Opera je robustní nástroj, nabízející rychlý internetový prohlížeč, integrovaného e-mailového a BitTorrent klienta, RSS čtečku a stovky nejrůznějších funkcí a voleb nastavení.
Webový prohlížeč Opera pochází z dílny norské společnosti Opera Software, která vznikla již v roce 1995. Novodobá historie prohlížeče přitom začíná až o osm let později, v roce 2003, příchodem placené verze 7.0. Tehdejší Opera nabídla vykreslovací engine „Presto“ a vylepšenou podporu pro kaskádové styly, skriptování na straně klienta a DOM. Pakliže jste nechtěli zaplatit licenční poplatek, byl vám v horní části okna zobrazován reklamní banner.
Po dvou letech následovala Opera 8.0. Přišla s podporou pro hlasové ovládání, JavaScript a představila funkci, která webovou stránku přizpůsobila rozměrům okna prohlížeče. Novinkou také byla implementace XmlHttpRequest, což umožnilo používat standardní variantu Gmailu. Opera také doznala zjednodušeného ovládání, a to především díky zpětné vazbě od uživatelů; ovládání Opery do té doby nebylo příliš intuitivní.
Přestože byla Opera dostatečně rychlá a relativně nenáročná na hardware, příliš velkou oblibu mezi uživateli nenalezla. Opera Software proto po určitou dobu nabídla možnost bezplatného získání licenčního čísla. Jak se ale později ukázalo, byl to pouze marketingový krok, následovaný uvolněním Opery 8.5 jako bezplatného prohlížeče, a tedy bez reklamy.
V červnu 2006 vývojáři vydali Operu 9.0, která se mohla pyšnit korektním zobrazením testu Acid 2, přítomností BitTorrent klienta a widgetů, které měly být náhradou za „rozšíření“. Dále bylo dostatečně zjednodušeno ovládání a zredukovány nástrojové panely, které se zobrazovaly při první spuštění po instalaci. Od verze 9.0 je Opera oficiálně dodávána s českou a slovenskou lokalizací již v instalačním balíčku.
TIP: Více informací o historii Opery naleznete v článku Cesta do pravěku: Kde udělala Opera chybu?
Duben 2007 přinesl Operu 9.20, v červnu téhož roku vývojáři veřejně oznámili vývoj Opery 9.50, která má být ve všech ohledech zdokonalená. V současné době se nachází ve fázi druhé beta verze, lze tedy tušit, že finální Opera 9.50 se pomalu blíží.
Poslední stabilní verze Opera 9.27 je tu s námi od dubna 2008. Přestože urazila od roku 2003 velký kus cesty, tak něco zůstalo neměnné. Je to především zájem ze strany uživatelů, který se ani po bezplatném uvolnění Opery nijak výrazně nezvýšil.
Trocha statistiky na úvod
Dle nejrůznějších statistik Opera v globálním měřítku oblíbenosti stále alokuje 1 %, může tedy závidět Firefoxu, který v podstatě ze stejné startovní pozice dosáhl na současných 15 %. Do jisté míry mohla statistiku ovlivnit změna identifikace za jiný prohlížeč, nicméně, poslední verze se již identifikují jako „Opera“, ale čísla ve statistice se přitom nezměnila. Důvodem tohoto fatálního neúspěchu není nízká kvalita prohlížeče, ale pravděpodobně špatný marketing.
Společnost Opera Software si je toho zajisté vědoma, proto v prosinci 2007 dala o sobě vědět zajímavým způsobem. U Evropské komise si postěžovala na Microsoft, aby webový prohlížeč Internet Explorer přestal být součástí operačního systému Microsoft Windows. Opera Software dosáhla pouze jediného – zvýšeného zájmu ze strany médií. Jak lze ale tušit, patrně to bylo hlavním a jediným cílem stížnosti.
Bez ohledu na absurditu stížnosti a oblíbenost mezi uživateli, Opera nadále zůstává v mnoha ohledech velice kvalitním prohlížečem, který stojí minimálně za vyzkoušení.
Jedna instalace, jedna Opera, nespočet funkcí
Opera prakticky nenabízí možnosti pro rozšíření, jako to známe například z konkurenčního Firefoxu. Přestože od devítkové verze Opery jsou dostupné widgety, tak je ale nelze považovat za typická rozšíření. Bližší informace naleznete v článku popisující 11 oblíbených widgetů.
Veškeré funkce tedy programují vývojáři, nikoli komunita. Tento model může být někomu nesympatický, nelze ale upřít jeho výhodu, kterou je lepší odladěnost, stabilita, provázanost a integrace takových funkcí. Nestane se tedy, že by nějaká funkce způsobovala problémy či dokonce pád aplikace, jako to známe z běžných rozšíření například u Firefoxu.
Další výhodou takového modelu je přítomnost všech funkcí bez potřeby dohledávat nějaká rozšíření a následně je instalovat, což ve většině případů způsobí pomalost aplikace. Faktem ale zůstává, že je nutné se spokojit s dodanými funkcemi.
Současný webový prohlížeč Opera je robustní nástroj, nabízející rychlý internetový prohlížeč, integrovaného e-mailového klienta a RSS čtečku, BitTorrent klienta a stovky nejrůznějších funkcí a voleb nastavení, které dělají z Opery široce přizpůsobitelnou aplikaci. Přes všechny funkce a možnosti si stále drží vysoký výkon a efektivní zacházení s pamětí počítače.
Nejnovější stabilní verzi Opery lze stáhnout z oficiálních stránek pro operační systémy Microsoft Windows, Linux a Mac OS X. Pro Windows je dodávána i mezinárodní varianta ve velikosti 6,4 MB, která obsahuje desítky jazykových lokalizací, mezi kterými samozřejmě nalezneme i češtinu.
Speed Dial, aneb rychlý přístup k oblíbeným webům
Po nainstalování a spuštění Opery se setkáte nejprve s funkcí Speed Dial, v češtině známou pod názvem Rychlý přístup. Pokud máte oblíbené weby, které rádi a často navštěvujete, zajisté ji využijete. Speed Dial nabízí možnost nastavení až devíti webů, které si můžete nechat zobrazit v malých oknech po spuštění Opery, nebo kdykoliv při zobrazení prázdné záložky.
Až děvět webů pro rychlý přístup
Přístup k takovým webům je velice snadný, můžete buď myší klepnout na požadované okno se stránkou, nebo do adresního řádku napsat číslo webu (v rozsahu 1 – 9) a stisknout klávesu enter. Nabízí se i třetí možnost, která je velice efektivní – stisknout klávesu CTRL současně s požadovaným číslem webu, které vyberete na numerické části klávesnice.
Nastavení internetové adresy u webu ve Speed Dial
