Samsung začíná masově vyrábět SSD disky

Zajímavé, že se zde nikdo nepozastavuje nad technologiemi MLC a SLC. Mohl by prosím autor rozvést přenosové rychlosti disků Samsung s těmito technologiemi?

Mám totiž zkušenost s SSD Transcend (8, 16 a 32 GB): pro instalaci a používání OS jsou vhodné POUZE SLC! Příklad: instalace XP na MLC trvá asi 5 hodin(!), spuštění pak asi 5 minut => NEPOUŽITELNÉ. Naproti tomu SLC (stejný notebook s Centrinem 1,6 a 512 MB RAM) instalace asi kolem půlhodinky (přesně jsem neměřil), start systému a následně aplikací ZNATELNĚ rychlejší oproti disku s 5400 otáčkami. V porovnání s Raptorem (předchozí model, ne Veloci) na desktopu s nějakým obyčejným jednojádrem a 1 GB RAM (OS také XP) je to zhruba stejné (asi by to u těch SSD chtělo ještě trochu zvednout přenosovou rychlost), takže v této chvíli mi co do poměru cena/výkon/kapacita vychází líp ten VelociRaptor (ale jak ho narvat do notebooku, to nevím

No pokud si pozorně přečteš článek, tak zjistíš že je to úplně jedno:

"rychlost čtení se vyšplhá až na 90MB/s u SLC (single-level-cell) disků a až 130MB/s při čtení u SLC disků."

nebo snad není?

Konecne to vypada, ze klasickym hdd odzvonilo. A to je urcite dobre. Era dinosauru konci ...

PS: stejne bylo dlouhodobe neudriztelne, aby v pocitacich byly mechanicke soucasti

Odzvonilo? Až bude terabyte SSD za cenu pod 5 kolíků, jedno zda SLC či MLC, pak budu souhlasit s tím, že hadrům odzvonilo. Zatím jsou ovšem SSD nejméně o řád dražší, a u opravdu velkých kapacit spíš o řády dva...

A ano, jednou možná opravdu bude terabyte SSD pod těch mých 5 litrů... Jenže v té době budou magnetické disky za stejnou cenu kapacitně o řád dále, ne-li ještě dál. Tipuji, že na nějaké odzvonění si ještě dost dlouho počkáme, zatím bych to viděl spíš na pozvolné přecházení na mix obou technologií, rychlý SSD a pomalý, ale kapacitně bohatší hadr.

P.S. Někde jsem četl spolehlivostní srovnání SSD používaných jako harddisky, tuším, že dokonce zde na živě v nějaké diskuzi, a odpadovost SSD disků byla mnohem větší než u běžných hadrů. Trochu překvapivé, ale opravdu jen trochu, ta technologie holt musí ještě vyzrávat...

Zvyšování kapacity (potažmo hustoty zápisu) u klasických hadrů IMO pomalu naráží na fyzikální limity. Pokud vím, u disků s kolmým zápisem připadá na jeden bit pár desítek atomů (kolem 50?), tady už celkem není kde brát... Jedině snad zapisovat změnou spinového čísla elektronu, to bychom se dostali tak o dva až tři řády dál

A nebo borci z vývoje vymyslí úplně něco jiného

ted' jeste nahradu za optickou mechaniku

Náhrada za optickou mechaniku - to zní zajímavě. Možná že by se jednou daly vyrábět v obrovských sériích 8GB flash chipy za cenu trochu dražšího DVD Třeba jako microSSD nebo něco takového.

A hodí se SSD disk jako rychlý startovací a odkládací disk do grafické stanice? Nebo je lepší zvolit VelociRaptor?

V tomto pripade bych radeji volil Stegosaura

Krátká zprávička, ale přesto se čte bohužel dost špatně:

- proč neskloňuteje Samsung? (Chyby Samsung místo chyby Samsungu atd.)

- proč si nezkontrolujete čísla? ("z 64 MLC NAND flash paměťových čipů (16 GB každý)" - nemělo být to druhé spíš 16 Gb?)

- proč nepíšete čísla česky? ("má spotřebu pouhých 0.2W" - česky má být s mezerou a desetinnou čárkou "0,2 W")

skolonvani Samsung - hnusný čechismus

16GiB vs 16Gib - NO nvm nvm jestli bys chtel mit disk ktery ma velikost 16 000 MiB a nebo jen nekolik znaku .

k te carce - to je z ucetnictvi, ktere se mimochodem pouziva i u nas. tecka je desetinna a carka ti oddeluje tisice

Lenovo ThinkPad R500 (ATi 3470) W7 Ultimate

Ty jsi asi chlapče poněkud mimo, že? ;)

- "z 64 MLC NAND flash paměťových čipů (16 GB každý)", to by znamenalo, že ten disk by měl 1024 GB a ne 128 GB, což je zjevná hloupost, a tvoje plácaní o disku 16.000 MiB jsem nějak nepochopil

- to je pro mě tedy novinka. V češtině je desetinná čárka a řády odděluje tečka (1.250,50 Kč). Hodně bych se divil, pokud by to mělo být v účetnictví naopak (můžeš to nějak doložit?). Navíc nechápu, co má technický údaj 0,2 W společného s účetnictvím

To nevím, kde vzal, že je to z účetnictví V účetnictví se prokazatelně používá desetinná čárka a jako oddělovač tečka, tedy tak, jak jsi to napsal ty a jak zní český standard. Opačně se to používá třeba v Americe.

