4004: první procesor Intelu
Procesor 4004 byl úplně prvním procesorem Intelu a dostal se na trh v roce 1971. Jedná se pouze o 4bitový procesor, který ještě nebyl vybaven následnou úspěšnou instrukční sadou x86.
Procesor byl vyráběn 10mikrometrovým procesem a obsahoval pouze 2 300 tranzistorů. Jeho frekvence byla 740 KHz a nelze se tak divit tomu, že byl původně určen pro kalkulačku Busicom. Intel posléze uvedl ještě spoustu variant tohoto čipu, které byly optimalizované i pro další nasazení.
8086: první čip s instrukční sadou x86
Pokud přeskočíme éru 8bitových čipů, mezi kterými byly například 8008 nebo 8080, prvním 16bitovým procesorem Intelu, který zároveň přinesl novou instrukční sadu x86, byl model 8086.
Tento čip byl představen v polovině roku 1978 a byl dodáván ve variantách s frekvencí 5 MHz, 8 MHz a 10 MHz. Počet tranzistorů už značně narostl a dostal se na hodnotu 29 tisíc. Jednotlivé tranzistory už měly velikost 3 mikrometry.
Mírně upravená varianta 8088 si našla své místo v legendárních počítačích IBM PC a díky tomu se Intel svezl na nové obří vlně desktopových počítačů, které postupně zaplavovaly svět.
80386: první 32bitový procesor s x86
Intel představil první 32bitové čipy už v roce 1981 (iAPX 432), avšak ty neměly instrukční sadu x86. Změna nastala až v roce 1985, kdy Intel představil čip 80386DX, který byl nejen 32bitový, ale zároveň obsahoval i instrukční sadu x86. První varianta pracovala na frekvenci 16 MHz, později se maximálně frekvence tohoto procesoru dostala na velmi známých 33 MHz (rok 1989), které obvykle výrazně svítily na skříni počítačů.
Výroba už probíhala 1mikrometrovým procesem a počet tranzistorů se dostal na úctyhodných 275 tisíc. Tento procesor už zvládl adresovat až 4 GB operační paměti a 64 TB virtuální paměti. Ovšem takové hodnoty byly v té době spíše otázkou superpočítačů. Procesor byl nasazován v desktopových počítačích, například v Desktop Pro 386 od společnosti Compaq. V roce 1988 se objevila i odlehčená varianta 80386SX, která podporovala maximálně 16 MB operační paměti.
80486: poprvé přes milion tranzistorů
Nástupce v podobě Intel 80486DX se na trh dostal v roce 1989 a přinesl několik významných milníků. Jednalo se o první procesor s instrukční sadou x86, který měl více než milion tranzistorů, přesněji 1,2 milionu tranzistorů.
Procesor obsahoval speciální matematický koprocesor a v rámci 600nm výroby byl k dispozici s frekvencí 25 MHz, 33 MHz a 50 MHz. Intel u tohoto procesoru poprvé použil pokročilé zřetězené zpracování strojových instrukcí neboli pipelining.
V roce 1991 Intel představil slabší variantu 80486SX a rok poté pak naopak silnější verzi 80486DX2, která pracovala až na frekvence 66 MHz. Právě tento model byl hodně populární u domácích desktopových počítačů, kdy se začalo hodně rozmáhat i hraní na počítači. V roce 1994 pak došlo k poslední aktualizaci, kdy byl představen model 80486DX4 s frekvencí 75 MHz a 100 MHz.
Pentium: nová éra s novou architekturou
Kdo by neznal značku Intel Pentium. Legenda, která se na trhu udržela neuvěřitelně dlouhou dobu a vlastně žije i dodnes, byť jen v rámci slabších modelů od Intelu. I když se procesor měl původně jmenovat 80586, kdy by tak pokračovala nastavená řada, vzhledem ke kopírování značky konkurencí a zcela nové architektuře zvolil Intel zcela nové označení Pentium.
První Intel Pentium se superskalární architekturou představil Intel v roce 1993, přičemž frekvence startovala na 60 MHz. Počet tranzistorů se dostal už na 3,1 milionu a tomu odpovídal i výkon. Rozdíl ve architektuře a optimalizaci zpracování instrukcí byl tak zásadní, že řada her dokonce obsahovala v nastavení kvality možnost výběru mezi „486“ a „Pentium“. Kdo měl zkrátka Pentium, ten byl králem, který si mohl užívat nejvyšší kvalitu.
V roce 1996 se objevil i speciální vylepšený model Pentium MMX, který měl 57 nových instrukcí, jež zlepšovaly zpracování multimediálního obsahu jako jsou fotografie nebo video. Pozdější generace se postupně dostaly až na frekvenci 300 MHz (1999) a to i v mobilní variantě.
