OSN: Výroba PC s monitorem spotřebuje 1,8 tuny materiálu

Diskuze čtenářů k článku

Cert  |  09. 03. 2004 10:50

Podla mna OSN "zabudla" spomenut, ze tie velke mnozstva surovin sa este dalej spracuvaju. Inak si neviem predstavit, ze by PC a elektronika boli dostupne za normalne prachy.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
B. Stanik T.  |  09. 03. 2004 11:28

Proč?

Suroviny jsou zadarmo... Matička Země dá. Drahá je práce, a ta pochází od levné pracovní síly (lidé s ES menší než 1hA)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Palo  |  09. 03. 2004 12:02

Suroviny jsou zadarmo? Jestli to umite zaridit, tak od Vas odeberu jakoli velke mnozsvti ropy - dopravu si zajistim . Vy mate na mysli cenu suroviny, ktera lezi nevytezena v zemi a je nevytezitelna za rozumny peniz - tedy nikdo ji nechce a tudiz jeji cena je nulova. Ale jinak, kdyz to vezmeme do dusledku, tak je v cene suroviny jen prace - stejne jako uplne ve vsem.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
rejpal  |  09. 03. 2004 06:48

Nekde jsem cetl clanek, ze pokud Cina dosahne nasyceni aut jako USA na jednoho obyvatele, tak do 4 let budeme jezdit s plachtami nebo na kolech. Bude vycerpany vsechny bezne dosazitelne a zname ropne zdroje.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Flasi  |  09. 03. 2004 08:55

Ja jsem cetl clanek, ze pokud pujde vsechno dal jak jde ted, tak bude veskera tezitelna ropa vytezena kolem roku 1980. To ale nebude takovy problem, protoze tou dobou budou auta jezdit na eletrinu. A jiste uz budou pokusy s auty na atomovy pohon. Bylo to nekdy z padesatych let.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
rejpal  |  09. 03. 2004 11:06

pisi:___Bude vycerpany ... bezne dosazitelne ... zname ... zdroje. Clanek tak 3 mesice stary.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Flasi  |  09. 03. 2004 12:46

A co? Chtel jsem poukazat, ze takovych clanku uz bylo a bude. Ale co opravdu bude je vec druha. Nez Cina dosahne takove urovne v automobilismu (vetsina Ciny je zaostaly venkov), jako je v USA, tak uplyne mnoho desitek let. A do te doby bude cena ropy podstatne vyssi a mozna prave proto se uz bude jezdit na neco jineho, protoze to bude levnejsi. Treba se vyresi problem s elektromobily, nebo se bude jezdit na setrvacnik, nebo technika vymysli neco jineho. Staci aby benzin stal 100Kc/l a hned se zacne vyplacet mnoho dnes prehlyzenych technologii.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Julda  |  09. 03. 2004 13:32

Jsem to taky nekde videl.... jde o to ze USA spotrebovavaji nejvice energie a paliva a nejvice znecistuji vzduch, kdyby to tak delali vsichni tak uz tu nejsme... hlavne ze to maji ekonomicky spocitane

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Kotek  |  09. 03. 2004 17:06

To jeste nic neni. Podle propoctu bude Londyn jiz kolem roku 1950 zcela neobyvatelny, nebot zvyseni poctu obyvatel a jimi pouzivanych dopravnich prostredku (konu) zpusobi v ulicich Londyna nanos konskych exkrementu ve vysi jednoho metru.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pavel  |  09. 03. 2004 00:10

Nelze to takto pocitat, k cemu treba tolik fosilnich paliv? To jako prepocitavaji treba i plech na rudu a tak? Pak bychom meli pocitat treba i hlinu pri odklizeni pri stavbe tovarny na plech, ze ktereho se delaji skrine. Vyroba dilu do PC je podstatne efektivnejsi a neni zapotrebi tolik veci. Navic o kdyby bylo, pocitacova vyroba je stale vykonnejsi a udela se z techto surovin stale vice soucastek. Myslim, ze to nejsou smerodatne cifry a lze je kdykoli napadnout. Ovsem statisticky pro velmi hrubou predstavu by se to dalo pouzit...treba pro Deti Zeme.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
dV.H.  |  08. 03. 2004 23:30

A pořádně si to promyslím. Po tom, co jsem tohle přečetl, si myslím, že si raději už nikdy nekoupím nové PC.

Anebo ne. Seru na to



Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Vít  |  09. 03. 2004 11:26

Já se polepším, myš si nechím původní

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
lisak  |  08. 03. 2004 21:04

vzhledem k tomu ze prumerny clovek za svou existenci spotrebuje 700 tun benzinu,20 vagonu uhli atd .. tak navrhuji aby vsichni naskalali do reky .. pak tu zavladne klid a mir...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
miroslav.kucera  |  08. 03. 2004 21:15

Proc do reky? To by byly zaplavy...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jb  |  08. 03. 2004 20:30

Nejsem proti ochraně přírody a celého živ. prostředí, ale podobné studie na mě nijak zvlášť nepůsobí. Podle jiné obdobné studie např. solární panely, které jsou vnímány jako ekologický způsob získávání energie, nevyrobí za celou dobu své životnosti tolik energie, kolik je potřeba k jejich výrobě. Pomůžeme tedy prostředí tím, že budemem energii získávat raději spalováním fosilních paliv nebo z uranu?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Marinak  |  08. 03. 2004 22:04

Hmm... ja vlastne take nejem nejak extremne proti ochrane prirody..

Na me to nepusoby.... kdyz tam nehrajou hudbu a neskace tam nahata zenska tak to hold nepusoby....

ale co ze to bude zarit jeste 90 000 let vsak to ja tady uz nebudu..

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jimmy  |  09. 03. 2004 08:15

Podívej se po české krajině a nebo do geologické mapy a zjistíš, najít u nás skalní masivy, které se za posledních 10,20 nebo i 100 miliónů let nepohnuly není žádný problém. Nějakých 100 000 let na uložení vyhořelého paliva není žádná doba, Země je 4 000 krát starší. I největší díra na zemi, tj Grand Canyon, potřebovala 6 milionů let aby se provrtala 1500 metrů hluboko a to v pískovci. Jak dlouho by asi trvalo, než by řeka odnesla 600 metrů žuly nebo něčeho podobně tvrdého v čem se plánují trvalá úložiště ?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Flasi  |  09. 03. 2004 09:02

Nehlede nato, ze pokud by se zacalo nejak "rychleji" hybat nase podlozi, tak skody zpusobene, ze se na povrch, nebo do spodnich vod dostane par desitek tun vyhoreleho paliva, budou ten nejmensi problem.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
bezradny  |  09. 03. 2004 11:52

ta ty si nejaký chuj

ak sa začnú "rýchlejšie" hýbať, bude zemetrasenie, ktoré zabije ľudí jednorazovo a zničí nejaké budovy

ale ak sa poškodia tie sklady vyhorelého paliva, tak sa zamorí prostredie, že ľudia pomaly umrú, zdegenerujú, alebo bude oblasť neobývateľná

po zemetrasení sa ľudstvo v pohode spamätá

po jadrovom spade a zamorení asi tak rýchlo nie

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jimmy  |  09. 03. 2004 12:12

Možná je "chuj" ale ty zase nevíš jak vypadá úložiště, kontejnery a odpad v nich. Odpad je zalitý do malých "skleněných" kapslí, ty jsou v kontejneru z 20 cm tlustého nerezu a to celé bude zalité betonem 600 metrů hluboko v kompaktní skále. představa, že se odpad dostane na povrch v rozumném čase je poněkud fantastická.

