Ve víru kláves a tištěných stránek

Tento týden kalendárium nebylo skoupé na události ze světa tisku, na své si přijdou také zarytí příznivci kláves a pověstného klávesnicového „datlování“. Z největších velikánů stojí za samostatné vyzdvižení fyzik a lékař Thomas Young.

Dvorak versus QWERTY

Ať už na klávesnici píšete všemi deseti nebo nikoliv, můžete si dne 12. května připomenout patent dvojice Dvorak a Dealey v podobě známého „dvořákovského“ rozložení písmen. August Dvorak a jeho nevlastní bratr William Dealey se při návrhu svého modelu zaměřili především na rychlost psaní na klávesnici, jejich cílem tedy bylo dosáhnout co možná nejefektivnějšího zadávání běžných textů.

Klávesnice Dvorak seskupuje všechny v anglickém jazyce nejfrekventovanější znaky (v pořadí výskytu E, T, A, O, I, N atd.) v prostředním řádku kláves, navíc vedle sebe umísťuje ty, které se pospolu vyskytují nejčastěji. V poněkud abstraktní řeči „napsané vzdálenosti“ se odhaduje, že během osmihodinového psaní běžného textu ruce po klasické QWERTY klávesnici procestují kolem 26 km, zatímco na klávesnici Dvorak je to zhruba šestnáctkrát méně.

Rozložení kláves v pojetí Dvorak se však nakonec nesetkalo s takovým úspěchem, jak bylo očekáváno. Klávesnice QWERTY si již pevně vydobyla místo na všech psacích strojích, odkud se pak přímočaře přenesla také do novodobého světa počítačů. Jak již bylo nastíněno výše, Dvorak a Dealey si svůj návrh klávesnice nechali patentovat 12. května roku 1936.

Dnešní technologické směry vývoje klávesnic již zase až tolik nezkoumají možnosti změny zažitého rozložení kláves, spíše se zaměřují na ergonomii a dodatečná vylepšení. Z klávesnice se tak může stát zároveň autentizační prostředek, a to hned několika technikami. Na softwarové úrovni jim nový rozměr dává implementace rozpoznávání dynamiky stisku kláves, hardwarovou část pak dokáží obstarat nepříliš rozměrné kapacitní snímače otisků.

Rozložení klávesnice pro efektivní psaní běžných textů (zdroj: Atari Magazines)

Další informace:
www.pcguide.com/ref/kb/layout/alphaDvorak-c.html
www.adminxp.cz/hardware/index.php?act=view&aid=119
www.voicenet.com/~grassie/Fldr.Articles/Simplified.html

Písmenky poseté stránky

Na tento týden připadá také několik výročí ze světa tisku a s ním souvisejících technologií. Dne 11. května roku 1854 se narodil původem německý Američan Ottmar Mergenthaler, který pak během sedmdesátých let devatenáctého století čerpal inspiraci z klasických psacích strojů. Napadlo ho, že by se písmenka na stránky dala sázet podobným stylem, tedy že sazeč bude sedět za jakýmsi psacím strojem a pouze psaním na klávesnici sázet písmena na stránku. Světlo světa tak spatřil revoluční vynález s označením linotype.

Stejný den, tedy opět 11. května, si nejen příznivci tištěných knih mohou připomenout vydání knihy Diamantová sútra (Diamond Sutra) z roku 868. Podle mnoha názorů se totiž jedná o první příklad ručního tisku, přičemž se tato duchovní literatura později dočkala i novodobějších přetisků. Autor Wang Chieh dílo věnoval svým rodičům, v současné době se jedná o jeden z exponátů v British Library.

Další informace:
community.palouse.net/lotus/diamondsutra.htm
en.wikipedia.org/wiki/Diamond_Sutra

Zdroj: British Library

Univerzál Thomas Young

Z vědeckých velikánů kalendárium tohoto týdne vyzdvihuje především anglického fyzika Thomase Younga, který zemřel 10. května 1829.

Young se narodil 13. června roku 1773 v Milvertonu (jako nejmladší z deseti sourozenců) a už od dětství prokazoval úctyhodné nadání a skrytého génia. Již v raném věku se naučil plynule číst, ve svých čtrnácti letech pak ovládal dvanáct cizích jazyků.

Ve své akademické kariéře se nejprve vrhl na dráhu medicíny, tento obor začal v Londýně studovat roku 1792. V roce 1796 však obdržel doktorát z fyziky, která se mu stala láskou na celý život, nicméně medicínu nenechával stát v ústraní. Za svůj život dokázal přinést mnoho poznání, jež pokrývala a do budoucna ovlivnila široké spektrum vědních oborů.

Ve fyzice se Thomas Young stal slavným zejména díky svým experimentům ze světa optiky, formuloval například vlnovou teorii světla. K tomu ho údajně vedlo pozorování labutí plujících po hladině rybníka – jakmile se dvě takto vzniklé vlnky potkaly, vytvořily jednu větší, naopak při setkání vlnky a poklesu se tyto dvě úrovně hladiny navzájem vyrušily. V tento okamžik Younga napadlo, že by tomu podobně mohlo být také v případě jeho známého pokusu se světlem.

Dále poskytl vysvětlení principu, kterak se oko zaměřuje a zaostřuje na různě vzdálené předměty, v roce 1801 také popsal astigmatismus. Ve světě lingvistiky srovnával gramatiku, slovní zásobu a jazykové konstrukce velkého množství řečí. Díky svým jazykovým znalostem dokázal odvodit a dešifrovat egyptské hieroglyfy, nejznámějším počinem se mu v tomto ohledu stalo dekódování kamenné desky Rosetta.

Další informace:
www.whonamedit.com/doctor.cfm/1715.html
www.edunet.cz/fyzikove/Young.html

Diskuze (9) Další článek: Ke stažení: alternativní Firefox

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,