktualizace pro platformu .NET (Framework) a některé další, ale na trh jdou současně s kumulativními aktualizacemi, takže se vám většinou nainstalují současně a celá operace si vyžádá jeden restart. Který je navíc krátký, protože místo pevných disků používáme mnohem rychlejší SSD.
Navíc dnes Windows viditelně indikují, že se k restartu schyluje a aktualizace neinstalují v době, kdy s počítačem, pracujete. V Desítkách volitelně, v Jedenáctkách už tuhle ochrannou funkci ani vypnete. Můžete se i nechat aktivně upozornit na to, že vás restart čeká a můžete jej naplánovat. Myslím si, že v této podobě je jeden restart měsíčně zcela snesitelný. Nebo dva.
I po čisté instalaci se navíc instalace aktualizací opět odehraje během jednoho restartu, pokud jde vše podle plánu. V éře Windows 7 a Vista jste museli projít několika zoufale pomalými kolečky restartů, kdy se po instalaci některých aktualizací nabídly k instalaci jiné. Problém se časem zhoršoval, jak aktualizace přibývaly. Kompletní aktualizace Windows Vista i se dvěma Service Packy zabrala na líném počítači klidně celý den.
Jiná věc je, jestli by se restartům při aktualizacích nedalo vyhnout zcela. Jak komplikovaná by byla implementace mechanismu, ví jen Microsoft. Zatímco jiné položky v tomto článku působí nezvratitelně, tak s aktualizacemi se blýská na lepší časy. Nejspíš budeme opravdu restartovat méně často. Ale jak se říká, uvěříme tomu, až to uvidíme.
Aktualizace jsou problematické ještě v jednom aspektu – výrobce nezvládá komunikovat jejich obsah. Netransparentnost a jistou chaotičnost považuji za mnohem palčivější problém než občasný restart. Funkce jsou zapínány postupně, málokdy víte, kdy na vás přijde řada.
Microsoft má ale také potíže s nalezením dlouhodobé vize pro Windows. Více o tom v další kapitole.
9. Krize identity
Pokud Windows něco neprospívá, pak jsou nekoncepční změny. Nechápejte mě špatně, technologický svět se vyvíjí extrémně rychle a operační systém na ně musí reagovat. Mělo by však jít o přiměřené, dobře promyšlené a realizačně zvládnuté zásahy. Relativně se to dařilo, jenže pak přišly Windows 8.
A s nimi násilné nasazení primárně dotekového prostředí a snaha eliminovat klasické okenní prostředí. Pokus proměnit Windows na tabletový operační systém narušil dosavadní kontinuitu. Desítky se následně pokusily vytvořit hybridní prostředí s možností volby.
Vznikl koncept operačního systému jako služby a ať už jej hodnotíte jakkoli, ve výsledku přinesl do konzervativního prostředí té doby nevídanou dynamiku. Jenže taková dynamika není žádoucí ve firemní scéně, přičemž firmy jsou hlavním zákazníkem Microsoftu, nikoli domácnosti.
K čemu je ve Windows zamykací obrazovka? Připomíná revoluční časy a šlápnutí vedle
Odklon domácností od klasických počítačů je patrný roky. Ne, že by na ně měl Microsoft zanevřít, ale jít proti svým hlavním zákazníkům nedává smysl. Ani domácnosti si nejspíš nežádaly dva upgrady ročně. Do toho se „kreativní aktualizace“ zaměřovaly na vykrývání marginálních potřeb. Nemyslím si, že by je měl Microsoft ignorovat, ale měl by vedle nich řešit největší problémy a výzvy.
Jenže silná vize produkčnímu týmu chyběla. A pak se Microsoft rozhodl, že zúročí během covidu oživený zájem o klasické počítače a vytáhl do boje s Windows 11. Stran designu odvedl slušnou práci, ale s ohledem na to, že cílí na firmy, je vykročení tímhle směrem opět nepochopitelné.
Jedenáctky napnuly plachty a vypluly vstříc jednoduchosti. Místo rozšiřování možnosti ubraly, přičemž nepokrytě vykrádají macOS. Vycentrování ikon na hlavním panelu i světlé prostředí jsou hezké věci, ale kosmetické a zbytečné. Osekání možností hlavního panelu nebo kontextových nabídek popírá, že místo Windows je na pracovních stanicích.
Potřebujeme kopii macOS, ke které Windows možná rychle směřují? Jakou změnu vize přinesou Windows 13? Budeme v příštím roce sledovat další změnu přístupu k vývoji a testování Windows? Koho budou chtít Windows uspokojit nejvíc?
Redmondským chybí dlouhodobá ucelená koncepce rozvoje systému, který stále najedeme na zhruba miliardě a půl počítačů. Přestává být jasné, co od značky Windows můžeme očekávat.
Naopak víme, že v mnoha situacích se Windows nechovají moc chytře. Článek pokračuje v další kapitole.
10. Windows nejsou dost chytré
V základu jsou Windows hotový produkt. Proto by bylo skvělé, kdyby se Microsoft zaměřil na detaily, které se silně podílí na utváření celkového dojmu. Na to, že je rok 2023, tak se Windows občas chovají překvapivě hloupě. Podotýkám, že Microsoft patří k firmám, které roky vyvíjí umělou inteligenci a nastiňují velké vize.
Vyhledávání se zlepšilo, pořád je ale schopné mi po zadání prvních znaků doporučit nerelevantní výsledky místo toho, aby jako první naskakovaly položky, které otevírám a vyhledávám nejčastěji. Překlepy nechápe. Vyhledávač ve Windows nepovažuji za neschopný, své rezervy nicméně má.
Pokud jsou Windows v něčem chytřejší, pak je to nevynucování restartů v pracovní době, což mi za tolik let vývoje připadá málo. Microsoft vyvíjel hlasovou asistentku Cortanu, jenže to s ní nevyšlo.
Očekával bych, že na mne v dnešní době systém bude více reagovat. Pokud ví, že většinou v sobotu odpoledne hraju hry, mohl by v předstihu spustit Steam a všechno do té doby zaktualizovat. Nebo ať mi ráno připomene, co mně v daný den čeká. Pokud ví, že některé programy připnuté ke hlavnímu panelu nespouštím, ať mi navrhne odepnutí.
Windows 11 rozmístí okna po obrazovce jedním klepnutím
Nebo ať mi naopak navrhne, že bych si program mohl připnout. Já samozřejmě vím, jak se připínají programy, ale většinoví uživatelé a uživatelky se většinou ikon na hlavním panelu nebo ve Startu bojí dotknout. Dočkali jsme se naopak doporučení na zálohování složek na OneDrive nebo používání Bingu.
Ty s díky odmítnete, protože máte vlastní vzorce, které vám fungují, ale tohle Windows nechápou. Některá doporučení by se nemusela opakovat, zato by mohla přibýt jiná, vyplývající z poznání uživatele.
V něčem se ledy pohnuly. Microsoft využívá AI k organizaci oken na obrazovce. Tyhle funkce teprve nastupuje, takže její přínos zatím nevyhodnotíme, ale aspoň jde o něco nového, co by mohlo být označené za chytré řešení. Třeba nabídka Start by mohla být dynamičtější a měnit podobu podle toho, jaké úloze se věnujete. Nebo v jaký čas pracujete. A ať se mi automaticky zapne režim nerušit, když mám schůzku!
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Vyzkoušet za 1 Kč
Nebo samostatné Živě Premium
