South bridge ICH5 - pouze 2x Serial ATA

Diskuze čtenářů k článku

Vit  |  28. 10. 2002 20:42  | 

Kdyby záleželo jen na Intelu, měli jsme v PCdle ještě ISA!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Cyberfred  |  28. 10. 2002 21:05  | 

Jestli se nepletu tak rozhraní Sertial ATA umožňuje řadit zařízení za sebe na "jeden kabel"(zařízení mají dva konektory-takže to vypadá nějak takhle- Motherboard->Harddisk->Cd-ROM->Dvd-ROM->atd na jeden konektor).Na jeden konektor toho zapojíte o mnoho více než dnes.Takže nejspíš nebude vadit pokud má deska jen dva konektory

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Milos  |  28. 10. 2002 23:50  | 

Hmm, zajímaví informace. To jsem nikdy neslyšel. Ale netvrdím že to není pravda. Hledal jsem něco o tom že sATA je BUS na www.serialata.org ale žádnou zmínku jsem nenašel. Jen zmínku že ke každému zařízení vede extra kablík, což vypadá že to asi BUS nebude. Nemáš někde na tuto informaci nějaký odkaz?

Miloš

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Bross  |  29. 10. 2002 08:03  | 

Spatne hledate: http://www.serialata.org/about/index.shtml

1. Scalability—Serial ATA is a point-to-point connection and allows multiple ports to be aggregated into a single controller that is typically located either on the motherboard or as an add-in, RAID card.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tlemik  |  29. 10. 2002 08:16  | 

Tim chci rici, ze je to skutecne ke kazdemu zarizeni jeden kabel.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Ivan  |  29. 10. 2002 10:04  | 

Tak to me zklamalo, pod serial jsem si pradstavoval, ze to bude neco jako SSA. Seriovej kabel, nejlepe zapojenej do kruznice a na nem nekolik zarizeni.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  30. 10. 2002 09:56  | 

Takto radit zarizeni umi FireWire. Osobne nechapu, proc se vymysli jeste nejake Serial ATA. Navic FW poskytuje vyssi prenosove rychlosti, zarizeni mohu pripojit i externe, nemusi k nim byt napajeni, ma vice rezimu prace s daty... A ke vsemu je jiz zavedene

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  30. 10. 2002 10:17  | 

Mám pocit, že jste se trošinku spletl (to s těmi rychlostmi). Ano, číslo 150 je sice menší než 400, ale..... Serial ATA má 150 MB/s (megaBAJTů), kdežto FW jen 400 Mb/s (megaBITů). Pokud to převedu na stejné jednotky, má Serial ATA 150 MB/s a FW 50 MB/s. Mno, potom už poměr sil vypadá poněkud jinak

Pokud by skutečně bylo FireWire vhodné pro interní propojování disků, proč tedy výrobci interních diskových zařízení jej dávno nepoužili a proč tedy čekali na nějaký Serial ATA? Jinak právě toto rozhraní sdružuje data i napájení.

Mimochodem - disků Serial ATA jsem v chodu viděl poměrně dost a byly příjemně rychlé a především - rozhraní bylo vysloveně součástí disků a nikoli jen jako redukce (to zdražuje dost nemile).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  30. 10. 2002 10:31  | 

400 Mb umi IEEE1394a. Ovsem ve verzi b je to jiz 800 Mb a v pripade pouziti optiky tusim 1200 Mb. S tou vyrobou netusim. Mam pocit, ze nejake disky dela(l) Western Digital, ale jak to dopadlo netusim. V kazdem pripade se to nezavrhuje, nebot i na velkem mnozstvi FW karet je i interni konektor. Ale jak rikam - FW ma i radu dalsich vlastnosti, ktere SA nema

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Bross  |  30. 10. 2002 12:36  | 

Jenze SATA na 150 MB/s teprve zacina

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  30. 10. 2002 13:08  | 

A FW se dal samozrejme nebude vyvijet, ze? To je hloupy argument. Spis naopak - kdyz je to novejsi technologie, mela by toho alespon nabidnout vice, nez ty predchozi. Jenze u SA je to spis naopak

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin  |  29. 10. 2002 10:10  | 

no asi se pletes.

Jedna se o seriovy prenos dat a ne zapojeni kabelu, kabel bude zapojen paralelne, precti si specifikace. u klasickeho IDE co se pouziva ted je prenos dat paralelni (proto 40 zilovy kabel) a disky jsou zapojene seriove.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
MartinS  |  30. 10. 2002 09:56  | 

Ja bych rekl ze kabel k IDE je paralelni, a i zapojeni disku je paralelni. U SCSI to vypada ze jsou zarizeni seriove.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ZOKI  |  29. 10. 2002 08:56  | 

Hmm, tak nechápem, čo sa tu naťahujete na takej blbosti. Pritom sa nikto nepozastaví nad tým, že skutočné výhody sú nejako imaginárne. Ja kašlem na to, že káblik bude guľatý a lepšie okolo neho prúdi vzduch (aj dnešné ploché káble sa dajú takto prerobiť a dokonca sa aj predávajú). A to, že bude konektor menší je tiež výhoda, ktorá je zase na kočku. Disk je dosť široký a na MB býva tiež dosť miesta. Pritom súčasné rozhranie diskom poskytuje dostatok prenosovej kapacity pri ich rýchlosti. A kto chce vyššie výkony a chce spojiť viac diskov do RAID použije skôr SCSI riešenie.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Skinner  |  29. 10. 2002 09:20  | 

No osobne bych to spis posoudil tak, ze rychlost IDE je dnes pomerne "uzke hrdlo", zejmena pokud se treba chcete bavit o digitalizaci videa.... Kabely SATA nejsou kulate, ale ploche (dva jsem dostal k MB... ) a ze usporej prostor v kejzu, to teda usporej... Znacna vyhoda SATA je ve vyssi rychlosti (to je s tim hrdlem). No, a nakonec pokud byste chtel pripojit k MB pole disku, tak SATA konektory zaberou mene mista na MB, a ze by toho mista v soucasnosti byl prebytek, to se mi nezda (SATA je cestou k vice prostoru na MB).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
noone  |  29. 10. 2002 10:23  | 

To by najprv museli byt 10k ci 15k otackove ATA disky, a tie akosi nie su.. a ani tak skoro nebudu  a naco mi je 150 Mbit prenosova rychlost, ked je disk obmedzeny.. radsej nech zaintegruju do ATA command queing, out-of-order executing apod. zo SCSI

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Skinner  |  29. 10. 2002 15:12  | 

No myslim, ze rychlost zapisu by se dala resit i jinak... Mam tim na mysli dva vychylovaci mechanismy, ktere se kdysi zkousely (BTW kde je jim konec?? ... ). Pokud se nemylim, to hrdlo se zuzuje prave pri procesu zapisu na medium... Matne si vzpominam na zpravy o pripojeni disku pres opticky kabel. Ty disky zejmena vynikaly rychlosti, mam dojem, ze prave tam byl pouzit ten "paralelni" zapisovy mechanismus, ale nejak si uz nevzpominam, jestli to vyprchalo, nebo co se s tim stalo... A pozor, neni to 150Mbit, ale 1,2Gbit, tedy kolem 150MB!!! Jako ze Byty...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  30. 10. 2002 10:20  | 

Ty disky pamatuji, byly od Connera a byly ďábelsky rychlé. No bodejť by ne, když například při kopírování souboru jeden mechanismus mohl číst a druhý paralelně zapisovat BEZ PŘEJÍŽĎENÍ! Bohužel hlavičky i mechanismy jsou velmi drahé a zdražují disky, takže se raději použijí RAID pole, kde je i vyšší kapacita. Dnešní byť IDE disky by ledacos už dělaly rychleji než tento "dvouhlavý" zázrak. Moment, zamačkávám slzu........

