Zákon o elektronických komunikacích prošel vládou

Vláda dala včera zelenou návrhu zákona o el. komunikacích, který připravilo ministerstvo informatiky. Ten nyní půjde k projednávání do Parlamentu. Pokud by zde byl projednán do konce kalendářního roku, mohl by nabýt účinnosti někdy počátkem roku příštího. Jaké hlavní změny by nový zákon přinesl?
Kapitoly článku

Potřebnost nového zákona, který by nahradil stávající telekomunikační zákon (zákon č. 151/2000 Sb.) je obvykle "sváděna" čistě na Evropskou unii, která jej po nás důrazně požaduje. Je ale i v našem vlastním zájmu, abychom sladili fungování našeho telekomunikačního trhu s tím, jak by to mělo fungovat za našimi hranicemi, a byli tedy se zahraničím kompatibilní. Jinými slovy potřebujeme převzít nový regulační rámec elektronických komunikací, který v Evropě postupně nahrazuje původní regulační rámec telekomunikací.

Návrh zákona připravilo Ministerstvo informatiky ČR (© ČT1)

Příznačná je i samotná změna názvu, neboli přechod od telekomunikací k elektronickým komunikacím. Jde o důsledek konvergence, spočívající v tom že k samotným telekomunikacím se "připojily" také informační technologie, a také část problematiky mediální, včetně rozhlasového a televizního vysílání. Příslušná dělící čára bude u nás nastavena tak, že do působnosti nového zákona bude příslušet vše až po přenos TV a R vysílání, zatímco obsah TV a R vysílání bude řešen samostatně. Nadále tedy zůstanou dva nezávislí regulátoři - ČTÚ a RRTV, přičemž Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se bude nadále zabývat otázkami obsahu (třeba tím, zda nějaká reportáž byla dostatečně objektivní, zda se před 22 hodinou nedostalo na obrazovky něco příliš lechtivého apod.).

Rozdělení kompetencí mezi regulátory (© ČT1)

Paradoxně "nezkonvergovaný" však zůstane název prvního z regulátorů, který by si měl ponechat svůj dosavadní název - ČTÚ, alias Český telekomunikační úřad. Nebude však působit v telekomunikacích, ale již v "konvergovaných" elektronických komunikacích, a navíc bude mít na starosti ještě oblast poštovních služeb.

Přípravu nového zákona si kromě EU vynucuje i vývoj na tuzemském trhu telekomunikací (elektronických komunikací). Stávající telekomunikační zákon (zákon č. 151/2000 Sb.) totiž vznikal v době, kdy se teprve chystalo otevření tohoto trhu, a tak se zákonitě soustředil na prvotní fáze tohoto "otevírání". Nyní už jsme přeci jen o kus dál. Navíc ani stávající zákon není dokonalý, a tak se postupně objevovala potřeba různých doplňků, změn, rozšíření apod., reagujících na vývoj trhu a nedokonalosti zákona. Prakticky všechny změny se ale dosud odkládaly, s poukazem na to, že budou zapracovány až do nového zákona o elektronických komunikacích. Jedinou významnější výjimkou byla novela telekomunikačního zákona (zákon č. 225/2003 Sb.), která řešila právě a pouze zpřístupnění místní smyčky.

Jaký je "duch" nového zákona?

Nový zákon o elektronických komunikacích, který převezme a do našeho právního řádu zakomponuje nový evropský regulační rámec, přinese i řadu zajímavých koncepčních změn. Ty směřují mj. i k výraznému "zprůhlednění" trhu, zejména pokud jde o významná rozhodnutí regulátora, s potenciálem ovlivnit tento trh a dění na něm.

Regulátor totiž bude muset svá významnější rozhodnutí podrobně zdůvodňovat, a ještě dříve než je přijme, je bude muset konzultovat se zainteresovanými stranami (včetně sdružení koncových uživatelů). Podle stávající verze návrhu zákona (vše se ještě může změnit skrze pozměňovací návrhy poslanců) by takovéto konzultování bylo veřejné a probíhalo by tak, že

Úřad zřídí a spravuje diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje návrhy opatření, umožňuje předkládání připomínek a uveřejňuje výsledek konzultace.

Připomínky by pak bylo možné podávat do 1 měsíce od zveřejnění, a poté by ČTÚ do dalšího jednoho měsíce uveřejnil výsledek veřejné konzultace a způsob vypořádání připomínek.

Navíc, pokud půjde o rozhodování v kauze, která ovlivní "obchod mezi členskými státy", bude ČTÚ konzultovat své návrhy i s Komisí EU a regulátory ostatních členských zemí. V nejvýznamnějších případech, například při určování tzv. relevantních trhů, bude muset regulátor počkat ještě na reakci Evropské komise.

Je asi pravdou, že regulátor získá s novým zákonem hodně významných pravomocí. Na druhé straně je nebude moci využívat "kabinetním způsobem", ale bude muset svá rozhodnutí zdůvodňovat a skládat z nich účty. Navíc ten, kdo nebude s jeho konkrétním rozhodováním spokojen, se bude moci odvolat k nezávislé třetí straně (správnímu soudu). To je sice plně demokratické řešení, ale obávám se že daní za něj bude možnost všelijakého protahování, skrze různá odvolání a opravné prostředky, a tím odkládání faktického řešení situací, které by naopak bylo záhodno řešit co nejrychleji. Nehledě již na skutečnost, že správní soudnictví zatím asi nemá moc zkušeností s takto odbornou poblematikou.

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,