Wikipedie je největší internetovou encyklopedií na světě. Aby byla nejen největší, ale také nejaktuálnější, potřebuje zkušené a dlouhodobé editory. Jenže co když už není o čem psát?
Wikipedie je největší internetová komunitní encyklopedie svého druhu a to nejen co do počtu publikovaných článků ale i z hlediska jazykových mutací. Nicméně touto informací asi nikoho neohromíte, poněvadž to přece každý dobře ví.
Wikimedia hledá aktivní přispěvovatele
Pojďme se tedy podívat trošku hlouběji do nitra nadace Wikimedia Foundation, která Wikipedii provozuje. Když nahlédnete do strategického plánu organizace na fiskální rok 2012-2013 (PDF), objevíte zde mimo jiné i výhledové plány do roku 2015. Není jich mnoho, takže je vyjmenuji všechny. Wikimedia chce miliardu návštěvníků, 50 milionů publikovaných článků, jejichž kvalita a editoři se budou nadále zlepšovat, i na Wikipedii by měla zavládnout genderová a regionální vyváženost větším zapojením žen a editorů z rozvojového světa, no a nakonec by Wikimedia ráda motivovala autory k co možná nejčastějším editacím. V roce 2015 by mělo být zejména na Wikipedii alespoň 200 tisíc autorů, kteří přispějí nejméně pěti úpravami článků každý měsíc.
Wikimedia v kostce
- nezávislá organizace financovaná ze sbírky návštěvníků
- provozuje Wikipedii, Wikislovník, Wikicitáty, Wikiknihy, Wikizdroje, Wikiverzitu, Commons a další
- 488 milionů návštěvníků na všech webech (říjen 2012)
- skoro 24 milionů článků na Wikipedii
- více než 280 jazykových verzí na Wikipedii
- 80 tisíc aktivních editorů, kteří plní weby organizace
Wikipedie už na tom pracuje a vypustila do světa několik iniciativ. Češi excelují třeba v rámci projektu Studenti píší Wikipedii, což je zároveň poměrně logický krok k tomu, jak na tuzemskou encyklopedii dostat kvalitní články. Weby Wikimedie se nicméně neskládají pouze z textů, ale i z obrazového materiálu a jistě se stejně jako já často setkáváte v encyklopedii s termíny, kterým chybí adekvátní a licenčně čistá fotografie. Zde se snaží nadace získávat nový a především kvalitní materiál třeba skrze každoroční soutěž Wiki miluje památky.
Stačí to ale? Pokud si libujete ve statistice, navštivte velmi detailně zpracované výstupy na webu stats.wikimedia.org. Statistické výstupy pro Českou republiku pak najdete zde. Pro rychlý nástin globální situace ale budou pro začátek stačit o něco přehlednější grafy na webu wmflabs.org.
Půl miliardy návštěvníků
S onou miliardou to bude asi docela těžké. Všechny weby Wikimedie dohromady navštívilo loňský říjen necelých 500 milionů surfařů. To je vskutku úctyhodné číslo, nicméně na počátku roku 2008 to bylo 242 milionů surfařů a poslední rok pak Wikipedie a další poskočily „jen“ o 10 milionů unikátů. Je to obrovská sílá, ale miliarda to asi nebude.
Návštěvnost všech webů Wikimedia Foundation – většinu ale tvoří Wikipedie
Miliarda naopak není žádnou překážkou z hlediska zobrazených stránek. V červenci 2008 jsme všichni dohromady zobrazili na Wikipedii a dalších webech nadace 9,5 miliard stránek a letos v listopadu to už bylo více než 20 miliard stránek. Ještě rychleji pak roste návštěvnost Wikipedie v mobilních zařízeních, kde je to ale vcelku logické.
Wikipedista – tvůrce Wikipedie
Podle Alexy je Wikipedie 6. nejnavštěvovanějším webem planety a tato čísla to mohou pouze potvrdit, nicméně jak na tom jsou noví editoři? Kolik z těch nových návštěvníků serveru zde skutečně zůstane a přispějí i svými znalostmi?
Tady je už těch křivek směřujících vzhůru o něco méně. Noví editoři pochopitelně přibývají, nicméně tento růst měsíc po měsíci zpomaluje. Zároveň dlouhodobě klesá aktivita těch stávajících. Počet všech editorů, kteří každý měsíc provedou alespoň pět úprav, se loni v listopadu pohyboval okolo 75 tisíc, jenže v letech 2010-2011, kdy byli autoři nejaktivnější, se toto číslo pohybovalo okolo 80 tisíc. Zatím to není to žádná tragédie, nicméně některé konkrétní jazykové verze zažívají výraznější sešup. Zejména ta v angličtině.
Každý editor ke všemu zdaleka není člověk. Wikipedie a další projekty fungují v mnoha rovinách automatizovaně a po síti se tak pohybují nejrůznější roboti, kteří čistí články, doplňují je o různé strojové části aj. Na české Wikipedii v tuto chvíli pracuje bezmála stovka robotů.
Aktivních editorů, kteří příspěvky na webech Wikimedie upravují alespoň pětkrát měsíčně, pomalu ubývá
Počet autorů, kteří na Wikipedii od registrace publikovali alespoň deset úprav, stále překotně roste a v listopadu jich už bylo 1,5 milionů. Mohlo by se tedy zdát, že Wikipedii možná ubývají dlouhodobě aktivní editoři, ale tento nedostatek hravě vyrovná čerstvá síla. V ideálním případě to mohou být právě Wikipedisté ze školních programů a ti jistě mohou zvýšit obsahovou kvalitu, stejně tak to ale mohou být jen kolemjdoucí, kteří provedou pár úprav a už se k tomu nikdy nevrátí. Jinými slovy nezískávají zkušenosti a nikdy se z nich nestanou kvalitní editoři, kteří budou dohlížet na nováčky. Ke všemu i růst jejich počtu začíná zpomalovat.
