Křemíkové údolí našlo nové náboženství. Jelikož ta tradiční neodkážou zodpovědět moderní otázky, upínají se některé technologické osobnosti k hypotéze, podle které docela možná žijeme v jedné velké simulaci, kterou spustili naši potomci jako jakési tamagoči.
Tuto myšlenku na jaře připomněl především Elon Musk, jedná se však o poměrně starou filozofickou otázku, kterou před stovkami let nastolil už Descartes. Jak se zvyšují schopnosti výpočetní techniky, potenciál virtuální reality a umělé inteligence, k bláznivé myšlence se přiklání stále více osobností.
Vedle Elona Muska je zastáncem hypotézy simulace třeba prezident Y Combinatoru a investor Sam Altman a z těch, kteří se myšlenkou zabývají už roky, pak třeba Rich Terrile z NASA JPL.
A co je vlastně vede k přesvědčení, že jsme možná jen simulační hrou uvnitř jakéhosi superpočítače budoucnosti? Zaprvé samotný technologický vývoj. Pokud je lidské vědomí pouze produktem neuronových synapsí a tedy souhrou slabých elektrických pulzů, jednoho dne – třeba až za stovky let – se je podaří všechny zmapovat a vytvořit model. V tom případě by dokázalo lidstvo naprogramovat myslící softwarovou bytost a svět, ve kterém bude existovat.
Jenže jak prokázat, že je každý z nás jen špatně napsaný program?
Vžijte se do role inteligentního herního charakteru. Jaké má vlastně možnosti dokázat, že není skutečný, ale je pouze složitým algoritmem? Podle zastánců simulační hypotézy je údajným důkazem až podezřele fungující matematika a další zvláštnosti tohoto světa – zvláště pak toho kvantového (kvantová fyzika se všemi svými podivnostmi, kvantovým tunelováním aj. je tedy pouze pitomý kód programátora, který vypil málo kávy?). Kreacionisté z jihu USA tyto zvláštnosti vysvětlují postaru a evangelisté technologického věku právě simulací.
Co když jsme pouze softwarové procesy ve Windows? Pokud tomu tak je, snad jsou Windows ze 452. století už dostatečně stabilní a nekončí BSODy.
Dalším důkazem by pak podle Terrila mohly být určité nedokonalosti našeho světa. Stejně jako postavičky ve hře mohou trpět nedostatkem polygonů, anebo se hra v náročných scénách bude sekat, může podobnými chybami trpět i náš svět. Pokud je tedy opravdu fiktivní. Stejně tak mohli jeho tvůrci šetřit počítačovým výkonem a mohlo by to být vidět v místech, která nesledujeme. Anebo má fiktivní svět své hranice jako ve snímku 13. patro.
Kdo ví, možná je to důvod spánku, který v naší simulaci existuje jen z toho důvodu, aby mohl hypotetický systémový správce ze 452. století našeho letopočtu nahodit nové záplaty na Windows a provést restart. To se asi nikdy nedozvíme. Stejně jako to, jestli to budou stále Windows 10, nebo už 11.
