Počítačová gramotnost v ČR - unikátní průzkum znalostí populace

Ministerstvo informatiky ČR nechalo vypracovat velmi unikátní výzkum ohledně informační gramotnosti populace. Jak na tom je průměrný český občan? A jsou na tom lépe policisté nebo učitelé?

Celá studie, vypracovaná společností STEM/MARK, je svým rozsahem a spolehlivostí unikátní a bude cenným zdrojem informací nejen pro samotné ministerstvo, ale rovněž pro kraje a v konečném důsledku i pro komerční subjekty. Nejprve bylo nutné vymezit samotný pojem informační gramotnosti, poté se zjišťoval její reálný stav a úroveň využívání informačních a komunikačních technologií v ČR.

Kdo je informačně gramotný?

Co tedy znamená být informačně gramotným? Základní úroveň byla nastavena poměrně přísně, proto jsou možná výsledná čísla poněkud překvapivá, ale k tomu až později. Za informačně gramotného jedince (podle tohoto průzkumu) lze tedy považovat toho, kdo je schopen vyhledat a zpracovat informace za použití obvyklého počítačového vybavení a je dále schopen orientovat se v různých oblastech práce s počítačem a efektivně jej využívat.

Jedná se zejména o základní přehled v oblasti hardware, terminologii, znalost textového a tabulkového editoru, grafiky a internetu. Samotný model pak měří úroveň znalostí v každé ze šesti oblastí. Počítačově gramotný jedinec musí zvládnout všechny oblasti alespoň na základní úrovni (tj. obstát alespoň v 5 parametrech z 8).

Průběh výzkumu

Ještě než si prozradíme některé nejzajímavější výsledky, povíme si o struktuře respondentů a jejich počtu. V první části bylo provedeno rozsáhlé telefonické dotazování. Bylo kontaktováno celkem 15 tisíc náhodně vybraných jedinců ve věku 18-60 let, k tomuto vzorku pak bylo přidáno dalších 500 jedinců ve věku 15-17 a 500 jedinců ve věku nad 61 let. Celkem tedy bylo v první fázi dotazováno 16000 respondentů. Díky tomuto počtu a rozvrstvení bylo poté možno ze získaných dat zjistit například počítačovou gramotnost policistů z Karlovarského kraje ve zvoleném věkovém intervalu a podobné množiny.

Druhou fází pak byly tzv. studiové testy. Výběrový vzorek 500 respondentů z různých měst v ČR byl skutečně testován aplikacemi na počítači, bez jakékoliv asistence. Tím byla ověřena validita odpovědí a celého připraveného modelu v porovnání se skutečnými naměřenými daty, očištěnými od "sebestylizace" respondentů.

Znovu připomínám, že celková úroveň byla velmi přísná. Řada lidí je například velmi zběhlých jen v některé oblasti. Typickým příkladem může být "písařka". Ta dokáže obvykle velmi slušně ovládat textový editor, katastrofálně však dopadne při práci s tabulkovým editorem či v pojmech z hardware. Díky tomu, že nedosáhne alespoň na základní úroveň v každé ze zmiňovaných oblastí, nelze ji označit za počítačově gramotnou dle metodik tohoto průzkumu.

Nechme hovořit čísla

Přejděme však k tomu, co vás asi bude zajímat nejvíce, tedy k některým hlavním výsledkům a číslům. Začneme od toho nejdůležitějšího. Z provedeného výzkumu vyplývá, že 27 % obyvatel České republiky je informačně gramotných. Důležité je však i druhé číslo, které vyjadřuje "potenciál počítačové gramotnosti". Sem patří lidé, kteří velmi dobře zvládají jisté oblasti, ale někde zase mají znalosti příliš malé (viz zmiňovaný příklad s písařkou), takže nestačili na základní úroveň. Takovýchto potenciálně informačně gramotných je v české populaci 39 % ve věku 18-60 let.



Současná absolutní hranice PG v součtu gramotných i potenciálně gramotných je 66 %

Pokud vezmeme výsledky jednotlivých šesti částí, které by měl člověk zvládat, nejlépe jsou na tom oblasti ovládání PC (55 %) a překvapivě i pojmy z IT (53 %). Nejhůře lidé rozumí tabulkovým procesorům (31 %) a velmi překvapivě také Internetu (40 %).



Ukázka "testu" v oblasti Internet

Jak jsou na tom mladí a staří? Ve skupině 15-17 let je toto číslo velmi nadprůměrné, celkem 55 %, naproti tomu mezi našimi seniory ve věku nad 60 let je tento podíl jen 2 %. Úplných počítačových profesionálů, kteří se orientují v problematice na špičkové úrovni, je jen necelé procento. Nejnižší informační gramotnost pak vykazuje skupina nekvalifikovaných dělnických profesí.

Poměrně nepříjemné překvapení se týká učitelů základních a středních škol. Informačně gramotných je jen třetina! Největší problém jim dělá práce s tabulkovým procesorem. S tím možná i vzdáleně souvisí další čísla - jen 74 % procent uživatelů mezi 15-17 lety získalo znalosti ve škole a 73 % všech uživatelů pak získávají své schopnosti metodou pokus-omyl.

V různých televizních vědomostních soutěžích velmi vděčná a oblíbená skupina policistů, vojáků a hasičů se umístila velmi dobře - dosáhla hodnoty 52 %. Učitelé mohou jen tiše závidět. I úředníci ve státní správě jsou na tom však hůře než policisté, i když dosáhli poměrně slušného výsledku 44 %.

Poslední čísla, která si řekneme (takto bychom mohli pochopitelně pokračovat téměř do nekonečna a neustále si vybírat další a další skupiny), se týkají počítačové gramotnosti podle regionů. Podle očekávání je na prvním místě Praha s 38 %, nejhůře jsou na tom kraje Karlovarský a Vysočina shodně s 22 %.

Tento průzkum je skutečně unikátní svým rozsahem a podrobností. Jistě by bylo zajímavé i srovnání s ostatními zeměmi, ale obdobný průzkum v nějakém širším měřítku bohužel neexistuje. A jak jste na tom vy? Myslíte si, že jste počítačově gramotní?

Diskuze (130) Další článek: IDF: fotografie všech dvoujádrových procesorů

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,