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Mac  |  29. 10. 2002 09:36  | 

...a samozrejme padne sucasne omedzenie kapacity diskov.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
DELCOP  |  29. 10. 2002 13:04  | 

On by asi nebyl nikdo proti zavedení Serial ATA, ale napřed se musí vyprázdnit sklady se starým ATA a předělat výrobní linky atd atd... sou v tom jenom peníze!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Josef Jurák  |  29. 10. 2002 18:25  | 

myslim ze vyrobci behem a po vanocich nebudou mit problemy s preplnenymi sklady, pokud vubec neco vnich budou mit, taky myslim ze po vanocnich trzich nebudou mit az takove financni problemy, a vzhledem k povanocni nakupni horecce(???), asi rozhodne nebudou mit po vanocich (v lednu) preplnene vyrobni kapacity. Tedy asi jediny zavazny problem bude v kupni sile ... tedy asi jake budou pozadavky trhu na S-ATA disky ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Josef Jurák  |  29. 10. 2002 18:05  | 

to ze ICH5 bude mit jen dva S-ATA porty sice muze trochu zamrzet ale neni to nejhorsi, jenze pripade ze intel planuje jen 2 S-ATA porty i pro ICH6, coz zrejme muze znamenat neco uplne jineho. S-ATA ma totiz sirsi pouziti nez v pripade P-ATA, a to jak smerem k lowendu (napr. se predpokladaji disketove mechaniky, coz by taky mohlo znamenat konecne konec 1.44MB diskety ve prospech napr. LS240, ci miniDVD, proto ze se vicemene srovnani vyrobni ceny),  i smerek vyspelejsimu pouziti (napr. nahrada SCSI). Lze tedy rici ze v budoucnu bude potreba vice S-ATA portu nez dnes P-ATA, taky lze rici ze u kancelarsky a jednoduchych domacich pocitacu, budou stacit dva SATA porty (jeden HDD, druhy CD-RW nebo DVD-RAM, (disketa? co to je?)). Dale si je treba uvedomit ze S-ATA nelze rozsirit sbernicove, ani pres hub, proste pro kazdy S-ATA kanal musi byt zvlast radic, tedy s poctem S-ATA portu by urcite rosta cena chipsetu. Taky je si potreba rici ze budou existovat paralerne dva standardy S-ATA (ktere se budou jeste postupne zruchlovat), konkretne S-ATA pro bezne pouziti, a S-ATA II (tedy spise extenze k S-ATA) pro pouziti ve vykonych pocitacich (pracovni stanice, servry) spise nahrazujici SCSI, coz v pripade S-ATA II by byla taky urcite vyssi cena.     

Co z toho vypliva??? Je to pomerne jednoduche, proc by intel mel primo do chipsetu integrovat nejaky pocet (jaky? nekdo bude potrebovat 2x S-ATA nekdo 8x S-ATA) nejakych S-ATA portu (jakych? nekdo si vystaci s S-ATA, nekdo bude chtit S-ATA II, a nekdo treba S-ATA 300), kdyz bude lepsi kdyz primo do chipsetu da jen zakladni pocet zakladnich S-ATA portu, a zarove nabidne (nebo nekdo jiny) chipy s S-ATA zvlaste a v ruznych konfiguraci, pro integrovani na MB (nebo zvlaste na kartu) pripojene napr. pres PCI, ci pozdeji pres 3GIO. Coz umozni vyrocum zakladnich desek a pocitacu, sestavovat idelani konfigurace za odpovidajici ceny, (coz resi i nekolik dalsich problemu).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Eagle  |  29. 10. 2002 19:46  | 

Proč? Protože propustnost PCI je maximálně 120 MB/s a S-ATA odhaduji někde kolem 130 až 140 MB/s. Znásobte si to dvěma až čtyřmi (odhad počtu nutných konektorů 4 až 6) a máte nepoměr 540 ku 120 MB/s. S tím se může jít Intel zahrabat, takhle fakticky S-ATA potopí.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Josef Jurák  |  29. 10. 2002 21:31  | 

To samozdejme duvod neni, ...
1) dnes bezne koupite MB se dvema ATA100 kanaly, dvema ATA133, a dvema S-ATA 150 kanaly, si spocitejte ten pomer ... a nikomu to nevadi, a ani to nikoho nepotapi ...
2) to ze bude te mit v PC x S-ATA portu jeste neznamena ze je vsechny vyuzijete, a uz vubec ne ze je vsechny soucasne vyuzijete na plny vykon (taky uz vzhledem ktomu ze dnesni ATA disky poskytuji max prenosovou rychlost kolem 60MB/s)
3) jestli se nepletu tak dnesni integrovana ATA (stejne tak bude pripojena integrovana S-ATA) neni pripojena pres PCI, ale primo do intel HUBu arch., PCI pripojeni uvedl jen jako jednoduchy priklad.
4) prave z nedostatku PCI, prichazi intel s 3GIO (tzn cekejme ze od ICH6 budou integrovana i pridavna S-ATA pripojene pres 3GIO), a navic jsou tu dalsi technologie...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Eagle  |  30. 10. 2002 17:05  | 

ad 1) Mně to rozhodně vadí !
ad 2) Najednou sice nevyužijete všechny, ale když nepůjde naplno využít ani jeden, tak už je to docela problém, nemyslíte?
ad 3) Integrované S-ATA řadiče budou jenom dva, což nestačí. O tom už jsme mluvili. Já jsem naopak pro integraci řekněme šesti S-ATA řadičů do south bridge.
ad 4) To už spíš sázím na to, že se vyvinou řadiče pro Hyper-Transport, technologii, která už je zavedená a kterou využívá řada firem. Nehodlám čekat, až se Intel rozhoupe s 3GIO. Stejně nebýt Hyper-Transportu (od AMD) a pýchy Intelu, žádné 3GIO by nevyvíjeli.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Josef Jurák  |  30. 10. 2002 19:46  | 

