Ubuntu představilo systém pro tablety, bez HTC (aktualizováno)

Barta Simpsona?

Já na brzkou dostupnost Ubuntu tabletu moc nevěřím. Stačí se podívat na aktuální vývoj ohledně portu Ubuntu na Nexus 7. Ještě toho zbývá dost k vyřešení (věcí týkajících se mobilních zařízení obecně).Taky by mě dost zajímalo, jestli tam má být desktopové nebo mobilní rozhraní. Ideální by bylo, kdyby to šlo přepínat.

jdi si stoupnout do fronty před nejbližší applestore a nepruď tady...

Jasneze pujdu, asi tak za mesic a pul pro novyho iPada. Tesim se moc.

Tenhle místní pomatanec, tak možná s kelímkem na drobný.

pokud bude mobil s ubuntu k necemu jdu okamzite do nej mel jsem n900 - vice mene spokojenost, ted mam androida... a nejak citim ze je to pro mne krok zpet...

Kretén se projevil. Co tam máš dál amatére?

to je největší problém androidu na tabletech.. klasickejch tabletovejch aplikací, který maj navržený UI pro tablet (vyjma přímo od google) je jako šafránu... a to mi na tom nejvíc štve...

Hlavně se Ubuntu možná podaří to, co Microsoft s w8 jen sliboval a to "bezešvé" propojení telefonu s desktopem. http://www.gizmag.com/ubuntu-for-android/22400/... ...

Cena je jeden faktor. Co mě ale u systému od MS vadí nejvíce je ta jejich uzavřenost. A tím teď nemyslím ani to, že je systém proprietární ... Steam je taky proprietární a přesto si na něm kupuji hry jak protržený. Ale to, že na Windows RT není možné instalovat aplikace jinak, než skrze Microsoftem posvěcený a jediný "správný" app store. Začíná to na Windows RT, a zřejmě to bude během vývoje pokračovat i na dalších verzích Windows. A navíc nemám Microsoft v oblibě kvůli jejich zcela "fér" vyděračským praktikám typu: desátky za většinu Android telefonů << zdlouhavá vydírání patenty, takže výrobci raději podlehnou.

Uzavřenost má svoje opodstatnění, je to jeden z bezpečnostních prvků. Na příkladu Androidu je vidět, jak z něj relativní otevřenost dělá nejméně bezpečný mobilní OS.
Tzv. "vydírání patenty" je zcela běžný, zákonný postup, kdy majitel patentu dostává poplatek za jeho používání. Pokud chce být někdo od té dobroty, může svoji práci publikovat jiným způsobem a bez zpoplatnění.
Někdo vydělává na patentech a někdo na informacích prodaných reklamním agenturám. Ty informace získává od naivních oveček, které si myslí, že všechno je zadarmo.

"Uzavřenost má svoje opodstatnění, je to jeden z bezpečnostních prvků."„Kdo dává bezpečí přednost před svobodou, je po právu otrok“ (Aristotelés)

Srovnávat život s krabičkou? :) Co na to říci? Snad jen, že každý je otrok své hlavy.

Ne, nesrovnavam zivot s krabickou. Ten citat plati obecne na vsechny svobody, kterych se vzdame ve prospech bezpecnosti...

Taky je al něco na heslu: "Lepší živej otrok, než svobodná mrtvola"Nicméně, na linuxu se teda necítím moc svobodněji než na Win. Spíš se občas cítím jako otrok počítače.

Proč?

Například mi nepřijde uplně normální abych hostname měnil po x konfigurákách a pak hodinu zjišťoval proč najednou odmítá načíst adresu z DHCP. Nepopírám že je to asi hlavně tím, že linux zase nijak zvlášť neovládám a bez Googlu bych byl ztracenej, ale takový malicherný problémy jsem byl zvyklej žešit ve Win95, ale v roce 2013 mi to přijde jako trochu úlet.

Zrovna hostname lze změnit velice jednoduše, viz: http://www.ducea.com/2006/08/07/how-to-change-... ... a jsem si jistý, že klikátka se k tomu taky najdou.
Některé věci se v Linuxu dělají holt jinak než ve Windows, taky to nejsou Windows. Je to asi stejné, jako aplikovat znalosti administrace Win na Macu → odtud tedy možná plyne problém.

