Razor1911: Je už málo schopných crackerů

Warez scéna není klasická sociální sít, jak je známá většině, a její pomatené vztahy, ale spíše o prostor reprezentující hlavní principy internetu – síť musí být svobodná, a ne řízená kýmkoli. Pokud bychom měli Scénu pojmenovat a zároveň co nejpřesněji jedním termínem vystihnout její podstatu, bylo by to nejspíše slovo přístav, přístav pro počítačové nadšence, entuziasty a zanícené fanoušky, pro lidi, kteří potřebují být součástí nějaké zvláštní skupiny, ale především pro lidi hledající výzvy. Scéna je prostor pro setkávání různých lidí, kteří jsou svázáni striktními pravidly, která jsou značně komplikovaná a jejichž dodržování je velmi striktně hlídáno. Někdo by je nazval kriminálníky, ale to oni nejsou, alespoň ne v pravém smyslu tohoto slova. Jsou to jen lidé, kteří mají potěšení z překračování jistých hranic a tabu, radost z toho, že jsou téměř vždy krok před úřady.

Každá "rodina" má svá pravidla

Jejich pravidla jsou jim nade vše. V takovém prostoru se nemusíte obávat místního rváče, udatného sportovce nebo posmívajících se spolužáků, neboť znáte cestu, jak jim uniknout, ale především nad nimi máte moc. V okamžiku, kdy získáte přístup ke scéně a důvěru členů, to může mít zdrcující následky pro některé slabé jedince. Vše je o moci. Warez primárně odkazuje na materiály chráněné autorským právem, se kterými je nakládáno v rozporu s autorským právem. Bylo by velkou chybou zaměňovat Scénu s obyčejnými a více či méně schopnými obchodníčky, nabízejícími podezřele laciné filmy na tržnici, nebo pomocí supervýhodných downloadů, Scéna totiž není žádný černý trh. Negeneruje žádný zisk a jakákoli snaha vydělat pomocí scény je předem odsouzena k neúspěchu.

Nejdříve je warez zveřejněn takzvanou release-skupinou, tedy skupinou, která je zaměřena na publikování ilegálního obsahu. Zkopírují DVD nebo odstraní ochranu proti zkopírování hry a zpřístupní vše online pro ostatní členy Scény na soukromém velmi rychlém FTP serveru - takzvané Topstránce (Topsite), která rozhodně není snadno přístupná všem a jen tak bez pozvání. Důkladné zabezpečení je jedním ze základních pravidel, takže připojit se je dovoleno pouze uživatelům z určité IP adresy, navíc jsou hojně využívány FTP bouncery k zakrytí reálné IP adresy FTP a k rozložení zátěže serveru. Použití SSL je taktéž standardem. Poslední dobou se však stává, že release unikne na veřejnost a dále se pak šíří pomocí různých směšných fór, p2p sítí a pochybných webů, které často přidají i něco svého – viry, trojské koně a další škodlivou havěť.

Kdyby Skupina šířila nebezpečný obsah, zaručeně by přišla o svůj kredit a o své dobré jméno. Je smutné, jak si mnoho lidí na internetu hraje na scénu a právě pomocí zmíněných fór kazí „dobré“ jméno warezu, přiživují se na nevýdělečné scéně, a tak žijí z jejích produktů. Rychlost této celosvětové sítě je neuvěřitelná, během minuty release může být zkopírován na stovky dalších stránek. Do hodiny ho již najdete na stovkách webů a fxp boards a do dvou dnů je k dispozici víceméně všude. To je ovšem k nelibosti Skupin již mimo jejich absolutní kontrolu. Scéna rozhodně není jedna velká rodina, naopak se skládá z menších celků skupin či vrstev. Na vrcholu stojí release-skupiny a jejich topsites. Tyto dvě části jsou jádrem a zároveň jedinými oficiálními součástmi. Ostatní rádoby skupiny rozhodně nejsou, a ani nemohou být součástí scény, i když se tím rády chvástají. Bohužel, mnoho lidí je jako součást Scény chápe. Scéna totiž není jen distribuční sítí, je více než to. Existence striktních pravidel, která garantuje vynikající kvalitu release, sice omezuje jednotlivé členy, ale zase poskytuje všem zúčastněným jistý komfort. Pokud pravidla dodržena nejsou, release bude označen jako špatný (nuked). Taková release nejsou šířeny dále, či pouze velmi omezeně a to jen nějakou pochybnou cestou se všemi případnými riziky. Pokud je release skupiny prohlášen za „vadný“, je jisté, že skupina přichází o svůj kredit a nakonec je zcela znemožněna.