1) tak to me mrzi  ... a jak to resis ?  
2) no jestli mas nejaky ATA disk ktery dokaze teoreticky vyprodukovat vetsi datovy tok nez 66MB/s (tedy asi polovinu maximalmi prenosove rychlosti sbernice PCI) tak me dej vedet jaky, asi si ho poridim. Navic vzhledem ktomu ze ATA neni pripojena pres PCI tak se na stejne nevztahuje omezeni 132MB/s PCI sbernice.
3) no a chci aby jich tam bylo rekneme deset ... nicmene kvuli to ze ty chces to a jini ono intel nebude vyrabet dvacet verzi chipsetu. Ano integrovane na chipsetu budou jen dva SATA porty (aspon podle tohoto clanku), nicmene to neznamena ze na MB by jich nemohlo byt integrovanych sest, pres dalsi radic na desce, ktery muze byt pripojeny pres PCI, iHUBa ci 3GIO. BTW 2x SATA je 300MB/s coz pro desktopove pocitace je vice nez dostatecne. BTW2 intel uz oznamil SATAII(phase1) radic.
4) od AMD??? (tobe to AMD fakt uz hodne leze na mozek , ze?). Jestli se nepletu tak HypertTransport(HT) je jen mirne upravany EV6bus do digitalu, navic intel na 3GIO zacal pracovat daleko drive nez AMD zacalo menit nazev z EV6bus na HT. Jinak SATA radice pro HT urcite budu, ale asi jen na AMD platforme, na strane intelu se pocita prave s 3GIO. Jinak by me zajimalo kde ze se to TH tak strasne moc pouziva (aby to nejak ovlivnilo SATA radice), na AMD pocitace s hammrem (a tedy i s HT) si tak rok jeste pockej.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Eagle  |  30. 10. 2002 21:06  | 

ad 1) Připojuji disky jako master na samostatný kabel, jak jinak.
ad 2) No samozřejmě, že takový disk mám. A ne jeden. A řekl bych, že nás jsou miliony, co takový disk vlastní. Ono na disku je totiž něco jako buffer. Jestli ty takový disk nemáš, tak to jsi asi hodně pozadu.
ad 3) Posloucháš, co říkám? Už několikrát jsem se vyjádřil, že PCI není schopná obsloužit ani jeden S-ATA konektor na plno, protože k tomu nemá dostatečný bandwidth. A už vidím, jak někdo bude vyvíjet řadič pro 3GIO, které tady ještě hodně let nebude, nebo pro nějakou Inteláckou hub architekturu, která je ve srovnání s konkurencí od AMD, VIA a SiS již zastaralá. Podívej se, jak dlouho už SiS používá spojení 533 MB/s a že dnes už i 1GB/s. Intel se pořád plácá na 266 MB/s.
ad 4) No hlavně když tobě neleze Intel na mozek. Obávám se, že Hyper-Transport je zcela nová technologie vyvinutá v AMD, upravenou EV6 bus použili někde jinde. A když Intel na 3GIO tak moc pracuje, tak proč v době uvedení Hyper-Transportu neměl ani prototyp a dnes ta technologie ještě není na trhu? Moc jim to s tím vývojem teda nejde, aby jim to náhodou tímto tempem nezastaralo.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Josef Jurák  |  30. 10. 2002 23:04  | 

1) to je sice pekne, ale myslis ze tim obejdes omezeni PCI sbernice? (jak sam uvadis jako hlavni problem)
2) pokud ti jde o slovicka, tak ja jsem uvadel rychlost za sekundu, ne nejakou okamzitou rychlost. Tedy chci rici ze pri dnesnich discich majici 8MB cache, a pri ATA133, pri plnem zatizeni zaplni sbernice cache asi za 0.07s, ale dalsich 0.05s se musi flakat (uvadim to jen velmi zhruba), vysledkem tedy je, ze za tu (v prumeru) jednu sekundu rozhodne dnesni ATA disky zatizi sbernici vice jak nejakymi 66MB, tedy 66MB/s.
3) no nevim jak bych ti to jeste rekl, ale zaprve to ze teoreticka prenosova rychlost S-ATA je vetsi nez teoreticka prenosova rychlost PCI, jeste neznamena ze v nejblizsi dobe budes schopny jej plne vytizit (dnesni ATA disky disponuji nejakymi max 60MB/s), a uz vubec neznamena ze by nic takoveho nemohlo existovat (viz existujici 4 (a vice) kanalove ATA133 radice (532MB/s) v PCI (133MB/s) provedeni, ... a jak dobre se prodavaji). A za druhe kdo porad rika ze by se mely S-ATA radice existovat pouze v PCI provedeni, vzdyt je to spousta jinych moznosti (at uz jako samostatne karty, ci jako integrace na MB)viz napr. PCI-X, 3GIO, PCI64, PCI66MHz, ruzne HUB linky, a abys mel radost tak taky HT, a dalsi. No a i pres tve vize, presto vyrobci budou nabizet S-ATA radice at uz pres jakekoliv rozhrani (uz jen proto ze v tom jsou penize), stejne tak jako uz existuji fukcni reseni s 3GIO a S-ATA.
4) Ne me staci kdyz ho mam v pocitaci(doufam) . Pokud se nepletu tak HT vzniklo z AMDeckoveho LDT, ktery ovsem vznikl velmi rychle, a shodou nahod ve stejne obdobi zrovna kdyz AMD koketovalo s digitalackou EV6, a shodou nahod jsou si taky velmi podobne. Intel ma samozdrejme 3GIO hotove, a funkcni. Kdy bylo uvedeno HT opravdu ted nevim, jednak se to totiz prolina s jejim predchudcem LDT, a jednak hlavni tahoun HT, hammer, tu bude tak za rok. BTW jinak asi toho o 3GIO moc nevis ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Eagle  |  30. 10. 2002 23:56  | 

ad 1) U CD mechanik připojení na externí řadič (pokud je umí) nevadí, protože běžně pracují v režimu UDMA-2 a jejich latence je taky úplně někde jinde než u disků.
ad 2) Že je sběrnice zatížena krátce, to ještě nic neznamená. Tady jde o latence. Čím vyšší rychlost přenosu dat z disku, tím vyšší výkon. Stačí se jenom podívat na rozdíl v reálném výkonu mezi disky WD s 2 a 8 MB cache. Sběrnice je tedy zatížena na maximum, ne tebou uváděných 66 MB/s.
ad 3) Taky nevím, jak ti vysvětlit, že disk má buffer, ze kterého data proudí poněkud rychleji než 60MB/s. Přemýšlel jsi, proč jsou technologie jako ATA100 nebo SCSI 320? Čtyřkanálové řadiče RAID na PCI existují, výkon ale není vzhledem k použití čtyř disků nějak úžasný, což jistě víš. Jediný mainstreamový způsob připojení řadiče je v současnosti přes PCI a to je moc pomalé. Navíc když dnešní ATA rozhraní podporuje čtyři zařízení (a jakž takž to stačí), proč se máme v budoucnu omezovat na dvě?
ad 4) No spíš ty toho moc nevíš, protože Lightning Data Transport je jenom vývojový název pro HyperTransport, žádný předchůdce. Na EV6 AMD založilo FSB Athlonů, to už je ale hodně dávno. 3GIO je hotové? A který čipset ho tedy využívá? HyperTransport používá NVIDIA Nforce už víc jak rok.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Josef Jurák  |  31. 10. 2002 01:21  | 

