Samsung vyrobil první testovací 14nm čipy ARM s 3D tranzistory

Dovolím si nesúhlasiť pretože je to tak už dávno. Máš vadný procesor, vymeníš ho...

Nejspíš něco kolem 0.8 až 0.9nm. Otázkou je, zda to budou značit stále v nm nebo (respektive kdy) přejdou na pm.

Někde jsem četl, že pro dosud používané zmenšující se součástky je hranice zmenšení něco okolo 6nm. Pak, už nastávájí problémy.

Názor byl 1× upraven, naposled 26. 12. 2012 02:08

Já spíš trošku rejpal do digitálními technologiemi postiženého člověka, který se pohybuje v oblasti celých čísel, ačkoliv je délka zcela analogovou jednotkou. Kam až půjde zmenšovat ukáže budoucnost. Za ty spousty let to tvrdili už několikrát, že menší už to udělat nepůjde. A pokaždé se našla cesta.

Je a není. Délka se dá digitálně vyjádřit v násobcích planckovy konstanty, ale toho mají dnešní technologie ještě daleko. Lepší měřítko bude počet atomů křemíku nebo počet molekul oxidu křemíku, které se na čipu také vyskytují.

Kvantová tečka (reálně vyrobená na křemíku) prý má 7nm.

Pod 1nm to zcela určitě nepůjde. Zatím lze vylepšovat hustotu, která je na CPU o dost nižší než v paměti 3D NAND FLASH. V této paměti jednu stranu čipu vydělím "velikostí uzlu", to je těch 14nm, dělím dvěmi, umocním na druhou a vyjde mi počet tranzistorů. CPU má při stejném výrobním procesu o 1 až 2 řády ménší hustotu tranzistorů než paměť. Optimalizace návrhu vystačí pro Moorův zákon na dalších deset let i bez zmenšování tranzistorů.
Nikdy se nebude vyrábět klasický tranzistor pod 5nm. Pokračování Moorova zákona lze zajistit jen zvyšováním frekvence, proto Intel zkoumá germanium.
Mě je osobně jedno, jestli budou procesory s bilionem tranzistorů a frekvencí 1 terahertz. Domácí uživatel takový počítač nepotřebuje a u superpočítače pro vědecký výzkum je podstatnější aby byl kvantový než aby měl bilion tranzistorů.

Ve skutecnosti se tranzistory vrstvi uz mnoho let. I puvodni Pentium melo 20 vrstev http://karbosguide.com/hardware/module3c4.htm...

Ne, některý z těch vrstev jsou součástí tranzistoru jako např polysilicon, diffusion některý jsou spoje jako vias, buried layer a některý jsou spoje mezi, nekoukal jsem kolik vrstev kovovejch spojů mělo Pentium, ale třeba klidně 10. Tranzistorů je pořád jenom jedna vrstva. Představ si to jako vícevrstvej plošňák s jednou vrstvou součástek.

Tak sorry, Pentium mělo jenom jenom 3 vrstvy kovu, nicméně na situaci to nic nemění. 20 bylo masek, tranzistorů byla a pořád je jenom jedna vrstva.

to je sice pekne, ale mobilne zariadenia kopu tychto veci nepotrebuju.Tam sa hra na spotrebu a tu Intel proste NEMA co ponuknut, nech robi co chce. O full x86 ISA nema v tomto segmente nikto zaujem, je to zbytocne.

co třeba Surface Pro

Nepotřebují? Však ani nevíš o co jde, tak jak to můžeš tvrdit, že to mobilní zařízení nepotřebují.

Motorola a její RAZR i není nikdo? Číňané se také snaží, ale ti do Evropy moc nechtějí.Někdo musí držet ARM na uzdě, dnes to dokáže jen INTEL a AMD, nikdo jiný nemá tolik patentů na procesory

trt s makom a dva orechy.skus sa vratit k tej casti o vykone na watt.

Spíš by mě zarazilo to "než modely od Intelu", víc by se hodilo něco ve smyslu "než x86"

Viděl jsem nějaké testy konkrétních platforem (Beagle Board ARM 600MHz a Atom 330 1.6GHz):
- ve výkonu v integer operacích je ARM daleko úspornější než Atom při téměř srovnatelném výkonu na 1 MHz (Dhrystone/W je 8-10x lepší, ARM pro provedení stejného výpočtu potřebuje až 10x méně energie)
- při operacích s plovoucí desetinnou čárkou ale ARM začne výkonově hodně ztrácet a i když si udrží daleko nižší spotřebu je hodnota Whetstone/W u obou procesorů srovnatelná (pro provedení konkrétního výpočtu potřebují stejně energie).
http://www.ee.unlv.edu/~meiyang/ecg700/readings/... ...

Dneska to už není pravda, nové ARM jsou stále složitější s větší cache, out-of-order architekturou a SIMD. Klasický ARM Cortex A9 je out-of-order procesor se SIMD jednotkou NEON.