Na počtu článků a jejich růstu se to ale v každém případě zatím nijak neprojevuje. V listopadu bylo na všech mutacích dohromady bezmála 24 milionů článků a toto číslo se každý měsíc nafoukne o stovky tisíc dalších.
O aktuálnost a další rozvoj Wikipedie se pak nejspíše nemusíme obávat ani při pohledu na financování celé nadace Wikimedia. Ta přijímá dary pouze od svých čtenářů a s výběrem nemá věru problém.Když Wikimedia loni na podzim spustila další kolo výběrové kampaně, cílovou částku 25 milionů dolarů určených na provoz se podařilo vybrat během pouhých devíti dnů. Kampaň přitom běžela jen v pěti anglických lokalizacích Wikipedie a přesto přispělo 1,2 milionů dárců. Na chod projektu se ale v každém případě přispívá celoročně a nějaký ten obnos může elektronicky darovat každý zájemce ať už je odkudkoliv.
Česká Wikipedie
A jak je na tom naše česká Wikipedie? Lokálním koordinátorem veškerých aktivit je sdružení Wikimedia Česká republika, které spolupracuje s americkou centrálou.
Detailní české měsíční statistiky najdete s určitým zpožděním zde, jednoduchý aktuální výstup je pak k dispozici na této adrese. Když do něj nahlédnete, zjistíte, že je na tuzemské Wikipedii momentálně něco málo přes čtvrt milionu článků a toto číslo poskočí každý měsíc o několik tisíc dalších kusů. O nějakou tu stovku se každý měsíc nafoukne také počet Wikipedistů, kteří publikovali alespoň deset úprav, počet těch aktivních, kteří provedou alespoň pět úprav každý měsíc a o Wikipedii se tedy dlouhodobě starají, je nicméně relativně skromný. Ta první skupina čítala v říjnu 10 tisíc dobrovolníků, ta druhá aktivní pak šest stovek altruistů.
Proč klesá aktivita?
Nabízí se samozřejmě otázka, proč už nejsou přispěvovatelé tak aktivní jako dříve. V případě anglické verze a dalších velkých mutací je jedním z důvodů jednoduše to, že všechna „jednoduchá“ témata jsou už po mnoha letech opravdu detailně zpracovaná a člověk se znalostmi antického umění nejspíše nebude aktualizovat článek o kvantové fyzice. Tento názor hájí například mnohaletý Wikipedista a autor webu The Wikipedian William Beutler. Encyklopedie tedy i z tohoto důvodu hledá hlavně specialisty, kteří budou stávající pojmy vylepšovat a publikovat nová a ještě detailnější témata.
Výrazný pokles počtu aktivních editorů anglické Wikipedie (těch, kteří provedou alespoň pět zásahů každý měsíc) podle statistika Aarona Halfakera
Právě s hladem po vyšší propracovanosti a kvalitě Wikipedie ale souvisí další důvod poklesu aktivity. Mnoho nekvalitních úprav je totiž nejrůznějšími mechanizmy zablokováno ještě před jejich publikací. Analytik Wikipedie Aaron Halfaker z Minnesotské univerzity ve své studii The Rise and Decline of an Open Collaboration Community například upozorňuje na obranný software Huggle, jehož úkolem je hledání spammerů všeho druhu na Wikipedii. Podle Halfakera však tento nástroj často zablokuje i korektní editace nováčků, kteří pak znechuceně odejdou.
Situace v Česku je poněkud specifičtější, poněvadž je zde dobrovolníků pochopitelně mnohem méně než třeba v sousedním Německu. „V české pobočce zastáváme zatím intuitivní názor, že bez dalších propagačních akcí by byl výrazný propad patrný i na česky psané Wikipedii, ačkoliv by tím hlavním důvodem nebylo vyčerpání nosných (jednodušších) témat jako u té anglické jako spíš velká konkurence jiných internetových lákadel,“ konstatuje Michal Reiter, předseda Wikimedia ČR.
I Wikipedie má svůj Zeitgeist
Wikipedie v každém případě nadále funguje a je to natolik rozsáhlý stroj s kvalitním financováním, že se na něm plíživý úbytek editační aktivity zatím nijak neprojevil. O tom, že je Wikipedie skutečně živá a že to není „mrtvý“ Ottův slovník naučný v původním historickém vydání nakonec svědčí i letmý pohled na zdejší Zeitgeist.
Ano, i Wikipedie má svá klíčová témata, která se v čase mění.Duch doby na Wikipedii odpovídá vlastně pojmům, které se daný měsíc dočkaly nejvíce úprav a byl o ně tedy největší editační zájem. Zeitgeist najdete vždy v souhrnné měsíční statistice na seznamu a jeho historie sahá až do úplných počátků Wikipedie.
Českým Zeitgeistem na sklonku roku 2002 tak byl docela symbolicky termín Hlavní stránka, zatímco v říjnu 2012 už jsou to opravdu aktuální témata jako třeba termíny Volba prezidenta České republiky 2013, Letiště Václava Havla, Libor Michálek, Felix Baumgartner, PSY, Sodastream nebo třeba Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2012. I tyto pojmy ukazují, že česká Wikipedie žije aktuálními tématy a zdejší Wikipedisté si zaslouží hlubokou poklonu.
