Kdyby byla Evropská unie jednotný stát, byl by z hlediska počtu obyvatel třetí největší na světě. EU je zároveň jedna z technologicky a ekonomicky nejvyspělejších oblastí světa. Na začátku roku měla Unie podle Eurostatu 499 milionů obyvatel. Třetina z nich v životě nevyzkoušela internet a čtvrtina dokonce nezasedla před počítač. Praví to alespoň studie, která srovnávala vývoj internetu v Evropě v posledních pěti letech.
Důvodů, proč více než 150 milionů příslušníků unijních zemí nesurfuje na internetu, je mnoho. Celá čtvrtina nicméně nepoužívá internet jednoduše z toho důvodu, že ho dle svých slov nepotřebuje. Není to tedy pro ně otázka ekonomických nároků nebo dostupnosti, ale mimo jiné způsobu života.Celkem přirozeně se internet v EU těší nejmenší pozornosti u lidí důchodového věku a nezaměstnaných.
Studie, kterou si nechaly vypracovat orgány Unie, ale přináší i optimističtější závěry.Tak třeba počet aktivních surfařů v roce 2008 vzrostl na 56 %, což je třetinový narůst oproti roku 2004. Více než 80 % z nich se ke všemu může pochlubit rychlým připojením – většina disponuje linkou s rychlostí alespoň 2 Mb/s.Unie je k definici termínu „vysokorychlostní internet“ ale stále velmi benevolentní. Vzhledem k dynamickému vývoji webových technologií a datově stále náročnějšímu obsahu dnes nelze 2 Mb/s považovat za vysokorychlostní připojení.
Analýza také odpovídá na otázku, které země umí skutečně používat nové technologie. Do čela staví Pobaltí v čele s Estonskem, kde si už pomalu zvykají i na elektronické volby.
Každý den používá internet pouze 43 % Evropanů (EU), pokud ale snížíte věkovou hranici na 24 let, rázem je to 70 % populace. A stejná skupina uživatelů je zároveň nejvíce skoupá k jakýmkoliv poplatkům. Na internetu nechtějí platit za video, muziku a 33 % uživatelů by nejraději nezaplatilo ani jeden eurocent za jakékoliv poplatky spojené s internetem.