S tímto běžte za Tommym

Skupina je většinou specializovaná na určitý obsah (hry, programy, filmy, hudba). Jako komunikační medium se používá IRC, které je striktně hlídáno, jeho bezpečnost je jednou z priorit, takže se využívá privátních IRC serverů, SSL. Rozhodně se nemůžete připojit jen tak bez pozvání, dále pak musíte znát klíč a heslo. Kromě toho je veškerá komunikace šifrovaná. Součástí komunikačního kanálu je také BOT – program zajištující různé funkce od informačních, jako jsou nová release, a zároveň dohlíží na provoz kanálu. Počet členů je různý, některé skupiny mají členy tři jiné třeba dvacet. Ti se zpravidla v reálném životě neznají a jak se kdo ve skutečnosti jmenuje, ví málokdy málokdo. Důvěra je velmi důležitá, ale asi tak jako v reálném životě musí každý spoléhat především sám na sebe.

Aktivity Skupiny nejsou legální, a pokud je dopaden jeden, ostatní pak také mají velké problémy. Proto dalšími pravidly je nikdy se nepřipojovat přímo, ale vždy využít bouncery a proxy servery a především si pečlivě chránit své osobní informace a soukromí.

Opravdová scéna existuje od počátků 80. let, podle některých existovala ještě dříve. Naneštěstí členové těchto skupin vyrostli, měli děti a nyní mají skvělá místa u společností, kterým škodili jako piráti. Během tolika let se vyvinul téměř perfektní systém pravidel. Dokonce existuje „koncil“, ne nepodobný The World Wide Web Consortiu (W3C), pro release standardy, který vydává závazné směrnice, které jsou podepsány skupinami a členy skupin a je žádoucí je dodržovat. Jedná se totiž o návod, jak přesně by měl release vypadat. Takže u filmu je například popsán druh kodeku a jeho nastavení, metoda zabalení výsledného souboru, jaké jazyky jsou dovoleny, rozlišení a jak má být vše pojmenováno. Lidé, kteří jsou autory těchto směrnic, jsou obecně považovány za nejlepší ve svém oboru. Takže je více než jisté, že pravidla třeba pro vydávání her psali jejich nejlepší crackeři. Protože tyto směrnice pokrývají téměř všechny možné případy, jakákoliv odchylka od nich je považována za problém a release je označeno za vadné (nuked). K tomuto označení stačí opravdu málo, třeba překlep v názvu nebo jedna chybějící sekunda filmu. A to je tak trochu směšné, zvláštně když se skupiny hlásí k základním principům internetu, a to svobodě. Bojují proti úřadům a přitom si úřad samy vytvářejí. Často jsou však release označena za vadná jen kvůli dětské válce mezi jednotlivými skupinami. Tak se dostává politika na území scény. Například stačí, abyste používali p2p sítě nebo jen pomáhali šířit torrenty, a okamžitě budete vyloučeni bez milosti a šance návratu, nebo abyste jednou nepoužili bouncer a stane se vám totéž. I přístav za hranicí pravidel je ovládán bojem o moc, svázán mocnými, co pravidla určují. Peníze nejsou prioritou, protože v tomto světě je vše zdarma.