Napadá mí maximálně dopad meteoritu o průměru alespoň 500 metrů, a to by jsme měli opravdu trochu jiné starosti

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Palo  |  09. 03. 2004 12:32

Vzdy jde o to jaka oblast bude zasazena. Nebo je lepsi znicit prostredi na cele CR (nebo planete) nez totalne znicit nejake promile oblasti a to jen v pripade, ze se stane neco velmi malo pravdepodobneho? A myslis, ze nemame chemikalie, ktere by pri uniku nezamorili prostor na hodne let? Taky by v te oblasti lide pomalu umirali (pokud by tam zustali). Mas asi malou predstavivost. A co kdyz do nas vlitne asteroid, co proti tomu bude zamorenych "par" tisic ctverecnich kilometru? Co kdyz se zitra vyvine virus a znici vsechny vyssi formy zivota? Co kdyz prileti mimozemstani a vyhodi zemi do povetri nebo udelaji se slunce supernovu? .... vsechno je mozne, jde jen o to, jak moc pravdepodobne. A jak je videt lidem casto vadi to co je mene pravdepodobne. Zajimave srovnani je na http://www.pef.zcu.cz/pef/kof/cz/sf/data/rocnikVI/mim2.00/BOCHNIC.htm

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Flasi  |  09. 03. 2004 12:49

Jimmy a Palo uz toho vetsinu rekli. Ja jsem mozna chuj, ale vy hodne precenujete nebezpecnost vyhoreleho jaderneho paliva. Zejmena v porovnani s jinymi nebezpecimi, ktere by nam hrozila.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
maly blby ale nas  |  09. 03. 2004 12:50

Pocita se, ze do padesati let bude k nasazeni "studena fuze", kde bude vyuzitelny dnesni jaderny odpad. Dnes se zhruba z jedne tuny uranu vyuzije okolo 8-10kg a pri tomto procesu bude naopak jen asi tohle mnozstvi jako nevyuzitelny zbytek. To znamena, ze dnesni "odpad" by se mel za par desitek let celkem elegantne vyuzit k vyrobe energie.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  09. 03. 2004 13:19

Tedy nejsem zrovna odbornik, ale jaderna fuze prece vubec nema nic spolecneho s dnesnim jadernym odpadem - jako palivo by se mely pouzivat lehke prvky vodiku. To znamena, ze dnesni odpad se nespotrebuje, ale zustane...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr  |  08. 03. 2004 22:33

Nejen solární, ale i větrné elektrárny jsou takto nehospodárné. A to ještě nezmiňuju zvuk přistávajícího vrtulníku...

Ne, jak jde o energetiku, jsou "ekologové" - skutečný ekolog by s nimi v životě nesouhlasil - úplně mimo. Budoucnost je (a ať se nám to líbí nebo ne) v jádře. Fosilní paliva v jakékoli podobě nejsou a nikdy nebudou vhodné řešení. A solární nebo větrné...řekl bych, že záměrně zamlčují náročnost výroby...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  09. 03. 2004 02:36

Blbost... Pokud sledujes trendy, tak budoucnost neni ve stepeni, ale ve fuzi. Sice je stale ve fazi experimentu, ale snad neni daleko doba, kdy bude moci byt nasazena do praxe. Ucinnost mnohem vyssi, surovin plne oceany a odpad je take mnohem cistsi.

Co se tyka tech kolektoru, tak si musite uvedomit par veci - predne vetsina z nich NENI urcena k vyrobe elektriny, ale k ohrevu vody (coz je energeticky velice narocne). A tyto panely jsou vyrobne dost jednoduche. Druha vec je, ze zde nejde jen o ten cisty energeteciky zisk, ale take o to, ze se timto zpusobem zabrani spalovani fosilnich paliv. I kdyz je treba uhli vyhrevnejsi, do ovzdusi unika tolik skodlivin, ze si to asi neumis predstavit. Pokud bys radeji dychal tyto smrady a smiril se s tim, ze behem par let se totalne zmeni zivot na zemi, alternativni zdroje energie klidne muzes odsoudit. Je smutne, ze to pouze takto jednostranne

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
fotr  |  09. 03. 2004 11:30

Blbost... Pokud sledujes trendy, tak budoucnost neni ve stepeni, ale ve fuzi. Sice je stale ve fazi experimentu, ale snad neni daleko doba,

No snad není daleko doba. Původně měla být fůze v komerčním provozu kolem roku 1960, potom 1980 v roce 1990 to bylo za cca 30 let. Mámeme 2004 dle odborníků ne dříve než na 30 let. Spíše za 50. Snad. Možná. Když to dobře půjde...

Co se tyka tech kolektoru, tak si musite uvedomit par veci - predne vetsina z nich NENI urcena k vyrobe elektriny, ale k ohrevu vody (coz je energeticky velice narocne).

Zřejmě si pleteš solární panely a kolektory pro ohřev vody.

Solární panel produkuje elektřinu. Obsahuje velké množství vzácných kovů (na 1g je třeba vytěžit, přemístit a zpracovat několik tun zeminy,jak už tu zaznělo), jeho výroba je technologicky náročná. Je drahý, jeho výroba silně poškozuje přírodu.

Kolektor pro ohřev vody je černě natřená trubka, nebo sud.

 

Zřejmě se domníváš, že v panelu podobném tomu, co máš v kalkulačce, jen větším, se vyrobí elektřina a ta ohřeje vodu. Tak to opravdu není.

 

A tyto panely jsou vyrobne dost jednoduche. Druha vec je, ze zde nejde jen o ten cisty energeteciky zisk, ale take o to, ze se timto zpusobem zabrani spalovani fosilnich paliv. 

První věta naznačuje, že si nějaký rozdíl uvědomuješ. Aby jsi to v následující zase smotal dohromady. Tak nevím.

 

Pokud bys radeji dychal tyto smrady a smiril se s tim, ze behem par let se totalne zmeni zivot na zemi, alternativni zdroje energie klidne muzes odsoudit. Je smutne, ze to pouze takto jednostranne

Už tomu začínám rozumět. Pán ráčí být "ekolog". Ano ten v uvozovkách. Cíle chválihodné, ale z důvodu neznalostí v praktických krocích požaduje pravý opak deklarovaných cílů.

Solární panely. Nesmrdí to, není to hlučné, žádný popel. TO JE ONO. Co na tom, že pro jejich výrobu a následnou likvidaci se vyprodukuje více škodlivin, spotřebuje více zdrojů, než by bylo zapotřebí pro výrobu stejného množství elektrické energie v jaderné, nebo dokonce i uhelné elektrárně.

