Dny tohoto týdne nabízejí například připomenutí Williama Hewletta, spoluzakladatele známé společnosti Hewlett-Packard, podobně ale také francouzského matematika-vojáka Jeana Baptista Fouriera. Nakonec bude řeč o třetím z trojlístku Keplerových zákonů.
William Hewlett, spoluzakladatel HP
Mezi významnými historickými osobnostmi tohoto týdne, které si zaslouží pozornost na řádcích aktuálního kalendária, vyčnívá například americký inženýr William Hewlett, jenž se sem dostává datem svého narození, 20. květnem roku 1913. Jeho jméno nejspíše nikomu není úplně cizí, jedná se totiž o jednoho z dvojice spoluzakladatelů slavné společnosti Hewlett-Packard.
Wlliam Hewlett (zdroj: NNDB)
Hewlett se uvedeného data narodil ve státě Michigan, o několik málo let později se pak v poměrně brzkém věku společně s rodiči přestěhoval do Kalifornie. Ještě později pak na univerzitě ve Stanfordu potkal nejdůležitější osobu svého nadcházejícího života: Davida Packarda. V roce 1939 si s několika sty dolary v kapse založili známou společnost Hewlett-Packard.
V uvedené dvojici to byl právě William Hewlett, který ve firmě zodpovídal za technické příspěvky a nápady, kolegovi Packardovi většinou přenechával obchodní části jednání. Nejdůležitější ale bylo, že společně vytvořili perfektně fungující dvojici, která se přes svět kalkulátorů nakonec výrazně prosadila (a usadila) v oblasti osobních počítačů i periférií. William Hewlett nakonec zemřel dne 12. ledna v roce 2001.
Další informace:
Česky psané informace na serveru Grafika.cz.
Původní anglická biografie na webových stránkách společnosti Hewlett-Packard.
Matematik a voják J. B. Fourier
Představený William Hewlett víc než zdárně zastoupil svět čistě počítačové historie, druhá osobnost zabrousí více do světa matematiky. Je jí Francouz Jean Baptist Fourier, který však kromě matematiky zaujal také svým působením na poli fyziky. Narodil se dne 21. března roku 1768, a do aktuálního kalendária se tak dostává datem své smrti, která jej zastihla 16. května v roce 1830.
J. B. Fourier (zdroj: NNDB)
Zhruba v polovině svých „náctých“ let se Fourier plně začal zabývat matematikou, která tak odsunula do pozadí do té doby oblíbenou literaturu. To rozhodilo nejen pomyslné misky vah mezi těmito dvěma obory, ale především Fouriera nasměrovalo jinam, než původně zamýšlel – zavrhl totiž dřívější myšlenku stát se knězem.
Svoje vnitřní rozpory i ty, jež přicházely jako důsledek nátlaku z vnějšího světa, se snažil vyřešit v armádě, s níž pod Napoleonovým vedením zavítal například do Afriky. Po návratu do Francie se uchytil na akademické půdě v Paříži, kde vybudoval například matematickou teorii vedení tepla. Právě v tomto díle se poprvé vyskytly náznaky nových metod pro řešení diferenciálních rovnic a dnes se s Francouzovým jménem můžeme setkat například v názvu Fourierových řad.
Další informace:
Česky psaná biografie na stránkách serveru Aldebaran.cz.
Anglická verze na Wikipedii.
Keplerovy zákony, především třetí
Dne 15. května v roce 1618 formuloval známý astronom Johannes Kepler další ze svých zajímavých myšlenek, tentokráte v díle Harmonices Mundi. Přesněji se jednalo o známý třetí zákon, který říká, že poměr druhých mocnin oběžných dob dvou planet je stejný jako poměr třetích mocnin jejich středních vzdáleností od Slunce.
Kompletní trojice Keplerových zákonů popisuje planetární pohyby kolem Slunce, lze je však aplikovat také v širším měřítku. Pro úplnost celého trojlístku doplňme: První Keplerův zákon konstatuje, že jednotlivé planety obíhají Slunce po eliptických křivkách, jejichž jedno společné ohnisko tvoří právě Slunce, druhý z Keplerových zákonů dává do rovnosti velikosti ploch opsaných průvodičem planety za stejný čas.
Další informace:
Anglický Keplerův životopis v podání stránek NASA.
Český průlet Keplerovým životem na Zivotopisyonline.cz.