Včerejší debata „kráčíme k širokopásmovým zítřkům“, která byla přenášena přes internet, byla v pravdě zábavná. Přitom to, že Gabriel Berdár, šéf Českého Telecomu, odešel dříve, než stačil pořádně odpovědět na nějakou otázku, bylo jen drobnou historkou.
Diskuze s názvem „Kráčíme k širokopásmovým zítřkům?“ skutečně slibovala hodnotný zážitek. Organizátorům se podařilo sehnat do jednoho místa Vladimíra Mlynáře, ministra informatiky, Davida Stádníka, předsedu telekomunikačního úřadu, Gabriela Berdára, generálního ředitele Českého Telecomu, a Milana Rusnáka, ředitele společnosti GTS. Ty z akademické sféry doplnili Jan Janeček (Fakulta elektrotechnická, člen grémia katedry, vedoucí výzkumné skupiny a učitel) a Václav Jirovský (Matematicko-fyzikální fakulta, UK).
Samotná akce byla přenášena živě po internetu, ale upřímně na tuto možnost dosáhli jen ti, kterých se ty širokopásmové zítřky týkají již dnes. Přenos ve formátu Windows Media s vyžadovanou kapacitou přes 700 kbit byl mimo tlusté akademické linky zcela zabitý, formát Real Video i na rychlém připojení občas vypadl, ale díky automatickému snižování datové kapacity dle potřeby se aspoň dal použít. Kdo nicméně neměl šanci sledovat vše živě, využije jistě i chystaný záznam tohoto přenosu, který bude k dispozici na avc.sh.cvut.cz. A pokud jste to neviděli, vřele doporučuji, pobavíte se.
Berdár odešel brzy, Mlynář přišel později
Samotná diskuze byla rozdělena do dvou bloků, kdy se v první hodině upřímně nic důležitého nestalo a dalo by se to shrnout do "krátkého vzájemného představení jednotlivých účastníků". Během úvodu pouze nebyl přímo přítomen ministr Mlynář, zastoupil jej jeho náměstek pan Frankl. Na druhou stranu po této takové spíše rozjezdové hodince se Gabriel Berdár omluvil, že už musí jít, prý nepočítal s tím, že to bude delší a odešel. Kdo by si ale říkal, že se tím celá diskuze nutně stočí do obecného přitakávání a společného nadávání na absentující Telecom, mýlil by se. Pana Berdára zastoupil více než dobře Milan Rusnák, který ač hraje za GTS a ne Telecom, vnášel do akademického prostředí notnou dávku přísně byznysového pohledu na věc a používal často ostřejší argumentaci, než byste kdy slyšeli od zástupců Českého Telecomu.
To, že diskuze probíhala na akademické půdě, se na celé akci projevilo v dobrém i špatném směru. Zatímco dotazy z pléna od studentů se nesly často v duchu akademického naivismu, a byly často zodpovídány stylem "nejsme charita, musíme vydělávat", naopak pan Janeček a zejména pan Jirovský přinášeli zdravý kritický pohled a vysokou odbornou znalost problematiky.
Liberalizace není žádná modla
Hlavním nosným tématem diskuze mělo být, jak se co nejrychleji dostaneme do širokopásmové budoucnosti. Zde zapůsobilo správně kontroverzně prohlášení pana Rusnáka, že uživatelé nejen u nás, ale i v Evropě využívají broadband hlavně na porno, warez a stahování filmů a jestli to je tedy ta budoucnost, která přispěje ke zlepšování ekonomické situace státu. Ředitel GTS razil podobně nekompromisní přístup i ohledně možného snižování cen za připojení. Po liberalizaci ceny budou prý vyšší, jak budou nabízeny kvalitnější služby s vyšším ziskem. Ceny se budou snižovat jen relativně, cena bude stejná, jen se postupným zvyšování výkonnosti ekonomiky budou zvedat platy.