Nepříliš sdílný a ne zcela konkrétní cracker

Podařilo se nám vyzpovídat jednoho bývalého crackera. Dnes už 40 letý muž německé národnosti žijící ve spokojeném rodinném svazku patřil už od dob Commodore 64 mezi přední světovou elitu v této oblasti a Scénu, o níž se píše výše, zná více než dobře. Jak tedy reagoval na naše otázky cracker, který prošel skupinami jako The Movers, Red Sector nebo Tristar a ukončil svůj aktivní warez život ve slavných organizacích Razor1911 a Fairlight?

Jak si se dostal k warezu? Jak je možné se vlastně dostat ke scéně?
To je snadné, jediná šance byla, že tě někdo pozval. Fungovalo to tak u každého, osobní pozvání byla nutnost. Pochopitelně pokud máš potřebné kontakty, jinak je to skoro nemožné a když se ti to povede, tak jen obtížně tě budou respektovat a důvěřovat ti. Můj první rok s počítači však byl bez warezu a bez pomoci kohokoliv jiného. Jediná moje šance jak zvládnout počítač bylo, že se vše naučím úplně sám a odborných publikací také mnoho nebylo. Postupně jsem se od základů naučil trochu programovat, abych si mohl sám psát prográmky atp. V průběhu mého počítačového samostudia jsem pochopitelně hledal přátele, co mají stejné nebo podobné zájmy. A našel jsem je. Sdíleli jsme vědomosti a pochopitelně i software. Překvapivě po více než další rok jsme neměli vůbec žádné hry. Byli jsme spíše diskusní kroužek rádoby programátorů než release skupina.

Jak ses tedy dostal k prvnímu nelegálnímu obsahu? Kde je warez?
Podle mě vše začalo už tím naším sdílením freeware prográmků (vlastně ani licence nebyly jasné a nikdo je moc neřešil). Chvilku poté se objevily bez jakýkoliv ochran první komerční programy. Ty jsme přece museli mít. Začali jsme tedy mezi sebou měnit i ty. Některé byly opravdu velmi zajímavé, tak jsme se je snažili získat a získat je nebylo zase tak těžké. Parádní byla pak především jejich směna, protože jsme se všichni setkali u nějakého kamaráda a o zábavu bylo postaráno. Všechno tohle eskalovalo při nástupu C64. To scénu pořádně nakoplo. Každý chtěl hrát a objevovaly se konečně nějaké zajímavější tituly (především hry). První ochrany a protipirátská opatření. Jak komické jsou z dnešního pohledu, asi nemusím zmiňovat.

S jakou formou ochran jste se museli v začátcích vypořádat?
Zpočátku se jednalo především o jednoduché kódy, něco ve stylu: vložte kód, který najdete na 10 stránce manuálu. Pak se objevovaly různé zabudované ochrany v programech. Zákeřné byly hardwarové dongly, které se museli připojovat k počítači, ale jako teď jakákoliv ochrana je jen otázkou času.

Jak jste byli organizovaní?
Na počátku nijak, byli jsme obyčejná parta kamarádů, přátelé ze školy a tak. Když jsme pak zaslechli o „warez skupinách“ řekli jsme si to je super a založili jsme si vlastní. To je „cool“ nebo spíš 1337 (jak by to řekli dnešní rádoby kolegové), nemyslíš? Sice jsme nebyli první, ale brzo jsme byli jedna z nejznámějších. Dokonce bych řekl i slavní.

Slavní? Jak si na to přišel?
Tak především tohle je fakt hloupá otázka. Já si to totiž nemyslím, já to vím. Naše cracky byly hojně užívány, naše intra byla slavná a když jsi měl copy party, všichni nás tam znali, naši skupinu, chápeš ten respekt? Ostatní skupiny nás respektovaly a nedocházelo k takovým bojům a válkám všech proti všem jako je to zvykem teď. Byli jsme komunita, skoro bych řekl, jako jedná velká „mafiánská“ rodina.

