Já začínal jako malý tuším na:PC:80486DX4 asi na 166MHzIntel Pentium II 233MHz, ještě někdy v roce 2000 a běžely na něm Win 98Intel Pentium III 500MHz, do 2005 (GTA:SA na něm byla fakt lahůdka 😃)Intel Pentium IV 1,4GHz, taťky PC s 512MB ram - dělo 😃Intel Celeron série Willamete-128 1,8GHzIntel Celeron D 3,2GHz, asi můj nejoblíbenějšíIntel Core i5 750 Lynnfield 2,66GHz @ 3,78GHzIntel Core i7 4790K Haswell 4GHz @ 5,02GHz (nyní)Notes:Intel Pentium II 350MHzIntel Core i5 2410M Sandy Bridge 2,4GHz (Packard Bell Easy Note TS66-HR)Intel Core i7 4980HQ Haswell 2,8GHz (CTO 15" MacBook Pro Retina mid 2014)Jop, krásné to časy.
Bych prisahal ze se u nas prodavala verze 80486DX4 na 133Mhz
486 na 133 MHz se prodávala určitě, sám jsem ji měl, ale nevím, jestli byla od Intelu. Sice bych býval dal ruku do ohně za to, že ano, ale v rychlosti se mi nepodařilo najít zdroj, co by to potvrdil. Na wikipedii končí intelácká 486ka u 100 MHz.
Byla to DX5 (4x33MHz). DX4 melil multiplikator 3x.DX5 ale produkovalo AMD v licenci v dobach kdy uz mel Intel Pentium.Stejne jako AMD delalo v licenci Am386 DX40 v dobach kdy uz Intel delal 486.
O tom nevím, to mi asi uniklo. Vlastnil jsem jen AMD 5x86 133MHz. Zprvu bez L2, pak jsem někde vyšašil šváby z jiné desky a rozšířil na 128kB L2.
Ja mel Intel 486 DX4-100 (3x33), koupen taktnutej na 3x40 a ja jej dal na 3x50.S 50MHz FSB to byl docela dobry stroj pac mel VSLB kartu Cirrus Logic 5429. V 2D hrach to bylo na urovni Pentium 75/90.I Quake jsem si zahral v osekanych detailech :) (tam uz to nebylo tak ruzovy pro slaby FPU)Jeste se mi podarilo najumperovat mobo, aby myslela ze je to Cyrix s 4x multiplier-em (jako AMD 4x se to nerozbehlo), voltage chipsetu i CPU jela z 3,3V na 5V tak se rozjela na 200MHz ... ale jenom do nacteni ram.Asi si koupim Am5x86 a dam ji na 200 MHz 😃
Na 80486DX2 vzpomínám, jak na tom nešly přehrávat ani mp3... Jinak tedy ty tehdejší reklamy, ty jsou vážně strašný, jak jsou popisný... A čím staršího data, tim horší... :-O
Šly, ale musel jsi na dekodéru nastavit downmix na 22kHz, 8 bitů a mono :))
486DX5 @ 133 MHz vyrábělo jen AMD?
Jo.AMD vyrabelo procesory v licenci, to co jim Intel pustil. Tedy v dobach kdy razil Intel novou generaci, AMD se snazilo vymackat co nejvic s te predesly (DX5 4x33 MHz).Stejne tak to bylo u 386 kde AMD jeste vymacklo 40 MHz. Muj prvni PC.Na mem Am386 byl jeste copyright Intelu (jako meli vsechny 286 od AMD). Bohuzel neumim takovej najit.
Aha, díky :) Tak to jsem na AMD přešel mnohem dřív, než jsem si myslel :)
i7-3770 = mám ho 6 let v PC, koupen tehdy z druhé ruky za 4500 Kč.Letošní model i7-8700 stojí 8400 Kč a je rychlejší o 10 procent?! :-ONěco je asi špatně. Jinak rád vzpomínám na celer266@400.
Rychlejší o 10%? To je blbost, už jenom pro to že to má 6 jader. Ale může to ovlivnit tohle https://www.youtube.com/watch
Netrep. Muj i7-3770 stal pres 10000 pred 6ti lety. A nikdo jej tehdy neprodaval protoze to byla topka. A za 4500 jiste ne.i7-8700 ma MC vykon 100+% nad i7-3770Spis mas zaprdenej AMD Spermtron X8 Supergiga Performance rating 9999+ o el. spotrebe a vypocetniho vykonu me lednice.
