DVD rekordéry s diskem: ušetřete za placky

Staré videorekordéry už dávno zmizely v propadlišti dějin a jejich roli převzaly přístroje zapisující na DVD. Ani ty však nemají budoucnost jistou – vytlačují je přístroje, které pro ukládání využívají pevný disk, a DVD mechaniku využívají pro archivaci zvlášť povedených kousků. Devět takových přístrojů jsme pro vás otestovali.

Pokud ještě doma máte starý videorekordér, je ideální příležitost zvážit jeho výměnu za přístroj o několik generací novější. Zatímco „obyčejné“ DVD rekordéry umožňují pouze obyčejný zápis na médium, bez možnosti střihu (pokud nepočítáme nepříliš rozšířený formát DVD-RAM), rekordéry s pevným diskem umějí snad vše, co jste si kdy přáli. A protože cenový rozdíl není nijak zásadní, je lepší si za velké množství funkcí navíc maličko připlatit. Vyšší cenu za rekordér s pevným diskem vám částečně vynahradí zaručeně nižší náklady na zapisovatelná DVD. Nebudete totiž zbytečně vypalovat vše, co si nahrajete (a disky po zhlédnutí třeba i vyhazovat), ale pouze to, co skutečně budete chtít. Co si budeme povídat, spoustu pořadů, které televize vysílá, stačí vidět jen jednou, a ve srovnání se starou VHS či nahráváním na přepisovatelná DVD-RW je nahrávání na pevný disk rychlejší a pohodlnější.

Kapacity pevných disků se v rekordérech pohybují nejčastěji kolem 160 GB, u dražších modelů se setkáte i s 250GB disky. To bohatě stačí na několik desítek hodin v nejlepší, a několik stovek hodin v nejhorší kvalitě. Stupňů kvality záznamu nabízejí rekordéry vždy několik, nejčastěji kolem pěti až devíti. Některé lepší přístroje k tomu přidávají navíc možnost flexibilní změny datového toku podle dostupného volného místa na disku nebo DVD. U rekordéru Sony RDR-HXD870 si pak snadno můžete nastavit kvalitu přesně takovou, jakou chcete – podle grafické stupnice si určíte datový tok videa od 0,75 do 15 Mb/s.

Naučte se stříhat dálkovým ovladačem

Nahrávat video z televize v nejvyšší kvalitě není potřeba, pokud po tom opravdu netoužíte. V kvalitě XP se při pozdějším vypálení na DVD vejde pouhá hodina záznamu. Dvě hodiny záznamu na DVD ve kvalitě SP už jsou rozumným kompromisem, stále však, i při detailním zkoumání, téměř nepoznáte rozdíl. U pořadů, na které se chcete jen podívat později a poté je smazat, klidně můžete zvolit ještě nižší stupeň komprese.

Díky pevným diskům s nijak neomezovaným čtením, zápisem i přepisem, můžete s nahrávkami dělat, co se vám zlíbí. Všechny rekordéry podporují alespoň základní funkce pro úpravu záznamu – nahraný pořad můžete rozdělit na jednotlivé kapitoly, na které lze na DVD snadno přeskakovat. Nahrávku je možné také rozdělit na více částí nebo je naopak spojovat dohromady, vybrané části samozřejmě snadno smažete a konečně si tak vypálíte nahrané filmy bez otravných reklam, zbytečně zabírajících kapacitu disku. Možností úprav je velká spousta, i když často je jejich provádění pomocí dálkového ovladače dosti nepohodlné a nepříliš přehledné.

 
Základ rekordéru tvoří třeba i obyčejná DVD vypalovačka a pevný disk. Zde rekordér LG RH278H

Na závěr si jednotlivé disky, tituly či kapitoly pojmenujete, jak potřebujete a vybrané záznamy můžete vypálit na DVD. Rekordéry samozřejmě nevypalují pouze holý záznam, ale přidají k němu vlastní menu, i když občas nepříliš pohledné. Třeba rekordér Sony však má nabídek připravených hned několik a při případě DVD vám z nich nabídne na výběr.