Pentium Pro: zaměřeno pro náročné
Intel Pentium Pro byl asi prvním procesorem Intelu, který byl cílené zaměřen na profesionální náročný segment. Byl už postaven na novější architektuře P6 a byl tak zároveň předchůdcem klasických modelů Pentium II a Pentium III. Čip v roce 1996 začínal na frekvenci 150 MHz a měl 5,5 milionu tranzistorů. Jeho frekvence se postupně dostala až na 200 MHz.
Do této řady procesorů patří i model Pentium II Overdrive, který byl představen v roce 1998 a měl frekvenci 333 MHz a oproti klasickým Pentium Pro obsahoval i MMX instrukce.
Celeron: jak cenu dostat dolů
Intel Celeron se na trh dostal v roce 1998, tedy přibližně rok po uvedení plnohodnotného Pentium II, což bylo vlastně Pentium Pro s MMX. Celeron měl stejný počet tranzistorů – 7,5 milionu, ale neobsahoval L2 cache a na stejné frekvenci byl někdy o dost pomalejší. Nelze se tak divit tomu, že jeho cena byla nižší a byl tak součástí levnější a dostupnějších počítačů.
Snížit cenu na minimum byl hlavní účel. Intel chtěl mít něco, čím bude útočit i na nižší segment, který si držely čipy jako AMD K6, IDT Winchip nebo Cyrix. Díky tomu oslovil mnoho nových zákazníků a z Celeronu se tak stal jeden z klíčových produktů, který dokázal rozšířit počet uživatelů procesorů Intel.
I když nejnižší frekvence byla 266 MHz, s další generací (Mendocino) už s L2 cache a 19 miliony tranzistorů se výkon skokově zvýšil a frekvence se dostala až na 500 MHz (rok 2000). Zajímavostí bylo, že tato nová generace přinesla výrazné zvýšení frekvence a navíc bylo relativně snadné pomocí lepších základních desek přetaktovat procesor třeba z původních 300 MHz (Celeron 300A) na 450 MHz díky zvýšené frekvence fsb z 66 MHz na 100 MHz jako u Pentium II.
Xeon: servery a superpočítače
Procesory Intel Xeon byly poprvé představené v roce 1998 a byly postavené na základu Pentium II. Intel tuto značku používá dodnes a je určena pro vylepšené modely klasických procesorů pro desktop, které ale mají několik funkcí navíc pro nasazení v serverech, superpočítačích a podobných oblastech.
Čipy tak mají například podporu ECC pamětí, podporují zapojení většího počtu procesorů na jedné základní desce, větší kapacitu operační paměti, mají větší cache paměti a v modernějším případě i větší počet jader v rámci jednoho kusu křemíku.
Intelu se kolem této značky procesorů podařilo vybudovat významnou pozici, díky které více méně vládne superpočítačovému a datacentrovému byznysu.
Pentium 4: SSE2 a HyperThreading
Procesor Intel Pentium 4 se na trhu udržel solidních osm let, po tom co ho Intel představil na konci roku 2000. Frekvence začínala na 1,4 GHz a 180nm čip obsahoval 42 milionů tranzistorů.
Mezi novinkami přinesl na desktop instrukční rozšíření SSE2 a v pozdější generaci také HyperThreading, který Intel používá u procesorů dodnes. V roce 2005 se objevila 64bitová podpora (Prescott, 90nm výroba), která přišla se zpožděním po profesionálních čipech Itanium a Xeon.
Core 2: dvě jádra a nová architektura
S představením 65nm procesoru Intel Core 2 v roce 2006 Intel přichází s podporou dvou jader na jednom kusu křemíku a nikoli pouze slepenci jako tomu bylo u „horkého“ průšvihu jménem Pentium D. Tento procesor znamenal obrovskou revoluci v tom, že Intel přešel na novou architekturu Core, která se už nehonila za co nejvyššími frekvencemi, ale naopak se snažila být co nejefektivnější na co nejnižších frekvencích.
Procesor Core 2 Duo měl v první standardní variantě 291 milionů tranzistorů a jednalo se o první desktopový model s novou architekturou, kterou si v mobilní variantě už Intel předtím vyzkoušel u čipu Core Solo a Core Duo (Yonah). Dnes už používáme osmou generaci architektury Core, což svědčí o tom, že to byl určitě krok správným směrem.
Zajímavost na konec
Vybrali jsme sice jen deset procesorů, ale i vy jste určitě měli nějaký svůj oblíbený, který například není v tomto seznamu. Každý model přinesl alespoň trochu něco nového, ať už z pohledu frekvence nebo rozšíření specifikací, které se postupně dostaly až na hodnoty, které dnes považujeme za běžné.
Není to tak pouze o velkých mezigeneračních změnách, ale o malých postupných krůčcích, které se v průběhu let významně projeví na výkonu a efektivitě čipů. A protože procesorů od Intelu bylo opravdu hodně, můžete se podívat na zajímavý videosestřih všech animací značky Intel, které často obsahují nejen procesory dané doby, ale i nové technologie.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Vyzkoušet za 1 Kč
Nebo samostatné Živě Premium
