Představte si, že zmapujete celý svět až na úroveň kůlny na zahradě a pak to všechno nabídnete zdarma k soukromým i komerčním účelům. Přesně to je cíl OpenStreetMap.
Když se řekne webová mapa, v našich končinách se pravděpodobně každému vybaví mapový portál Seznamu a Googlu. Čím dál tím častěji se ale mluví také o projektu OpenStreetMap. Kdysi poměrně okrajový a nadšenecký experiment v průběhu let poměrně vyzrál, nabízí detailní mapové podklady a stále častěji o něj projevují zájem i velcí hráči.
Centrum Prahy podle OpenStreetMap. To už dávno nejsou amatérské mapy.
Do hledáčku médií se dostal zvláště v posledním půlroce, kdy na něj mnozí provozovatelé velkých webů pohlížejí jako na zajímavou náhradu za mapy Googlu. Ten totiž loni na podzim ohlásil změnu podmínek mapového API a rád by z těch největších zatěžovatelů vytřískal nějaký dolar. Vzhledem k ohromné náročnosti provozování podobného systému se není čemu divit.
Pokud mapové API od Googlu používáte na menším webu, nic se vás ale netýká, zpoplatnění totiž míří na ty, jejichž stránky načtou mapu alespoň 25 001× každý den. Pro malý blog či firemní webík to je zpravidla nedosažitelná návštěvnost, větší zpravodajský web už ale bude mít problém. Jenže kam přejít? Aplikačních rozhraní pro vývojáře, kteří tak mohou s webovou mapou doslova kouzlit, zase není tolik a OpenStreetMap je přeci ten podivný projekt mapových geeků, kteří si cosi kreslí na počítači a jejich datům nelze důvěřovat.
První velký a mediálně vděčný hráč, který toto letité klišé nadobro prolomil, je Foursquare. Populární geolokační aplikace a hra by se samozřejmě do kvóty Googlu nevlezla, a přestože by ji poplatky na záda rozhodně nepoložily, autoři přesto zvolili zcela nový systém. Před pár dny pak podobný „switch“ provedla i Wikipedia pro mobilní telefony s iOS a Androidem. Doposud používala mapy Googlu, nyní to ale bude OSM.
Mapa na webu Foursquare: není to Bing, není to Google. Je to svobodná OSM.
Aby to ale nevypadalo tak jednoduše – neznamená to, že je snad OSM řešení pro každý případ. Zatímco Google nabízí mapy a hlavně jejich hosting (mapové podklady se načítají z rychlých serverů firmy), OSM nabízí pouze svobodná data. Ty si už ale musíte nahodit na vlastní a poměrně výkonný server, nebo využít služeb jiného mapového hostera (třeba MapQuest-OSM Tiles).
To je jako fakt všechno zadarmo?
Duchovním otcem OpenStreetMap je britský programátor Steve Coast, který je světu nabídl v roce 2004. O dva roky později pak vznikla zastřešující organizace OpenStreetMap Foundation, která zastřešuje další vývoj a směřování služby.
OSM jsou už podle názvu otevřené mapy vytvářené komunitou (momentálně) pod svobodnou licencí Creative Commons BY-SA 2.0. To v praxi znamená, že si je můžete celé stáhnout a jakkoliv upravit pro své soukromé i komerční účely. Musíte jen splnit podmínky licence, hotové dílo tedy může opět kdokoliv upravit.
OSM pamatuje i na hory, Sněžka tedy není žádný zelený flek
Dejme tomu, že budete chtít vizualizovat nějaký místní projekt. Jako podkladovou mapu pak můžete použít OSM, aniž byste si kupovali práva na drahé mapové dlaždice, případně načerno komerčně používali mapy třeba právě z Googlu a Seznamu. Nebo jiný příběh. Stáhnete si detailní mapu Prahy, vytisknete ji na plotru, zalaminujete a budete ji prodávat. I toto licence bez problému umožňuje.
Využití OSM v profesionálních nástrojích pro GIS
Otevřené mapy původem z Velké Británie lze nakonec samozřejmě použít i na webu. Chcete mít vlastní mapový portál celého světa? Za data nezaplatíte ani halíř, jen si to samozřejmě budete muset celé postavit sami a budete potřebovat několik hodně rychlých serverů.
