Také v týdnu od 6. do 12. března si připomínáme zajímavá výročí. Například narození Howarda H. Aikena, otce pětitunového počítače Mark I, nebo patent Alexandera Grahama Bella s názvem Improvement in Telegraphy. Stranou však nezůstává ani průkopnictví moderní počítačové chemie a vznik slavné hry Monopoly.
Od periodické tabulky k moderní počítačové chemii
Z využití počítačů dnes těží prakticky každý obor lidské činnosti, mezi ty intenzivně zkoumané patří například chemie. Existuje celá řada projektů, které zkoumají povahu a vnitřní strukturu látek, další zase distribuovanými výpočty modelují složité struktury.
Zapátráme-li ve vzdálené historii, můžeme 6. března oslavit výročí vzniku periodické tabulky prvků. V roce 1869 ji totiž přesně v tento den sestavil ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev. Formuloval periodický zákon, jenž řadil v té době známé chemické prvky podle jejich atomové hmotnosti, stejně tak předpovídal existenci dalších prvků. Zmiňovaný periodický zákon dnes lze formulovat takto: „Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich protonového čísla.“
Jak se můžete dočíst v prvním z níže dokazovaných zdrojů, Mendělejevův periodický zákon se zpočátku nedočkal zaslouženého uznání. Teprve po objevení prvků gallium (1875), skandium (1879) a germanium (1886) byl periodický zákon všeobecně přijat. Všechny uvedené prvky Mendělejev předpověděl již v roce 1871 a postupně je pojmenoval eka-aliminium, eka-bor a eka-silicium.
Současné grafické, ani pokročilejší více interaktivní zpracování periodické tabulky prvků už nejsou žádnými dech beroucími vymoženostmi. Kroky se ubírají především směrem distribuovaných výpočtů při simulaci chování rozličných systémů, návrhu a testování léčiv či například zkoumání různých chemických reakcí.
Domácí uživatelé a praktická vědecká pracoviště pak zase těží z možností využití specializovaných aplikací pro statický popis a modelování struktur, mezi které patří kupříkladu známé ChemSketch či ISIS/Draw.
Moderní chemické 3D modelování v aplikaci ChemSketch
Další informace:
Prvopočátky telefonu
Dne 7. března roku 1876 byl Alexanderu Grahamu Bellovi udělen patent číslo 174 456 s názvem Improvement in Telegraphy, který byl dávnou předzvěstí současných supermoderních telefonů.
Desátého března stejného roku pak Bell díky svému zařízení zavolal kolegu Watsona z vedlejší místnosti proslulou první větou, která kdy byla přenesena po telefonu: „Mr. Watson, come here, I want to see you.“ Chcete-li si sami po sto osmdesáti letech zalistovat ve vědeckém zápisníku Alexandera Grahama Bella, máte jedinečnou příležitost tak učinit na stránkách serveru Loc.gov.
Alexander Graham Bell, vynálezce telefonního přístroje
Další informace:
Po stopách hry Monopoly
Všichni příznivci populární hry Monopoly mohou zavzpomínat na její vznik dne 7. března. Počátkem třicátých let minulého století původní autor Charles Darrow tuto svou kratochvíli přivedl k životu, a předznamenal tím její hvězdnou kariéru - hráči se mohli začít snažit vhodně hromadit a rozmnožovat svůj imaginární majetek.
Charles Darrow se pokusil svou hru prosadit a prodat společnosti Parker Brothers. Ti ji však odmítli s oficiálním stanoviskem, že nabízená varianta obsahuje 52 chyb. Mezi ně patřila například nepřiměřeně dlouhá doba trvání jedné hry, neustálé chození dokola v kruhu apod. Darrow se však nevzdal a začal s výrobou sám.
Monopoly se staly nejen vzorem pro řadu dalších podobně orientovaných her, dočkaly se také nepřeberného množství zpracování na počítači. V současnosti jsou k dispozici jak on-line verze hratelné rovnou z webového prohlížeče, tak samostatně stažitelné aplikace. Kromě původní podoby existují také další varianty, které často obsahují některé drobné úpravy.
Protipólem fyzicky nehmatatelného freewaru je sada klenotníka Sydneyho Mobella. Ten v roce 1988 vytvořil Monopoly ze zlata, diamantů a dalších drahokamů v ceně přibližně dvou milionů dolarů.
Jedno z počítačových zpracování slavné hry Monopoly
Další informace:
Howard H. Aiken a jeho Mark I
Dne 9. března uplyne přesně 106 let od narození amerického vědce Howarda Hathawaye Aikena, který se proslavil zejména vynálezem počítače Mark I. První podnět k sestrojení tohoto výpočetního zařízení a předchůdce současných moderních počítačů přitom Aiken získal během svého působení na Harvardské univerzitě. Právě zde totiž potřeboval rychle a především přesně řešit různé diferenciální rovnice.
Matematik Howard Aiken se inspiroval předchozími návrhy Charlese Babbage, a jím zamýšlený kalkulátor se myšlenkově vydal po stopách původního diferenciálního stroje. V roce 1944 konečně Aiken představil Mark I, jehož původní pracovní název byl ASCC (zkratka z anglického sousloví Automatic Sequence Controlled Calculator). Aby Aiken mohl svůj Mark I zkonstruovat, potřeboval nemalou finanční injekci. Tu mu nakonec poskytla společnost IBM.
Počítač Mark I vážil přibližně pět tun, na délku pak měl kolem patnácti metrů. Výpočetní instrukce mu byly vkládány prostřednictvím děrných pásek a konstrukce jeho prototypu si vyžádala několik set kilometrů drátů. Mark I používal paměť dvojího typu, a to statickou a dynamickou. Do prvně jmenované se ukládala čísla ještě před začátkem výpočtu, do dynamické pak počítač mohl v průběhu výpočtu načíst další hodnoty.
Během necelé vteřiny Mark I dokázal provést tři sčítání, složitější násobení spotřebovalo přibližně osmnáctkrát více výpočetního času. Počítač Mark I posloužil k výpočtům nezbytným pro sestrojení atomové bomby a používal se ještě patnáct let poté.
Počítač Mark I se svou délkou přesahující 15 metrů (Zdroj: www.ibm.com)
Další informace:
