Na poli webových prohlížečů se toho loňský rok odehrálo docela dost. Norská Opera začala na sklonku zimy chrlit jednu atraktivní novinku za druhou a snažil se i Edge, který se konečně naučil pracovat s doplňky.
Samozřejmě nemůžeme zapomenout ani na Firefox, který se na první pohled sice nijak výrazně nezměnil, to však neplatí o jeho nitru, Mozilla totiž započala jeho kompletní výměnu, která se protáhne na dlouhé měsíce.
Nakonec je tu ještě Chrome, který sice žádnou viditelnější novinku nepředstavil, Google se ale nechal slyšet, že by měl počínaje podzimními verzemi spotřebovávat alespoň méně operační paměti a být svižnější.
Opera zářila, ale nemělo to žádný efekt
Tak a teď to podstatné. Ani jedna z těchto zpráv nejspíše neměla vůbec žádný vliv.
Tedy alespoň optikou tržních podílů. Jakkoliv se totiž Opera snažila a její integrovaný a bezplatný VPN anonymizátor je jedna z největších věcí napříč prohlížeči snad za poslední dekádu, statistiky NetMarketShare i StatCounter ji v základních přehledech vedou v nelichotivé kolonce Other, tedy ostatní. Být produktovým manažerem Opery, utápím se v těžkých & nicotných depresích.
Ostatně podívejte se na rok 2016 optikou těchto statistik sami (NetMarketShare bere důraz na unikátní surfaře, zatímco StatCoutner a Rankings.cz především na jednotlivá zobrazení jejich měřícího kódu, takže vyjadřují především aktivitu surfařů):
NetMarketShare už v základní statistice neuvádí podíl Opery, je totiž příliš malý
Podíl Opery neuvádí v základním přehledu ani StatCounter (pohybuje se okolo 1,5 %)
Český Rankings už Operu uvádí a dosahuje okolo 2,5 %
Opera za poslední roky vyzkoušela snad všechno. Přiblížila se Chromu vzhledem, přijala jeho vykreslovací jádro, ale přitom si ponechala i punc své tradiční unikátnosti, když do svého nitra integrovala blokátor reklam a zmíněné vé-pé-enko.
Jeden s trumfů Opery v loňském roce. Jenže se nic nestalo.
Nepomohlo to. Zatímco podle globálních statistik se její tržní podíl pohybuje trvale mezi 1 až 2 %, i v Česku, kdy se Opeře vždy dařilo lépe než v celosvětovém měřítku, se musí alespoň podle Rankings.cz spokojit zhruba s podílem 2,54 %.
Edge sice rostl, ale přesto je to ostuda
Opera v tom ale není sama. Ruku si může podat s prohlížečem Edge od Microsoftu. Ten je na tom sice podle všech zmíněných služeb mnohonásobně lépe než rudé Ó, přihlédneme-li však ke skutečnosti, že se jedná o výchozí prohlížeč Windows 10, je poněkud tristní, že se může i po roce a půl pochlubit pouze 5 % (NetMarketShare), respektive 3 % (StatCounter) a 4,4 % (Rankings.cz).
Microsoft Edge má oproti ostatním tu nevýhodu, že je určen jen pro Windows 10. Na stranu druhou, rok a půl po představení Desítek je používá už několik set milionů surfařů, ale pro Edge se rozhodl jen zlomek z nich.
IE odchází a hádejte, kdo tomu tleská?
Měl to být přitom právě Edge, který nahradí Internet Explorer. Bohužel pro redmondskou korporaci se však stalo něco trošku jiného. Internet Explorer s posvěcením samotného Microsoftu, který oznámil konec jeho dalšího vývoje, skutečně začal výrazně klesat a i podle NetMarketSharu, který k němu byl vždy velmi shovívavý, se v průběhu loňského roku propadl z bezmála 41 % na necelých 21 %. Podle stejné statistiky jej co nevidět překoná i Firefox. Aniž by musela Mozilla hnout prstem.
Internet Explorer zůstává součástí Windows 10, ale jen z důvodu podpory starých webů. Microsoft jeho další rozvoj už zastavil.
A tak tomu opravdu je. Ze scény odchází ještě před deseti lety prakticky neohrožený Internet Explorer, ale všichni jeho tehdejší konkurenti v čele s Firefoxem a Operou z toho nemají naprosto nic. Tak kam se tedy všechna ta procenta tržního podílu přelévají?
Odpovědí je samozřejmě Google.
Proč smetanu slízl Chrome?
Chromě se za poslední roky prakticky nezměnil. Tedy, abychom nekřivdili jeho vývojářům, na jeho jádru samozřejmě pracují dnem i nocí, ale ksicht programu je až na kosmetické detaily stejný jako v roce 2008, kdy se poprvé objevil na scéně.
Chrome zároveň nenabízí ani žádné extra funkce jako Opera. Nemá žádné VPN, nemá blokátor reklam, nemá to a tamto… A zjevně to nehraje vůbec žádnou roli.
Chrome ani na počátku 9. roku své existence nenarazil na přemožitele. Čím to je, vždyť sám trpí chybami, mnozí nadávají na jeho spotřebu RAM a další nešvary?