1) Jsem rad ze uz ti konecne nevadi externi radic
2) tady ses trochu vedle, pokud by skutecne slo o latence na sbernici, tak by disky pripojene pres ATA133 byli dvakrat rychlejsi nez na ATA66, coz nejsou. Cache na disku vyrovnava pomalost (velkou latenci) disku samotneho, nezavisle na pripojene sbernici. Tim padem samozdrejme nemuze byt sbernice zatizena na 100%, ale v pripade ATA133 tak asi na neco malo pres 50%.
3) Disk samozdrejme ma bufer do ktereho data proudi rychleji nez 60MB/s, jenze jak je ten buffer velky?, a jak dloho do neho takouvou rychlosti mohou proudit? (predpokladam ze disk ty data dale zpracovava (zapisuje) a ne ze je zahazuje (v tom pripade bys mel samozdrejme pravdu)). Proc jsou technologie jako ATA100 ci SCSI320?, to je jednoduche proto ze na ATA jdou pripojit dve zarizeni, coz na kazdeho (pri rovnomernem zatizeni = prakticky nenastava) pripada 50MB/s, u SCSI320 obdobne s tim ze lze pripojit 14 zarizeni. Ctyrkanalove ATA PCI radice pochopitelne nepodavaji idelani vykon, ale presto se uspesne prodavaji (coz odporuje tvym myslenkam). Ano jediny mainstreamovy zpusob pripojeni radice je v soucasnosti pres PCI, ale ses si jisty ze pozadavek na pripojeni napr. sesti maximalne rychlich disku (tj. na 320MB/s (SCSI320), aspon podle tebe, vzdyt maji ten buffer, tj x6 asi 2GB/s) s maximalni moznou propustnosti (sbernice) spada jeste do oblasti mainstream??? Jinak dnesni PATA podporuje jen dve zarizeni (nastesti se na deskach obevuje ve dvou nebo ctyrech kanalech), budouci SATA podporuje jen jedno zarizeni, ale kolik kanalu se jich bude objevovat na MB je otazka (zatim ty MB jeste nejsou), nicmene muj odhad je ze u mainstream oblasti asi 4x az 6x, u kancelarskych stanic 2x, u servru a pracovnich stanic v kombinaci s RAID asi vice nez 8x, ... (samozdrejme z pocatku (tedy Q4-02 az Q2-03) budou asi v mainstream jen 2x ale zato v kombinaci se starsimi PATA). Nevim kdes prisel na tak hroznou myslenku ze by v budoucnu jsme mohli mit jen dve SATA zarizeni.
4) LDT byla (tedy resp. mela byt) sbernice pro propojovani northbridgu (a dalsich) u starych Athlonu pro SMP, coz se nejak nepovedlo, a de fakto se z toho udelal vyvojovy stupen pro HT. Ale presvedcilsme, HT vyvinulo AMD od zacatku samo (tak jak to tvrdi samo AMD), nicmene na dalsich vecech jako ze vzniko ve velmi kratkem case, ze zrovna v tom case (pod nazvem LDT) jak se dodelaval Athlom s EV6bus, a to ze je s EV6busem taky velmi podobny, trvam. To ze uz je 3GIO hotove jeste neznama ze se hojne pouziva, podobne jakotomu bylo u USB ci SATA, ktere taky bylo hotove, nicmene nez se zacalo (zacne) masove pouzivat jeste chvili trva. Nforce? jo sorry, mas pravdu, ja jen zapomel ze nvidia se taky pokousi vyrabet nejake ty chipsety.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Eagle  |  31. 10. 2002 11:37  | 

ad 1) V případě Serial ATA mi vadí.
ad 2) Popíráš realitu? Tak si vyzkoušej zcela identický disk v režimech ATA66, ATA100 a ATA133, pak třeba konečně pochopíš, že ty latence jsou velmi důležité.
ad 3) Buffer má ve srovnání s velikostí disku velmi malou kapacitu. Ale to samé můžu říct o pamětech. Grafické karty také mají propustnost několik GB/s a jejich velikost je přitom v desítkách MB. Taky nepoměr, ale sám víš, jak je propustnost pamětí kritický faktor pro celkový výkon. Ty sem zanášíš RAID řadiče, já mluvil o externích řadičích Serial ATA a jaký problém je čeká v souvislosti s pomalou PCI a jak Intel velice zaspal, když nabízí v čipsetu pouze dvě zařízení. Toto fakticky znamená, že buďto se disk dá na externí řadič (efektivita nula nula nic) nebo se bude stále používat paralelní ATA. Už to chápeš? Jenom dva řadiče S-ATA v čipsetu nestačí a používat S-ATA zařízení na externích řadičích je pěkný nesmysl. Dalo by se to ještě pochopit u ICH5, ale u ICH6 se to nedá nazvat jinak než ignorantství. USB konektorů máme dnes tolik, že už nevíme co s nimi (a kdo ví, ten může použít hub), neřetězitelné S-ATA implementovat nechtějí. Opravdu logika.
ad 4) USB se používá už od roku 1996, S-ATA od letoška. Dřív to ani nešlo, protože napřed musel být standard. A když je tedy 3GIO hotové, kdepak ho máme? Já ho na svém motherboardu nemám! Mimochodem, NVIDIA vyrábí nejrychlejší čipset pro platformu AMD. To jen jestli jsi si toho ještě nevšimnul.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Josef Jurák  |  31. 10. 2002 22:20  | 

1) jooo ... tak s tim ti uz nepomuzu ...

2) zkousel jsem zcela identicky disk v rezimech ATA66, ATA100 a ATA133, a dosplel jsem k zaveru (zhruba) ze na ATA133 je asi o 20% rychlejsi nez na ATA66, coz si mysim ze je vcelku relalna hodnota, nicmene tvych vysledku (tedy ze disk na ATA133 by mel byt dvojnasobne rychly nez na ATA66, (je tam prece ten buffer, a ty latence)) jsem nedosah. BTW kdo ze to tady tvrdil ze dalsi uzel (napr. bridge, buffer, ...) zvetsuje latence?

3) pamet a buffer se z hlediska pouziti samozdrejme nedaji srovnat, pamet (treba na grafice) je cilove rozhrani a cim drive do nej data nacpes tim lepe, kdez to buffer (treba na disku) ma za ukol jen vyrovnavat datovy tok, to ze jsi dostal nejake data do bufferu  (treba po ATA133) je sice pekne, nicmene tim prace nekonci, ukolem je je dostat az do cile (tedy na disk) a u tech soucasnych (ATA) to stejne rychleji nez zhruba 60MB/s nepujde, a pokud je tedy z buferu nadostanes na disk, je celkem logicke do bufferu nemuzes posilat dalsi data, ale musis cekat.
Za ten RAID radic promin, nevedel jsem ze nevis o co jede. Proste si ten RAID odmysli a predpokladej ze jde o obyc radic (vzhledem k tomu o cem je rec je to totiz jedno).
Promin (predpokladam ze je to jen docasne pominuti mysli, a ze jsi jinak normalni) ale ses asi blbec (pokud to mam pojmenovat), co sem porad pletes ty PCI externi SATA radice, pokud ti nevyhovuji tak je proste nekupuj, nebo treba napis vyrobcum maila ze je maji okamzite prestat vyrabet proto ze si nejaky orel vzal kalkulacku a spocital si ze 2x150 je vice nez 133.
No ale zase vazne, (nebudu komentovat ty bludy co jsi tam napsal). Za prve asi jsi nepochopil jednu otazku z minule. Pocitac po kterem pozadujes aby mel pripojenych napr. 6 disku, u kterych pozadujes aby vsechny i pri soucasnem zatizeni meli k dispozici plnohodnotnou garanci pasma v rozsahu jeho rozhrani (tedy v pripade SATA 6x150MB/s), tedy to co ty chces, zrejme uz nezpada do oblasti mainstream, tak ze se poohledni po nejakem jinem reseni, a uz neotravuj. Za druhe pokud rikas ze u ICH5 to jeste dokazes pochopit, coz je konecne uspech, a u ICH6 uz ne, tak: zaprve jeste neni ani ICH5, tak proc ztracet cas nad tim co mozna nekdy bude nebo nebude mit nejaka ICH6. zadruhe v dobe pouzivani ICH5 budou dva SATA porty (plus dalsi PATA) pripojene primo k HUBu, plne dostacujici, tam kde to dostacujici nebude (boudou potreba treba 4x SATA) nebude problem pripojit (napr. integrovat pres PCI) dalsi SATA porty, ty sice budou omezeny rychlosti sbernice PCI, coz ale pro bezne(mainstream) pripojeni vubec nevadi, navic ICH5 tu jeste neni takze neni jiste ze PCI bude jedinym moznym rozsirenim (treba budou nejake volne hub linky), a ani neni jiste jakym datovym tokem bude pripojen samotny ICH. zatreti ICH6 je jeste daleko, navic bude disponovat 3GIO, takze v pripade integrace 2 SATA nebude problem dale plnohodnotne rozsirovat dle pozadovaneho reseni napr o SATA-300 II porty (coz je smer ktery predpokladam).