0,2W = nula celá dvou watový

0,2 W = nula celá dva waty

Tak aby jste se nehádali:

Úprava písemností psaných strojem nebo zpracovaných textovými editory (ČSN 01 6910)

"7.1 Značky měrných jednotek

Značky měrných jednotek se píší bez tečky, od číselné hodnoty se oddělují mezerou"

Takže ano, 10 cm; 10 KW; 16 GB; ...

"8.1 Desetinná čísla

Desetinná místa se oddělují od jednotek destinnou čárkou, Čísla, která mají víc než tři místa vlevo nebo vpravo od desetinné čárky, se člení do skupin o třech místech jednou mezerou..."

Tedy: 10 867,8 m; 16 000 obyvatel; ...

"8.2 Peněžní částky

při psaní peněžních částek se z pezpečnostních důvodů skupiny tří čísel mohou oddělovat tečkou."

Tedy: 2.350.000,--; € 1.543,78; ...

Tak, a teď si můžete navzájem roztrhat občanky a znásilnit manželky...

My se nehádáme, říkáme přesně to, co jsi teď zbytečně vypsal ty.

A jinak se píše "abyste" ;)

tak sem se trochu seknul no ....ale temer sem se trefil ....

Lenovo ThinkPad R500 (ATi 3470) W7 Ultimate

Ses probudil a vstal levnou novou?

- sklonovani neni hnusna cechismus, ale zakladni soucast ceskeho jazyka, coz bys mel vedet, pokud jsi chodil do zakladni skoly (staci prvni tri rocniky)

- je videt, ze nechapes rozdil mezi 16 GB a 16 gb a jeste navic neumis cist ve clanku a dat si do souvislosti uvedene informace. Je mi te lito.

- v ucetnictvi se mozna pouziva tecka, ale v textu pro oddeleni cisla nema co delat.

>> sklonovani neni hnusna cechismus, ale zakladni soucast ceskeho jazyka

Ano. Ale cizí názvy a jména se skloňovat nemusí. Pravidla aktuálně umožňují obojí - a nevypadá to, že by se v blízké době rozhodlo striktně pro jednu z variant. Já sám jsem spíš pro neskloňování a pro nepřipojování -ová k ženským příjmením. Nicméně vox populi, vox dei.

Se skloňováním cizích slov a jmen je zajímavé si všímat, jak různí lidé vybírají pro skloňování různé vzory. A dokonce je to i poplatné době (např. dříve se jména Max, Fox, Smith skloňovaly podle vzoru "pán", dnes spíše podle vzoru "muž"). Tím je náš jazyk zase na druhou stranu zajímavý a rozmanitý, a díky tomu dovede být i mazlivý.

Já si nedovedu představit např. krásnou literaturu, že by neskloňovala cizí jména. Na druhé straně si to velice dobře dovedu představit v technických článcích, žurnalistice, publicistice.

Jsem rád, že nám v OT roste taková pěkná diskuze :) Co se týče přechylování cizích ženských jmen, tam jsem taky spíš proti tomu (obzvlášť hrozné to je např. při přejímání jmen z ruštiny, kde ja taky ova, a u nás se přidá ještě další (Šarapovová), podobně u finských jmen plní koncovky nějakou roli atd.)

Něco jiného je ale podle mě neskloňovat jméno firmy (auto mám od Honda ČR vs. auto mám od Hondy ČR) a tady ten Samsung bije do očí

Nemusi. Ale proto nekteri nemusi tady nadavat autorovi, ze se rozhodl cizi slova sklonovat. A vsadil bych se, ze puvodni tazatel sam v bezne reci sklonuje, aniz by si to uvedomoval, napr. "Mam N70 od Nokie" (nikoliv "... od Nokia"), nebo "Pouzivam Windows od Microsoftu" (nikoliv od "... od Microsoft")

A proto používám "od MS" a nebo od "firmy Microsoft". Skloňovat a překládat cizí názvy/jména je pitomost.

Nehledě na to, že byste měli vidět, co za prasárny dokáže vyrobit čeština ze zdomácnělých pojmů z japonštiny.

Niky: ???