Chtelo by to clanek od nekoho, kdo z te historie vi vic. Probehnout cizy clanky pres Google.translate neni novinarcina.Tak ale porad lepsi clanek od Javurka nez vyblitky absolventa vysoke skoly lobotomicke - blBelka.80386 SX nebyla o nizsi schopnosti adresovat RAM (pac 4MB bylo tehdy hodne, a u 4x EDO RAM slotech a 1MB modulech mnoho MOBO neumelo dat vic). 80386 SX byl 32-bit CPU s 16-bit sbernici.U 80486 DX2/DX4 byl nasobic sbernice (2x, 3x). SX nebyla slabsi verze ale verze kde byl vadni FPU a byl proste "znefunkcnen".Proste odpadovej material do lowcost masin pro administrativu.Pentium u 60 MHz/75 MHz nebyl u poctu s celymi cisly o moc lepsi nez treba DX4. Kde prvni Pentia prevalcovali 486 bylo FPU a FSB.MMX nejsou multimedialni instrukcni sada ale matematicka. Meli hlavne 64-bit SIMD registry, u MMX optimalizovanych her umeli dat mnohdy i +50% oproti Pentium o stejnym taktu a FSB.PII overdrive nebyl P Pro ale PII (nextgen P Pro+MMX) do P Pro socketu (jako i predesly Overdrive upraven pro spetny kompatibilitu s pro chipset,sbernici a pod.).
Názor byl 2× upraven, naposled 20. 7. 2018 17:02
Chybné logo procesoru Pentium Pro, pravé logo neobsahuje MMX, ale Pro. Logo co tam je patří k procesorům Pentium s instrukcemi MMX, které Pro neobsahovalo.
Zapomněli jste zmínit procesor Intel Itanium, kdy se na vývoji podílelo i HP. Ve své době se jednalo o přelomový kousek, který opustil x86 architekturu přechodem na architekturu EPIC založenou na VLIW. Itanium už skončilo a jeho další vývoj byl zastaven, ale to neznamená, že nepatří mezi nejzásadnější procesory v historii Intelu.No a mimo jiné, Microsoft a Qualcomm teď vyvíjí architekturu EDGE, která je taky založena na VLIW... Zdá se, že se hledá "lepší" náhrada za x86, tak uvidíme... Snad se EDGE poučí z nedostatků EPIC...
Mne chybaju procesory pentium M, lebo tie boli na zaciatku uspesnej rady "core". Pamatam si, cas, kedy sme si merali. A neslo mi do hlavy, ze pri nezanedbatelnom pocte testov dava celeron M, lepsie vysledky, nez nabuchane stolne pentium 4. Potom mi to harveristi vysvetlili.
Určitě pěkné připomenutí, ale řekl bych, že nejde o nejzásadnější procesory, spíš o průkopnické. Nejzásadnější procesor by byl právě přeskočený 8080, který se v průmyslu používá do dnes a kterému bych si tipl, že intel vůbec vděčí za existenci. Stejně tak než 8086 byl určitě zásadnější 8088. A vůbec přeskočit IBM PC/XT/AT až k 80386 je docela skok. Z těch nových tu opravdu chybí zmínka o atomech, vždyť ten procesor definoval celou novou třídu zařízení.
Přesně. Ta 8080-ka mi tam fakt chyběla asi nejvíc.
Možná stálo za to i zmínit aférku s chybkou v Pentiu a pár vtipů na toto téma, viz např. http://www.jcsoft.cz/wulf/vtipy/pocitacove/pen...
Ty vtipky byli dycky dobry ale ta chyba byla v realu byla docela zridkava a v radu miliontin. Coz u vetsiny propoctu s floatingpointem nedelalo moc paseky. Ale pro firemni, r&d, vedu docela problem.