Dopadu liberalizace se věnoval i Gabriel Berdár, který uvedl, že nějaká liberalizace už moc trhu nepomůže, na českém telekomunikačním trhu se údajně Český Telecom podílí méně než jednou třetinou a už postupně začíná místní smyčky uvolňovat. I na liberalizovaných trzích se přitom konkurenční využívání místních smyček pohybuje v řádu jednotek procent.
Dělit či nedělit?
Na přetřes přišlo i možné rozdělení Českého Telecomu na dvě firmy, jednu spravující samotné dráty a druhou poskytující službu. K tomuto bodu Vladimír Mlynář zmínil, že o takovém řešení se během probírání variant možné privatizace Českého Telecomu skutečně uvažovalo, samotné provedení vnitřního rozdělení firmy by ale trvalo dva a půl roku a přitom nikde v Evropě, kde se to udělalo, to nebylo úspěšné. Proti dělení byl velmi ostře i David Stádník, který tvrdil, že případný stav státem spravovaného telekomunikačního vedení dopadl podobně jako stav českých silnic.
Zazněl i dotaz, proč stát jako majoritní vlastník Českého Telecomu nevyužívá zisky Telecomu k dotacím do komunikační infrastruktury. Odpověď Vladimíra Mlynáře, který se téměř omlouval, že musí obhajovat Český Telecom, byla jednoznačná. Český Telecom je normální akciovou společností a podobné kroky byť majoritního vlastníka, které by snižovaly hodnotu firmy, by byly jednoznačným tunelováním a stát by pak čelil miliardovým žalobám ze strany menších akcionářů. Stejně tak dle Mlynáře není vůbec jisté, že případná privatizace nějak situaci zlepší, nový vlastník se bude chovat pochopitelně přísně ekonomicky a stát již na Telecom nebude mít takový vliv.
Plánem je nepřekážet
Další kapitolou byla i informační strategie státu a chystaný plán širokopásmové strategie České republiky. Ten měl být původně hotov ke dni našeho vstupu do EU, termín byl ale posunut, bude to později. I tak je prý bude snahou státu co nejméně direktivně zasahovat a závazky typu ADSL do každé rodiny nečekejme. Spíše budou podporovány různé technologie proti sobě, aby fungovalo tržní prostředí. Přeřazení připojení k internetu ze základní do nižší sazby DPH dnes není možné jen rozhodnutím, Česko ale podporuje tuto změnu na evropské úrovni, aby se konektivita zařadila na stejnou úroveň jako plyn nebo elektřina. Polský pokus o nezdaňování internetu je předem odsouzen k nezdaru stejně jako naše dětské plínky. My jsme si prostě jen vybrali ty plínky a Poláci zase internet. Vyhrát nelze, počítá se jen s tím, že prohra bude chvíli trvat. Mlynář by dle svých slov rozhodně raději bojoval za internet než za plínky, ale tak už byly podmínky nastaveny předchozí vládou.
Vlastní aktivita nade vše
Abych řekl pravdu, nedozvěděli jsme se nic důležitého ve krátkodobém hledisku – tedy kdy bude levnější rychlejší internet (pokud "nikdy" neberete za dobrou odpověď) – ani v dlouhodobém hledisku (stát se bude snažit hlavně nepřekážet). Také jsme se nedozvěděli, jak se dostat z kruhu slabá infrastruktura - nízká výkonnost ekonomiky - vysoké ceny. Spíše jen skalní optimisté se mohli ubezpečit, že zadarmo nikdo nikomu skutečně nic nedá a vše lepší si budeme muset taky lépe zaplatit. Na chystaný rychlý mobilní internet Eurotelu přes CDMA bude mít zřejmě díky své existující licenci právo jen Eurotel, kterému do toho bude mluvit jeho vlastník Český Telecom. Pokud by se měl o něco snažit i T-Mobile, musel by mu Eurotel něco dobrovolně přepustit a to pochopitelně nemá zapotřebí. ČTÚ ho k tomu nutit nemůže. Snad jen že se v půlce roku otevře díky generální licenci pásmo 5 GHz (pro vylepšené varianty současného 802.11a) a tak bude větší prostor pro budování vlastních nezávislých bezdrátových sítí.