4) Kdy byla hotova finalni specifikace napr. USB2 ci S-ATA1.0? a od kdy jsou tyhle veci v chipsetech(intelu)? Nevim cim to je, S-ATA je uz prej hotova (standard), ale ja ji presto na sve desce nemam .... proste implementace vzdy nejakou dobu trva.
To ze nvidia vyrabi nejaky nejrychlejsi chipset pro ne zrovna nejrychlejsi platformu me fakt zere   ....

koncim tady tuhle nesmyslnou diskuzi, jestli chces pokracovat tak rozumne, a nekde jinde...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Eagle  |  01. 11. 2002 09:47  | 

ad 2) Já jsem přece nikdy netvrdil, že ATA133 bude 2x rychlejší než ATA66. Naopak jsem tvrdil, že externí řadič Serial ATA bude limitován propustností PCI. A že to je úzké hrdlo a použití takových řadičů tudíž celkem k ničemu, jsi se sám přesvědčil na testu ATA66 vs. ATA133.
ad 3) Když teda paměť a buffer disku se nedají srovnávat, co takhle buffer disku a cache procesoru? Podle tvých tvrzení je vlastně cache v procesoru úplně na nic, protože je důležitá rychlost čtení z pamětí. Proč dávat do procesoru cache s propustností 30GB/s, když paměť stejně dodá tak 3GB/s? Připojení dalších S-ATA řadičů přes PCI rozhodně vadí (viz. bod 2) a za druhé čtyři S-ATA konektory by měly být úplně normální záležitost. Sám používám dva disky, k tomu kdybych chtěl DVD a CD-RW na S-ATA, tak je dám kam? Jinak ICH5 bude připojen 1GB/s, takže by klidně vyhověl i 6x S-ATA, jenom se to někomu nechce implementovat. O připojení přes další hublink nemůže být ani řeč, protože huby je technologie Intelu a ostatní firmy (VIA, SiS, AMD) používají své varianty. Bylo by tedy nutné vyvinout asi čtyři varianty, navíc řešení s dalším hubem by bylo pochopitelně mnohem složitější a dražší než integrovat další dva S-ATA konektory do ICH.
ad 4) To máš nějakou starou desku, já už jsem S-ATA viděl. Pravda, v podobě externího řadiče, ale přece. Konektory už se začínají objevovat, což se o tebou vychvalovaném 3GIO říct teda rozhodně nedá. Platforma AMD Athlon je co se týče raw power stále nejvýkonější.

Dochází argumenty, že?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Josef Jurák  |  01. 11. 2002 19:06  | 

Hochu nevim jak se sice jmenujes (P.Orel urcite nejsi, ten by takove bludy nepsal), ale trochu se zamysli nad tim co rikas...

2) tak asi 5 prizpevku zpet jsi rekl ze mas disk ktery 100% vytizi ATA133 sbernici, z toho lze usoudit, ze pokud disk k nejakemu vykonu* 100% vyuzije 133MB/s sbernici, tak u 66MB/s sbernice by mohl byt vykon* polovicni (* - vykon ve smyslu rychlosti preosu dat).

3) to taky nelze srovnat, u procesoru to je cache, u disku spise (ono to presne pojmenovat nejde) je buffer, chci tim rici ze procesor se (na rozdil od disku) chova tak ze mnohdy porad kola pristupuje do stejneho pametoveho mista, a je tedy lepsi tento maly blok prenest blize k procesoru do rychlejsi pameti cache, kdezto buffer a disk pracuje ponekud jinak (hlavne zde pacuje cache disku na strane OS). Samozdrejme ucinek to urcity ma, ale ve smyslu urychleni operaci samotneho disku, ne ve smyslu zrychleni prenosu dat.
Ty *censored* , kdyz ti vadi S-ATA pres PCI, tak si ji nekupuj, takze nevim proc to v kazdem prispevku dokola omylis, me taky SATA na PCI nevyhovuje, a tak ji proste nepouzivam(zatim). 2 SATA porty jsou samozdrejme malo, ale ono se taky nikde pouze se dvema SATA porty nepocita. Se dvema SATA porty se pocita (pominuli dobu prechodnou od PATA k SATA) pouze v oem kancelarskych pocitach (na kde bude pripojen pouze jeden hdd, a pokud se bude jednat o tenkeho klienta, tak budou uplne nevyuzity), v beznych mainstream pocitacich lze ocekavat asi tak 6 SATA portu. Tazke opravdu nevim, kde jsi prisel na to ze by v pocitaci meli byt jen dva SATA porty. No a jestli ze bude ICH5 pripojena 1GB/s, tak uz opravdu nevim co ti vadi, znamena to ze klidne budou moci existovat MB ktere budou mit 6 SATA portu s plnohodnotnou prenosovou rychlosti (btw coz odporuje tvym slovum z prvniho prizpevku "Proč? Protože propustnost PCI je maximálně 120 MB/s  ..."). Ano HUB link je technologie intelu, ale zaprve nevim proc by ji intel nemohl licencovat (napr. firmam jako adaptec), a zadruhe (a mnohem prevdepodobneji) proc by si SATA radice nemohl vyrabet sam, jako ze uz nejake kousky oznamil. Jinak takove resni jako zvolil intel, bude urcite levnejsi, mene nakladne, skalovatelnejsi, vykonejsi, atd. uz jen proto ze on intel vetsinou vi co dela (bouzel (i kdyz je to dobre) to ale nekdy trh nepochopi). Nehlede na to ze ICH5 bude spise urceno pro prechodne obdobi, a v ICH6 uz bude standarizovane 3GIO.

