Aktuální výročí v tomto týdnu pokrývají například úmrtí slavného fyzika Ludwiga Eduarda Boltzmanna, který se nesmazatelně zapsal do historie „svého“ oboru. Další významné události připomenou počátky identifikace osob prostřednictvím DNA a dostane se také na matematiku.
Nejen Boltzmannova konstanta
Kalendárium tohoto týdne začíná procházku významnými výročími na rakouské půdě. Právě ve Vídni se totiž 20. února roku 1844 narodil slavný rakouský fyzik Ludwig Eduard Boltzmann, nicméně připomenutí je v tomto týdnu kvůli datu úmrtí – 5. září 1906 totiž spáchal sebevraždu oběšením.
Vídeňský rodák o fyziku projevil hlubší zájem a začal se jí naplno věnovat až během svých vysokoškolských studií. Po úspěšně získaném doktorátu začala část jeho života, kdy kvůli pracovním povinnostem pendloval mezi Vídní a Štýrským Hradcem. Největších úspěchů dosáhl při zkoumání chování plynů, s jeho jménem se tak díky tomu lze setkat v základních vzorcích a zákonech, například Boltzmannově rovnici, konstantě.
Poslední údobí Boltzmannova života bohužel nebyla příliš pozitivní. Velice často upadal do depresí a to také z toho důvodu že se vedly spory o některého jeho dosažené výsledky. Kvůli kritice od svých vědeckých kolegů pak býval podrážděný i agresivní. Nakonec již zmiňovaného data 5. září roku 1906 spáchal sebevraždu během dovolené.
Další informace:
http://en.wikipedia.org/wiki/Ludwig_Boltzmann
http://www.quido.cz/osobnosti/boltzmann.htm
První kroky s identifikací porovnáním DNA
Na stránkách předchozích kalendárií již byla řeč o objevech i využití DNA, například v dílech DNA, smlouva potvrzená otiskem a první neutron či Nadcházející výročí: elektromagnetické vlnění a rychlá fotografie. Využití DNA jako užitné biometrie má samozřejmě několik nemalých překážek, nicméně tento týden si lze připomenout první pasivní identifikaci pomocí této techniky v oblasti kriminalistiky.
Dne 10. září v roce 1984 objevil techniku identifikace člověka podle části řetězce jeho DNA anglický vědec Alec Jeffreys. Zmiňovaná metoda se běžně nazývá DNA fingerprinting a její základní princip je nasnadě – aktuální vzorek řetězce DNA (jakoby jeden otisk-fingerprint) se porovná s původním (druhý otisk-fingerprint) a při jejich dostatečné kvalitě může být zjištěna shoda.
Od Jeffreysova objevu již samozřejmě uplynula pěkná řádka let, během níž se identifikace osoby podle DNA rozšířila především ve forenzní sféře. Díky své přesnosti se uvádí také mezi biometrickými technikami současné doby, nicméně je zde jeden hlavní problém, a to identifikace v reálném čase. Například nejčastěji používané online biometrické systémy snímající otisky prstu jsou schopny správně rozpoznat uživatele během několika málo vteřin, extrakce a porovnání DNA probíhá v laboratořích, trvá nesrovnatelně delší dobu a obecně by byla lidmi méně akceptovatelná.
Další informace:
http://www.spsmvbr.cz/cesky/os_stranky/jedlicka/muzeumzla/lubas/lubas.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Alec_Jeffreys
http://www.ornl.gov/sci/techresources/Human_Genome/elsi/forensics.shtml
Bleskově: prvočísla a mikrovlny
V minulém dílu kalendária, jenž nesl název Obří baterie a transcendentní pí, byla zmínka o takzvaných Mersenových prvočíslech, tedy prvočíslech o jedničku menších než je celočíselná mocnina dvojky. Dne 8. září v roce 1588 se narodil francouzský matematik Marin Mersenne, který dal zmiňovanému zvláštnímu typu čísel vzniknout. Původně se snažil nalézt vzorec, s jehož pomocí by bylo možné generovat všechna prvočísla, což se mu však nakonec nepodařilo.
Poslední vzpomenuté výročí tohoto týdne patří inženýru Ernstu Weberovi, který se narodil dne 6. září 1901 ve Vídni. Po studiích a určité době práce pro společnost Siemens se přestěhoval do Spojených států amerických, kde později se při vývoji radarových systémů začal věnovat zkoumání mikrovlnného přenosu. V této oblasti nakonec získal několik desítek patentů a obecného uznání. Smrt jej zastihla 15. února roku 1996.
Další informace:
http://en.wikipedia.org/wiki/Marin_Mersenne
http://www.andrews.edu/~calkins/math/biograph/biomerse.htm