Fůze. TO JE ONO. Hlavně ne jaderné elektrárny. Co na tom, že než bude studená fůze v provozu, tak zplundrujeme  krajinu a spotřebujeme většinu surovin. Hlavně né jaderné elektrárny. Hlavně je nestavět. Co na tom, že dnes postavené jaderné elektrárně skončí životnost dříve, než tu bude studená fůze. 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Palo  |  09. 03. 2004 12:16

Moje rec. Nekteri tu maji nazory "Rakouskych ekologistu" - a to ze: Nejcistejsi energie je ta dovezena, protoze nam tu nedela svincik. A z cim vetsi dalky je dovezena, tak je ekologictejsi.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
strateg@post.cz  |  09. 03. 2004 12:19

jeee studena fuze .. to by bylo super ..

uz vim za co se mam vecer modlit ;)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  09. 03. 2004 13:14

Nepletu si panely na vyrobu elektriny a kolektory na ohrev vody. Ja se snazil vysvetlit, ze vetsina panelu, co je videt na strechach apod slouzi prave pro ohrev vody a nikoliv k vyrobe elektriny. Tech el. clanku je opravdu minimum a vodni kolektory zivotni prostredi nenarusuji. A je mnohem lepsi, kdyz si lide pomahaji s ohrevem takto, nez aby misto toho topili v kotlich. Nevim, co se ti na tom nelibi.

A to s tou fuzi jsem take nepochopil - kdo mluvil o studene fuzi? To je myslim pouha utopie... Co se tyka alternativnich zdroju, tak je cela rada reseni, ne jen solarni panely ci vetrne elektrarny (biomasa, tepelna cerpadla...). Samozrejme, ze tyto zdroje energie nemohou plne nahradit klasicke zdroje, ale jejich zavedeni na mista, kde se pouzivat daji a s podporou uspor (misto podpory primotopu atd.) se da usetrit extremne velke mnozstvi energie. Rozhodne dost na to, aby nemuselo byt velkych elektraren tolik. To je vse, co jsem tim chtel rici, tak mi nevkladejte do ust neco, co jsem nerekl. Vemte si, kolik bz se usetrilo celosvetove, kdyby procesory nezraly kolem 100 W, ale treba jen polovinu (a nejde jen o procesory) - par jadernych ci uhelnych elektraren by se mohlo odpojit...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Flasi  |  09. 03. 2004 13:28

Ta studena fuze se mu tam asi nejak pripletla, ale v ma pravdu v tom, ze fuze je "na dosah" uz dlouho. Byl bych strasne rad, kdyby se to dotahlo do technicky vyuzitelneho stavu, ale jsem spise skepticky. Princip vrtulniku (nebo spis virniku?) mel zmakly uz Leonardo da Vinci, ale nez prvni vzletl. A ja si netroufam tvrdit ve ktere fazi jsme s fuzi my.

Kdyby procesory zraly 50 W misto stovky, tak by se moc neusetrilo. Male jednotky procent. Celkova spotreba elektriny s nasi prosperitou a technickym pokrokem roste a pocitace jsou jenom jeden kaminek v mozaice. Proc radeji lide nelamentuji, ze kdyby se nekupovaly tak velke televize (ale jenom takove jako v 60. letech) - to by se usetrilo.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Flasi  |  09. 03. 2004 13:32

ale nez prvni vzletl...

Hmm, jsem si byl jisty, ze jsem tam ty tri tecky udelal.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  09. 03. 2004 14:46

Myslite, ze by se moc neusetrilo? Pocitacu jsou miliony - tj. 50 MW usetrene energie na kazdy milion pocitacu. A to jen u procesoru. Samozrejme, ze je to vzhledem k celkove spotrebe male procento, ale take nerikam, ze se ma setrit jen zde. V kazdem pripade to ale neni tak nezanedbatelna spotreba. Horsi ale je, ze se ta spotreba jednotlivych komponent spise stale zvysuje

Co se tyka tech televizi, tak problem neni ani tak s velikosti obrazovky, jako s technologii. Kdyby to nebyly bezne obrazovky, ale LCD panely, usetri se jeste mnohem vic. Z tohoto pohledu dost dobre nechapu, proc LCD televize stoji v podstate dvojnasobek LCD monitoru se stejnou uhloprickou. Nema to logiku. Nevidim duvod, proc by nemohla stat srovnatelne penize - pak by se prodavaly (za soucasne ceny to samozrejme nikdo nechce). Vypada to, jako kdyby byly ceny umele drzene nahore

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Flasi  |  09. 03. 2004 15:52

Pocitacu jsou milony? Kde? Ve vetsim state, ale tam je 50MW mizive procento spotreby. Chtel jsem vyjadrit, ze celkova spotreba je proste velka a brecet na PCckama je nemistne. Kdyby byly LCD televize, tak, by to bylo rozmazane. Bohuzel LCD technologie stale jeste nedosahuje dynamiky CRT. Navic cim vetsi LCD tim vetsi narust ceny oproti CRT technologii, takze pokud nechcete 17ti palcove televize, tak si proste musite hodne priplatit. A jak uz jsem psal musite si priplatit i za spickove dynamicke parametry, ktere v levnych kancelarskych LCD panelech nenajdete. Ceny nahore drzi jenom spotrebitele, kteri nemaji duvod kupovat drahe LCD, kdyz mohou mit levnejsi a kvalitnejsi CRT.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  09. 03. 2004 16:28

Kde? Jen tak namatkou jsem hledal na Zive a treba jsem nasel clanek s odhady vyroby procesoru AMD pro rok 2003 - cca 32 milionu kusu. A to za jeden jediny rok. Predpokladam, ze Intel ma krapanek vyssi vyrobu. Kdyz budu pro zjednoduseni pocitat snizeni spotreby o 50 W/procesor, delalo by to jen u procesoru AMD vyrobenych v lonskem roce za 5 let zivotnosti 8 GW. Malo? Vzhledem k celosvetove spotrebe samozrejme ano. Zkuste si to ale prepocitat treba na mnozstvi zbytecne spaleneho uhli. Myslite, ze by nestalo za to se nad tim trosku zamyslet?

Co se tyka tech LCD televizi, tak s dynamikou ci ostrosti problem neni. Nejvetsi problem v soucasnosti cini zobrazovaci uhel (alespon na tech obrazovkach, co znam). Presto je cena techto televizi mnohem vyssi, nez cena velmi kvalitnich monitoru stejnych uhlopricek.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Flasi  |  09. 03. 2004 16:59

Prave ze, ty stovky milionu procesoru se musi rozpocitat na celu svet, tak je to opravdu kapka v energetickem mori. Vite kolik by se usetrilo energie, kdyby kazdy clovek denne o hodinu mene svitil? Vite kolik energie by se usetrilo, kdyby lide nosili obleceni 3x dele a prali ho 3x mene casto? A kdyby vubec neposlouchali reprodukovanou hudbu... A vite kolik ropy by se usetrilo, kdyby lide jezdili v autech usporne a ne sportovne? Tohle nema cenu. Proste roste vykon procesoru a tak roste uplatneni pocitacu. Az to opravdu bude hybat elektromerem, tak se to zacne resit. Budou se delat energeticky usporne pcoitace pro nekoho a zrave pracovni stanice pro jine.
U LCD s ostrosti problem neni, o ostrosti jsem nemluvil. S dynamikou obrazu problem je a resi se tak, ze se ty LCD co se pouzivaji jako TV jsou ty se spickovymi parametry a proto jsou tak drahe. Ve vysledku to znamena, ze dynamika obrazu neni tak spatna, ale cena leti do nebes. S pozorovacim uhlem mate pravdu, ale to nema (myslim) na cenu vliv.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  09. 03. 2004 17:29

Ja s vami ale preci souhlasim, ze z celosvetove spotreby to je jen zlomek. Uz jsem to psal nekolikrat. Ale nesouhlasim s tim, ze nema cenu kvuli tomu setrit. Setrit by se melo vsude, kde to je technicky mozne a zbytecne neomezuje (jako napriklad neposlouchat reprodukovanou hudbu..).