4) ja mam nejakou starou desku (protoze tam nemam integrovane SATA)? ale zato ty uz jsi nekde SATA videl na externim radici.... to fakt svedci o tve inteligenci ...
No nevim co mas presne na mysli tou raw vykonosti, ale stale plati ze intel je (nejen ve vykonosti) daleko pred amd. BTW kdyz ses tak chytrej muzes mi poradit, co si mam koupit za procesor? Intel 2.53GHz asi za necelych 9000Kc, nebo padavku AMD AthlonXP 2600+ s cenou vice jak 11000Kc, s tim ze ten intel muzu mit ted, ale na amd bych si musel nejaky ten tyden (mesic) pockat???? ;)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Eagle  |  01. 11. 2002 23:14  | 

ad 2) Ano, mám disk, který naplno vytíží ATA100. Má totiž buffer, který je schopen uspokojit hodně požadavků. Díky němu není nutné za každých okolností číst z ploten.

ad 3) Jak jsem přišel na to, že v počítači by měly být jen dva S-ATA porty? Podívej se znovu na celý článek, pak to třeba pochopíš. Mimochodem, můžeš mi vysvětlit, jak asi budou moct existovat motherboardy s plnohodnoutnou 6x S-ATA ? Ty řadiče připojíš jak? Nebude to náhodou přes pomalou PCI, která nedokáže plně obsloužit ani jeden kanál S-ATA? Intel ví, co dělá? Haha, kupříkladu Itanium nebo situace z roku 1999 je toho jasným příkladem. Asi už ti tahle firma opravdu leze na mozek. Ale co, ICH5 přece bude na přechodné období - jenom rok a čtvrt.

ad 4) No když si nedokážeš vynásobit počet jednotek krát frekvence, tak je pak problém tě přesvědčovat. Násobení je ale záležitost možná druhé třídy základní školy. Přesně si to už nepamatuju, neb kdy se to učí, už jsem dávno zapomněl.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Josef Jurák  |  02. 11. 2002 16:32  | 

2) no myslim ze jsem to uz jednou vysvetlil, ale dobre zkusim to vice polopate. Nevim sice presne do detailu jak funguje buffer na hdd, ale je videt dle tvych slov ze Ty o tom nevis vubec nic, to zaprve, a zadruhe tezko se bavit s nekym o cache a bufferu, kdyz ani nevi jaky je mezi tim rozdil. Buffer na disku se zrejme nepouziva tak jak jsi uvedl, tzn ze by system pri cteni vyslal nejaky pozadavek, a disk by pozadovane data cirou nahodou je mel v nachystane v pameti od minule, pokud by tomu tak bylo, lze predpokladat ze tyto data budou taky v pameti systemu rizeneho OS (vyrovnavaci mezipamet), ktera muze taky byt vetsi, inteligentnejsi, a hlavne neni az za relativne pomalym rozhranim ATA. Spise tedy funguje tak ze disk pri cteni si odklada ctene data do bufferu, a posila je naraz ve vetsich blocich (cimz mene zatezuje ATA sbernici, a hlavne, pri zapisu si muze zapisovana data ulozit do bufferu, a cekajicimu systemu oznamit ze opreci dokoncil, a ze muze pozadovat dalsi ukol, s tim ze data z bufferu ulozi na disk postupne v nejblizsi mozne chvili. Dalsi mi teoretickymi moznostmi by bylo nejeka inteligentni vyuzivani, napr. ve smyslu predikce, ci outoforder, coz ale u ATA disku pochybuji.

3) Clanek jsem si precet ale nic o tom ze by MB nebo pocitace meli v budoucnu obsahovat jen 2 SATA porty jsem tam nenasel (jen krom urcitych spekulaci), uvadi se tam jen ze jeden southbridge od intelu (ICH5) ma mit primo integrovane 2 SATA porty, a obdobne by tomu ta melo byt v dalsi verzi ICH6. Coz ale nevim co ma spolecneho s konecnym poctem SATA portu na MB, napr. soucasne ICH4 nema zadne integrovane SATA porty, presto jsou MB s SATA porty  bezne dostupne.
Vim ze jsi psychicky zatizen na AMD a PCI (lze to lecit), presto nevim proc by PCI pripojeni SATA radice melo byt jedinou moznosti, vzdyt je tolik dalsich moznosti (napr. HUBlinky, 3GIO, HT, ...).
No intel (jako kdokoliv jiny) urcite vi co dela, ale samozdrejme ne vsechno upne vyjde, a ne vsechno trh pochopi (viz skveli RDRAM), ale jde o to ze intelu se dari mnohem lepe nez napr. AMD. Rok a ctvrt je si myslim vhodna doba pro prechod z PATA na SATA, a asi spise naopak ve skutecnosti to potrva mnohem dele. Jinak nevim co mas proti itaniu, rozhodne patri k tem nejlepsim procesorum (coz se rozhodne o jeste neexistujicim super-hybridu hammrovi neda rici).

4) Taky nevim kdy se na skole ucilo nasobeni, nicmene by ti asi hodne prospelo si ten rocnik zopakovat. Pokud vynasobis pocet jednotek(predpokladam nejakeho vykonu, ale ono to je stejne jedno) krat frekvence, tak urcite dostanes zajimave cislo, nicmene bude lepsi pro intel. Ale mozna by pomohlo pouzit misto nasobeni operaci deleni (to ale predpokladam ze jsi zrovna ve skole chybel), nebo pripadne frekvenci^-1, tedy vykon vydelit frekvenci. A jestli RAW vykon povazujes za vykon na urcite frekvenci (oznaceni RAW je zde trochu hodne nepatricne), tak jen dodam ze zaprve samo AMD nesrovnava a ani to nedoporucuje srovnavat vykon podle frekvence (proto prece zavedly PR rating), jenze vetsina fanatickych zastancu AMD to bere tak ze pouziva frekvenci a PR rating, tak jak jim to vyhovuje. zadruhe, co pomuze vyssi vykon na urcite frekvenci, kdyz neni schopno tyto frekvence vyrabet, a tak stale neni schopno vyrabet nejrychlejsi procesory. zatreti intel nema jako jedinou architekturu jen P4, ale napr. i PIII (tualatin), ci Itanium2.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Eagle  |  02. 11. 2002 22:41  | 

ad 2) To spíš ty jsi úplný lamer co se týče disků. Buffer funguje tak, že disk čte více dat, než po něm řadič chce. Když pak chce řadič další data, můžou už být připravena v bufferu. Tvoje poznámky o bufferu v systémové RAM jsou tudíž hodně mimo realitu.

ad 3) Zato tobě asi žádná léčba nepomůže, když nejsi schopen pochopit, proč je počet dvou řadičů v ICH značně omezující. Možná by to spíš chtělo přestat plácat nesmysly, když tomu rozumíš jako prase hvězdám. Jak jsou RDRAM skvělé, jsme měli možnost přesvědčit se u čipů i820 a i840. Itanium má menší problém - je to předimenzované monstrum. Ať je výkonné jak chce, jeho cena a zaměření mu zabraňují ve větším rozšíření se rozšířit.

ad 4) To o tom násobení sedí... haha: Athlon FPU: 2250 MHz * 3 = 6750, P4 FPU: 3066 MHz * 1 = 3066. Athlon ALU: 2250 * 3 = 6750, P4 ALU: 3066 * 2.5 = 7665. A to nepočítám délku pipeline, která hraje značně v neprospěch Pentia 4. V řadě aplikací je tento raw power velmi cítit. Ta jiná architektura by Intelu určitě pomohla... Tualatin na stejné frekvenci pomalejší než Athlon (tj. dávno odepsaný) a Itanium 2 za několikanásobnou cenu dualu od AMD.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Josef Jurák  |  03. 11. 2002 01:47  | 

placas nesmysly, proto moc prosim pokud chces neco komentovat, tak si nejdrive o problemech neco zjisti (na internetu je informaci pomerne hodne), a taky si prosim precti celou tuhle diskuzi (jednak abys vedel o cem tu je vubec rec, a jednak bys taky mohl prijit na to ze sam placas nesmysly).