Jak se vaše skupina bránila proti nežádoucím lidem a případným škodlivým vlivům okolí?
Tím myslíš, jak jsme bránili naši skupinu před Atari uživateli? Promiň, nemohl jsem si tenhle vtip odpustit. Hlavní rozdíl opravdu byla především osobní známost, když jsi potkal někoho, kdo ti nesedl, už ses s ním prostě nesetkával. Reálný svět, žádná online náhražka, kde se musíš schovávat za přezdívky a blokovat všechny co ti nesednou. Tenkrát nás respektovali dokonce i ti „idioti“. Reputace byla to hlavní, dneska už se na ní skoro nedbá, když se podíváš, tak spousta skupin vydává release, která za nic nestojí a to i přes pravidla, která si určila. Můj „kolega“ vytvořil první paralaxní scrolling intro na C64, později toho dokonce využily některé softwarové firmy ve svých hrách. Byl to z mého pohledu hlupák pro reálný život nepraktický, ale bylo super znát se s ním a využívat jeho kód.

A co policie? Měli jste s ní někdy výraznější problémy?
Policie nebyla problém na začátku, vůbec o nás nevěděli. Vůbec neměli ponětí o počítačích. Tenkrát by mi ani nevadilo jít kvůli warezu sedět, beztak nikdo nevěděl, o co jde, takže bych byl za chvilku venku a nikdo by si na mě neukazoval prstem jako na zločince.

První razie, kterou si pamatuji, byla na Dynamic Duo. Dva němci byli zadrženi policií a museli zaplatit pokutu a bylo po problémech. Moc mě to ale nepřekvapilo. Byli totiž první, kdo warez prodávali, beztak je neměl nikdo rád. Dobře jim tak. Nesnášeli jsme je. Warez je, vždy byl, a bude bezplatný, to je základní pravidlo. Zaplatil jsi za pirátskou verzi? Tak jsi hlupák a měl sis raději koupit originál.

Takže ty ani některá tvá skupina jste nikdy s policií problémy neměly?
Ne, já osobně nikdy a problémy skupiny bych také nerozebíral a navíc jsem jich vystřídal několik.

Jak je to možné?
Ty jsi snad měl nějaké problémy kvůli svému rozsáhlému warez archívu? A neříkej, že nic nemáš. Klidně se s tebou vsadím, že na disku máš něco, co nese můj podpis. Přesněji měl, protože já už ve warezu nedělám.

Ne, žádný warez nemám. Ty snad ano?
Po pravdě už i já mám vše koupené, práce to vyžadovala a odevzdávat grafické projekty a nemít licenci by nebylo zrovna férové. Na warezu se nesmí vydělávat. A navíc skoro v každém .nfo souboru stojí, pokud se vám to líbí, kupte si to. Myslím, že pravověrná scéna to dodržuje. Policie chytí pouze hlupáky a za toho se rozhodně nepovažuji. Přesněji chytí leda ty, co křičí na ulici: kupujte levné kopie, kupujte levně.

Co na warezu je nebo bylo nejlepší?
Asi setkání s lidmi z celého světa (státy EU skoro všechny, na začátku sice chyběl východní blok, ale ten nastoupil docela rychle a razantně, hlavně rusové, USA klasicky a dokonce i Japonsko). Bylo to o přátelství a bez přátel by byl svět nudný.

Spousta z těch kluků pracuje v počítačovém průmyslu. A hlavně jsme přežili náš koníček a to i přesto, že dneska je každý hráč akčních her považován za sériového vraha a každý PC nadšenec za sexuálního devianta. A na nás se koukali dřív stejně a podstatně méně lidí mělo povědomí, co jsou počítače vlastně zač.

Parádní byla setkání, někdy se sešlo 500 až 1000 lidí z warezové branže, žádné oficiální pozvánky. Prostě přítel pozval přítele a tak dále.