Co se tyka tech LCD monitoru, psal jste, ze jsou rozmazane. Proto jsem soudil tu neostrost. Ale s tou cenou nesouhlasim. LCD televize se pri 15" obrazovce pohybuji okolo 30tisic a vyse - tolik rozhodne kvalitni 15" monitory nedosahuji ani nahodou.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Worm  |  09. 03. 2004 17:07

Ale s tím úhlem už to není tak horké, stejně jako s odezvou.

Problém je především ta cena. To je hlavní důvod proč nyní koukám do CRT monitoru.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Flasi  |  09. 03. 2004 17:25

Aha. Ted mi to doslo. Rozmazanosti jsem myslel, ze to nebude stihat dynamiku a obraz bude takovy - no - rozmazany (nevim jak to vyjadrit lepe).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
petr andrs  |  09. 03. 2004 13:31

Solární panely či kolketory mohou být dvojího druhu. První přeměňují slunční energii přímo na elektřinu a nazývají se fotovoltaické panely nebo fototvoltaické články, je to poměrně komplikované polovodičové zařízení jehož výroba je velmi náročná na energii a suroviny a proto masové nasazení není vhodné.

Druhý typ jednoduše ohřívá nějaké médium, typicky vodu a používá se na ohřev TUV a topení. Elektřinu sice přímo nevyrábí, ale dokáže elektřinu či fosilní paliva ušetřit. Výroba je celkem jednoduchá.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  09. 03. 2004 02:48

A mimochodem - docela bych chtel videt navratnost takove jaderne elektrarny. A to nejenom prostavenych prostredku, jak je zvykem, ale vcetne prostredku na likvidaci (protoze take jednou doslouzi) a na konzervaci vyhoreleho paliva. Ani bych se nedivil, kdyby na tom byl uran jeste hure nez ty solarni...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Palo  |  09. 03. 2004 12:12

Kdyz se pocita skutecna cena energie z JE, tak se zapocitava i cena za ulozeni paliva a likvidace JE. Nekde jsem slysel ze JE 10 let vyrabi aby zaplatila stavbu, 10 let vydelava na zisk a 10 let vydelava na likvidaci. Nerikam ze ty cisla jsou presne takova, ale s likvidaci se u JE pocita uz pri planovani stavby a navratnosti, coz se ale neda vzdy rici u ostatnich zdroju.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
maly blby ale nas  |  09. 03. 2004 12:57

Predevsim je nutno podotknout jeste jeden aspekt. Kdybychom topili uhlim v moderni elektrarne, ktera by produkovala minimalni mnozstvi SO a NO, tak si ale palime surovinu, ktera se da pouzit k mnoha jinym ucelum (plasty, farmacie) a kterou uz v rozumne dobe nenahradime. To uz by bylo lepsi topit biomasou, protoze ta vyroste v rozumne dobe  a navis se do ovzdusi uvolnuje jen ten CO2, ktery do sebe za dobu sveho rustu z ovzdusi nabrala, takze to je jeste docela rozumne.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  09. 03. 2004 12:57

Takova studie by me docela zajimala. Kdyz si vezmu, ze treba Temelin stal tusim 120 miliard, likvidace se odhaduje na podobnou castku, tak spolu s ulozistem bych to odhadoval na nejakych 300 miliard (velmi hruby odhad). Ze by byl cisty zisk 10 miliard rocne, aby se to zaplatilo?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Chocholaty  |  09. 03. 2004 14:34

Cisty zisk je rozdil mezi vynosy a naklady. Takze si pro priste ujasnete pojmy. Vasich 10mld/rok jsou potrebne vynosy ne cisty zisk, ten bude podle toho predpokladu tretinovy.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  09. 03. 2004 14:51

Nejsem ekonom. Omlouvam se. Mam na mysli, kolik vydela takova elektrarna po odecteni nakladu na bezny provoz (platy, palivo, udrzba) - bez tech nakladu na postaveni, odstraneni a vybudovani skladu a skladneni sladu vyhoreleho paliva. Jestli se to nazyva vynos, tak ma treba Temelin rocni vynos vetsi nez 10 mld.?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Chocholaty  |  10. 03. 2004 10:11

Trošku jsem se po tom pídil a musím tě zklamat. Temelín vyrobí ročně kolem 11000 GWh elektřiny, což by při prodejních cenách 3Kč/kWh, za jakou se prodává elektřina nám smrtelníkům snad na zaplacení mohlo stačit, protože jeho přímé provozní náklady také něco stojí. Tepelná elektrárna má přímé provozní náklady zhruba něco kolem 700Kč/MWh, jak je na tom Temelín jsem nezjistil. Ve velkoobchodě lze koupit elektřinu za 1100-1200 Kč/MWh.

ČEZ loni prodával do Německa za 27EUR/MWh, což je dumping, protože ta cena kryje prakticky jen přímé provozní náklady a není tam nic na reinvestice a likvidaci škod.

Takže pánové, podle toho, co jsem zjistil, to zacvakáme my všichni, jak tu sedíme.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  10. 03. 2004 14:18

Presne to jsem si myslel, takze jsi me vubec nezklamal. Hlavne ze nem vsichni vtloukaji do hlavy, jak je to jadro hrozne vyhodne...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Chocholaty  |  10. 03. 2004 15:39

Já bych řekl, že je výhodné, ale musíte vyrábět jen tolik, co jste schopni prodat za přiměřené ceny. Zbytek potřebného výkonu ať se postaví v něčem, co lze dobře regulovat a nemá vysoké investiční nároky. Klidně ať je to provozně nákladnější, ale základ bych nechal z jádra, protože podle mě nejmíň huntuje ŽP. Jak by řekl kolega má malou ES (ekologickou stopu).

Potíž je v tom, že vyrábíme nadbytek a snažíme se ho prodávat pod cenou. Asi nemáme zdroje, které lze dostatečně regulovat.

Taky by se asi muselo něco dělat s dolama na uhlí a nikomu se do toho nechce. Takže vyhlašujou a rušej tendry na doly s podmínkou, že nový vlastník zachová težbu v určité výši. Proč ty doly jednoduše nezakonzervujou, lidem ať platí za to, že nemusí do práce a jen čas od času trénujou, aby nezapomněli, jak se uhlí těží. Až bude potřeba, stačí lidem říct, teď je to naostro a jedem.

No, možná, kdyby mi někdo dával nějaký tučný všimný, tak bych taky vymýšlel jak to zaonačit jinak, ale to námět na jinou debatu.