- tak jak uvadis samozdrejme buffer na disku nepracuje (ani nemuze), jednak by to znamenalo zrychleni pouze pri cteni, a jednak disk samozdrejne dopredu nemuze vedet co se bude cist priste, a nejake odhadovani vzhledem k pomerum velikosti bufferu a diskoveho prostoru, a bez informaci ze ktery by slo neco odhadovat neni mozne. To ze to pracuje zhruba tak nejak jak jsem uvedl dokladaji i relane vysledky. Pokud budes srovnavat dva stejne disky na stejnem HW, s ruznou velikosti bufferu (tedy nejlepe WD modely BB(2MB) a JB(8MB)), tak: Vetsi buffer se u disku priznive projevuje spise pri zapisu nez u cteni, a taky pri aplikacnich testech nebo pri testech s nahodnym pristupem (tedy neco co generuje spousty rozlicnych pozadavku). A naopak vubec se neprojevuje pri linearnim cteni. Coz presne a ve vsem odporuje tvym predstavam (podle tebe by disk s vetsim bufferem byl rychlejsi pouze pri cteni, a to jeste pri linearnim cteni (aby mohl lepe dopredu odhadovat).
Co se tyce systemove vyrovnavaci pameti (v DOSu napr. SmartDrive, pod win si nejsem jisty jestli to ma nejaky oficialni nazev), tak samozdreje plati to co jsem rekl (zkus vyrovnavaci pamet vypnout a uvidis ...).

- osobne nedokaze urcit kolik S-ATA portu v southbridgi je dostacujici, a kolik uz ne. Ale pokud srovnam dve reseni:
a) integrace 6 SATA 1.0 portu v southbridgi, bez moznosti vhodneho rozsireni (tedy pouze pres pomale PCI), bez moznosti .RAID, atd.
b) integrace 2 SATA 1.0 portu v southbridgi (za nizsi cenu), s moznosti plnohodnotneho rozsireni (napr. pres HUBlinky, 3GIO, HT, ...) ruznych poctu a variant portu (napr. SATA II, SATA II 300, kombinace s RAID, ...), coz umozni vyrobcum pocitacu a MB vyrabet na stejnem southbridgi ruzne reseni od tenkych klientu az po servry, a to navic velmi pruzne, a za odpovidaji cenu (lze si tedy celkem realne (a v brzke dobe) predstavit MB s 2 SATA 1.0 porty soucasne s 4 nebo 8 SATA II RAID porty), atd.
Myslim ze nebudu komentovat ktere reseni je lepsi, jen dodam ze tobe asi vyhovuje reseni a), kdezto intel si zrejme zvolil reseni b), a taky pokud se podivas na soucasnou nabidku MB, tak zjistis ze reseni b) bude urcite vice vyhovovat i jim (obdobne MB jsou vetsinou vzdy dostupne s ruznymi kombinacemi ATA a RAID portu (jenze ne od intelu)).

- To ze chipsety i820 a i840 byli nepovedene, prece neznamena ze je spatna technologie RDRAM ... (mas nejake zvrace mysleni). BTW reseni RDRAM v kombinaci s i850(e) a i860 podava zatim nejlepsi vykony (lze rici ze lepsi a levnejsi nez dual ddr (zatim?)).
Itanium2 a monstrum? (to lze uspesne tvrdit o superHybridu hammrovi), pro upresneni jadro Itania2 (bez L2 a L3 cache) ma mene nez 30milionu trazistoru, za to jadro hammra (bez L2 cache) ma mit vice jak 40milionu transistoru. Jinak napr. spotreba i cena je odpovidajici procesorum podobneho zamereni. Taky je samozdrejme ze pokud je nejaky procesor urcen pro servrovy trh, tak asi nemuze dosahnout takoveho rozsireni jako ty pro mainstreamovy, coz ale na druhou stranu neznamena ze by se to nemohlo v budoucnu stat (resp. se s tim pocita).

- ad nasobeni. Ty ses asi fakt magor, a co jako ty cisla vypovidaji? (nic nic a jeste nic), (snad jen to ze athlon mam mensi vykon (k dosazeni podobneho vykonu potrebuje vice jednotek), a ze ma nizsi frekvenci), (taky nehlede na to ze nektere casti P4 bezi na jine frekvenci,  btw a kdyz uz tak bys mel zapocitat (znasobit) dostupne smp). V kazdem pripade ty cisla vubec nic neznamenaji, je to jako kdyby jsi vynasobil frekvenci s poctem pinu a to jeste vynasobil provozni teplotou procesoru, proste nic nerikajici vysledek.

Prosim trochu vzpamatuj nez zase neco napises ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Eagle  |  03. 11. 2002 12:24  | 

Ty jsi ale mamlas. Buffer tak samozřejmě funguje, zápisy jsou rychlejší, protože místo hned na disk se data zapíší až v okamžiku, kdy disk nemusí nic dělat nebo je buffer plný. A větši buffer bude logicky plný později než menší. A taky nechápu, proč sám popíráš, co tvrdíš. Není to tak dlouho, co jsi tady tvrdil, že buffer na disku je k ničemu, že přenosová rychlost S-ATA není důležitá a že vše nahradí vyrovnávací paměť operačního systému. Proč je teda disk s větším bufferem rychlejší? To nedává moc logiku podle tvých závěrů. Napřed jsem ti musel vysvětlovat, že na rychlosti rozhraní mezi bufferem a deskou záleží (viz tvůj test ATA66 vs. ATA133) a teď ještě budu muset říkat, že větši buffer je lepší.

Nedokážeš určit. To jsi docela chudák. Už asi dva dni se ti tady snažím vysvětlit, že je lepší mít šest S-ATA portů integrovaných než jenom dva. Možnost rozšíření přes PCI a jiné sběrnice bude v obou případech, čili logicky čím více, tím lépe.

RDRAM je dobrá technologie? Nedávno jsem tady uváděl bleskovku přetaktovaného Granite Bay s dual DDR... propustnost v Sandře nějakých 4.5 GB/s. Tak mi řekni, který čipset pro RDRAM tohle zvládne. A hlavně neříkej, jak je možné navrhnout i 64bit řešení s RDRAM. My už jsme viděli, jak první desky s 32bit RDRAM byly šestivrstvé a trvalo dost dlouho, než se to podařilo zmenšit na čtyři vrstvy. Mimochodem, řadič v i850 je ten samý jako v i840, takže RDRAM mají tak trošku problém s latencemi, když je 440BX s SDRAM na platformě Pentia III rychlejší. Ostatně můžeme to vidět i na platformě P4, slavné RDRAM PC800 jsou ve většině případů pomalejší než DDR333A.