Tak právě příkaz hostname byl primární příčinou problému. Po jeho aplikaci se vůbec nespustila síťová služba. Důvodem bylo, že se hostname změnil jen v jednom ze 3 souborů kde to bylo potřeba. Ovšem ani po ruční úpravě těchto souborů se síťová služba odmítla spustit. Pak se občas sice spustila ale nenačetla si IP z DHCP. Všchno začalo fungovat normálně až po té co jsem na všech potřebných místech změnil hostname na výchozí "ubuntu". Od té doby to zase jede jak má. A soudě podle toho co jsem se dočetl při hledání řešení, zdaleka nejsem jenej komu se tohle stalo, a odpověď na otázku proč to tak je jsem nikde nenašel.Nicméně z toho co jsem psal prvně bylo podstatné to, že se v linuxu necítím nijak svobodněji. Jen mě omezují jiné věci než na win. Ale to je asi tak všechno. Nevím proč někdo vidí to že je něco opensource jako hroznou výhodu a mluví něco o svobodě. Jako uživateli mě je uplně jedno jakou to má licenci nebo jestli můžu hrabat do zdrojů. Jde mi o to jak se v systému pracuje. A pokud pominu to že linux si můžu překopat (což většina lidí dělat nebude, a kdo jo, tak se zase stane otrokem svého PC do doby než všechno nastaví tak aby to spolehlivě jelo), tak prostě nemám pocit že by mi linux přinášel nějakou větší svobodu.
Ale třeba jen nevím co vy vlastně považujete za svobodu a dívám se na to ze špatného úhlu.(kdyby měl někdo problém s chápáním psaného textu, tak nemám nic proti linuxu, nemyslím si že win jsou lepší, potíže co s linuxem mám nesvádím výhradně na linux samotný, ale některé věci prostě nejsou vyřešený dobře a ani to není problém jen linuxu, to je problém každého SW)

Svoboda softwaru by měla být podstatným faktorem i pro běžného uživatele. Představte si, že v nějakém uzavřeném softwaru vytvoříte nějakou svou práci a za pár let ji budete chtít opět otevřít. pokud je soubor uložen ve svobodném formátu, není problém se k němu dostat kdykoliv. Pokud se ale jedná o uzavřený bastl, nemusíte mít šanci, když se výrobce rozhodne přestat daný formát podporovat, nebo z vás může později tahat peníze za aktualizace softwaru jen proto, aby běžel na nejnovějším systému.
Jinak je mi pochopitelně jasné, že ne vždy je možné / vhodné, aby výrobce aplikace uvolnil zdrojové kódy, obzvláště pokud do něj investoval nemalé peníze. Ovšem pokud k němu existuje svobodná alternativa, která uživateli vyhovuje (především po funkční stránce), pak asi neexistuje důvod používat onu uzavřenou variantu.

Abych pravdu řekl, tak kromě samotného OS mě nenapadá nic co by mělo plnohodnotnou alternativou (vyjma IE, prohlížečů je naštěstí dost).

" A pokud pominu to že linux si můžu překopat (což většina lidí dělat nebude, a kdo jo, tak se zase stane otrokem svého PC do doby než všechno nastaví tak aby to spolehlivě jelo), tak prostě nemám pocit že by mi linux přinášel nějakou větší svobodu. "A prave o tom to je. Svoboda v Linuxu je prave ta moznost si ho uspusobit. To jestli tu moznost vyuzijes nebo ne je samozrejme ciste na tobe. Dalsi svoboda je samozrejme v moznosti vyberu. Sou tisice ruznych distribuci Linuxu (nekdo udelal to uspusobeni za tebe). Muzes si vybrat jaka ti bude vyhovovat nejvic pro tvuj ucel. Windows mas jen jedny (resp. par verzi, ktery se ale od sebe lisej jen minimalne), kde mas pouziti omezeny pomerne restriktivni licenci. Mac OS X mas taky jeden a ten ma navic omezeni pouze na pocitace Apple.Nicmene tahle debata srovnavala mobilni systemy, kde jsou ty omezeni jeste daleko vetsi...

To mi ale přijde jako "výhoda" pro geeky, hračičky, profesionály a vývojáře. Pro uživatele to ale opravdu jako výhodu nevnímám. Už samotný fakt, že je několik distribucí je pro uživatele nevýhoda. Na Win prostě stáhne *.exe nainstaluje a hotovo. Na linuxu to začne hezky, uživatel otevře repozitář a chrochtá si jak je to super (a má pravdu), ale pak narazí když aplikace v repozitáři buď není vůbec, nebo ve staré verzi. Takže vleze na net a začne hledat, ale ouha, potřebuje *.rpm, *.deb , nebo něco dalšího? V ideálním případě balíček není k dispozici vůbec, a chudák Fanta uživatel aby zjišťoval jak to zkompilovat. To opravdu nevnímám jako výhodu.

