Když jsem si chtěl před lety udělat zálohu všech svých fotografií z DSLR, koupil jsem balení DVD a vše vypálil asi na deset kotoučů. Po pěti letech v suchém a tmavém sklepě jsem však některá z nich už nepřečetl, protože jsem pořídil nekvalitní sérii.
Mezitím se naštěstí rozšířily externí disky a NASy, nicméně i jejich životnost není zrovna dechberoucí, a tak jsem nakonec skončil v cloudu a dal důvěru velkým webovým diskům, jejichž provozovatelé data několikanásobně zrcadlí. Jenže ani cloud není bez rizik, což ukázala třeba služba Copy, která na jaře ukončí provoz. Že jsem na ni nahrál 1 TB dat? To je můj problém.
Paradoxně tedy dochází k situaci, kdy se životnost dat snižuje, protože internet sám o sobě je vysoce turbulentní archivační médium. A to nejen pro má soukromá data, ale i pro mnohem cennější sbírky lidského dědictví.
Na scéně se sice objevila hromada služeb, které garantují, že vám za poplatek uchovají data desítky let, nicméně dodrží to jen v případě, že samy nezkrachují.
Na University of Southampton se tedy pokusili vytvořit exotické archivační médium, které vyjma globální přírodní katastrofy nebo jaderného útoku přežije snad opravdu všechno – stejně jako starověké hliněné destičky.
Vědci vypálili data femtosekundovým laserem do skla
Výsledkem je skleněný disk, do kterého femtosekundovým laserem, jehož technologii na vlastní kůži znají třeba ti, kteří podstoupili oční operaci, vypálili v hromadě vrstev binární nanostruktury, které by šlo zpětně přečíst. Autoři se zjevně inspirovali paměťovými krystaly z planety Krypton.
Čistě teoreticky by šlo na podobný skleněný disk vypálit až 360 TB dat, přičemž použitý materiál je dostatečně stabilní, aby přežil teploty až 1 000°C. Zároveň by měl při správném zacházení vydržet poměrně dlouhou dobu. A tím nemám na mysli desítky nebo stovky let, ale celé miliardy. Při teplotách do 190°C prý vydrží až 13,8 miliard let, což je delší doba než veškerá budoucí existence planety Země, kterou za pár miliard let sežehne žár umírajícího Slunce.
Pokud byste tedy potřebovali zanechat svá selfíčka pro příští živočišné druhy, které za stovky milionů let ovládnou Zemi po Homo sapiens sapiens, zajeďte si do Southamptonu.
Technologie ukládání informací do skla není úplně nová
