Pevný disk a laser: stokrát rychlejší zápis

Diskuze čtenářů k článku

qee  |  02. 07. 2007 23:07  | 

Slyseli jste nekdy o HAMR (heat-assisted magnetic recording)??? Vzdyt tohle se vyviji uz jak dlouho u vyrobcu HDD. Nejenom, ze se ten bit da rychlejs zapsat, ale taky je k tomu potreba mnohem slabsi magneticky pole a po vychladnuti uz by bylo potreba zase silnejsi. Tim se eliminuje vzajemny pusobeni bitu na sebe a je mozny docilit jeste vetsi hustoty zaznamu, nez u dnesniho kolmyho zapisu. Takze toho pana Stanciu nenapadlo vubec nic novyho...
odkaz (vsimnete si data):
hxxp://www.seagate.com/ww/v/index.jsp?locale=en-US&name=Seagate_Swings_%22HAMR%22_To_Increase_Disc_Drive_Densities_By_A_Factor_Of_100&vgnextoid=46e18adc5448d010VgnVCM100000dd04090aRCRD

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Janků  |  02. 07. 2007 23:36  | 

Technologie HAMR vypadá velmi podobně, ne-li shodně. Nejsem v tuto chvíli schopen říct, zda se tyto technologie v něčem liší, či nikoliv...ale odkazované servery (a nutno říct, že jsou velice věrohodné) o tomto experimentu mluví jako o převratné novince. Pokusím se dohledat, v čem je rozdíl, protože se mi nezdá, že by např. DailyTech informoval o tomto experimentu v situaci, kdy už nějaký čas existuje technologie, pracující na totožném principu...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
qee  |  03. 07. 2007 00:43  | 

Tak tohle podle vseho nepouziva vubec magnetizaci pomoci elektromagnetu, jako je tomu u HAMRu (zahrat laserem a zmagnetizovat hlavickou). Zmena polarity se provadi jen a pouze laserem, v tom je ta inovace. Jinak se omlouvam za doublepost, vypadalo to, ze se prvni prispevek neodeslal...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
qee  |  02. 07. 2007 23:11  | 

Jmenuje se to heat-assisted magnetic recording a na strankach Seagate se o tom neco malo pise: hxxp://www.seagate.com/ww/v/index.jsp?locale=en-US -) )

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Termin@tor  |  02. 07. 2007 23:33  | 

Osobne si myslim, ze pevne disky s magnetickym zaznamem a mechanicka pametova zarizeni vubec, uz tu s nami jsou tak dlouhou dobu, ze je nejvyssi cas prejit na zcela odlisnou technologii. Domnivam se, ze pokud tato vyse zminena technologie bude pouzitelna az za pet let, vyrobci pametovych medii se ji budou zabyvat pouze okrajove, aby jim ve vyvoji laseru ohrivajiciho plotnu disku zbytecne nemizely investice pouzitelne pro vyvoj perspektivnejsich (nemechanickych) pametovych technologii. Doufam, ze za pet let bude mechanicke pametove uloziste (pevny disk) stejne na ustupu, jako treba dnes princip tisku jehlovou hlavou a dvoubarevnou paskou z psaciho stroje. V nekolika uzce specializovanych pripadech vevyhnutelne, jinak zcela zbytecne, neprakticke a neekonomicke.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
03. 07. 2007 00:40 | 

"princip tisku jehlovou hlavou a dvoubarevnou paskou z psaciho stroje. V nekolika uzce specializovanych pripadech vevyhnutelne, jinak zcela zbytecne, neprakticke a neekonomicke"
Nechci vyvolávat flame, ale NEEXISTUJE EKONOMIČTĚJŠÍ tisk než jehličkový, který je navíc praktický díky propisovacímu papíru (tisk 1-4 kopií současně) a "nekonečným" traktorovým podavačům. Kde nevadí hluk a nesrovnatelně horší kvalita tisku, není DODNES lepší varianty tisku. BTW včera jsem používal (asi po 2 letech) diskety, které měly být po smrti aspoň 10 let, a dodnes se prodávají i nové.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Termin@tor  |  03. 07. 2007 07:38  | 

