Nedokáži posoudit, kde se stala chyba. Ale novinařina má v sobě prvek, že také uvedu názory druhé strany. Pak je nešetřete...
13.08.2003 - Vlastimil Palata - str. 15
Mít nějaký cíl a snažit se ho prosadit je nevděčné
Nejvyšší kontrolní úřad provedl kontrolu projektu Internet do škol. Kontrolní závěr 2002/31 sice ještě není oficiálně zveřejněn (8/8/2003), média ho však již prezentovala a jeho neoficiální verze je k dispozici na internetu. Média v souvislosti se zprávou NKÚ opět hovoří o "šokujících informacích", o předražené zakázce, porušování zákonů, nenaplnění cílů státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ), uvádějí, že bývalý ministr Zeman "prohospodařil" částku 884 miliónů korun.
Co vlastně kontroloval NKÚ?
Z webových stránek NKÚ cituji: "Hlavním posláním NKÚ je zajistit, aby bylo nakládáno hospodárně s prostředky daňových poplatníků… Úřad se při kontrolní činnosti zaměřuje v prvé řadě na to, zda státní a další subjekty se svěřeným státním majetkem a prostředky nakládají účelně a hospodárně a zda při tom postupují v souladu s právními předpisy." Po přečtení Kontrolního závěru se však nelze vyhnout dojmu, že se kontroloři zaměřili výhradně na poslední část svého poslání, tedy kontrolu, zda v rámci SIPVZ bylo postupováno v souladu s právními předpisy. Tedy ať bylo zadání projektů jakékoli, ve zprávě NKÚ se nedočteme nic o zhodnocení jeho účelnosti a už vůbec nic se nedozvíme o tom, jestli kroky podniknuté ministerstvem školství v rámci dosavadní realizace SIPVZ byly účelné a hospodárné, nebo jestli existovaly jiné - lepší, účelnější a hospodárnější varianty realizace. Objektivně je nutné konstatovat, že naplnění těchto kompetencí je v realitě tak složitého projektu obtížné, což i sám NKÚ v jedné pasáži zprávy přiznává.
Promarněná šance
Osobně je pro mne Kontrolní závěr NKÚ velkým zklamáním. Kontroloři NKÚ stejně jako současné vedení ministerstva školství (MŠMT) opět promarnili šanci objektivně zhodnotit, jsou-li smlouvy uzavřené v rámci projektu Internet do škol mezi MŠMT a generálním dodavatelem pro stát výhodné, nebo ne. Objektivní metoda posouzení je přitom nasnadě. Stačilo by prostudovat a porovnat nabídku sdružení AutoCont On Line + Český Telecom a smlouvy uzavřené na jejím základě s ostatními nabídkami uchazečů, které dodnes leží v trezorech ministerstva školství. Jen tak je možné posoudit, zda složité zadání, které MŠMT v rámci obchodní veřejné soutěže uchazečům o post generálního dodavatele zadalo, bylo možné realizovat lépe, rychleji a levněji. O tom, proč se do posouzení všech nabídek ministerstvo ani NKÚ nepustilo, mohu jen spekulovat. Podle mých neoficiálních informací byly ostatní nabídky ve všech klíčových parametrech (ceny, termíny realizace) podobné nebo horší, tzn., že by po takovém posouzení bylo jen těžko možné udělat závěr, že uzavřené smlouvy jsou pro stát nevýhodné. Jiné metody k objektivnímu zjištění, zda jsou smlouvy pro stát výhodné, nevedou, protože spočítat celkové náklady a rizika, která pro generálního dodavatele byla a jsou s takovým projektem spojena, není vůbec snadné. To jen dokládá například dokument Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání, který je uveden jako příloha usnesení vlády č. 351 z 10. 4. 2000. Jeho tvůrci jsou významnými představiteli odborné akademické obce. Zde autoři předpokládají, že bude potřeba uvolnit 4,4 miliardy korun na vybudování a 3 roky provozu 6000 počítačů (v každé škole 1 PC) připojených na internet vytáčeným připojením. (Stávající školská síť čítá sice jen 3620 škol, ale 25 240 počítačů, přes 2000 serverů, 3620 tiskáren, centrální server a za vybudování a její provoz do roku 2005 stát podle podepsaných smluv zaplatí právě těch tehdy naplánovaných 4,4 miliardy korun.)
Jaká je skutečnost?
