Když vezmeš, že baterka v záložním zdroji se nabíjí několik hodin, pak dojde k výpadku a při plné zátěži u těch levných UPS je baterka za 5 minut prázdná. A nezničí se. Nabíjení a vybíjení jsou reciproční procesy. Takže se taky nezničí, když bych ji za 5 minut zase natlouk zpátky. Mluvím o nezničení - ne o zkrácení životnosti. Takže si dovolím tvrdit, že i současné baterky jsou schopné být nabity za velice krátkou dobu. Jenže platí ta divná pravda, že do té baterky musím naládovat nějaký náboj, který se spočte proud x čas. Takže když nějakou baterku normálně nabíjím 10 hodin proudem 0,5 A, tak ji nabiju za 1 hodinu proudem 5 A. Jenže průšvih: když to chci nabít za jednu minutu (tj. za šedesátinu hodiny), tak ten proud musím 60 x zvětšit a to je 300 A. Takže problém minutového nabíjení není v tom, jestli si to baterka nechá líbit, ale v tom, jak do ní narvu potřebný proud. A při daném napětí z toho vychází i potřebný výkon - např. pro 6 V baterku bych potřeboval 6 x 300 = 1,8 kW. A to nepočítám ještě s účinností té nabíječky - pokud by měla např. 85%, byl by to příkon 2,12 kW.
Už chápeš, proč se diskutuje problém nabíjecího proudu? Dovedeš si představit tu cestovní nabíječku?
Rovněž tak závěr článku, že ta baterka bude nejdřív použita v automobilním průmyslu, je nesmyslný. V normálním autě nikdo nepotřebuje nabít baterku za minutu - já tedy tu mojí v autě nenabíjím externí nabíječkou nikdy: vždy na to stačí dobíjení z alternátoru za jízdy a po 5 letech (když se už jízdou nedobije) to ani externí nabíječka dlouho nezachrání - je třeba koupit novou. No a v elektromobilu (kde by to bylo potřeba rychle dobít) je ten nabíjecí proud nekonečný problém. U baterie o kapacitě 1000 Ah je potřeba pro hodinové nabíjení proud 1000 A. Tak ho ještě 60 x zvětši, abys to měl za minutu natlučený....
To asi někdo chce představit projekt "elektrobezínky": Dochází ti šťáva? Zajeď si do "elektrobezínky", za minutu "natankuješ", zaplatíš a pokračuješ s plnou (a nemusíš myslet na to, abys to přes noc nezapomněl dobít)....