Aktuálnost softwaru řeší rolling-release distribuce. Absenci řeší většinou návštěva stránek výrobce a stažení instalátoru pro vlastní distribuci - balíčky pro Ubuntu tam jsou téměř vždy, označeny jako "pro Ubuntu" (běžný uživatel stejně asi po žádné jiné distribuci nesáhne).

Nie. Vyhoda je to pre kazdeho, i BFU ma na software poziadavky, ktore ked nesplna, berie to ako problem, ktory treba riesit. V pripade uzatvoreneho SW moze ziadat autora o podporu (a ak je dany SW od Microsoftu, moze si cca hodit maslu ), v pripade OSS ma moznost obratit sa na komunitu alebo nejakeho odbornika.> Takže vleze na net a začne hledat, ale ouha, potřebuje *.rpm, *.deb , nebo něco dalšího?Napriklad msi alebo exe. Uzivatel, ktory nieje schopny urcit, aky format instalatoru akceptuje jeho system ma rovnako velku sancu zhasnut so stiahnutym .deb balickom za Windowsom, ako s rpm za debianom. Najcastejsie ale vidavam dilemu nad otvorenim suborov konciacich na dmg a 7z

Já ti teda nevim, ale ještě jsem neviděl BFU kterej by žádal autora o podporu (a co se týče aplikací MS, tak jsem se na podporu dovolal vždy, a pokud se jednalo skutečně o problém dané aplikace, vždycky jsem s nima problém vyřešil). Přirovnání k *.exe a *.msi nepovažuju za adekvátní. Téměř vždy jsou popsány jako instalátor windows a po stažení už většina BFU příponu ani nevidí. Ale když na stránkých máš vybrat mezi *.deb, *.rpm a *.tar.gz tak to může být problém. Opravdu pochybuju, že BFU ví že Ubuntu má základ v Debianu a používá balíčky deb.Ale to byl jen jeden příklad. Nečekám že to pochopíš ty, nebo kdokoli jinej kdo používá linux často a dlouho. To co popisujete, ale opravdu pro normální uživatele výhoda není. (čímž nežíkám že win jsou lepší -jen tak pro úplnost)

Ako nevyhoda mi to nepripada a tym padom moze byt len a len vyhoda Nemyslel som ale podporu v zmysle "halo, odpojil som externy disk a Windows ma ziada o reaktivaciu." Vhodnejsi bol asi vyraz "feature request." Naozaj nemyslim, ze by boli niecim nenormalnym, i ked na ne vacsi a monopolnejsi dodavatelia softwareu zvyknu z vysoka kalat.> Přirovnání k *.exe a *.msi nepovažuju za adekvátní. Téměř vždy jsou popsány jako instalátor windowsTeraz neviem, ked .exe je popisany ako "instalator windows", .deb sa popise ako "daka magia"? Imho pri nom bude napisane nieco v style "Ubuntu 10.04" a neprekvapilo by ma ani jeho logo ako ikonka.
Ostatne, naozaj nevidim logiku v tom, aby uzivatel Windows automaticky vedel, ze ma stahovat exe a uzivatel Ubuntu netusil vobec nic. Tie informacia (stahuj exe/stahuj deb) su rovnako dlhe este aj na bity a som si isty, ze by som na to zvladol vyskolit aj trochu chytrejsiu sekre^H^H^H opicu

Reakce pod tímto příspěvkem se již nevětví

Nepsal jsem uživatel Ubuntu. Píšu obecně a pro některé případy bylo zmíněno Ubuntu. (a s tím jsem ani nezačal) Co se týče balíčků, tak třeba takový Flash Player. Ano, v seznamu je jedna z voleb Ubuntu (apt), ale jinak je tam Other Linux (YUM), Other Linux (tar.gz) a Other Linux (rpm). To je to o čem mluvím. A tenhle stav bývá celkem častej. Když je tam uveden příklad konkrétní distribuce, je to spíš klika. U Win je buď jeden soubor, nebo jsou popsaný třeba instalator, portable, apod.(co se týče výhod nevýhod. To že něco není nevýhoda, neznamená že je to výhoda. Ferrari má malej kufr, což ale není, vzhledem k jeho určení, nevýhoda. Dost těžko to ale můžeme považovat za výhodu. Je to prostě vlastnost. Nic víc, nic míň)