Na celkovém vyznění kontrolního závěru NKÚ se pravděpodobně podepsal i fakt, že v posledním roce vede sekci SIPVZ na MŠMT člověk, který je znám svým ostře negativním postojem k bývalému vedení sekce. Dnešní vrchní ředitel sekce SIPVZ ing. Svoboda byl dříve zodpovědný za jeden z projektů v rámci SIPVZ, řešící vzdělávání učitelů. Právě on prosazoval plán zaplatit ze státního rozpočtu vyškolení všech učitelů v rámci mezinárodního programu ECDL (European Computer Driving Licence). Jen licenční poplatky bez nákladů na vlastní školení by v případě vyškolení 120 000 českých učitelů přišly na zhruba 340 miliónů Kč. Vlastní školení by údajně spolklo asi dvojnásobek této sumy. Zajímavé je vědět, že licence ECDL může v ČR poskytovat jen jedna firma. Ing. Svoboda byl bývalým vedením sekce SIPVZ odvolán a naplňování jeho zajímavých plánů bylo zastaveno. Zde je možné vidět příčinu toho, že mnohé závěry NKÚ mohou vycházet z účelově zkreslených, nekompletních a často i nesmyslných podkladů.
Údajně předražené lokální sítě
Zpráva NKÚ obsahuje závěr, že podle znaleckých posudků, které si nechalo vypracovat NKÚ, jsou ceny za výstavbu lokálních sítí ve školách předraženy o 300 až 600 %. Ve zprávě ale už nenajdeme, že znalci vypracovali posudky na základě zadání, které se zásadně lišilo od zadání, které dostal generální dodavatel v zadávací dokumentaci. Znalci podle zadání neměli do odhadu ceny zahrnout například žádné práce spojené s vypracováním projektové dokumentace sítě, činnosti spojené s řízením výstavby sítí v 3620 školách a podobně. Potom není divu, že se výsledky práce znalců tak zásadně rozcházejí s nabídkou generálního dodavatele. Podle mých neoficiálních informací nebyly ceny za výstavbu lokálních sítí v ostatních nabídkách nižší, spíš naopak. Ve zprávě NKÚ se uvádí, že nabídka sdružení AutoCont On Line + Český Telecom měla být také vyřazena pro překročení povoleného počtu 200 stránek. V tomto případě jde opět o závěr, který je v přímém rozporu se skutečností. Podle zadávací dokumentace a jejího výkladu provedeného na oficiální informační schůzce všech uchazečů dne 21/5/2001 se do počtu stránek nabídky nezahrnovaly zákonem a zadávací dokumentací požadované kvalifikační předpoklady, které v našem případě měly přes 80 stránek. Celá nabídka čítala 275 stránek, tedy požadavkům zadání bezpochyby formálně vyhověla.
Zpronevěřených 884 miliónů
Zpráva NKÚ bez další konkretizace uvádí, že "část prostředků určených na SIPVZ ve výši 884 miliónů Kč byla vynaložena nehospodárně, nebo nebyla využita na krytí nezbytných potřeb". Média se snaží vyvolat dojem, že tyto prostředky si zúčastněné firmy a osoby "nacpaly do kapes". Skutečnost je však mnohem prozaičtější, ale to se opět "nehodí do krámu". Do uvedené sumy patří například 670 miliónů, které musel bývalý ministr v důsledku chybného výpočtu úředníků MPSV navíc použít na zvýšení platů učitelů v roce 2002. Bohužel, nemám dostatek prostoru, abych se pokusil uvést na pravou míru další zkreslená tvrzení, uváděná zprávou NKÚ. Zpráva NKÚ má určitě pravdu v jedné oblasti. Ano, při dosavadní realizaci SIPVZ určitě došlo k řadě formálních pochybení. Džungle pravidel pro nakládání s prostředky státního rozpočtu je složitá a v praxi nepoužitelná pro financování víceletého projektu. Paradoxní na tom všem je, že kdyby bývalé vedení MŠMT některé formálně kontroverzní kroky při přesunech peněz v rámci snahy zachránit prostředky pro projekt neprovedlo, nezpůsobilo by si problémy ve svém funkčním období, ale o to větší problémy by nastaly současnému vedení, kterému by tak chybělo podstatně více prostředků než 670 miliónů, které musely být převedeny na platy učitelů a které musela a musí paní ministryně Buzková hledat. I v dalším závěru má zpráva NKÚ pravdu, i když je ve zprávě uveden jen nepřímo. Jedním z nejdůležitějších problémů celého dosavadního průběhu realizace SIPVZ je to, že MŠMT, zejména zodpovědná sekce SIPVZ, vůbec nekomunikuje se školami. Školy mají minimum informací o realizaci SIPVZ, jaké jsou jejich práva a povinnosti, zodpovědnosti, kde najdou informace a podobně. O metodickém vedení při využití prostředků školské sítě se nedá mluvit. Bohužel, je nutné konstatovat, že tento problém už není možné připsat bývalému vedení sekce SIPVZ, které svoji činnost ukončilo již více než před rokem. Podle mého názoru je možné konstatovat, že se stávající vedení sekce SIPVZ od minulého poučilo v jedné věci. Něco dělat, mít nějaký cíl a snažit se ho prosadit je těžké, a jak ukazuje i zpráva NKÚ, nevděčné. Naopak kdo nic nedělá, nic nezkazí. A v tom je stávající vedení sekce SIPVZ mistrem, na tom se se školskou veřejností určitě shodneme.
(Autor je místopředsedou představenstva společnosti AutoCont CZ)