Propisovat nekolik kopii soucasne je zrovna jeden z tech pripadu vyjimek, ktere jsem mel na mysli.
K te ekonomii - ekonomie provozu neni zdaleka dana jen cenou spotrebniho materialu, to se tyka poze domacich uzivatelu. Vem si pomer poctu vytistenych stranek za jednotku casu, a spotrebu elektricke energie, k tomu si zapocitej treba i ten spotrebni material (treba ze je jeho cena proti inkoustum, nebo tonerum zanedbatelna) a mas ekonomicky profil tisku (velmi zjednoduseny) takovouto jehlovou tiskarnou... Vim ze treba laserove tiskarny maji spotrebu energie pri tisku nekde uplne jinde, ale take rychlost tisku je nekde uplne jinde... Ekonomie provozu je o efektivite a tam uz dnes jehly opravdu nestaci... K tem disketam - take jich doma jeste asi tricet mam, ale nevyhazuji je, rikam si "co kdyby". Ale ruku na srdce, opravdu vam pripada pri jejich kapacite, spolehlivosti a pri prepoctu ceny na megabyte jejich pouzivani a provoz jako efektivni??

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AZORxx  |  03. 07. 2007 00:04  | 

Jsem moc potěšen, že jsem zde poprvé v PC techlogii uviděl hezké slovo "femosekunda" , i když věřím, že všechno se nějak překoná a ještě hoodne dlouho se bude vše zrychlovat, by mi zajímalo, jak se přišlo na tu "femosekundu" - 300 000km/s -> 300 000m/s za 1ms -> 300m/s za 1us ->30cm za 1ns ->0,3mm za 1pikoSekundu ->0,3um za 1femoskundu.
Ja jen, že aby tam vubec to světlo za nějakou 1femosekundu mohlo doletět, tak by ten laser potřeboval být v řádu mikrometru nad diskem -> což je u disku normální hodnota, ale u CD, kde se lasert používá ani náhodou... takže jsem k ničemu nedošel , ale prostě se mi femosekunda zdá moc malé číslo vzhledem k rychlosti světla natož na nějaký řízený ohřev (i když jde vlastně jen o "pár" atomu)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Phil.cz  |  03. 07. 2007 00:54  | 

Já myslím, že oni ten čas spočítali od momentu působení toho laseru. Tedy v uvedeném čase není započtena doba pro "dolet" paprsku k plotně. Sice by to takto bylo číslo úplně k ničemu, ale podle mně v této fázi projektu potřebují nějaký ten marketingový údaj (tedy v reklamštině).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
NiXi  |  03. 07. 2007 06:42  | 

Vzhledem k tomu, že již "vyslané" světlo nezanikne, tak není potřeba být v tak malé blízkosti k plotně :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Rejpal  |  03. 07. 2007 06:55  | 

Milý Azorexx, to není femosekunda, ale femtosekunda.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Michy  |  03. 07. 2007 07:36  | 

Předponu femo bych patrně nahradil předponou femto!
Světlo od Slunce "proletí" 150 mil. km k Zemi asi za 8 minut
a přesto dokážeme na Zemi s použitím lupy a zmíněného
slunečního světla zapálit třeba list papíru za mnohem kratší
dobu, nevidím v tom žádný rozpor. Jak dlouho poletí světlo
z laseru k plotně disku je přece naprosto nepodstatné,
důležité je, že jakmile k němu doputuje, povrch plotny se
ohřeje a v okamžiku, kdy dosáhne patřičné teploty, dojde
k oné takřka skokové změně magnetické orientace. Jak
jednoduché, jak prosté, milý Watsone, pardon, AZORexx.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
V.Mlich  |  03. 07. 2007 10:18  | 

A jako drahu proleti za 900 az 1200 femtosekund? Podle mne je ta jednotka zvolena primerene, i kdyz 0.9 az 1.2 pikosec by taky nevypadalo spatne.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
mumintroll  |  04. 07. 2007 13:45  | 

Pani predpony su ak sa nemylim.
mili...
mikro...
nano
piko
femto...
atto...
Ak si dobre este pamatam zo skoly

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor
Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest 20 procesorů

Srovnání 15 True Wireless sluchátek

Vyplatí se tisknout fotografie doma?

Vybíráme nejlepší základní desky