Je warez výsadou mužů?
Tenkrát scéna byla rozhodně 99 procentní záležitostí mužů, u některých to nebylo jisté, proto ne celých 100 procent. Dokonce ani v současné době není warez zrovna zálibou žen. Znám nějaké hackerky (ale hackeři fakt nemají co dočinění s warezem a scénou a když už tak stojí někde na okraji zájmu) a některé hráčky, ale ty si pouze užívají výsledky naší práce.

Neustále mluvíš o minulosti a starých dobrých časech. Jak je na tom vůbec warez scéna dnes?
V současnosti bohužel již není moc schopných crackerů, mladé to nezajímá, je to příliš práce, raději mají hotové věci. Pokud si hrají na scénu tak šíří jedině trapné image verze, ke kterým potřebuješ spoustu software, abys to vůbec spustil. Crack jako ze staré školy už moc nepotkáš. Vůbec se nechtějí učit jak obchodovat. Naštěstí někteří dobří z nás jsou stále aktivní a jejich prací je tak 90% cracků na současné scéně. Popravdě současná scéna mě vůbec nezajímá. Absolutně se změnila, popírá veškeré hodnoty warezu jako takového. Zneužívá warez pro zisk. To se mi fakt hnusí a navíc je policie mnohem aktivnější. Ne že bych měl strach, ale otravovat se s warezopicema a k tomu se nechat pronásledovat policií. Jsem přeci jen už starší člověk, mám rád svůj klid a nechci si kazit vzpomínky na zlatou éru scény.

Takže scénou už nežiješ a utápíš se ve vzpomínkách?
Mohl bys trochu lépe vážit otázky mladý padawane, poněkud zapomínáš, že já už něco dokázal a nemám důvod si něco dál dokazovat. Mám nárok vzpomínat. Vlastně by všichni mohli být rádi, že my staříci vyklízíme prostor a dáváme prostor mládeži. Máme svoje rodiny, svoje často vynikající zaměstnání (pochopitelně z oboru), dost dobře placená. Spoustě z nás se to prostě už nevyplatí za trochu slávy a respektu trávit noci u zářících obrazovek. Vedeme spokojený život a nic nám nechybí, přátelé zůstali. A pomáhat těm nevděčným warezopicím (z anglického warezmonkey, pozn. redakce)? Proč? Ať se snaží samy a ukážou nám co je reputace, respekt, standard a především kvalita.

Jakým způsobem se začal warez šířit?
Na začátku to bylo docela komplikované, nebylo vlastně jak. Takže jsme třeba šířili prográmky napsané na kousku papíru. Největší boom možností šíření našich prací do světa přišel samozřejmě s příchodem disket. Na svojí dobu měly úžasnou kapacitu a výborná byla i dostupnost a ceny.

A co třeba nějaká forma propojení? Snad jste neběhali s disketou od domu k domu?
To asi myslíš slavné pheakery a BBS, jasně to tu bylo, ale to fakt nikdo moc nepoužíval. Byla to taková nouzovka, alespoň pro mě. Vše fakt hrozně dlouho trvalo. Až když se objevily zero day release, tak to začalo být opravdu zajímavé. Také to bylo fajn na šíření různých dem, jejich velikost na to byla ideální.

Až kolem roku 1997, kdy přišla Ultima Online, začal růst i internet a možnost šířit warez ve velkém na něm. Dnes už je to více méně jediný kanál, který se k tomuto účelu používá. Skvělé byly ještě klasické sítě (LAN), tam byly rychlosti úžasné, ale zase omezovala vzdálenost a často byly sítě jen v práci. Jenže tenkrát byl pirátský software i v práci a mohl se klidně a relativně bezpečně šířit i odtud.

Zaměstnávala tě scéna hodně?
Byla to zábava, ne povolání. A časově náročné to bylo asi jako sbírání poštovních známek. Je jasné, že když jsi chtěl být nejlepší, moc jsi toho nenapsal a věnoval se kariéře. Scéna si vzala hodně mého času a podstatnou část života. Možná teď toho trochu lituji.

Kdyby sis mohl vybrat, stal by ses opět součástí scény?
Jasně, že ne, raději bych svůj život žil.