Musím říct, že pasáž o Celeronu jste tak nějak odflákli vzhledem k tomu, jak legendární to byla řada procesorů se značkou Intel. Myslím, že právě díky Celeronům vznikla kategorie domácích PC tzv. do 1000 USD (u nás cca 30 000 Kč). Jinak cache L2 neměly jen první Celerony 266 MHz a 300 MHz, ale další generace už cache L2 o velikosti 128 kB měla a co víc, na rozdíl od "plnotučných" Pentií, kde cache L2 běžela na polovičním kmitočtu FSB (dáno i omezením Slotu 1), tak u nových Celeronů jela cache L2 na plném kmitočtu FSB (díky i socketu 370), což v některých situacích dávalo Celeronům oproti Pentiím navrch! Celeron 300A (to "A" kvůli rozlišení od první generace na stejném kmitočtu) byla opravdová legenda, která se dala dobře přetaktovat. Ještě bych zmínil, že od generace Celeronů se procesory opět začaly vracet ze slotů do socketů. Myslím, že sloty byly taková z nouze ctnost, protože architektura CPU tehdy předběhla výrobní technologie a do socketu by se prostě nevlezlo tolik tranzistorů. Ty doby si pamatuji a žral jsem všechny novinky té doby v oblasti IT. Ještě bych hnidopišsky podotkl, že v článku moc rychle skáčete z mikrometrů na nanometry. Pamatuji, že ještě u mého Duronu 1300 MHz se běžně uvádělo 0,18 um a nikoli 180 nm a vy uvádíte v nanometrech už i technologii u 486DX, toť jen drobná poznámka 🙂.
Ber to tak, ze spousta lidi nema ani predstavu, co je to nm ci um...
yop.. nevedeli (alebo bolo nevyhodne) integrovat L2 do procesora, tak to letovali na plosak a ten plocak si potom pichal do slotu A. Bol to aj prvy chip, kde sa verejnost dozvedela, ze chybne vyrobky sa predsa nevyhadzuju, ale ich premenujeme a predame :) - velmi dobry tah!
Celeron 266 krásně běžel na 333, chvíli mi běžel i na 366. Ptáte se proč? Abych si mohl pustit první filmy v DivX, který se na 266mhz prostě sekali.
Ja ho mel na 448. 🙂 Deska Abit BH6.
Intel a nVidia, dva naprosto neferovi, ubozi a sprosti konkurenti AMD, co neumi hrat fer.. Toto mi staci vedet k tomu, abych si vybral, koho podporim.. A ne, ulhanej Intel, ani nVidia to nikdy nebude..
Dneska se tomu říká těžký kapitalismus. Je to špinavé prostředí, kde pro slabé a neochotné zaplatit není místo. A jestli si myslíš, že nefér hraje jen Intel s nVidii, tak se teda pěkně pleteš. Protože dalších X výrobců a služeb, jejichž výrobky používáš mají taky mnoho zajímavých praktik. V Macu už máš taky Intel, nebo ty ještě ne ?
Ne, nemám, MAC má virtualizovanej..Ano, existuje mnoho takových firem.. A přesně takové nepodporuji a měl by to tak dělat každý, jinak se bude sviním dařit dál, viz Babiš a jeho "kvalitní" masné výrobky.
Belky druhej účet? 😃
A něco k věci, třeba nějakej protiargument by byl?
Jo, a tak sis vybral počítač od Apple, který má v sobě procesor od toho neférového, ubohého a sprostého konkurenta 😃
Ne, nevybral. MAC mi běží virtuálně.
SW: kolik je 4x4?Pentium (rychle odpovi): 5!SW: to je ale spatne!Pentium: ale rychle!
Proč se procesor jmenuje Pentium? Protože byla 286 pak 386 následně 486 a nakonec 585.99999999999998E+35 , no a to je moc dlouhé, tak to zkrátili na Pentium... B-]
Mám 6 let i5-3450 (netaktuju) a všechny současné hry drtím na ULTRA. Jedna z nejlepších investicí, které sem kdy do svého PC udělal, byla důvěra, kterou sem do Intelu vložil. Před dvěma lety u mě ztratilo AMD důvěru i na poli grafických karet.
no tak jiste😀
Tak si porovnej výkony řady i5 za posledních 4 nebo 5 let. Ten "nárust" je v praxi téměř zanedbatelný.
Mám sice řadu Haswell, ale ano. Intel za ty léta neudělal na poli výkonu nic, čím by mě donutil pořídit si novej procesor. Skoky mezi generacemi výkonově v jednotkách procent.To se zase musí AMD nechat že ty se vrátili v plný parádě a až budu plánovat nový střeva do kompu, asi se opět vrátím k AMD.
