Někteří příslušníci kmene Hadzů žijí dodnes podobně jako naši dávní pravěcí předci. Neznají zemědělství. Potravu získávají lovem zvěře a sběrem rostlin. Nekonzumují obiloviny a další zemědělské plodiny bohaté na škroby a cukry a to by mělo chránit jejich zuby před kazem.
Obecně se má za to, že zubní kaz je jednou z daní, kterou zaplatili naši předkové za to, že opustili kočovný životní styl lovců a sběračů a přešli k usedlému životu zemědělců.
Nejnovější výzkumy provedené americkými antropology Peterem Ungarem z University of Arkansas a Alyssou Crittendenovou z University of Nevada ale tuto představu vyvracejí. Hadzským mužům by přechod na jídelníček zemědělců ulevil od spousty trápení se zkaženými zuby. Naopak, pro zuby žen by stejná změna stravy znamenala hotovou katastrofu.
Z tisícovky Hadzů jich asi 150 stále žije podobně jako naši předci v době kamenné. Muži loví zvěř i drobné živočichy a vybírají hnízda divokých včel pro med i larvy v plástech. Ženy češou plody baobabů, plané fíky a další ovoce, sbírají různé bobule a semena planých luskovin. Vykopávají také jedlé hlízy bohaté na vlákninu.
Většina Hadzů se však usadila ve vsích a pěstuje kukuřici, rýži a sóju. Čas od času si přilepší zvěřinou nebo lesními plody. „Zemědělští“ Hadzové také na rozdíl od svých „loveckých“ příbuzných holdují alkoholickému nápoji vyráběnému z kvašené kukuřice.
Muži, kteří se živí zemědělstvím, mají kaz na třetině všech zubů. Lovci však mají kazů ještě víc a ty u nich postihují víc než polovinu zubů. Přechodem na potravu typickou pro usedlé zemědělce by si proto hadzští lovci výrazně polepšili. Jak je to možné?
„Muži na svých loveckých výpravách konzumují velká množství medu. Přejídají se jím pokaždé, když se jim k tomu naskytne příležitost. Na zubech jim přitom ulpívají kousky vosku, což může vznik zubního kazu urychlit,“ vysvětluje Alyssa Crittendenová.
Nejzdravější chrup mají ženy, které se vydávají pravidelně na sběr ovoce a dalších rostlin. Zuby mají zkažené z pouhé sedminy. Pokud by ale přešly na jídelníček žen ze zemědělských vesnic, hrozil by jim kaz u více než 40% zubů. Zubům sběraček zřejmě svědčí konzumace hlíz bohatých na vlákninu, protože kousáním do jejich dužniny si čistí chrup podobně jako zubním kartáčkem.
Vyznavači tzv. paleodiety čili jídelníčku inspirovaného stravou pravěkých lovců a sběračů jsou přesvědčeni o její všestranné prospěšnosti. Jak ale ukázal výzkum, jehož výsledky přednesli Crittendenová a Ungar na kongresu American Association of Physical Anthropologists, přinejmenším lovci nebyli bolesti zubů ušetřeni a užili si s ní svoje.
Zdroj: Annual Meeting of the American Association of Physical Anthropologists
