S rozšiřováním internetu se objevily i první nelegální služby umožňující stahování hudby zdarma. Mezi nejznámější tehdy patřil právě server Napster.
Je to více než 15 let, kdy začal internet pronikat do domácností po celém světě. Tehdy neznámý a mladý (ročník 1980) Shawn Fanning pracoval každé léto u svého strýce, který vlastnil internetovou společnost chess.net. Začal se zajímat o programování, což podpořila pravidelná pracovní průprava ve zmíněné společnosti.
Ještě před dokončením střední školy v roce 1998, již programoval nadějný program „Napster“ (podle jeho účesu z dětství), který měl umožnit snadné sdílení hudby mezi uživateli. Nápad přišel z diskuzí na IRC, kde se seznámil se zkušenými programátory, kteří nakonec patřili mezi první uživatele Napsteru.Po dokončení školy se do programování pustil naplno a nejen díky finanční pomoci strýce dokázal program dostat do finální podoby a připravit tak na oficiální uvedení.
Napster: všichni stahují zdarma
V červnu roku 1999 byl zmíněný program zdarma zveřejněn na stránkách Napster.com a začal si postupně získávat své uživatele, které zaujalo především jednoduché ovládání a snadné získání jakékoli hudby. Program fungoval na známém principu peer-to-peer, jednotlivé hudební soubory tak byly sdíleny přímo mezi uživateli, kteří měli spuštěný program. V prvních verzích se sice nevyskytovalo žádné segmentové stahování, které by stahovalo totožný soubor od několika uživatelů zároveň, ale rychlost internetu v domácnostech byla v drtivé většině na úrovni vytáčeného připojení, takže stahování probíhalo tak jako tak v řádu pár kB/s.
Hlavní server Napsteru udržoval aktuální databázi veškeré hudby, kterou uživatelé sdílejí, samotné stahování souborů však probíhalo mimo, tedy přímo od jednoho uživatele ke druhému. Díky specializaci pouze na hudbu se začal masově šířit a už během několika měsíců překonal hranici 100 000 aktivních uživatelů. Společnost tak snadno získala další kapitál od investorů a vylepšení a nové funkce programu tak přibývaly ještě rychleji.
Před koncem roku 1999 se CEO firmy Napster snažil o dohodu s nahrávacími společnostmi, která měla umožnit distribuci hudby přes internet, samozřejmě v placené formě. Zástupci nahrávacích společností však na žádnou dohodu nepřistoupili a ještě v prosinci téhož roku RIAA (Recording Industry Association of America) podala žalobu a žádala náhradu neuvěřitelných 100 000 dolarů za každou staženou píseň. Díky této žalobě se však dostalo Napsteru obrovské reklamy v různých tištěných novinách a samozřejmě i v televizi a na internetu.
Tvůrce Napsteru - Shawn Fanning se dostal i na obálku časopisu TIME
V květnu roku 2000 překročil počet uživatelů 300 000 a zvyšoval se stále rychleji. Program se díky studentům začal používat i ve školách, kde byl obvykle k dispozici velmi rychlý internet. Důsledkem toho některé školy zakázaly používat tento program v jejich sítí, což u studentů vzbudilo častá pohoršení, která byly často doprovázeny i peticemi.
Pro a proti: neznámí umělci a Metallica
Metallica byla jednou z prvních skupin, která podala na Napster žalobu. Problém byl především v tom, že se na Napsteru objevila ke stažení píseň, která ještě nebyla v oficiálním prodeji. Tuto skupinu následovali i další umělci, mezi kterými byla například i Madonna, která sice již byla v jednání ohledně placené distribuce skladeb pomocí Napsteru, její píseň ale také unikla ještě před vydáním, podobně jako u skupiny Metallica.
Vše špatné je ale také k něčemu dobré, což zjistily především méně známé skupiny, které nebyly pod hlavičkou žádných velkých distributorů a díky Napsteru se tak proslavily. Podobný případ se stal například u skupiny Radiohead, která sice nikdy nedosáhla velkého úspěchu, ale po uniknutí jejího CD několik měsíců před oficiálním uvedením, si album stáhlo přes milion uživatelů. Po oficiálním uvedení CD na trh se album dostalo na první příčku v prodejnosti, a to i přes minimální reklamu v rádiích a dalších mediích.
Různé verze desktopového programu Napster
Rok od spuštění, tedy v červnu roku 2000 měl Napster přes 5 milionů uživatelů a počet se zvyšoval takřka v řádech milionů za měsíc. Po další finanční injekci v hodnotě 15 milionů dolarů firma najala zkušeného právníka Davida Boiese, který je znám z případu žaloby antimonopolního úřadu proti Microsoftu. Napster plánoval službu přetvořit v placenou verzi, která by uspokojila oprávněně rozlícené distribuční společnosti.
Celosvětově přes 25 milionů uživatelů
V červnu roku 2001, tedy přesně dva roky od spuštění, byl Napster z důvodů prohraného soudu nucen vypnout celou síť, přičemž se dohodl o vyplacení přibližně 26 milionů dolarů poškozeným distributorům, včetně dalších budoucích licenčních poplatků spojených s chystaným prodejem hudby v jejich síti. V roce 2002 byla již připravena verze k prodeji chráněné hudby, vzhledem k minulosti však měl Napster problém získávat licence od jednotlivých studií.
V roce 2003 však Apple představil kromě hudebního přehrávače iPod také svůj obchod s hudbou – iTunes Store, který začal mít díky dostatečné ochraně, propracovanému systému licencí a podpoře studií stále větší úspěch a dnes patří mezi největší služby s prodejem (nejen) hudby přes internet. Napster sice zkoušel po roce 2003 několik modelů, které obsahovaly i poslech zdarma při zobrazené reklamě nebo nové formáty (WMV – později prolomeno). Stále se však potýkal v červených číslech, a to i přes to, že měl v roce 2006 celkem slušnou základnu přibližně 600 000 uživatelů.
Před koncem roku 2008 Napster odkoupila společnost Best Buy za 121 milionů dolarů a v současné době je jeho budoucnost stále nejasná.
Zajímavost: Seznam.cz registruje denně kolem 15 000 dotazů na slovní spojení „mp3 zdarma ke stažení“
Otázka do diskuze: používali jste Napster? Kde jste se s ním setkali? Jak vidíte budoucnost distribuce?