Vyzkoušel jsem Linux, zkuste ho taky. Nic se neinstaluje, stačí k tomu větší flash disk.
V sobotu večer jsem přemýšlel, co dělat. Jestli si číst, dokoukat včerejší DVD, projet pár kol v Mario Kart DS (neuvěřitelně návyková hra)... a nakonec jsem si hrál s Linuxem. Je to snadné, nemusíte nic instalovat, celý operační systém spustíte z flash disku. Až vás to přestane bavit, vrátíte se do Windows.
Disclaimer
Tento článek není vtip, nechci jím popichovat ani jednu stranu bojiště. Sporů Windows proti Linuxu se neúčastním, nezajímají mě, je mi úplně jedno, jaký operační systém kdo používá. Nezajímají mě ani plamenné diskuze na toto téma, takže z moci autora si vyhrazuji právo mazat všechny budoucí „flejmy“ i z komentářů pod tímto článkem (Astore!).
Oživeno: Diskuzi po několika příspěvcích rovnou zamykám.
Linux v dnešní podobě vůbec neznám. S podobným systémem jsem pracoval naposled před patnácti lety na vysoké škole, která slavnostně koupila použité unixové terminály od Sunu. Poprvé jsem se tam setkával s internetem, louskal knihu o Unixu od Luďka Skočovského... a brzy poznal, že ze mě opravdu bude jen uživatel.
Počítač pro mě navíc už dlouho není zábava, střed zájmu. Je to jen nástroj k tomu, jak efektivně provést určité konkrétní věci. V sobotu večer mě to ale zase na chvíli chytlo.
Stačí rychlejší linka
K vyzkoušení Linuxu mi stačil flash disk s kapacitou 1 GB, na který jsem nahrál upravenou distribuci Linuxu. Ale jakou vybrat? Díky tomu, že mi prošel rukama jistý e-mail, se mi zdála jako dobrá volba Linux Mint. Potom Google našel tuto stránku, podle které jsem postupoval:
- Stáhněte si pomůcku pro naformátování flash disku (třeba odsud) a flash disk s ní naformátujte.
- Stáhněte si ISO obraz Linuxu Mint (třeba odsud, pozor má přes 700 MB) a soubor uložte na pevném disku do složky LinuxM.
- Stáhněte si aplikaci fixmint.exe, což je samorozbalovací archiv. Nechte ho rozbalit do složky LinuxM.
- Z této složky spusťte soubor fixmint.bat a párkrát stiskněte tlačítko.
- Všechny soubory z nově vzniklé podsložky LinuxM/mint zkopírujte na prázdný flash disk.
Ukončete Windows, v nastavení BIOSu zvolte, aby počítač zaváděl systém z vloženého flash disku. A je hotovo, stačí restartovat.
Překvapení
Moc jsem tomu nevěřil. Během stahování linuxové distribuce, její úpravy a kopírování jsem si říkal, proč blázním, že stejně to nepojede a ztratím půlhodinu, kterou jsem mohl využít jinak. Jenže to jelo. Počítač – konkrétně notebook IBM ThinkPad T60 – načetl systém z flashdisku, po pár stránkách textových řádků se ukázalo grafické prostředí. A měl jsem na počítači Linux.
A je tam. Obrázkům jsem kvůli datové velikosti ubral barev, tak vypadají trochu hůř než ve skutečnosti
Po pravdě jsem byl příjemně překvapen. Napřed tím, že všechno funguje, že systém automaticky použil trochu netradiční rozlišení displeje mého počítače, že se hýbe kurzor myši. Linux Mint má prakticky stejné ovládání jako Windows, takže nebylo ani nutné dlouze zkoumat, kam kliknout, co udělat.
Prezentace, textový dokument a tabulka
Prolezl jsem složky, v OpenOffice.org otevřel několik dokumentů vytvořených v Microsoft Office, vyzkoušel soubory PDF, obrázky. Proklikal jsem několik nastavení, objevil i textovou konzoli. Až jsem se nakonec dostal k vestavěnému prohlížeči internetu (Firefox) a zjistil, že tady to samo fungovat nebude. Systém zřejmě nedetekoval síťovou kartu a nepodařilo se mi zprovoznit ani připojení přes bezdrátovou síť, i když se to už zdálo nadějné.
Dokument v PDF, náhledy obrázků
Pro mladší a neuspokojené
Přechod na Linux mě neláká. Jsem jen uživatel, jehož zajímají spíš až konkrétní aplikace a činnosti, které s nimi udělám. Protože mám už všechno vyladěné na Windows, nemám důvod pokukovat jinam. Kdyby mi ale bylo o patnáct let méně, měl čas, a počítač pro mě byl důležitější než dnes, věřím, že by mi Linux měl co nabídnout. Přinejmenším něco nového, co se dá zkoumat, s čím se dá hrát a kde se dají objevovat nové věci.
Tady jsem skončil
Zkuste to třeba taky. Až vás Linux Mint přestane bavit, jednoduše ho vypnete a za chvilku jste zpět ve Windows.
Článek se dočkal pokračování
Blog redaktorů | proč blogujeme | sledovat blog prostřednictvím RSS
Tento článek spadá pod blog redaktorů a není součástí běžného vydání webu Živě.cz. Může obsahovat osobní názory autora, nepodložené informace nebo zprávy zcela mimo obor webu Živě.cz. Blog redaktorů vám umožní poznat lidi, kteří tvoří vaše oblíbené časopisy.
