Odvody daní nejsou tak jednoduché, aby se všechno vešlo do takto jednoduchého konstatování.1. DPH odvádí prodejce, nikoliv zákazník. Pokud by prodejce nenaúčtoval DPH zákazníkovi, platil by jej ze svého. A účet prodejce známý být musí. Takže se dají zjistit i další účty, se kterými prodejce obchodoval. Ve značné části případů potom není problém z údajů tohoto prodejce spárovat transakci a třeba místo doručení zboží (tedy konkrétní osobu). Skrýt zákazníka by se to dalo snad jen u drobných neinternetových nákupů, kde nemá prodejce povinnost evidovat osobu a nepotřebuje znát žádnou adresu pro doručení.
2. Daně z příjmu platí podnikatelské subjekty samy za sebe a za své zaměstnance. I zde musí zaměstnavatel vědět na jaký účet peníze posílá a je tedy schopen spárovat účet s osobou. Sám za sebe by sice mohl mít "černý" účet, ale v praxi by jej mohl jen velmi těžko používat k rozsáhlejším obchodním účelům bez toho, že by se prozradilo spojení daného účtu s daným subjektem. Respektive by ho nesměl nikdy použít k transakci, u které by si nebyl stoprocentně jistý druhou stranou. V opačném případě by vždy hrozilo, že druhá strana bude schopna spojit jeho s tímto "černým účtem" a úřady by mohly zpětně zkontrolovat všechny pohyby a doměřit vše zpětně, včetně pokut a případného trestního stíhání.V praxi tedy není nespojitelnost účtu s osobou reálná, protože toto spojení může prozradit nejenom držitel účtu, ale i celá řada jiných osob, které s tímto účtem a touto osobou obchodovaly. Řetěz je prostě tak silný, jako jeho nejslabší článek. A pokud účet třeba i jen jedinrát použijete třeba k platbě za internet nebo pizzu, tak už někde existuje záznam, který Vás spojí s konkrétním účtem. No a když už znají takhle pár osob, není až takový problém dotyčné přesvědčit, aby sdělili i další pro úřady zajímavé informace o tom kdo jaký účet má.
