Pro LZW. To jsem presne myslel tim, ze na to nebudou penize za komercni lety stacit, bylo by treba nejen platit naklady za jeden nosic, ale i investice do infrastruktury. Ostatne prave proto jsou ruske starty levnejsi nez ty americke, rusove proste ziji z penez utracenych behem studene valky, zatimco amici bud utratili drive mene (pravdepodobne) a nebo uz pocitaji i s naklady na budouci nutnou obnovu zarizeni (take pravdepodobne), zatimco v rusku se nedela nic z toho, proste kdyz vyrobni hale spadne zchatralosti strecha, tak se to opusti a dal uz nepouzije, to je vse !
K dotazu Max-e: pro dosazeni obezne drahy neni az tak dulezita vyska, ale obezna rychlost. Teoreticky by obezne drahy slo dosahnout uz treba v 10m (aby jste nenarazili do Mt. Everestu, tak radeji spise 10km), ovsem obezna rychlost Zeme je +-8km/s, tj. cca Mach 24. Pri takove rychlosti ovsem silne vadi treni o atmosferu. Z tohoto duvodu se orbitalni lety realizuji ve vyskach nad 100km, kde jej jiz vliv zbytkove atmosfery nizky. Treni v zavislosti na vysce roste (resp klesa, je to neprima umera samozrejme) nelinearne a prave ve vysce 100km je urcity zlom, proto se zrovinka tech 100km mezinarodne uznava jako "hranice" vesmiru, neni to tedy kvuli tomu, ze 100 je hezke cislo, ostatne vymysleli to amici a ty to maj v majlich pekne zk...y cislo ! Jen pro informaci, satelity bezne ve vysce 100km nedokonci uz ani jeden oblet (kvuli brzdeni vyvolanem trenim), zatimco jen lehce na 100km mohou prezivat i nekolik tydnu, ovsem presne to znamo neni, z pochopitelnych duvodu se prave do techto vysek prilis satelitu nevypousti a podminky v techto vrstvach atmosfery se meni cas od casu i misto od mista. Ke konkretnimu tematu snad jen tolik, ze dosahnout rychlosti Mach 24 (8km/s) je ciste energeticky asi 32x narocnejsi, nez dosahnout vyse 100km, navic z tech 100km asi 20km bylo dosazno relativne efektivnim proudovym pohonem, zatimco pro dosazeni orbitalni rychlosti je nutne vyuzit vyhradne brutalne neefektivnich raketovych motoru. Takze rozdil mezi skutecnym orbitalnim letem s dosazenim obezne rychlosti a tim, co zatim predvedl SpaceShip 1, je asi jako rozdil mezi prvnim letem Lindberga a B747 ! Kazdopadne i tak je to porad lepsi nez chodit pesky, mam-li zustat u toho srovnani ! Ostatne ten rozdil velmi dobre vnimaji i Americane, protoze za prvniho am. astronauta uvadeji obvykle az J. Glenna, ktery letel prvni americky orbitalni let, prestoze A. Sphepard, nebo G. Grissom se podivali do vesmiru uz pred nim, ovsem pouze lety srovnatelnymi s vcerejsim startem SS1