Nová éra grafických karet začala před deseti lety, kdy byly uvedeny první grafické karty, které známe i dodnes – ATI Radeon a Nvidia GeForce. +VIDEO
Nedávno AMD uvedlo novou řadu grafických karet ATI Radeon HD 5000 s podporou DirectX 11 a Nvidia chystá na nový rok zbrusu nové grafické karty GeForce s kódovým názvem GF100, které budou založeny na cGPU čipu „Fermi“. Jak ale začala slavná generace těchto karet, se můžete hned dočíst.
Nvidia GeForce 256: první GPU NV10
Po kartách Riva 128, TNT a TNT2 byla 31. srpna roku 1999 světu oficiálně představena první 256bitová grafická karta s názvem GeForce 256 (NV10). Jako první karta disponovala moderním grafickým čipem dnes ji běžně označovaným jako „GPU“. Podporovala už tehdy DirectX 7 (hry byly převážně DirectX 6), OpenGL 1.2 a poprvé také představila integrovanou hardwarovou transformaci a osvětlení (HW T&L) přímo v jádře. Do té doby se o tyto výpočty staral procesor a konkurence namítala, že je to zbytečné. Podobně jako například u herní fyziky, konkurence tuto technologii později také integrovala a stala se tak standardem. Nechyběla ani akcelerace MPEG2 videa, tedy formátu používaného u DVD.
Nvidia GeForce 256
Jádro NV10 bylo vyrobeno 220nm technologií, obsahovalo bezmála 23 milionů tranzistorů a frekvence byla 120 MHz.Celkem 32 MB nebo 64 MB SDR paměti pracovaly na frekvenci 166 MHz (propustnost 2,7 GB/s), v lednu roku 2000 byla uvedena i rychlejší verze s DDR pamětmi s frekvencí 300 MHz a propustností 4,8 GB/s. Karta byla určena do moderního slotu AGP 4× a chlazení zajišťoval pouze malý ventilátor na GPU.
Karta byla oproti konkurenci opravdu mnohem výkonnější, jak se můžete přesvědčit na těchto testech ze serveru TomsHardware, kde je vidět i přetaktování na 155/360 MHz:
Cena se v případě výkonnější GeForce 256 DDR (hi-end) pohybovala kolem 300 USD (tehdy přibližně 11 000 Kč). Dnes se už asi jen zasmějeme nad rozdílem ceny mezi VGA a DVI verzí, která byla až 30 USD.
Video
Pěkné video s přehledem technologických demo ukázek GeForce 256 až po GeForce GTX 200 si můžete díky Youtube prohlédnout zde:
Pro vyšší kvalitu přepněte na HD
ATI Radeon DDR s čipem R100
ATI v roce 1999 měla na trhu svou kartu Rage 128 Pro potažmo problémovou (ovladače, podpora OS/hry) dvoujádrovou verzi v podobě Rage Fury MAXX, ani ta však nestačila na novou GeForce 256 ze stáje Nvidia. ATI už tak měla ve vývoji zbrusu nové jádro R100, podobně jako NV10, které představila Nvidia.
V létě roku 2000 ATI uvedla na trh nové grafické karty, které se poprvé pyšnily názvem Radeon, jednalo se konkrétně o řadu DDR, respektive 7000. Karty byly založeny na jádře R100, které bylo vyrobeno 180nm technologií a patřilo také mezi novodobé GPU (ATI ho zpočátku nazývala VPU – Visual Processing Unit) čipy. Čip tak dokázal akcelerovat 3D i 2D obraz, podporoval DirectX 7, OpenGL 1.3, hardwarovou T&L a jeho specialitkou byla technologie HyperZ, která zajistila efektivnější komprimaci a vykreslování náročnější scény.
ATI Radeon 32 MB
Jádro s frekvencí 167 MHz a později 183 MHz mělo k dispozici 32 MB nebo 64 MB SDR/DDR pamětí s propustností 2,9 GB/s respektive 5,9 GB/s. ATI nabídla také různé levnější verze (Radeon 7000) ochuzené například o zmíněnou technologii HyperZ či s pomalejšími takty (Radeon LE). Hodně ochuzený Radeon VE (bez HyperZ, HW T&L) byl vzhledem k nízkému výkonu později použit jako mobilní řešení do notebooků.
A jak si první Radeon vedl proti konkurenční GeForce? V nízkých rozlišeních a s nižšími detaily měla navrch Nvidia se svými novějšími GeForce 2 kartami, ve vyšších naopak exceloval Radeon, který těžil z technologie HyperZ, která umožňovala lepší výkon právě při vysokém rozlišení a vysokých detailech.
Video
Také první ATI Radeon měl své technologické demo, které si v nižší kvalitě můžete prohlédnout zde:
Nějak takto probíhaly začátky známých grafických karet Radeon a GeForce, přičemž souboje se pravidelně opakují téměř každým rokem. Nyní vede ATI s jejími grafickými kartami Radeon HD 5000 s podporou DirectX 11 a pokročilou hardwarovou teselací, zatímco Nvidia se chystá začátkem roku uvést zcela nové karty s koncepčně rozdílným jádrem „Fermi“, které se velmi zaměřuje především na možnosti různých výpočtů.
Podobně jako v roce 1999 s první GeForce 256 tak chystá Nvidia řádně rozšířit schopnosti GPU o možnost počítat spoustu jiných úloh, které byly donedávna výsadou procesorů. A stejně jako v roce 1999, se jí konkurence „směje“, že se jedná o zbytečné rozšíření a komplikace čipu. Bude se i tentokrát minulost opakovat? To se musíme nechat překvapit.
Otázka do diskuze: měli jste první GeForce či Radeon?