Takže jsi nepovažoval být součástí scény za život?
Ty víš, co myslím, raději bych šel ven, setkával se s „normální“ lidmi. Tobě by to také asi prospělo. Vzdálit se od počítače, nebýt nerd. Užívat si a nežít dva životy, jeden pracovní a druhý vlastně také pracovní (scéna svým způsobem asi byla druhá práce). Ale že jsem měl stejný obor, tak to splývalo. Kolega ze scény (slavný FLT) to měl podstatně těžší -- přes den dělal na jeřábu a v noci byl vynikající cracker. Svět nepotřebuje počítače a internet a ani nadšence jako jsem já. Obejde se i bez toho, potřebuje jiné a podstatnější věci.

Jak bys popsal svoji roli na scéně?
Asi nejlepší jsem byl v grafice a hudbě (proto teď také hry dělám, ale už jen grafiku). Grafika a hudba jsou nesmírně důležité pro dobrou reputaci skupiny. A vyniknout bylo vážně těžké a hlavně překvapit a být o krok napřed.

A co nějaký nejlepší zážitek ze scény?
Hmm, C64 a Amiga to byly časy. Prostě zlaté časy, na to nedám dopustit a pak také Red Sector a jeho party, ty byly vyhlášené. Hlavně Venlo, to byly časy. I teď jsou takové párty, hlavně demoscéna je pořádá, prostě sraz nerdů kteří nedokáží mluvit o ničem jiném než o počítačích.

Co ničí warez scénu? A hrozí něco warez scéně?
Pravověrná warez scéna v podstatě už neexistuje, zanikla a mainstreamová média ji zabila. Mainstreamová media = mainstreamová pozornost = mainstramový obchod = mainstreamová policie = mainstream není nikdy nic dobrého. Zlatou éru ukončilo i to, že se počítače staly mainstreamem. Internet už není zábavný pro lidi jako já, nemá nám co nabídnout, tahle zábava prostě skončila. Konec párty. A jak to bude dál? Zastřelí každého, kdo si stáhne písničku v mp3? Nebo ho jen pošlou na pár let na Guantanámo jako nějaké podlého teroristu? Tohle by mohla být moje otázka pro čtenáře: proč je na internetu tolik hlupáků? Klidně se s tebou vsadím o 500 euro, že ti čtenáři ten rozhovor v diskuzi strhají a pěkně si na tebe zanadávají. Warez tu zůstane pořád jako svobodná alternativa, když teď ochrany obtěžují uživatele natolik, že legální kopie víceméně trestá uživatele za užívání a často ani nefunguje. Třeba takový Ubisoft potřebuje na hru crack, aby fungovala legální verze.

Napadlo tě někdy, že warez vypouští firmy záměrně na scénu? Aby zvýšily zisky?
To jsem si 100 procentně jistý, že to tak není a nebude.

Je nějaká cesta jak zabránit unikům release mimo scénu?
Dříve to bylo snadné, znal jsi každého, nikdo si to nedovolil, ale teď si na warez a scénu hraje každé dítě a dokonce i P2P uživatelé. Omezit jakýkoliv unik je nemožné. Když se to nedaří softwarovým společnostem a třeba filmařům, jak by se to mohlo podařit nám?

Co pro tebe scéna znamená?
Pro mě je to něco jako Star Wars Galaxies, takový další vesmír plný soutěže, to co vidíte na webu, jsou vážně jen warezové opice, ne scéna. My jsme byli vždy ukrytí a budeme i dál, to co málo se dostane ven je zlomek pravé ukryté elitní scény.

Přesné podrobnosti o zpovídané osobnosti samozřejmě zveřejňovat nebudeme. Dotyčný bývalý cracker se však nabídl, že může zodpovědět případné čtenářské dotazy, které mu zprostředkujeme. Pokud by vás tedy něco k tomuto tématu zajímalo, položte svojí otázku v diskuzi pod článkem.