Vždyť autor zprávy právě cizí slova NESKLOŇUJE (nepíše o Samsungu, ale o Samsung atd.) a proto se nám to nelíbí

no ja to od ani nepouzivam..."vlastnim nokia n70...".."mam instly Windows od Majkrochrocht..." .

Lenovo ThinkPad R500 (ATi 3470) W7 Ultimate

nejhorsi cechismus je pridavani -ova do cizich zenskych prijmeni (pamela andersonova,britney spearsova,reicova,...)

a nejhorsi je vychodoslovanskych zensk.prijmeni kde pripona -ova uz existuje a pridava se zbytecne navic

(marie sarapovova,kurnikovova)

No, nevim, ale me veta "Podle specifikací Samsung nabídnou nové disky " prijde jako brutalne neprirozena. Jestli tobe ne, tak ses divnej.

Jo protože tak chybí slovi "firmy". Ono totiž napsat Samsung a myslet výrobce HDD je docela.... o hubu.

Velociraptor ma 3,5 chladic ,vnutorne 2,5" Keby tak nepotreboval chladit....

Kdysi se mluvilo o omezeném počtu přepsání jedné buňky SSD. Jak je to nyní?

Hodí se SSD disk jako rychlý startovací a odkládací disk do grafické stanice? Nebo je lepší zvolit VelociRaptor?

Algoritmy ve firmwaru na využívání všech buňek pro zápis se postarají o to, aby se jedna buňka nepřepisovala více než ostatní. Neboj to co píšeš, je pravda, ale už neplatí. Výrobci se snaží toto obejít. Tak jako všechno. U všech technologií.

To je zvláštní, že SSD disky mají být několikanásobně rychlejší než staré HDD, přitom můj disk, který má 5400 otáček má přenosovou rychlost 150MB/s. Proč bych to měl kupovat, když by mi to notebook ještě zpomalilo

Mno disk 5400 RPM má 150 MB/s na rozhraní. Tj. na čtení a zápis do vyrovnávací paměti. Na plotny to takto rychle neposkládá.

Autor zmínil, že SSD disk bude pomalejší v zápisu než již současný Velociraptor. Ale ani to není docela pravda. Snad kromě zápisu a čtení médií - kde dochází k sekvenční práci s obrovskými daty - je vetšina činnosti disků o náhodném přístupu. A při náhodném přístupu není limitujícím faktorem rychlost čtení, ale rychlost vystavení hlavy do pozice, tj. přístupová doba. Zatímco u pevného disku potřebujete na čtení jednoho souboru někdy i mnohokrát přestavit hlavu, což pokaždé trvá kolem 10 ms (u 2,5" hdd), u SSD je tato prodleva minimální. Takže i přes nižší čtecí rychlost je SSD na běžnou práci násobně rychlejší něž HDD.

Jo a ještě jednu velikou výhodu maj sdd disky: slovo fragmentace souborů nebo volného místa je u nich minulostí, protože ke všem datům na disku je latence stejná.

To se mi moc nechce zdát, minimálně na paměťových kartách a podobných flash pamětech se musí na řadici nejdřív přepnout správný bank, kde leží ty konkrétní paměťové buňky, ne, a pokud jsou data fragmentovaná po více místech karty, musí se i více přepínat. Aspoň jsem četl i v odborných článcích, že defragmentace paměťových karet má význam (nehledě na to, že při použití zastaralého FAT filesystému se kvůli fragmentaci zvětšuje zbytečně i ta tabulka)

Lenze nezabudaj ze vystavovanie hlaviciek je niekolko nasobne dlhsie ako zistenie kde sa nachadza volny fragment na karte vyhoda SSD musi byt v rychlosti aj keby sa co dialo predsa ziadna mechanika a tym padom ziadne cakanie uz je to len o elektronike;)

Az na to, ze fragmentace a latence jsou dve naprosto nesouvisejici veci. Fragmentace (v prekladu rozdeleni) vznika tim, ze chcete zapsat soubor vetsi, nez je volne misto (napr. po smazani maleho souboru) - zapisovany soubor se musi rozdelit do nekolika fragmentu (prvni fragment se ulozi do mista po tom smazanem souboru, dalsi fragment do dalsiho volneho mista atd.). Nektere souborove systemy umi fragmentaci eliminovat, jine (napr. FAT) ukladaji soubory od zacatku disku do prvniho volneho sektoru a fragmentaci takto primo "podporuji". Latence (v prekladu zpozdeni) je doba, nutna k presunu hlavicek a natoceni ploten tak, aby se potrebny sektor dostal pod hlavicky.

Já jsem myslel že pokud data budou fragmentována jak chtějí tak je to stejně jedno kdyby byla v jednom celku, protože přístup ke každé buňce trvá stejně dlouho. Na konci každé buňky je napsáno kde se má hledat následující takže i když následující bude hned za současnou nebo někde na druhé straně disku, je to úplně jedno.

