Pánové, víte, jak je hrdinské těmahle svejma rukama sejmout puškou nějaký to zvíře, co přes zimu naučím chodit ke krmítku, co u něj jsou přesně na zákonem stanovené minimální vzdálenosti dva posedy, pro jistotu každý na jedné straně? Nemáte tušení. A co ten adrenalin, když patnáct lidí s brokovnicema pálí do jednoho bažanta ve vzduchu? Nebo sejmout "toulavého" čokla, který se nedovoleně vzdálil od svého majitele, aby pomordoval veškerou nebohou lesní a polní zvířenu (vždyť nám na těch malých mladých zajíčcích tak záleží, co bychom stříleli na podzim)? Nemluvě o tom, že valné většině z nich bych nas... a né jim dával zbrojní pas... Ale co, alespoň se občas střelí navzájem...
BTW, udělat pár fotek pušky na stojanu, natočit dvě tři videa s vyšším rozlišením a pak to softwérově posunovat někomu na monitoru podle toho, jak s tím kvedlá... Ty delší pingy nějakou malou chybku softu decentně zamaskují... a na druhé straně drátu nemusí nikdo tušit, že tam má zaručeně "live" střílení... Akorát je třeba ohlídat, aby jeden člověk nedostal po více akcích stejné video