Vývoj výrobních postupů procesorů neustále postupuje kupředu, a tak si dnes můžete dopřát velmi výkonné procesory s nízkou spotřebou. Jaký by měl být ideální procesor a jak jsou na tom jednotlivé modely s výkonem, se dozvíte z následujícího testu.
Od posledního testu procesorů uběhlo již téměř osm měsíců, v jejichž průběhu byla uvedena celá řada nových a zajímavých procesorů. Hlavním trendem v tomto odvětví IT průmyslu je vývoj a zavádění nových technologií výroby. Důsledkem a produktem těchto změn jsou nové procesory s nižší spotřebou, více funkcemi a s perspektivou pro dosahování vyšších frekvencí.
Zelené nebe
V táboře procesorů AMD nastalo mnoho různorodých změn. Z řad procesorů Athlon 64 vypadly modely určené pro Socket 754, který je nyní přenechán Sempronům orientovaným na méně majetné a nenáročné uživatele. Procesorů z této rodiny přibyla v nedávné době celá řada a s jejich variantami pro Socket A se v brzké době již na pultech prodejen střetnete jen stěží. Socket A je tedy již nenávratně určen k zániku. Platforma Socket 939 se rozrostla oběma směry a nyní je nejpomalejší nabízený procesor s označením 3000+ zároveň i nejnižší verzí Athlonu 64.
Na výkonnostní vrchol se posunul nový Athlon 64 FX-55 a jeho předchůdce (vítěz minulého testu) byl přejmenován na 4000+, čímž přišel o plně odemčený násobič. Největší novinkou v oblasti procesorů AMD obecně je přechod na 90nm výrobní proces, který byl mezičasem ještě vylepšen technologií „napnutého křemíku“ (Strained Silicon, SS). Ta je použita v nejnovějších jádrech Venice a Palermo. AMD si od nových jader slibuje hlavně vyšší taktovací frekvence (zahřívání Venice je větší než Winchesteru). Principem SS je inovovaný proces výroby, který umožňuje zrychlit a zmenšit tranzistory uvnitř procesoru.
Levněji a rychleji
Všechny nové Semprony pro Socket 754 jsou vyrobeny 90nm technologií a jsou nejen velice levné, ale zároveň i značně výkonné. Snížení velikosti vyrovnávací paměti L2 v případě architektury Athlonů 64 nemá tak negativní vliv na výkon jako v případě Intelu. Zajímavostí je také velmi dobrý potenciál pro přetaktování a nízká spotřeba s velmi malým zahříváním. Ústup Athlonů 64 z patice Socket 754 a nadcházející úplné zastavení dodávek procesorů pro Socket A věští novým Sempronům světlou budoucnost.
Zajímavou změnou oproti minulému roku je kompletní přechod všech dostupných procesorů na 90nm technologii výroby. Je to dáno hlavně snižováním nákladů, které jsou v případě 90nm výrobního procesu nižší díky menším jádrům samotných procesorů.
Modrý svět
Také u Intelu se inovovalo, a tak jsou nyní na trhu dostupné pouze nové revize jádra Prescott, které již nejsou takovými topnými tělesy, jak tomu bylo v nedávné minulosti. Procesory s novou revizí jádra lze lehce rozpoznat podle přívlastku J v modelovém označení. Další novinkou jsou zcela nová Pentia s označením 6X0, která se od 5X0 odlišují vyrovnávací pamětí L2 velkou 2 MB a funkcemi pro snížení spotřeby (nejzajímavější je bezpochyby Enhanced Intel Speedstep známý z mobilních procesorů).
Rovněž Extreme Edition se dočkal dalšího nástupce a nyní již tiká na frekvenci 3,73 GHz. Toto zlepšení je ale bohužel spíše úkrok stranou, protože již nebylo použito jádro Gallatin, ale Prescott, které je shodné s tím, které je v Pentiu 4 660. Rozdíl je pouze ve vysoké frekvenci FSB a sníženém násobiči na úroveň 14. Další zhoršení latence zvětšené vyrovnávací paměti L2 umožnilo nejvýše taktovanému Pentiu 4 570J dokonce porazit extrémní edici v některých testech. Inovací prošly také Celerony D, které jsou podobně jako plnokrevná Pentia 4 s přívlastkem J postavena na novém jádře Prescott. Obsahují rovněž podporu ochrany proti virům, kterou využijete v případě používání Windows XP SP2.
Vybere si každý
Výběr toho správného procesoru pro uživatele, kteří si na počítači nejčastěji hrají, je vzhledem k výsledkům poměrně snadný. Jako nejlepší herní procesor se jednoznačně ukázal Athlon 64 ve vyšší a Sempron v nižší kategorii. Výkon ve hrách je v porovnání s ostatními procesory bezkonkurenční. Hry zkrátka Athlonům sedí. Hry samozřejmě dobře poběží i na procesorech Intel, při vzájemném porovnání ale vycházejí mnohem hůře a ztrácejí drahocenné body pro výsledné hodnocení.
V případě aplikačního výkonu je již situace mnohem vyrovnanější a obecně lze říct, že Pentia 4 jsou v aplikačním výkonu lepší. Je to dáno jistou mírou optimalizace některých grafických editorů a také podporou Hyperthreadingu, který se v SYSmarku značně projeví. Také výkon při kompresi videa je ještě pořád v režii Intelu, především díky vysokým frekvencím v kombinaci s architekturou NetBurst.
Pokud chcete ušetřit nejen při nákupu, ale i při provozu počítače, pak jistě hledáte co nejnižší spotřebu. Rovněž zde je odpovědí AMD spolu s technologií Cool’n’quiet, která umožňuje snížit spotřebu procesoru při nečinnosti na absolutní minimum. Obdobnou metodu využívají také nová Pentia 4 6X0, úspora ale není tak výrazná. Nejlepší je v otázce spotřeby bezpochyby Sempron 3000+, který i v plné zátěži téměř nehřeje a bez zátěže se zapnutým Cool’n’quiet jej lze chladit téměř pasivně.
Podpora 64b instrukcí se uhnízdila ve světě procesorů napevno a nyní ji podporují také Pentia 4 (EM64T). Umožňuje spouštět 64b kód a adresovat až 64 GB operační pamětí. Praktické využití je zatím nejasné, protože 64b Windows XP byla uvedena až v těchto dnech.
Článek vznikl
ve spolupráci
s časopisem
Computer
a čerpá
z čísla 9/05.