... Na konci každé buňky je napsáno kde se má hledat následující ...

Minimalne u FAT (12, 16 i 32) tohle ani nahodou neplati. Na zacatku oddilu je tzv. FAT-tabulka, ve ktere jsou udaje o umisteni jednotlivych souboru, za ni je korenovy adresar a pak jednotlive soubory a podadresare. Zaznam v adresari obsahuje cislo prvniho clusteru souboru a ve FAT-tabulce je v zaznamu, ktery odpovida tomuto clusteru, ulozeno cislo dalsiho clusteru. Jak to resi jine file-systemy nevim, ale asi nejak podobne (t.j. nejaka tabulka s umistenim, ktera ale je mimo vlastni data i mimo adresar). Takze vzdy je potreba "prebihat" mezi datovou oblasti a tabulkou rozmisteni.

Jojo vím co je FAT tabulka a jak zhruba funguje. To, co jsem psal má na starosti vnitřní čip disku, ne operační systém - ten má na starosti filesystem ať už to je FAT nebo jakýkoli jiný. Přebíhat se bude furt to je jasný. Když si OS řekne chci cluster xxx tak mu ho disk dodá, po nějakém čase si řekne znovu o cluster xxx a disk mu ho dodá z jiného místa. To proto aby se buňky nevyčerpaly. Třeba FAT tabulka je vždy na začátku disku a hodně se přepisuje, to by bylo špatný páč buňky by to nevydržely. Tak si je disk rozmístí po "ploše" tak, aby se vyčerpávaly všechny postupně stejně rychle. => fragmentace nefragmentace se tu nemusí řešit. Protože z pohledu OS může být disk sebe-de-fragmentovanější, ale stejnak se data vždy čtou "napřeskáčku", podle toho jak je disk rozdělil právě kvůli životnosti buněk. Takže data jsou vždy furt rozházená a fragmentovaná.

... Na konci každé buňky je napsáno kde se má hledat následující ...

... následující buňku, ne cluster. Je to na HW úrovni, kdežto FAT32 apod. jsou na OS úrovni.

10.7.2008 7:38:25, mmmmario

... fragmentace souborů ... je ... minulostí, protože ... latence ...

10.7.2008 9:16:32, mmmmario

... data budou fragmentována ... na konci každé buňky je napsáno kde se má hledat následující ...

10.7.2008 10:14:22, mmmmario

následující buňku, ne cluster. Je to na HW úrovni, kdežto FAT32 apod. jsou na OS úrovni.

Na zacatku jsi mluvil o fragmentaci souboru, coz je vec OS. Tahle fragmentace, o ktere mluvis ty, se deje i na klasickych discich, protoze radic si urcity pocet vadnych sektoru umi premapovat do oblasti, kde vadne sektory nejsou. Bude-li fragmentovan fyzicky prostor, je to vec hw, OS muze videt porad nefragmentovana data.

To bych chtěl vidět 150 MB/s nemá žádný 5400 disk! Možná že operační systém cacheuje data, ale 150 je nesmysl. Můj ntb hdd zvládá 40-50 MB/s čtení a o trochu pomalejší zápis.

Nezpomalilo, a pak je tu nižší spotřeba, hmotnost, a i to se u notebooku počítá.

S tou nižší spotřebou je to diskutabilní, na Tomshardware na tohle dělali testy a nedopadly pro SSD dobře (a je tam i uvedeno, proč tomu tak je)

Spíše "...je připojen přes rozhraní umožňující až 150MB/s". Vlastní mechanika disku na tuto rychlost nemá.

Ad SSD: je to hezké, že kapacita roste, ceny klesají, pro notebooky to vidím jako celkem použitelné, avšak jako uživateli převážně stolních počítačů mi v nabídce chybí nějaký vhodný 8 nebo 16 GB (možná by stačil i 4 GB) SSD který by kombinoval krátké přístupové doby s plnou rychlostí přenosu, kterou rozhraní SATA zvládne tj. 300 MB/s (pro čtení i pro zápis). Použití pouze jako systémový disk pro OS a programy. Data mám vždy uložené na odděleném fyzickém disku, na ně klasický "mechanický" disk v pohodě stačí.

cicinovec: S tím co o tom víš, tak pro tebe bude asi každej disk pomalej

Není to pravda, co píšeš. 150MB/s není přenosová rychlost mezi HDD a řadičem. Je to rychlost, která je dosahována na řadiči uvnitř HDD. K samotnejm datům totiž přibývá ještě hromada (doslova) kontrolních a opravných dat, které využívá řadič. A výrobci uvádějí přenosov rychlosti právě na tomto řadiči (všechna data+kontrolní a opravná data).