Navíc mám dojem, že ve zprávách říkali něco o tom, že nám Rusko bude část dluhu splácet elektřinou. Není surovina, který bychom neměli větší přebytek a ještě se zavážeme, že ho budemem od rusáků kupovat. Fakt, kocourkov.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
B. Stanik T.  |  11. 03. 2004 08:21

Ta nízká ES u Jaderných elektráren je podmíněna vysokou bezpečností. Kupříkladu ES Temelína je v současnosti velice malá. Ovšem ES Černobylu je tak vysoká, že průměr všech JE je stále příliš vysoký. Pokud byste počítal průměr ze všech JE, kromě Černobylu, dostal byste se (díky některým malým lokálním haváriím) na ES o málo větší, než mají uhelné elektrárny staršího typu.

Otázkou je, zda konkrétní nová JE je opravdu tak bezpečná, nebo pouze bude plnit sočasný statistický průměr.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Flasi  |  09. 03. 2004 07:30

Vetrne elektrarny nejsou nehosporadne. Vyrobi vice energie, nez je potreba vydat k jeji vyrobe. Jsou "jenom" ekonomicky nesmyslne, protoze se NIKDY nezaplati. Jsou strasne drahe a maji relativne kratkou zivotnost. A tak se dotuji z nasich dani, aby to bylo alespon trochu v plusu. Navic jejich elektrina je na h*vno, protoze vyrabi, kdyz fouka a nevyrabi, kdyz nefouka. To se da tolerovat, kdyz tvori nula cela nula nic procent vyroby, ale kdyby se masoveji rozsirily, tak mame kolaps rozvodne site kazdy tyden. O ekologickych skodach v krajine nemluve (hlavne odhaneni veskere zvireny hlukem) . Uz by se mel nekdo zacit starat o prirodu a tyhle vetrniky konecne poslat na smetiste.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Chocholaty  |  09. 03. 2004 12:49

Vetrne elektrarny take zabijeji, na muj vkus, prilis mnoho ptaku. Ted nevim, kde to pocitali, ale bylo to neco jako jedna vrtule zabije jednoho ptaka za 3 dny. Nebo tri ptaky za den? Podle me je i 100 ptaku rocne na jednu vrtuli prilis mnoho.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
B. Stanik T.  |  09. 03. 2004 14:20

I přesto je použití větrníků nejhospodárnější (jedná se o nejmenší možnou ztrátu). Těch 100 ptáků ročně, o kterých píšete je menší škoda, než kupříkladu škoda napáchaná třemi kusy dobytka...

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Chocholaty  |  09. 03. 2004 14:29

No jo, ale jaky vykon takova jedna vrtule ma?Co jsem slysel, tak ne vic nez jednotky MW. A to uz je pekna vrtule. Takze pokud byste chtel nahradit treba 200MW uhelnou elektrarnu budete potrebovat kolem 200 velkych vrtuli. Pokud budeme uvazovat, ze velka vrtule zabije stejne ptaku jako mensi, tak to mate 20 tisic ptaku rocne. Porad vam to pripada jako prijatelna skoda?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Flasi  |  09. 03. 2004 14:32

Nejhospodarneji v cem proboha? Necetl jsem zadne clanky porovnavajici pocty zabitych zvirat na MWh ruznym zpusobem vyrobene energie, takze nechci nijak argumentovat. A s tim dobytkem jste myslel co? Jako chcete pestovat dobytek a ziskavat elektrinu spalovanim jeho trusu, nebo ho zaprahnete a bude otacet generatorem?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
B. Stanik T.  |  09. 03. 2004 15:19

Možné ztráty a zisky na přírodních zdrojích lze u většiny technologií přepočítávat na ES.
ES v případě výroby větrníku(5MW) a jejího provozu (se zohledněním průměru všech možných známých škod) je menší než ES způsobená třemi průměrnými kusy hovězího dobytka...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Chocholaty  |  09. 03. 2004 15:31

Co je to ES?

Pokud jde o zkratku pro ekologicke skody, pak by me zajimalo, jak prepocitavate zabite ptaky, hluk, kour z komina, trauma lidi, co ziji pobliz JE a skladek, apod.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
B. Stanik T.  |  09. 03. 2004 16:14

Při troše vzdělání lze zjistit, že ES lze do češtiny přeložit jako "Ekologická Stopa" a její veličinou je m<sup>2</sup>.

http://www.earthday.net/goals/footprint.stm

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Chocholaty  |  09. 03. 2004 18:32

Je úžasné vidět, jak rád děláte z lidí idioty. Myslím si, že jsem přiměřeně vzdělaný a pojem ekologická stopa slyším prvně. Měl byste si laskavě uvědomit, že všichni se nezajímají o ekologii na takové úrovni jako (možná) vy.

Teď budu schválně hrubý. Seru vám na nějakou ekologickou stopu, pro mě je těch 20 tisíc ptáků ročně velmi důležitých.

Taky je vidět, že reagujete jen na příspěvky, kde můžete někoho sjet, za neznalost, ale jinak žádné argumenty nepřinášíte. Proč asi?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
B. Stanik T.  |  10. 03. 2004 08:10

Omlouvám se, pokud jsem se Vás ějak dotkl, neměl jsem to v úmyslu.
Těch 20 tisíc ptáků ročně je pouze Váš výmysl (bez podkladů). Pokud by to tak opravdu bylo, pak pomocí ES si můžete spočítat, kolik produktivní plochy zabere jedna elektrárna. Stejně tak lze spočítat, jakou minimální plochu spotřebuje ke svému životu (s nejnižší možnou životní úrovní) jeden pták. Při znalosti těchto dvou údajů lze potom dopočítat kolik ptáků bude muset zahynout, protože jim jejich plochu zabere elektrárna, nebo třeba jedna kráva chovaná na maso.

Číslo ES není všemocné, je to jen obdoba HDP v ekonomice - avšak je to dnes nejřesnější údaj který lze použít při plánování trvale udržitelného vývoje. Doporučil bych Vám si o tom něco prostudovat, možná se Vám to bude jednou hodit.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
B. Stanik T.  |  09. 03. 2004 16:26

Pokud by nedošlo k žádné havárii jaderné elektrárny, ani k havárii skladiště, potom by byla ES jaderné elektrárny přibližně na třetině ES větrníku. Pokud bude počítáno s havárií velikosti ČB jednou za 50 let, pak ES jaderné elektrárny je na dvacetinásobku uhelné tepelné elektrárny.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Chocholaty  |  09. 03. 2004 18:34

A jak se přepočítává ES na mrtvé ptáky?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Flasi  |  09. 03. 2004 15:42

Nevim co je ES, ale pokud je to nejaka velicina poskozeni prirody, tak neverim. Jiste zalezi na tom jak zvolite cenu ptaka a cenu travy resp. cenu hmyzu co ten dobytek zaslape. A jakou cenu priradite metanu co krava vyprodukuje.
Krava pokud se pase na louce, nebo je krmena v kravine ovlivni okoli mnohem mene, nez vrtule v jejimz 100metrovem okoli se zadny zivocich nerozhodne vyvest mlade.
Kazdopadne asi nema cenu diskutovat s nekym, kdo si dosadi do vlastniho pochybneho modelu vlastni cisla a pak to prezentuje jako, ze zavedeni IT mohou mit za nasledek snizeni zisku spolecnosti. Narazim na vas blog o analItikovani.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
B. Stanik T.  |  10. 03. 2004 08:14