Pre Windows ma flashplayer na vyber "IE" a "Other Browsers", takze BFU za Ubuntu bude v znacnej vyhode Inak ale, zrovna flash je SW, pri ktorom clovek za linuxom nie je odkazany na windowsi sposob instalacie, takze to ako moc dobry priklad neberiem.Maly kufor pokladam za nevyhodu u lubovolneho auta, pri kupe Ferari ale na takuto nevyhodu nebudem brat ohlad, rovnako tak ako nebudem brat ohlad na nevyhodu uzavretosti pri nakupe SW, ak bude mat pre mna nejake ine, podstatne vyhody. V kazdom pripade ale budem moznosti naviac (ci uz vyplivajuce z otvorenosti SW, alebo z kufra schopneho ponat priemerne velku mrtvolu) _vzdy_ pokladat za vyhodu. Aj ked ju nebudem mat v umysle vyuzit.

Prosím, alespoň jednou se zkus zamyslet. Opravdu tě prosím. To že jako příklad uvedu Flash neznamená že mluvím konkrétně a výhradně o Flashi. Použil jsem ho pouze jako příklad pro demonstraci jakým způsobem jsou balíky značeny.Ne že by mě překvapovalo že mě pořád bereš za slovo, a příklady bereš jako konkrétní téma. Ale je to vážně únavné.

Tak skus pouzit daky relevantny priklad Ja pouzivam Archa, takze nemam prilis prehlad co a v akom formate je pre ine distra dostupne, ale zrovna balicky pre Ubuntu (ktore sa prezentuje ako "najvhodnejsie" BFU distro) vidam vzdy pekne oznacene a oddelene (aj ked ma k balickovej distribucii teraz napada len VLC a Opera)

Pred par mesiacmi niektoremu z tvorcov Gnome zasa raz exkluzivne hrablo a zaviedol Winkey+P ako skratku pre prepinanie monitorov. Je to jedina nekonfigurovatelna, nevypnutelna skratka v celom Gnome a vznikla so zdovodnenim "ma to tak Windows". V bugreporte sa nasledne vyjadril v zmysle "vsetci ste blazni a len ja som lietadlo" a tym pokladal vec za uzatvorenu.Opravit to mi zabrali 3 minuty, 2 a pol z toho som tu kravinu v zdrojaku hladal. Rekompilacia 15 sekund, napichnutie na updaty pol minuty. Rovnaky problem zavedeny s Windows 7 (ci uz Vistou?) som po par hodinach s napol funkcnymi workaroundami vzdal a ostal mi doteraz.(Aj) pre toto vidim OSS ako hroznu vyhodu

To chápu, ale je to vlastnost která 99 % lidí vůbec nezajímá. Většině lidí je jedno že pokud vývojář udělá chybu, tak si ji můžou sami opravit, většina lidí chce aby tam ty chyby nebyly. Aby funkce přibývaly, a ne aby se zásadním způsobem měnilo celé ovládání (Gnome 2 > Gnome 3, nebo jak jsi zmínil že najednou něco namapují natvrdo).(na přemapování klávesových zkratek Win jsem kdysi někde viděl jednoduchej VBS pomocí kterýho se daly snadno změnit na cokoli)

Cokolvek mimo win+p, +b a este par dalsich, co uz nepamatam. Moj najvacsi uspech bol autohotkey, ktory dokazal win+p odchytavat a simulovat miesto neho stlacenie niecoho ineho, zial, zachytil ho len asi v 80% pripadoch.Zmenu z Gnome 2 -> 3 opat vdaka jeho otvorenosti vyriesili forky, ja sam pouzivam spravcu suborov jedneho z nich (co tie hovada dokazali spravit s povodnym spravcom suborov by bolo na hodne dlhy ragepost ) A nepouzivam ho ako vyvojar, pouzivam ho ako uzivatel, ktory sa o nom dopocul na internete a standartnou cestou ho nainstaloval.Co spravila a ake riesenia ma o dost menej radikalna zmena uzatvoreneho W7 -> W8 asi nemusim pripominat

Samozrejme, to je cena za svobodu. Kazda distribuce to muze delat jinak. Standard je ze lokalni hostname je ulozeny v /etc/hostname. Muze byt i samozrejme i v /etc/hosts ale tam uz je to spis pro FQDN, ktery vyzadujou nektery aplikace jako webserver ci email server.
Ve Windows je to ale podobny. Mas jednu polozku pro hostname, jednu pro domenu a pak mas z BSD porad soucasti windows taky /etc/hosts, ktery ma uplne stejnou funkci jako na Linuxu.