OpenStreetMapa má ohromné množství tváří
Možná jste si už v minulosti s OSM hráli, ale mapy se vám nelíbily. Je pravda, že používají možná trošku jiný mapový jazyk, než na který jste zvyklí ze Seznamu a Googlu, ale i toto je docela relativní. Když totiž píšu o tom, že mapová data OSM jsou k dispozici pod otevřenou licencí, nemluvím tu o samotných renderovaných rastrech – obrázcích. Mám na mysli surová vektorová data ve speciálním formátu OSM (každý dobrý mapový editor/GIS jej podporuje). Mnoho webů pak nabízí data OSM přepsaná do tradičních vektorových formátů – třeba do SHP (download.geofabrik.de), se kterým už pracují naprosto všechny mapové editory a analytické nástroje pro GIS, které to myslí alespoň trochu vážně.
Centrum Brna třikrát jinak: záleží na rendereru, jak vektorová data zobrazí
Suma sumárum, pokud držíte skutečně surová data – v podstatě pouze vektorové objekty, které popisují silnice, řeky, budovy, lesy, ulice aj., můžete je vykreslit do skutečných rastrových dlaždic podle svého gusta. Pro data z OpenStreetMap dnes najdete ohromné množství podobných rendererů. Některé jsou určené pro mapové servery, jiné jsou docela přítulné, spustíte je na desktopu, vyberete region a ejhle – podle vašich parametrů se vykreslí třeba obří mapa Brna. Záleží pouze na vás, jestli bude silnice růžová, fialová a čerchovaná.
Data z map můžete exportovat přímo z portálu do vektorového formátu OSM, jako PNG a jako vloženou interaktivní mapu. Pro sofistikovanější export ale slouží jiné nástroje
Nemusím ale samozřejmě zacházet až tak daleko – přímo na webu mapového portálu najdete tlačítko export, kde si vyberete formát, ve kterém se uloží aktuální zobrazená oblast a nechybí samozřejmě ani možnost vložení interaktivní mapy na svůj web a PNG soubor. I ten samozřejmě můžete jakkoliv změnit a komerčně využít, musíte ale opět dodržet licenci CC – tedy rozhodně zapomeňte na to, že k hotové mapě připojíte text „©2012 Všechna práva vyhrazena. Vojtěch Pažout.“
Kdo to všechno tvoří?
No dobrá, takže tu máme obří mapu světa včetně zdrojových vektorových dat zcela zdarma, kdo to ale všechno spáchal? Zpočátku pár jedinců, organizací a sponzorů – finančních i technologických. Yahoo poskytl letecké a satelitní snímky, podle kterých mohli nadšenci obkreslovat mapy, nejrůznější veřejné instituce pak byly zdrojem již zpracovaných svobodných dat, která OSM pouze převzal (satelitní snímky Landsat, silniční sítě v mnoha zemích, vodní toky aj.) a ruku k dílu postupem času přiložil také Google a aktuálně Microsoft, který nabízí podkladové letecké snímky.
K úpravě OSM existuje hromada desktopových nástrojů včetně integrace do profesionálních GIS editorů (ArcGIS aj.), velmi rychle a bez znalosti kartografie ale upravíte mapu přímo z prohlížeče, stačí se zaregistrovat. Zde jsem například zkušebně zdeformoval ulici Bulharská (červený puntík).
OpenStreetMap Foundation je organizace žijící z dotací, je tedy takovou mapovou odpovědí na Wikipedii. To nakonec platí i z hlediska komunitní tvorby, dnes tedy při prohlížení mapy na webu služby můžete kdykoliv přejít do editačního režimu a dokreslit třeba kůlničku, kterou jste právě dostavili, a v mapě s katastrálním detailem ještě není zanesená.
Díky tomu celý projekt žije docela aktivně a data ke stažení se neustále obnovují. Kdykoliv se můžete podívat na revize mapy jednotlivými uživateli, stejně jako na Wikipedii tyto úpravy můžete připomínkovat a stejně jako na Wikipedii postupně roste kvalita podkladů.
Na Wikipedii se můžete podívat na historii tvorby článku, na OSM se můžete podívat, kdo upravoval konkrétní oblast. Změna je ke všemu vždy názorně zobrazená v mapě.
Česká republika byla na OSM ještě před pár lety zaznamenaná velmi povrchně a chybělo prakticky vše. Od té doby se toho ale hodně změnilo, a jestli bude projekt OSM růst tak rychle jako doposud, za pár let by mohl směle konkurovat prakticky jakémukoliv komerčnímu mapovému portálu včetně Googlu. Především ale může znepříjemnit život i tradičním kartografům, kteří nežijí z toho, že mapy, kreslí, ale že si jejich dílo nakonec někdo koupí. Možná jednou přijdou o zákazníky.