Nechtěl bych do Vás rýpat, ale v tom blogu se nemluví o mikroekonomice, ale o makroekonomice. Zkuste si ten článek ještě jednou prostudovat a dosaďte si jiná čísla - závěr bude podobný...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Chocholaty  |  10. 03. 2004 10:22

Dík za omluvu, také bych se rád omluvil za poněkud hrubší tón, než bylo možná potřeba. Ale jakmile se začne někdo ohánět globálními ukazateli, tak mi začínají vstávat chlupy na zádech. Myslím, že bychom měli dbát právě na lokální dopady. Pokud budou mít lidé možnost chránit si své lokální území, pak na tom budeme i globálně lépe. Má to několik výhod. Uvažováním v globálním pohledu se spousta věcí zprůměruje a tím se setřou rozdíly mezi oblastmi úplně zhuntovanými a oblastmi čistými. Pak z globálního pohledu je všecho trochu šedé a vypadá to ve statistikách docela přijatelně. Zaměřením se na mikroregiony dostaneme pěknou ukázku všech hrůz, co jsme si nadrobili.

Btw. Vyplnil jsem si dotazním o ES mého života a vyšla mi ES 4,8, což je prý 2,2 násobek toho, co je Země schopna dlouhodobě unést. Trošku mě to překvapilo. Obávám se však, že do chýše z prutobláta se kvůli tomu stěhovat nebudu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
B. Stanik T.  |  10. 03. 2004 12:03

Jste tedy mírně nadprůměrný Čech(spotřebujete dvojnásobek plochy, než kterou máte k dispozici).
Pokud trochu poupravíte své chování v dopravě (raději autobusem než autem, raději tramvají než autobusem, raději vlakem než letadlem, nejraději pěšky) a v jídle (omezení spotřeby masa a dovozových surovin), tak se můžte dostat na ES 3,5 hA - což není tak zlé (ukradnete životní prostor pouze jednomu Etiopanovi - )

Mimochodem, víte, že ES jednoho Rolls-Royce (který koupíte za cenu dvaceti levných elektromobilů) je mnohonásobně nižší, než ES těch dvaceti elektromobilů. Tím chci jen poukázat, že je ekologicky (i ekonomicky) produktivnější zakoupit jedno superluxusní auto, které se bude používat jako TAXI, než idividuálně kupovat nejlevnější a nejekologičtější autíčka.

Podobně je to u PC, kde je mnohem výhodnější zakoupit jeden notebook a používat jej v práci i doma - domů si k němu pořídit projektor a používat jej jako pracovní pomůcku i jako multimediálí centrum, než mít v práci i doma levný desktop a doma pak ještě televizor a hifi-věž.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Chocholaty  |  10. 03. 2004 15:45

Díváte se na to ze špatného úhlu. Já spotřebuju tak akorát, na co mé zdroje stačí. Vyrovnávaj to práve ti Etiopani, kteří mají nároky na planetu daleko menší než já.

Zajímalo by mě, jaká je celková zátěž planety počítaná podle ES všeho tvorstva na ní žijící. Pokud je to menší než jedna planeta, je to OK. Pokud je to rovno nebo víc, měli bychom s tím začít něco dělat.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
B. Stanik T.  |  11. 03. 2004 08:11

Současná produkce planety je 1,9 na člověka.
Současné průměrné zatížení planety je 2,4 na člověka.

Bohužel jsme na tom dost špatně.

Lokální kapacita České republiky je 2,4 na člověka, ale průměrné zatížení je 4,5 - 4,8 (čísla nesou úplně přesná - metodika výpoču se stále ještě vyvíjí).
Pokud s tím chcete něco dělat, není to zas tak složité. Průměrný čech, který nevlastní osobní automobil (preferuje hromadnou dopravu, ale nelétá letadlem) a bydlí v paneláku (nebo v jiném činžáku), který jí maso pouze jednou týdně, vlastní počítač i televizi, třídí odpad a pro svou potřebu nakupuje převážně české výrobky (ze zahraničních výrobků nakupuje pouze německé, slovenské, polské a rakouské - 10%ovoce dováží buď z jihu Evropy nebo z Afriky) se na oněch 2,4 může celkem snadno dostat.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Chocholaty  |  11. 03. 2004 11:03

Hmm, asi je to hodně ovlivněný tím, že tak 2-3x ročně letím někam služebně. Ale je to jen po evropě, takže by to snad nemuselo být tak hrozné. Na dovolenou jsem zatím neletěl, ale nevím proč bych se měl trmácet třeba 2000 km vlakem, když letadlem je to rychlejší za stejný nebo menší peníze. A pokud máte někam jet 700 km a pak se tvářit čerstvě, pak auto ani vlak není ten optimální dopravní prostředek. Navíc, způsob dopravy na služebky má pod kontrolou můj zaměstnavatel a ten se rozhodně neřídí přáním, abych po sobě zanechal co nejmenší ekologickou stopu.

Btw. váš návod na zanechání co nejmenší ES je podle mě přesně již jednou zmiňovaným návratem do chýše z prutobláta. Stačí si připomenout otázky typu, zda mám doma studenou nebo teplou vodu. Je to pochod proti přirozenosti člověka. Člověk by měl směřovat své usilí ne na pmezování se, ale na to, aby používal takové technologie, které nebudou huntovat prostředí, kde žijeme.

Dále, pokud budu jezdit taxíkem, tak se nedoplatím a to si myslím, že nevydělávám zas tak málo. Jasně, ještě můžu chodit pěšky, protože MHD jezdím už teď.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
B. Stanik T.  |  11. 03. 2004 11:39

Letadlem je to levnější pouze proto, že letecké společnosti neplatí daň z uhlovodíkových paliv a maziv (jsou od ní osvobozené fakticky).

2000 km nikam naštěstí necestuji (nemám žádné zájmy ani ve španělsku ani na blízkém východě). A popravdě řečeno nevím, jaký by v tom mohl být přínos. Při kratších vzdálenostech (kupříkladu Brno-Amsterdam) mi připadá mnohem pohodlnější strávit 12 hodin ve vlaku, než dvě hodiny v letadle a dalších několik hodin při odbavení a cestě po městech. Navíc v tom vlaku se mohu při cestě v noci celkem pohodlně vyspat : ). Nižší cena autobusové či letadlové přepravy je způsobena pouze diskrimnačí daňovou ekonomikou (někdo při cestě zaplatí veškeré náklady, jiný pouze jejich část).

Naštěstí si situace všímají orgány OSN a EU, které se na tuto situaci snaží reagovat.

Možná by bylo zajímavé vypočítat, jak velký dopad by mělo vybudování vysokorychlostní železniční sítě mezi evropskými městy s letišti (myslím tím sítě s rychlostmi mezi 300 a 500 km/h) - určitě EU nebo OSN má vypracované takové prvoplány.