New Hampshire ma taky zajmavy heslo: Live Free or Die
Zrejme teda s tim tvym nesouhlasej ;)Rec je o mobilnich systemech.
Na Linuxu ta svoboda neni o pocitu, ale o jeho modularite.

Kabel k žehličce máš bez izolace. A jistě jezdíš na červenou, přeci tě nebude omezovat nějaký semafor.
Na store může publikovat kdokoliv, aplikace může být zadarmo, takže v tom žádné omezení není.

Ano pokud budu mit duvod, tak muzu mit zehlicku bez izolace a muzu jezdit na cervernou. Ze mam svobodu to udelat neznamena, ze to musim delat. To je prave podstata svobody. Docela smutny, ze dnes uz lidi ani nevedi co svoboda je.
Na store muzu publikovat, ale zalezi na MS nebo Applu jestli tu aplikaci schvali. To jsou uz dve omezeni ve srovnani s Androidem nebo jakymkoli desktopovym OS, kde muzu cokoli nainstalovat bez tehle nesmyslnych omezeni.

Ještě jsi zapomněl, že abys mohl na store publikovat, musíš mít zaplacenou nemalou částku, jsi hodně omezený ve výběru programovacích jazyků a v použitých licencích.Těch důvodů proč nepoužívat Win RT je spousta. Plnohodnotný Win 8 na malym 6" tabletu by se mi líbily. Ale Ubuntu pro menší náročnost bude ještě lepší.

Zatím. Jinak mě je pochopitelně jasné, že každému jde především o peníze. Jak jsi zmínil, google vydělává hodně na reklamě, Microsoft zase jinak. Ovšem to, co Microsoft dělá, je přinejmenším nemorální. On problém je také v tom, že to zákon dovoluje. Nicméně právě proto, že MS využívá těchto způsobů k získání peněz od non-MS zákazníků, ztrácí další zákazníky, kteří si to uvědomují. Takže já se vyhýbám jakékoliv podpoře MS jak jen to jde, i přes to, že to není pokaždé možné.

Já si myslím, že když MS přijde o linuxový blábolisty jako ty, tak se nic nestane. Prostě za patenty se platí, to je v tomhle světě normální. Koncový zákazníky to zhola nezajímá jestli nějaký HTC pladí desátek Microsoftu.

V našem světě je normální korupce, lhaní, podvody a idiocie. To ale ještě neznamená, že se s tím musím smířit a nic proti tomu nedělat.

Ano, v tvým případě do bude asi idiocie. Poplatky za patenty jsou součást právního systému. Nelze to dávat jakousi nezákonou úrověň. Doporučuji ti s tím neco dělat, alespoň se zabavíš.

Ono je taky otázka, nakolik je MS skutečným tvůrcem technologií, které má patentované. Nicméně ano, v současnosti to funguje tak, že když se MS rozhodne uplatnit některé z "jejich" patentů tímto způsobem, může tak legálně činit. A právě proto firmy, jako MS, Apple, Oracle, velcí producenti léků, koncerny patentujíc si geneticky modifikované rostliny, ... nemají mou podporu. Nesnáším, když někdo takto zneužívá své postavení a zpomaluje tím vývoj všeho okolo.

Názor byl 1× upraven, naposled 19. 02. 2013 11:25

No ty seš nám blábolista. Když už ti nevyšla právní stránka věci, tak zkusíš napadnout cosi že MS není skutečním tvůrcem bla bla bla bla. Linuxák no, vždycky něco vyšťourne, nějakou blbost.

Moment, jaká právní stránka věci? Od začátku tvrdím, že je to nemorální, nikoliv protiprávní. Výše jsem reagoval na tvůj komentář, kde jsem pouze potvrdil tvá slova o tom, že je to legální.

A proč by mělo být vyžadovat nemorální vyžadovat za svoje patenty poplatek ?

Pokud to jsou patenty udělené na obecně známé a používané technologie nebo na zcela zjevné základní principy, to se Ti zdá v pořádku?MS přesně tyhle typy patentů využívá pro vydírání konkurence.

A to víš, nebo v duchu všeobecného blábolení proti MS si to jenom myslíš ?

To vím.

Reakce pod tímto příspěvkem se již nevětví

Tedy jistě pro tebe nebude problém nám říci na kterém obecně známém principu MS tak vydírá konkurenci.