Jop. Podle CPUboss.com je moje 4570 prý výkonnější než 6600K. http://cpuboss.com/cpus/Intel-Core-i5-6600K-...
chybka v textuV roce 1991 Intel představil slabší variantu 80486SX .... V roce 1984 pak došlo k poslední aktualizaci,
Už jsem na to chtěl také upozornit. 😀
"...zřetězené zpracování strojových instrukcí neboli pipeling." Přísahal bych, že je to "pipelining" 😉
Přísahal bych že to převzali z RISC architektury
Intel je hlavně příkladem stagnace, když zmizne konkurence.
Nejhorší je, že tomu opravdu věříte.
Trochu mi tam chybí Tualatin, vzpomínám jak jsem tuším 566 přetaktoval na 850 Mhz (FSB z 66 Mhz na 100) 😀
Tak to vzpomínáš blbě, Tualatin měl 100 MHz FSB, u PIII až 133 MHz a tehdy dával "na prdel" serverovým edicím za lomkovou cenu. B-]Celeron začínal tuším na 1,1 GHz, PIII na 1,33 GHz. A výhrou byl 13nm výrobní proces a u Celeronu 512 KB L2 a u PIII tuším 1 MB. Srovnejte s tehdejší P4 a jsme doma! Rozhodně bych na něj nezapomněl, byl to sice jen již poslední výkřik do tmy, ale fungoval. Byly to první použitelné a výkonné mobilní čipy, které často "zabili" blbou čipovou sadou a integrovanou grafikou typu S3. Stavělo na nich i Pentium M. 😉
Celeron to byl (to nebylo jádro Tualatin???), frekvence začínaly na 533 a základní FSB u něj bylo 66. Ostrá P3 měla 100-133 FSB a větší cache. Myslel jsem, že Tualatiny byly první, co měly zelený substrát?
Já měl celerona 266mhz 🙂
http://www.cpu-world.com/CPUs/Celeron/Intel-Celeron 566 - RB80526RX566128 (BX80526F566128).html. Takže máš pravdu, byl to Coppermine
Kdybych se o něj nezajímal, nepamatuji si to. Jj, Coppermine nahradilo Mendocino (ty černé) a šlo taktovat jedna báseň, drahé to ale bylo jak pes. Pokud si ale vzpomínám, tak sice to byl vše Socket 370, ale stejně tam bylo něco s napájením, takže zpětná kompatibilita (u Tualatinů určitě) nebyla, to jim nepomohlo, tos raděj koupil P4, že. Tualatin měl naopak integrovaný heat spreader, nebo jak tomu nadávali - prostě, co so známe z P4 a dále běžně (kovová destička místo odhaleného čipu). Pro Tualatiny se dělal dokonce i desky od FIC (?) s DDR266, ale bylo to na gouno. :( Kua, nejsme už staří? :))) Vzpomínám, když jsem šel k prvnímu s stroji s PIII 500 MHz jako ke svátosti, nebo jak jsem slintal u prvních GeForce 3, ta voda byla jako skutečná!!! :)))
566@850 (max siel tusim 920 ale nestabilne) som mal pol roka a odisla abit bx.. Resp. ono to fungovalo, ale len na default frekvenciach, tak som to predal a zakupil KT133? a aXP1700+ odvtedy len AMD az teraz 2015 vdaka K11 nebolo inej moznosti, len ist do i7 :)
Já to střídal podle cena/kvalita ještě nedavno jsem měl 10 let starý Phenom II, ted jsem zpátky u intelu, ale syn ma slíbené PC do školy a tam jde AMD 2600X
Jj jsme starý 😀 moje první PC 486 DX/66, pak 486 cyrix 100Mhz, P1 200 mmx/OC 225, celeron 400 OC450, výše zmíněný Coppermine 566/850, AMD Barton 2200(1,83 Ghz), atd. ale ty začátky byly super. Taky si pamatuji jak kdyby to bylo včera, kdy jsem našetřil 5300 na voodoo 3 od 3dfx a bastlil na ni větrák na pasiv 😀
woodoo3 si pamatam, kupoval som od kamarata rivaTNT2ultra pod cenu, on si kupil Wodoo3 a slo mu to pomalsie ako predtym 😃 Nvidia uz vtedy nieco mala do seba.. Barton ma este dnes kamarat a hra na nom stare hry co funguju len v XP.. Ale vspominam si napr. ked este kamarat mal celer266@450 a ja som mal K6II 450 sme testovali ktory je lepsi, v hrach bol vyrazne vykonnejsi intel, ale pri renderovani v 3D studiu to bolo naopak. Uspechy AMD ale najkrajsie ukazuje fakt, ze po vydani opteron144 zacali velke IT weby testovat s tymto CPU a nie itelom ako dovtedy :)
P4 byla taková revoluce, že jsem si radši pořídil AMD.
