Blog Royal Pingdom se proslavil svými častými infografikami. Tentokrát si jeho grafici vzali na paškál jeden z prvních amerických komerčních (super)počítačů UNIVAC z padesátých let minulého století. Po technické stránce jej nelze spolehlivě porovnat se současnou výpočetní technologií, UNIVAC totiž ještě nepoužíval křemíkovou technologii – neměl pochopitelně ani jeden tranzistor, mikroprocesor či moderní paměť.
Jeden z novějších modelů UNIVAC (60. léta, Wikipedie)
Zatímco současnou základní jednotkou informace je bit a osm bitů tvoří jeden bajt – tedy jeden znak znakové sady ASCII a číslo v rozsahu <0;255>, v případě UNIVACu bylo nejmenší jednotkou informace slovo, které se skládalo z dvanácti znaků – písmen a číslic.
Co se od té doby změnilo?
Operační paměť UNIVACu mohla pracovat s tisícovkou slov. Přeneseně by se tedy mohlo jednat o 12 000 bajtů, 12 kB. UNIVAC dokázal s těmito slovy provést 1 905 operací za sekundu a to vše díky příkonu 125 kW.
Současný nejvýkonnější superpočítač K pracuje s operační pamětí okolo 1 410 TB, ta je tedy 117 500 000 000× větší. Výkon současných superpočítačů se udává v jednotce FLOPS, což je vlastně jeden matematický výpočet s reálnými čísly za sekundu. Superpočítač K jich zvládne vypočítat 11 biliard, poněkud nepřesně je tedy 5 700 000 000 000× rychlejší než UNIVAC, ačkoliv se jedná o trošku jinou jednotku.
No a nakonec příkon. Superpočítač K potřebuje k plnému výkonu 12 MW, je tedy pouze 96× náročnější než UNIVAC.
Při pohledu na ta čísla je skoro až s podivem, že nejsme díky současné technice mnohem dál – prakticky ve všech oblastech vědění.