Samozřejmě, že ne. Zde máš seznam:Vzdálené získávání a zobrazování elektronických dokumentů s vloženými obrázky. (tedy stahování a zobrazování webových stránek)
Zobrazení stavu stahování v prohlížeči na omezeném zobrazovacím prostoru. (animované točítko oznamující stahování stránky.)
Překrytí stahovaného obsahu ukazatelem stahování (překryvné točítko?)
Ovládací prvky dodávané systémem. (různá tlačítka, lištičky a součásti prostředí)
Označování při editaci elektronických dokumentů. (aneb vybraný text je tmavší než okolí)
Zobrazení obsahu stránky před načtením pozadí.

Už první věc je blbost. Nejde o žádné obecné stahování a zobrazování stránek. Ten popisek k tomu je vyslověně lež.Originál zní úplně jinak. I když z pohledu dneška by se dal taktéž označit za obecně známý princip, ale před 15lety tomu tak být jistě nemuselo.Zbytek jsem nezkoumal.

Softwarovy patenty o kterych je rec, nejsou v Evrope legalni, presto ze je Evropsky patentovy urad vesele udeluje.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Softwarov%C3%BD_patent...

Ano, ale bohužel v USA to jede ve velkém. Těžko vyvíjet např. Android jen pro Evropu a ostatní země nechat stranou.

Idiocie je myslet si, že to, co je v právním systému, schváleném nějakými zkorumpovanými trotly, je správné.

+1 ... BFU to ovšem čtou jako souhlas s tvrzením, že uzavřený systém je bezpečnější než systém s otevřeným zdrojovým kódem

Security through obscurity ti moc nepomůže. Na Android se útočníci zaměřují, protože je nejrozšířenější. To stejné platí u desktopu pro Windows, které jsou uzavřené a přesto nejzavšivenější.

To je samozřejmě pravda, ale ta "jednoduchost", jak na systém zaútočit, v tom hraje roli taky. V podstatě Android je velmi podobný desktopovým Windows. Většina lidí je zvyklých stáhnout si instalačku (exe, msi, apk) a program si nainstalovat. To dává uživateli velkou moc a s tou musí přijít velká zodpovědnost. Jinak přijde velký průser. :-pNaopak v desktopovym Linuxu lze smysluplně instalovat jedině z repozitářů, což je vlastně podobnější Win RT, WP a iOS než Androidu. O výjimkách v tom, co jsem napsal, samozřejmě vím, ale jsou to marginální záležitosti.

hmm, stále jsou zde velké rozdíly oproti Windows. Android nemá standardně připojený systémový oddíl jako rw, ale jen jako read. Pokud aplikace nezíská nějakým způsobem práva root (běžný uživatel androidu ani neví co to je a nemá přímou možnost tato práva aplikaci dát), tak nemůže systém ohrozit. Ve Windows je to mnohem jednodušší, obzvláště když heslo k provádění potencionálně nebezpečných změn bývá běžně deaktivované.Na druhou stranu, pokud člověk instaluje aplikace bez sebemenšího rozmyslu (androidí app store ukazuje, co která aplikace smí dělat), potom se může stát, že bude nevědomky sdílet svá data s výrobcem aplikace nebo o ně rovnou přijde.

U Linux desktopu lze taktéž instalovat aplikace mimo repozitáře. Dokonce si repozitáře mohu přidat. U Androidu lze repozitáře porovnat s Google Play. Za to že uživatelé raději stáhnou samostatné balíčky místo využití jednodušších metod přes Google Play je vina Microsoftu a bazmeku jménem Windows.

Psal jsem, že výjimek jsem si vědom. Na Linuxu je klasická "instalačka" moc vidět neni, jediný, co mě napadá, je necessitas.Na Android je plno APK instalaček, hlavně warez. Na iPhone je to stejný, ale ten musí bejt jailbreaknutej, což většina lidí nemá. Microsoftu bych tohle až tak nezazlíval, samozřejmě absence nějaký dobrý centrální správy SW je chyba, ale možnost instalovat si co chci a odkud chci, hodnotim jednoznačně pozitivně.

Možnost instalovat cokoli odkudkoli je super, to taky nepopírám. Ale daleko příjemnější je používat repoz/GooglePlay/MS Store. V tom MS zaostával hodně dlouho, lidi si navykly na Windowsácké řešení které stojí za prd, a teď to přenáší i mezi další platformy.

Android je nejméně bezpečný mobilní OS? Pokud vím, první vždy padl ten bazmek od Apple. Ono stačí kontrolovat nesmyslná oprávnění, a systém je bezpečný jak jeho uživatel.