P4 s HT bola len reakcia na AMD, kde AMD mali vyrazne rychlejsie procesory.. Do zoznamu by som urcite pridal pentiumM - aj ked to bol mobilny CPU, bol prvym mimo netburst P4, a ktory konkuroval vtedajsiemu atholn64. Tiez nespomenut prve core i je hriech :) U AMD by sme podobne mohli vybrat napr. 650 duron, 1GHz Athlon, opteron144, teraz ryzen, threadripper, 32core thripper2...
Ano Pentium M rozhodně (pak i Celeron M), kdo měl Centrino byl král. Nezapomínal bych ani na Atom, který dal vzniknout tzv. netbookům, což byl boom jeden čas jak prase - malé, levné a vydržely na baterku. Pravda výkon nic (bez moc), ale jelo to. Viz Asus Eee PC nebo jak se to psalo.
Co si pamatuji, tak bych neřekl, že AMD mělo rychlejší (myšleno výkonově) či dokonce výrazně rychlejší procesory. Myslím, že AMD bylo spíš v závěsu za Intelem a bojovalo spíš cenou, K6 vs Pentium, K6-2 vs Pentium II, K6-III (díky velké cache docela drahé CPU i na AMD) vs Pentium III. Velký zlom nastal až s řadou K7 známější spíš pod obchodní značkou Athlon, tady se karty obrátily a Intel se musel zapotit, aby držel krok. Myslím, že první generace P4 byla šita fakt horkou jehlou, byly tam nějaké chyby v architektuře a ve výrobě a do toho problémy a nezájem o drahé paměti Rambus DRAM aj. Co pamatuji, tak lidi z okolí tehdy dávali přednost AMD.Jinak na tu dobu válčení mezi Intelem a AMD vzpomínám rád 🙂.
K5 PR166 120MHz som mal prvy pocitac a na 120MHz daval vykon ako pentium 166Mhz - cize urcity naskok AMD malo aj vtedy. Intel potom vydal nove sockety a nekompatibilne dosky a priniesol ludom uzasny celeron266 bez L2, ktory siel na 450 :) Ja som prvu vlnu nechytil, az mendocino333 s L2, ale ta uz sla taktovat pomenej.. nasledne 566@850 a potom uz len AMD.. najlepsia vec bola, ze som zaciatkom 2007 kupil asus M2N-E a vystriedal vnom vsetko co vyrobili az po K10.5 x6 - 4core isli. Intel by sa mal inspirovat a kludne v doskach pre sandy bridge mohli ist aj dnesne 8*** a naopak..
Ačkoli jsem vždycky byl fanoušek AMD (první PC na Intelu jsem si poskládal teprve relativně nedávno 😀), tak bych určitě neřekl, že do příchodu Athlonu byly procesory od AMD výkonnější. V té době jsem byl i pravidelným čtenářem Chipu, PC Worldu apod., takže jsem benchmarky a srovnání sledoval. Možná v některých specifických syntetických testech měly procesory AMD navrch, ale v reálu a hlavně u her to byly procesory Intelu, které vedly, bohužel, ale bylo to tak. Změna přišla až s Athlonem. To označování "PR" u AMD mi přišlo jako taková nouze, jako by AMD prostě nestíhalo. O Celeronech, alias prvních "lidových" procesorech od Intelu, jsem se rozepsal níže 🙂.
Ten PR rating byl pravdivý v celočíselných operacích. Jakmile program používal FPU instrukce, rázem to s výkonem bylo přesně opačně.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.