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Chocholaty  |  11. 03. 2004 15:04

Obávám se však, že EU situaci vyřeší zdaněním leteckých společností, místo toho, aby se zabývala, jak daňovou džungli zjednodušit. Taky je pro ni jednodušší regulovat leteckou dopravu než vlakovou, protože nikdo nemusí udržovat dopravní cestu v dobrém technickém stavu.
Stejně tak by měla být zrovnoprávněna železniční doprava s dopravou automobilovou. Fakt nechápu, proč cestující vlakem mají cenu za dopravní cestu započítanou v jízdence a cestující autem či autobusem ne a skládáme se na silnice ze svých daní.
Ale nad takovými drobnostmi se už rozčiluji jen zřídka. Foukáním proti větru jej neobrátím. Je tu příliš mnoho lidí s opačnými zájmy.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
B. Stanik T.  |  10. 03. 2004 12:18

Nechtěl bych do Vás rýpat, ale v tom blogu se nemluví o mikroekonomice, ale o makroekonomice. Zkuste si ten článek ještě jednou prostudovat a dosaďte si jiná čísla - závěr bude podobný...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
B. Stanik T.  |  10. 03. 2004 12:21

Pokousel jsem sepředešlý příspěvek zařadit jinam, ale objevil se zde - domnívám se, že to je chybou diskuzního systému. Neplatil pro Vás, ale proo Flasi

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
JK  |  09. 03. 2004 08:23

Je zajímavý jakou má tahle fáma životnost a specielně na Živě to pokaždý někdo do nekonečna opakuje. To je samozřejmě nesmysl, FW panel je vyroben z velice "špinavého" křemíku, navíc pokud je polykrystalický tak to dále snižuje spotřebu energie při výrobě, životnost takového panelu je pak minimálně 20 - 25 let (garantovaný výkon, prakticky lze používat déle). Energeticky a surovinově nejnákladnější je ten hliníkový rám kolem panelu, takže bych možná doporučil použít montáž bez rámu máte-li obavu o energii .

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Vít  |  09. 03. 2004 11:25

...Je zajímavý jakou má tahle fáma životnost...

Já jsem to četl v seriózním článku v časopise Vesmír, takže to za fámu nepovažuju.
Byly tam i zajímavé výpočty plochy potřebné pro elektrárnu o výkonu např. 1 GWt. A muselo by to být v Africe, kde sluníčko slušně svítí, pak ovšem je zas "drobný" problém s přenosem elektřiny do Evropy...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
MeDWeD  |  08. 03. 2004 20:04

a tezce:((

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
kukla  |  08. 03. 2004 19:55

Nezapominejte na to ze pocitac je homada cipu a prave jejich vyroba je narocna na energii, materialy a suroviny - vodou pocinaje(ne z vodovodu, ale demineralizovana), pres kyseliny, plyny, organiku, kovy až např.platinou konce. Vyrobit tyto materialy stoji dalsi suroviny. Takze ty hodnoty nejsou vubec nadsazene.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
rejpal  |  09. 03. 2004 06:54

Nedavno byl v televizi dokument o tezbe aura. A kolik tisic tun hlusiny se musi prekopat nez se vytizi par gramu zlata. A PC integracich temer vse je pozlaceno, spoje v cipech (dnes se nahrazuji Cu), konektory...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Vít  |  09. 03. 2004 11:17

Z kolika PC by jsi musel sebrat zlato, aby z toho byla jedna náušnice? Podle mě aspoň ze sta..

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
M@C  |  08. 03. 2004 19:29

Sice se pri jeho vyrobe spotrebuje hodne surovin, ale kdyby mel vsechno co pres PC ctu a napisu mit na papire, tak by to byly tuny A kdybych mel mit na CD vsechny alba MP3 co mam v kompu a na DVD nebo VHS vsechny film, uff :) Kazdy mail posilat normalni postou v obalce a na papire. Myslim ze pocitace zivotni prostredi dost setri...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hogo  |  08. 03. 2004 20:04

Bylo by zajímavé srovnání té uvedené spotřeby a té alternativní, tj. "ušlé spotřeby" v případě manuální výroby, dopravy koňmo, služeb, spotřeby písařek na stroji nebo stenografistek,  spotřeby manuálních zaměstnanců automobilek, telegrafistů a telefonistek v telefonních ústřednách s čudlíkama, kresličů u prken s logaritmickými pravítky a týmů účtařů se sčoty a stohy lejster...ale to není v silách ani tak "všemocné" organizace jako je OSN
postamble();

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
rejpal  |  09. 03. 2004 06:52

amatuji si na slova statni spravy - a nejen ceske- ze diky pocitacum bude bezpapirova. Sam v ni delam a mohu rici, ze tolik papiru co vyprodukuji PC tiskarny, se nikdy nevybabralo pred erou PC.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
tisnik  |  09. 03. 2004 07:45

Moje rec,
sice nedelam ve statni sprave, ale v jedne velke firme. Tady se na konci mesice vyjede cele ucetnictvi i skladove hospodarstvi dvakrat na papir (cca 500 listu) a jedna kopie se posle do Prahy na "kontrolu". Druha se necha tady v sejfu.
Podle ekonomek se za poslednich 8 let do toho sejfu nikdo nedival po starych vecech, proste se tam jenom pridavaji dalsi a dalsi stohy papiru. Proc taky, vsechno maji stejne nekolikrat zalohovany na pocitacich.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
noname  |  08. 03. 2004 19:19

hmm, to je velmi zajímavé. Jestli to je tak a průměrné PC bez software má výrobní náklady cca. 12 tisíc Kč (účetní cena počítačů vyráběných třeba ve FICu pro COMPAQ a jiné), pak 240 kg fosilních paliv, 22 kilogramů chemikálií a 1500 litrů vody stojí tuto částku. I když zanedbám vodu, neboť ta nijak neanihiluje a dá se vyčistit, pak mi vychází, že buď stojí  ve světě fosilní paliva tisíckrát méně než než u nás, a nebo je počítač složen pouze z fosilních paliv a chemikálií. Pochybuji, že by nějaký výrobce nezapočítával cenu energií do ceny svého výrobku (při první faktuře by asi skončil), nebo že by nějaký výrobce energií dodával pod nákladovou cenou.

P.S.: jinak darování PC školám či neziskovým organizacím je záslužná činnost a dokonce se dá odepsat z daní, takže s tímto závěrem bych souhlasil. Ono v dnešní době třeba nemocnice Motol má asi 10 let staré počítače a to jen v každé asi páté ambulanci (ale i když dostali třeba několik desítek kusů v podstatě nových od mého známého, tak za rok se tam nenašel nikdo, kdo by je připojil).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  08. 03. 2004 19:58

Nemuzes pocitat koncove ceny. A obzvlast ne ty v Evrope, ktere jsou extremne natazene. O tom, ze obchodnici se podileji na cenach nejvetsi merou se muzes presvedcit na mnoho mistech - proc treba fotak, pro ktery je cena v USA urcena cena 100 USD ma pro Evropu urcenou cenu 1200 Euro? Nebo jinak - proc se Microdrive Hitachi 4 GB prodava za 500 USD a Apple iPod mini (ktery tento microdrive pouziva jako svuj disk) stoji 250 USD? A to presto, ze k tomu pridaji elektroniku, displej, baterky a mnoho dalsich veci, je to za polovinu. Nemyslite, ze tu neco smrdi?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
miroslav.kucera  |  08. 03. 2004 21:14

Rozdilu 100 dolaru a 1200 euro lze jen tezko uverit...  