Google nakonec nemá ani vlastní desktopový operační systém, skrze který by podobně jako Microsoft mohl svůj Chrome aktivně propagovat (Chrome OS je přeci jen stále velmi okrajový a specifický). Nepotřebuje ho, protože zcela ovládl Windows a noví majitelé PC si jej aktivně najdou a nainstalují – nebo to za ně udělají prodejci.
Snad to je největší facka do tváře redmondské korporace, která měla před dvěma lety všechny trumfy v kapse: Nabídla nové Desítky a na Edge jste v případě čisté instalace naráželi na každém kroku, nicméně drtivá většina uživatelů jej nejspíše použila jen k tomu jedinému úkonu, ke kterému používala i Internet Explorer: ke stažení Chromu.
A to je nakonec důvod, proč se dnes může Chrome pochlubit tržním podílem na desktopech přes 56 % (NetMarketShare), respektive 58,5 % (StatCounter) a 35 % (Rankings.cz, desktopový i mobilní web; s mobilní verzí Chromu podíl poskočí skoro na 50 %) a nezdá se, že by se mělo na scéně v dohledné době objevit cokoliv, co by jej alespoň trošku ohrozilo, současná pozice Chromu je totiž prakticky bezprecedentní.
Vendor lock-in
Jak je to ale možné? Jak to, že se Opera snaží jako nikdo a je to naprosto marné? Jak to, že podpora doplňků v Edgi dodnes nikoho příliš neoslovila? Jak to, že ani komunitní Firefox už dávno není onou dravou rudou pandou jako před deseti a více lety, kdy ji prakticky každý předvídal pozici tahouna celé scény?
Jedno je jisté. Už dávno neplatí praxe 90. let, kdy se IE stalo jedničkou prostě proto, že za ním stál obří Windows, aniž by to automaticky vypovídalo o jejích kvalitách. O tuto výhodu Microsoft již dávno přišel a dnes můžeme konstatovat jediné. Díky Windows 10, které používá několik set milionů uživatelů, překonal Edge během roku a půl… Operu, ale to je asi tak všechno.
V roce 2017 už totiž nejde o to, jaký máte operační systém, ale zdá se, že vítězí vedle něčeho tak prostého jako zvyk zapojení do ekosystému a takzvaný vendor lock-in.
Jakmile se člověk přiváže k některému z velkých ekosystémů, přechod kamkoliv jinam už není tak komfortní jako dříve. Konkurence by musela nabídnout něco naprosto skvělého, což se neděje. Nabízí víceméně to samé.
Žijeme v době internetové, a tak si drtivá většina z nás vybrala některý z velkých ekosystémů služeb. Člověk, který si před lety zřídil e-mail od Googlu, přirozeně sáhne i po dalších službách Googlu už jen kvůli snazšímu přihlašování. A jelikož se dnes kvůli synchronizaci oblíbených záložek, hesel a všeho ostatního přihlašujeme i ve webovém prohlížeči, je velmi pravděpodobné, že si surfař s Gmailem nakonec vybere i Chrome.
Jakmile do takového ekosystému služeb a aplikací zapadnete, používání cizích služeb a aplikací je přirozeně méně příjemné a omezující. Člověk se jednoduše (zpravidla dobrovolně) zamknul do některého z ekosystémů, takže autor konkurenční služby a desktopového programu se musí snažit o to více, aby jej získal.
A to nakonec platí i o webových prohlížečích. Jsem hluboce přesvědčený, že faktické rozdíly mezi kvalitou surfování v jednotlivých programech jsou dnes prakticky zanedbatelné. Edge je stejně svižný jako Chrome, stejně jako Opera nebo Firefox, a nové weby napsané opravdu ve validním HTML5 dnes fungují také v každém ze zmíněných prohlížečů. Jakožto letitému uživateli Chromu by mi tedy nemělo dělat problém vrátit se zpět na Firefox.
Problém ale spočívá v tom, že je Firefox mimo můj ekosystém a z Chromu do něj nemohu zdaleka zmigrovat vše. A hlavně, proč bych to vlastně dělal, když je Firefox v nejlepším slova smyslu vlastně jen stejně dobrý. Dokud tedy Google neudělá nějakou opravdu fatální chybu, anebo ostatní nepředvedou něco úžasného, co překoná i sílu vendor lock-inu, zdá se, že neohrožená a letos již devítiletá jízda Chromu bude zdárně pokračovat.
Jelikož se ostatní v posledních letech zmohli především na to, že se snaží alespoň svoji vizáží připodobnit právě Chromu, silně pochybuji, že se něco opravdu změní. Google i jeho Chrome přitom potřebují silnou a dravou konkurenci, která do nich bude den co den bušit, jako sůl.
Surfujete v Chromu? A proč? Protože používáte další služby Googlu, a tak vám to připadne logické? Anebo proto, že jste si prostě zvykli a nemáte potřebu hledat náhradu? Anebo opravdu kvůli nejrůznějším srovnávacím benchmarkům? Anebo Chrome nepoužíváte? Napište nám i ostatním, proč.
