O národní laboratoři v americkém Argonne možná slyšíte poprvé. Technologické centrum při federálním ministerstvu energetiky nepatří ani k těm největším, ani k těm nejvybavenějším. Přesto se právě tu psala historie několika technologických milníků moderní společnosti. Tím největším a zároveň nejkontroverznějším milníkem je účast Argonne na projektu Manhattan, který vedl ke konstrukci první jaderné pumy.
Argonne bylo založeno prvního července 1946 a patří tedy k těm nejstarším centrům, které mají zároveň přídomek „superpočítačové“. Laboratoř totiž dlouhá léta okupovala horní příčky statistiky nejvýkonnějších superpočítačů TOP500.
Národní laboratoř v Aragonne
Stroje jako Jaguar nebo Roadrunner zde sice nenajdete,i tak má ale Argonne zástupce v TOP10. Její nejvýkonnější superpočítač se jmenuje Interpid, jedná se o modelovou řadu IBM Blue Gene/P a s výkonem 458 TFLOPS okupuje devátou příčku. Jako ostatní Blue Geny i Interpidje sestavený z procesorů PowerPC 450 a pohání ho SUSE Linux Enterprise 9 a proprietární systém CNK.
Interpid sice kvůli prestižním testům jako TOP500 spočítá pohádkových 458 bilionů operací za sekundu (teoreticky až 557), marketing nicméně dostihl i superpočítačová centra. Ve skutečnosti se totiž takový výkon nepoužívá, jelikož by Interpid dosahoval neúnosné spotřeby (přeci jenom jsme na půdě ministerstva energetiky, které musí šetřit, že).
Superpočítač Interpid – designem se jedná o už skoro „konfekční“ cluster Blue Gene/P
Argonne nedávno oslavilo zajímavé výročí. Od svého vzniku už jeho superpočítače zpracovaly dvě miliardy procesorových hodin. Jen pro představu, to činí okolo 227 tisíc procesorových let. Stalo se tak letos v květnu a magickou hranici překonala jedna z výpočetních úloh fakulty informatiky univerzity Stony Brook.