Athlon má nižší výkon....tak to pak chudák Itanium 2, ten je na tom tak mizerně, že by ho měli prodávat jen ve vetešnictví. Některé části P4 běží na jiné frekvenci... myslíš ty části, které umí jenom plus mínus a nic jiného? Které navíc trace cache ani není schopna zásobovat, když má jenom tři OPs za CLK...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Josef Jurák  |  03. 11. 2002 15:45  | 

Co to *censored* placas, precti si do *censored* co pisi ja, a co pises ty. Ja od zacatku tvrdim ze buffer na disku funguje tak ze pri zapisu se ulozi data pouze do bufferu (a cimz se operace dokonci, a ata radi muze pozadovat dalsi ukol), a fyzicky na disk se ulozi pozdeji (prubezne v nejblizsi mozne dobe), a pri cteni funguje jen tak ze do nashromazduji data, ktere se pak razove posilaji. To Ty jsi prisel s nesmyslem ze by snad buffer na disku fungoval tak ze snad disk cetl vice nez by mel a ukladal by si to do bufferu, stim ze by to pri pristim pozadavdku mohl potrebovat. Taky jsem nikdy netvrdil ze buffer na disku je k nicemu, ci ze rychlost ata sbernice je nedulezita, pouze jsem tvrdil (a stale tvrdim) ze to ze disk ma nejaky buffer jeste nezamena ze dokaze vytizit sbernici ata na 100% (jak tvrdis Ty), podobne jako ze kdyz mas dvojnasobne rychlou sbernici jeste neznamena ze disk bude dvakrat vykonejsi. Taky rikam ze vetsi buffer na disku nepomuze zvysit (pripadne jen zanedbatelne) jeho maximalni prenosovou rychlost (tak jak udavas Ty), ale hodne zrychli provadeni jednotlivych dilcich operaci, predevsim v kombinaci se zapisem (napr. radic nebude muset vzdy cekat az disk neco na disk fyzicky zapise). Taky stale tvdim ze dopredne cachovani cteni neni hlavnim ukolem bufferu na disku(jak tvrdis Ty), ale ukolem diskove vyrovnavaci pameti OS. Taky tady nevykladej takove *censored* ze neco vysvetlujes, napr. vcera jsi jeste tvrdil ze buffer na disku funguje pro cachovani dopredneho cteni, a dnes uz tvrdis to co jsem rikal ja.

Nedokazu urcit?, a kolik je to podle tebe? Ty asi nepochopis ze 6 integrovanych portu bude stat mnohem vice penez (3x?)nez integrovane 2 porty. Ale stejne nechapu proc by ti to melo vadit, ty snad zadne chipsety kupovat nebudes, budes kupovat az desky. Chipsety budou napr. kupovat vyrobci MB a pocitacu, a ti zase s intelem spolupracuji, takze krom toho ze asi vsem (krome tebe) je jasne ktere reseni je lepsi, tak tobe je potom stejne houby. A taky tam nikde nevidim uvedenou varinatu c) ve kterem by bylo 6SATA portu plus velka rozsiritelnost (coz by bylo nepravdepodobne, intel totiz neni blby a chrani sve investice (uz jen proto ze stejne to vsechno plati zakaznik)). Takze prosim odpovez a) nebo b).

ad RDRAM, jen dodam ze i puvodni i850 bezproblemu zvladala PC1200 (teoreticky i PC1333 a vice) RDRAM, jinak pretaktovavani je jedna vec, a realita druha. Jinak ne jen ze lze navrhnout 4 kanalove reseni (oznaceni 64bit je trochu zavadejici), ale uz jsou tyto reseni v priprave (takovy 4kanalovy PC1333 RDRAM radic bude jiste zajimavy (10,5GB/s), navic budou technicky jednodussi nez dual chanel ddr. Samozdrejme prvni desky s dual (i single) channel RDRAM byli setivrstve, ale ne zduvodu technickeho (pokud jsi nekdy takovou desku videl zblizka tak pochopis proc), ale ekonomickeho (vyrobni linky, navrhy desek, ...). Jinak samozdrejme radic v i840 a i850 je jiny. RDRAM nema zadny problem s latencemi (latenci u pameti vytvari samotna pametove bunka, ktera je stejna i u ddr), problem byl jednak v chipsetech (i820 a i840), a jednak to byla spise pomluva, ono totiz latence rdram pri srovnatelme vykonu (prenasech datech) je nizsi nez u ddr (samozdrejme pokud srovnavame latence v casove stabilnich jednotkach (sekundy), a ne v taktech sbernice (ktere jsou ruzne dlouhe)). Dale je asi pochopitelne ze asi dva roky stara RDRAM PC800  resseni v nekterych pripadech (moc jich neznam) prekonavaji nejmodernejsi reseni s DDR333. Taky stale plati ze technologie RDRAM je stale nejvykonejsi, a jeste dodam ze pokud se podivas na technologii DDRII ci DDRIII, zjistis ze se cim dal vice podobaji parave technologii RDRAM, jen to proste bude stat vice penez (zakazniky). Nicmene tuhle problematiku bych uzavrel, protoze je to outoftopic, a navic tomuto tematu bylo venovano spoustu mista v jinych diskuzich, tak ze prosim si to precti tam.

ad jabka a hrusky, Ano pochopil jsi spravne ty cisla ktere jsi Ty spocital minule nemaji zadnou vypovidajici hodnotu.

 

Takze nez zase neco odpovis, tak si prosim pozorne (nejlepe nekolikrat) preci prizpevky (nejlepe vsechny)... presto bych nejradeji zde tuhle diskuzi ukoncil, a pripadne presunul nekde jinde (mail, mageo, ...) ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  30. 10. 2002 10:06  | 

V PowerMac G4 od Applu se jiz delsi dobu pouzivaji PCI sbernice s propustnosti 266 MBps

Ale i tak mate pravdu, ze je to uzke hrdlo

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  30. 10. 2002 12:46  | 

Člověče, ty si tedy protiřečíš! Na jedné straně přineseš info o ICH6 s PCI Express, na druhé straně argumentuješ původním návrhem PCI z roku 1992, které počítalo s PCI šířky 32 bitů a taktem 20 až 33 MHz (tehdy jako následník a zároveň konkurence sběrnicícm VESA Local bus, Opti Local bus, EISA, MCA apod.). Od té doby se ale ledacos změnilo. PCI je s taktem 33 MHz standardně, je možné mít i PCI s taktem 66 MHz. Navíc není jen 32bitová podoba, ale také 64bitová, což dohromady s 66MHz taktem činí 4x rychlejší sběrnici, než teoretický strop 132 MB/s. A za nějaký ten rok tu bude PCI Express, která bude mít daleko vyšší propustnost.

Navíc - kde je psáno, že tomu tak bude a že do roku 2004 nenastane nějaká změna? Ber to jako indicii a ne jako nevyvratitelný fakt. Procesor Pentium 4 s HT na 3 GHz měl být také původně v 3Q 2003 a přitom jej uvidíme už za 14 dní (tj. o rok dříve). Nebo tu informaci máš TY oficiálně z Intelu a oni řekli, že to tak bude na 100 procent?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Eagle  |  30. 10. 2002 17:05  | 

To je sice pěkné, že existují i 64 bit 66 MHz PCI, ale sám víš, že ty se používají pouze v serverech nebo dražších workstationech. Stejně když vrazíš do 66 MHz PCI kartu podporující jenom 33 MHz, tak se vše vrátí na 33 MHz a propustnost jde na těch 120 MB/s. A i kdyby náhodou někdo chtěl dát do south bridge další řadič 64 bit 66 MHz PCI (jako že o tom pochybuju), tak poskytne pouze 533 MB/s. A to je ve srovnání s Hyper-Transport nebo hub-linky o přenosových rychlostech > 1 GB/s trošku málo. Navíc to znamená další bridge a tím i další latence.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor
Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest SSD s kapacitou 1 TB

Srovnávací test robotických vysavačů

Vybíráme nejlepší telefony na trhu

Jak zlepšit zvuk televize