Provozovatel Superbsharu se vyjádřil k převzetí serverů Share-rapidu

jo kredit je na megarapid.cz jenomže na co nám tam ten kredit je když ho nemáme jak využít? nanic no :(

Pro pochopení, golden river a platinum river jsou firmy, které se zabývají zakládáním sroček a akciovek pro jejich další prodej. Dostál figuruje v takto založených firmách, dokud je někdo nekoupí.

tak to jsem netušil....ale vím že to taky někdo řešil v minulé diskuzi.....děkuji za informaci

Tak to jsi asi jediný, o nikom jiném nevím, včetně sebe.

To by mě zajímalo, co tam stahuješ! Možná tak trenky. Je to úplně prázdný, jak tvoje hlava.

Neni prazdnejsi nez ta tvoje , to ze si tam neumis najit svy je tvuj problem, darovanymu koni na zuby nekoukej

Dobře!

Otázka je, proč to neběží na původní doméně. Že to neběží u starého poskytovatele přeci nemá s doménou nic společného.

Vylada to ze každý chce mne heslo k původnímu účtu

Doména je také součástí exekučního řízení nebo ne? Nejspíš je to zase nějaká byrokracie vzhledem k tomu, že doména stojí pár set korun ročně. Ale když byrokrat může tak proč někoho nezbuzerovat když na to má lejstro... asi jako by byla doména v tomhle sporu nějak důležitá

+1,a to před rokem.

žila byla, za devatero naty, osmero routry a sedmero proxynami, holčička s červenou pláštěnkou. Jednoho dne, při surfování na fejsbůku narazila na reklamu: "červené pláštěnky se slevou!". Holčička si sice říkala "K čemu bych potřebovala další červenou pláštěnku? Vždyť už jednu mám.", ale nedalo jí to a jen jedním očkem nakoukla na stránku obchodu.
V tom celá zkoprněla - nová pláštěnka přímo zářila červení. I kdyby na její obarvení zemřely tisíce karmínových broučků, pořád by nebyla tak červená, jako na obrázku. V tu chvíli už bylo jasné, že od ní oči neodtrhne a koupí si ji.
Popadla tedy košíček, nasadila si pláštěnku a vydala se k babičce. Cestou žádného vlka nepotkala, protože široko daleko kolem nebyl žádný les ale samý beton, asfalt a pouliční osvětlení. U babičky rychle vysypala všechny dobroty z košíku, nastavila správnou domovskou stránku v exploreru a odinstalovala všechny toolbary, které babička během týdne stáhla. Pak nepozorovaně čmajzla babiččinu kreditní kartu a už uháněla domů.
Celou dobu jí v hlavě běhala jen slovíčka "červená, červená, červeně červená" a tak hned po příchodu domů bez váhání vyťukala v obchodu číslo karty, platnost a cvv, a krásnou novou pláštěnku si objednala.
Druhý den nemohla ani dospat rána, jak moc se těšila na balíček. Celou dobu čekala u dveří na zazvonění, ale stále nic. Holčička byla smutnější a smutnější. Celý den utekl jako voda ale balíček nikde. V slzách šla znovu spát a už už myslela na odchod ze světa, žiletky a tokio hotel. Ráno, ještě se zalepenýma očima seběhla do schránky pro noviny a co nevidí? Ve schránce lísteček "adresát nezastižen". V tu chvíli barva její tváře colorpicknula barvu její pláštěnky. Holčička si jen pomyslela: "jak je to možné? Vždyť jsem celý den byla doma!". Protože už ale věděla co dělat, hned na sebe hodila pláštěnku a vyrazila na poštu.
Na poště byl jako každý den klid a prázdno, přesto u přepážky čekala pár desítek minut, než si úřednice za přepážkou uvařila kafe a popovídala s kolegyní. Pak šlo všechno ráz na ráz - jeden podpis semhle, razítko támhle, balík pod ruku a hybaj domů.
Sotva za holčičkou zapadly dveře, roztrhala obal na cucky a zděšením ztuhla. Nová pláštěnka měla uplně stejnou barvu jako její stará!A jaké poučení z toho plyne?
Pokud nechcete, aby vás policie stíhala za zneužití platebního prostředku, vždy si zkalibrujte monitor předtím, než budete vybírat něco podle barvy....

Názor byl 1× upraven, naposled 20. 02. 2014 19:09

To je myslim poprvní co na vybízející příspěvek o napsání pohádky "a teď tu o ..." někdo doopravdy něco napsal

Nene,tohle je už moje druhá :)

Jj, za pohádku palec nahoru, ale já to znám jinak:
Žila, byla, v podnikatelském rejstříku jedna velká holčička, říkejme jí Karolínka Frostová. A protože to byla chytrá holčička a moc dobře se učila, figurovala jako jednatelka hned v několika firmách. Měla dobré srdíčko a tak jednou, když se náhodou dozvěděla o potížích a neplechách, které natropil tuze zlý a hloupý drak Šarerapiďák, zželelo se jí ubohého hostera, kterému drak neplatil dlouhá léta za věrné služby a který se rozhodl praštit s řemeslem a prodat své servery i s daty klientů, a tak přemluvila vlastníky firmy Dobréstero, za níž jednala, aby servery od nebohého hostera zakoupili. Dobréstero sice podnikalo v pronájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor, ale to má k provozování datového úložiště co by kamínkem dohodil a tak se společníci z Belize dlouho nerozmýšleli. Šťastného servermana štědře vyplatili, během pár měsíců při pronajímání nemovitostí nastřádali milióny datových souborů, v nichž teď můžete vesele vyhledávat a že měli všichni tak dobré srdíčko, nabídli všem majitelům dat ze zakoupených serverů i jejich bezplatné (nebo lehce zpoplatněné) zazálohování. A že je jejich srdíčko opravdu přetékající dobrotou a láskou, nebrání se ani individuální dohodě s majiteli nevyčerpaného kreditu - ačkoliv se zlým a hloupým Šarerapiďákem nemají vůbec nic společného, to mi (jim) věřte! A to je konec pohádky - jestli brzo neumřou, budou nám dělat radost i dále!