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Vejr  |  08. 03. 2004 22:25

Co to je nula...
Samozrejme melo byt 1000 USD a 1200 Euro. A kdyz se clovek podiva na kurz, je ten rozdil hoooodne veliky
Nebo se podivejte na umele rozdeleny trh s DVDcky. Je to zlodejina posvecena legislativou... Podle me je to omezovani svobody, kdyz si nemohu koupit kde chci, a co chci

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
david  |  09. 03. 2004 12:08

Milé děti, zkuste si porovnat míru zdanění v US a Evropě. A to včetně nákladů na pracovní sílu. I prodejce musí z něčeho žít.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  09. 03. 2004 12:50

Samozrejme, ze clo a dane maji take vliv. Jenze je to z velke casti dane politikou. Kdyby to bylo jen danemi, tak dva fotaky za 1000 USD tady budou stat priblizne stejne a ne ze mezi nimi bude rozdil skoro 6 tisic. A to same je treba s DVDcky. Pro radu spolecnosti je zkratka Evropa dojna krava..

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Ritchie  |  08. 03. 2004 19:17

Počítat vodu, která po nejvíce doslova proteče, mně přijde jako nesmysl. Kolik vody se potom spotřebuje při výrobě jedné brambory? Dále mně není jasné, co si básník představuje pod 240 kg fosilních paliv. Že by výtěžnost výroby plastových odlitků byla hluboko pod 10 %, se mi nechce věřit. Nebo do toho počítá i energetickou náročnost a cesty šéfů autem do zaměstnání?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jardith  |  08. 03. 2004 17:26

...kazdopadne kilo a pul nafty na jeden 32MB cip je narez, jenom u me to dela pres 50 kilo nafty, to ji snad formou cipu kupuji levneji nez na shellce

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Chocholaty  |  08. 03. 2004 17:37

Vyrobce cipu na naftu u Shellu velkoodberatelskou slevu a nemusi platit pumpare.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Shoe  |  09. 03. 2004 12:25

Nechci te zklamat..ale pumpari na to nemaji tak velky vliv... Oni vydelavaji na nafte +-2Kc/l ..ale spotrebni dat + DPH, kterou si vezme stat se rovna 12Kc!!!!!  Nekdy sem to pocital..a stat ma z PHM snad 200mld rocne:) ...kdyz se to vsechno propocita..ruzny dane..a tak:)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Chocholaty  |  09. 03. 2004 12:41

Mas pravdu, bral jsem to jako legraci. Nas stat ma nase penize velmi rad. Zdaneni se pohybuje kolem 70%.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
fotr  |  09. 03. 2004 15:36

Pompaři mají na jednom litru 4-7 Kč, Typicky 5,5 Kč/ litr. Například v září 2001, když brečeli, jak to málem dotují ze svého se mi dostala do ruky nabídka od jednoho překupníka s cisternou. Tan nabízel B95 s dodávkou na pumpu a DPH v ceně, za částku odpovídající marži 5,9 Kč na B95. Od toho je tedy třeba odečíst DPH 22% z jejich zisku, takže čistá ruka cca 5 Kč/litr. A od té doby se marže nezměnily... Navíc to byla nabídka od překupníka, který z toho také něco má. Takže skutečná marže pro většinu pumpařů je ještě větší, než uvádím.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
fotr  |  09. 03. 2004 15:42

Ještě bych dodal, že to bylo v rámci úvahy, jestli si mají Technické služby jednoho menšího okresního města pořídit vlastní pumpu na naftu. Dva, nebo tři popelářské vozy, dva traktory, rolba, dodávka. Takže nic moc. Návratnost investice 10 měsíců, poté úspora 350 tisíc ročně...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hogo  |  08. 03. 2004 19:55

BTW prej Intel, Samsung a Kingston právě začali uvažovat o výstavbě fabrik v jižním Iráku ... firmou Bush & Halliburton
postamble();

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Dzerzinskij  |  08. 03. 2004 17:01

Nevim, proc pocitaji na KG fosilni paliva, proc nepocitaji misto toho na KG treba obohaceny uran?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  08. 03. 2004 18:30

proc? Protoze napriklad plasticke hmoty se nedelaji z uranu. Nejde jen o energii, ale i o suroviny...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Dzerzinskij  |  08. 03. 2004 17:01

Nevim, proc pocitaji na KG fosilni paliva, proc nepocitaji misto toho na KG treba obohaceny uran?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Rudidlo  |  08. 03. 2004 16:45

koncový uživatel se bude stejně řídit cenou. O možnosti upgradovatelnosti značkových počítačů ani nemluvě.(To se týká i komponent - takové AGP 8x pro počítače se standardními akcelerátory od ATi nebo nVidie vůbec není potřeba - zatím tam stačí AGP 4x).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
BoodOk  |  08. 03. 2004 17:58

Bohuzel je bezne, ze do vyrobnich nakladu nejsou zapocteny skody zpusobene na zivotnim prostredi. Ty potom hradime my vsichni z dani, a jsme schopni je zaplatit pouze z male casti. Potom je mozne, ze se zakladni potraviny vozi pres pul Evropy a stale se to vyplati. Jo jo, _SPOTREBNI_ spolecnost.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  08. 03. 2004 18:32

A to se nemluvi o prumerne spotrebe za zivotnost pocitace. A PCcka zerou porad vic a vic, zaroven se jeste zvysuje jejich pocet. (( Zkousel uz nekdo spocitat, kolik energie rocne spotrebuji pocitace?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Honza  |  08. 03. 2004 19:39

Jo je to husty, me se dela zle, kdyz vidim externi napajeni graficke karty ci podobne zrudnosti. Sam jsem si vybiral komponenty hlavne podle spotreby a povedlo se mi stlacit spotrebu komplet celeho PC i s LCD monitorem na cca 100W. Jenze to se paranum vysvetlit neda, to poznaji az si zacnou elektrinu platit sami.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Rudidlo  |  10. 03. 2004 09:40

Nejsem zrovna vyhlášený pařan, ale kdo myslíš, že platí elektřinu mě? Satan Klaus?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ed  |  09. 03. 2004 10:29

podobnu zaujimavu statistiku som cital pred par rokmi. Videoprehravace a televizory v "Stand-by" mode, kedy su akoze "vypnute" spotrebuju cca 5W. Ak by sa vypinali "natvrdo" vsetky videa a TV v Nemecku, tak by sa mohla odstavit jedna tepelna elektraren.TV a videa som nevybral zbytocne, ich vyrobna narocnost je porovnatelna s PC a su ovela viac rozsirenejsie ako PC...
EU ma zakon o recyklacii ktory by mal zacat platit tento rok - vyrobca sa musi postarat aj o recyklaciu vyrobku.

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Vít  |  09. 03. 2004 11:13

A proto je potřeba stavět další jaderné elektrárny, aby se nám životní prostředí nezhoršovalo smrady z tepelných elektráren!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  09. 03. 2004 11:28

Pokud je takova spotreba ze spicich videoprehravacu a to jen v Nemecku, kolik asi tak zerou celosvetove PCcka?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor