Třinecký ModemTec vsadil na brzký rozjezd chytrých sítí

Kromě elektronů se v elektrických drátech budou jednou prohánět informace. Díky nim se budou řídit elektrické sítě s obnovitelnými zdroji či elektromobily. To je vize Evropy, kterou v Česku pomáhá zhmotňovat vývojářská firma ModemTec. Její majitelé věří, že vydělávat na ní začnou už brzy.

Žlutá, nebo modrá? I na takovou otázku se dají vsadit miliony. Barvy ovšem nejsou to nejdůležitější, klíčové je to, co je pod nimi. Malé žluté a modré kroužky, které leží na stole před Vladislavem Kačalou z třinecké společnosti ModemTec, jsou z různých materiálů.

V suterénu budovy u frekventované výpadovky na Slovensko se pokouší zjistit, který z nich se nejlépe hodí pro použití ve vysílačích digitálního signálu, který se dá přenášet po elektrickém vedení vysokého napětí.

Příslib velkého trhu

Právě přenos dat po elektrické síti skrývá milionový jackpot. Je klíčem k úspěšnému rozšíření takzvaných chytrých elektrických sítí, které budou umět řídit toky elektřiny mezi rozptýlenými obnovitelnými zdroji a spotřebiteli a zajistit, že dodávky budou stabilní a kvalitní. Evropská unie vidí v chytrých sítích budoucnost energetiky. Tuzemští distributoři elektřiny ve svých investičních plánech posouvají inteligentní řízení sítě na čím dál vyšší místa v žebříčku priorit.

Výzkumné centrum třineckého ModemTecu.

Zakladatelé ModemTecu se využití elektrických drátů pro posílání informací věnovali už v bývalém třineckém závodě Tesly. Před čtrnácti lety vstoupili do firmy Ingprim, z níž vznikl dnešní ModemTec.

Původní zakladatelé hledali peníze na další vývoj a našli je také u Grzegorze Hóty, investora, který se v poslední době dostal do širšího povědomí díky podílu v Pivovaru Lobkowicz, jenž vstoupil na pražskou burzu. Postupně do firmy přímo vložil podle údajů z obchodního rejstříku 33,5 milionu korun a získal ve firmě 63procentní podíl. Sám výši investice komentovat nechce.

ModemTec je čistě vývojářská firma, která se zabývá konstrukcí modemů, zajišťujících komunikaci po elektrické síti, řídících jednotek sítě, které se instalují do trafostanic, chytrých elektroměrů či měřičů kvality elektřiny v síti.

Od průmyslu k domácnostem

„Největší příležitost vidím ve velikosti trhu pro produkty ModemTecu. Zásadní změny, kterými energetika prochází, nutně vyvolávají ze strany distributorů potřebu investic do takových oblastí, jakými jsou například ovládání zátěže, komunikace s odběrnými místy či monitorování a řízení trafostanic. Ve všech může ModemTec nabídnout své řešení,“ vysvětluje Hóta, co ho přimělo investovat do třinecké firmy. Je to prý investiční příležitost s potenciálem, který výrazně přesahuje hranice České republiky.

Ze začátku se vývojáři z ModemTecu zaměřili na konstrukci modemů pro využití v průmyslových provozech. Uplatnění našly tam, kde nešlo použít rádiovou komunikaci, nebo by se musely pokládat nové kabely. Využití stávajícího elektrického vedení bylo logickým řešením. „Pro průmysl jsme museli zařízení dělat velmi odolná, protože v tamních sítích se vyskytuje velmi silné negativní rušení v širokém frekvenčním spektru,“ říká ředitel ModemTecu Jiří Zaorálek.

Když se začalo více hovořit o chytrých elektrických sítích, které jsou na přenosu informací postaveny, začali v ModemTecu přizpůsobovat vyvinuté komunikační rozhraní pro použití v chytrých elektroměrech či v automatických řídících jednotkách pro trafostanice. Trh pro podobná zařízení je obrovský. Jen v Česku je 50 tisíc trafostanic, které bude potřeba nějakými inteligentními jednotkami osadit.

V sousedním Polsku je toto číslo čtyřikrát větší. Chytrých elektroměrů se bude muset v Polsku instalovat 15 milionů. „V Polsku spolupracujeme se společnostmi Tauron a RWE. Hledáme partnery na Slovensku či v Rakousku,“ tvrdí Zaorálek.

Hledání standardů

Chytré sítě jsou zaklínadlem pro budoucnost energetiky v Evropě už několik let. Evropská unie je však vzala za špatný konec. Začala nařizovat, že spotřebitelé musejí dostat takzvané chytré elektroměry, které umí v reálném čase posílat informace o spotřebě distributorům. Elektroměry jsou ovšem až tou poslední součástí chytrých sítí, které je třeba instalovat. Jenže požadavek na jejich rychlé nasazení vedl k vyvinutí komunikačních standardů, které se pro přenos dat po elektrických kabelech moc nehodí.

Spolu s konstrukcí zařízení se vývojáři v ModemTecu věnují také zefektivnění používaných komunikačních protokolů, které by zajistilo spolehlivý přenos dat mezi jednotlivými zařízení chytré sítě. „Úzce spolupracujeme s výrobci elektroměrů, a to i s nadnárodními firmami. I když je to zatím v podstatě vedlejší produkt, je to pro nás další možná obchodní příležitost,“ říká Zaorálek.

V Česku spolupracuje ModemTec na pilotních projektech chytrých sítí s ČEZ, Pražskou energetikou i E. ON. V ČEZ na třinecké firmě oceňují, že jde o českou firmu se zajímavým vývojovým programem. Právě při instalacích pro ČEZ si lidé z ModemTecu ověřili, jak extrémní podmínky mohou v elektrické síti panovat. Kvůli spotřebičům, které nesplňují předepsané normy, se do sítě dostává rušení, které umí přenášené informace úplně přehlušit.

„Nejdřív je třeba v síti obrazně řečeno uklidit, aby byla komunikace spolehlivá,“ vysvětluje Bedřich Beneš, jeden ze spoluvlastníků firmy. Distribuční firmy k investicím do takového úklidu v tuto chvíli ale nic nenutí.

Data ve vysokém napětí

Zatím dodavatelé prvků chytrých sítí řeší především komunikaci v sítích nízkého napětí od spotřebitelů či malých výroben k nejbližší trafostanici. ModemTec vidí příležitost i ve vysílání signálu s daty po vedení vysokého napětí od trafostanic do rozvoden, z nichž pak zamíří do centrálních datových úložišť, kde bude možné informace zpracovat. Spolupracují na tom s ČVUT v rámci projektu dotovaného Technologickou agenturou ČR.

Zatím energetické firmy pro tuto část komunikace zkoumají například využití mobilních sítí. „Dosah signálu v síti vysokého napětí je bez nutnosti jeho opakování až třicet kilometrů, což by mělo být pro potřeby distributora dostatečné,“ dodává Zaorálek.

ModemTec je sázka na budoucnost, která energetiku nemine. Potíž je v tom, že v tuto chvíli není jasné, jak rychle může boom chytrých sítí nastat a kdy se vlastníkům firmy investované miliony vrátí. „Návratnost investice by měla být zajištěna již s prvním větším nasazením těchto technologií,“ věří Grzegorz Hóta.