Co plánujete na víkend? Nahrávat

Spíš než nahrávání pomocí dvojice tlačítek Record a Stop budete využívat hlavně záznam naplánovaný pomocí časovače. V něm si můžete naplánovat až několik desítek nahrávaných pořadů, u nich kromě programu nebo zdrojového vstupu (naplánovat můžete třeba i nahrávání z DV kamery) nastavíte i stupeň kvality nebo opakování – denní, týdenní, vybrané dny týdne, všední dny, víkendy…

Ruční zadávání nahrávek je však poměrně zdlouhavé, přístroje naštěstí podporují technologie ShowView a VPS/PDC. Starší ShowView používá časové kódy, které najdete v televizním programu a zadáte je do rekordéru. Ten v zadaný čas spustí nahrávání a po určité délce zase skončí. Často se však stane, že nahrávaný pořad začne dříve či skončí později a v takovém případě o jeho část přijdete. Tyto případy řeší novější kódy VPS (Video Programming Systém), které zajišťují spouštění a ukončování nahrávání přesně podle skutečného vysílacího času. Ještě lepší a novější alternativou jsou pak kódy PDC (Programme Delivery Control), jež se na rozdíl od ostatních dokáží přenášet i prostřednictvím digitálního vysílání. Kódy PDC však zatím podporuje pouze Česká televize.

Kromě těchto možností nabízejí některé rekordéry také funkci jakéhosi rychlého časovače. Stiskem tlačítka Record spustíte nahrávání, jeho dalšími stisknutími nastavíte dobu nahrávání po 30 minutách až na několik hodin. Rekordér bude po zadanou dobu nahrávat a poté se sám vypne. Vy už si pak jen nahraný pořad „oříznete“ od přebytečných částí.

Nezastaví se před ničím

Funkcí, kterou byste u VHS rekordérů marně hledali, je možnost pozastavení obrazu. Timeshift, Chasing Playback či jak ještě výrobci tuto funkci nazývají, znamená, že při sledování televize dochází k záznamu sledovaného pořadu do mezipaměti. Po stisknutí tlačítka Timeshift nebo pauzy se živý obraz pozastaví a vy si můžete udělat přestávku. Až opět budete chtít pokračovat ve sledování, obraz dálkovým ovladačem znovu spustíte, tentokrát už ze záznamu. Jeho přehrávání můžete ovládat stejně jako přehrávání DVD – zrychlovat, zpomalovat, přeskakovat vpřed či vzad. Pokud se v záznamu přesunete až na jeho konec, rekordér vás opět vrátí do reálného času.

Kromě nahrávání pořadů z televize a jiných zdrojů a přehrávání filmových DVD si současné rekordéry poradí i s dalšími druhy médií – videi DivX, hudbou MP3 a fotografiemi. Certifikace, a tím i zaručená podpora formátu DivX je už dnes téměř standardem, stejně jako dobrá podpora českých znaků v textových titulcích. Jednoduchý prohlížeč fotografií s funkcí slideshow si pak své uživatele také najde, zvláště, je-li dostatečně rychlý. Poměrně často se na předních stranách rekordérů objevují i konektory mini FireWire a USB. První jmenovaný slouží k připojení digitální kamery a nahrávání z ní. USB pak využijete pro připojení různých flash disků nebo fotoaparátů podporujících rozhraní Mass Storage.

Nezanedbatelná je i nižší spotřeba DVD rekordérů – postavit opravdu úsporné a tiché HTPC není pořád úplně levná záležitost. S obyčejnými levnými komponentami bude spotřeba oproti běžným rekordérům výrazně vyšší. Nakonfigurovat HTPC k úplné spokojenosti stojí také hodně času a nervů.

U Sony RDR-HXD870 si můžete nastavit kvalitu záznamu přesně podle vašich představ – kromě devíti přednastavených režimů můžete zvolit i přesný datový tok, a zároveň aktivovat funkci flexibilního využívání dostupné kapacity