O (dočasném) návratu na HDD mohu něco říci. Je to 4 dny co mi odešel Intel 320 series (160GB), který jsem si asi před 2 měsíci pořídil do MBP. Ráno jsem prostě MBP uspal, večer otevřel a následoval kompletní zásek, nejprve šlo hýbat myší a dokonce přepínat otevřená okna (asi pozůstatek v paměti), za chvíli ale nešlo udělat nic. Natvrdo jsem jej proto vypnul a po opětovném zapnutí mi hlásil, že prostě nemá z čeho bootovat. Tady mi bylo jasno, která asi bije, Disk Utility mi zobrazí, že SSD má kapacitu 8,4MB a žádné oddíly, pokud chci nějaký vytvořit, skončí to chybou. Vtip byl také v tom, že mezi uspáním a probuzením byla cesta na dovolenou, prostě zákon schválnosti. Člověk si to nepřipustí, když vše od začátku běhá jako hodinky ... a nejednou prostě šlus a konec. Na SSD nezanevřu, stát se může, zatím jsem to musel vzhledem k dovolené vyřešit výměnou za HDD, kde jsem jen přenesl zálohu z Time Machine, obnova proběhla skvěle, takže do budoucna to beru jako základ používání SSD (+ na cestách náhradní disk a šroubovák 
) ... Po návratu na HDD vnímám hlavně dvě věci - znatelně pomalejší boot a pomalejší spouštění aplikací. V podstatě je to z výkonnostního hlediska ale vše. Může to být ovšem také o tom, že OS X je hodně na RAMku. Pro mně byl znatelnější přechod z 4GB na 8GB (pokud používáte mnoho aplikací a neukončujete již spuštěné, je to nutnost), tak jsem se víceméně zbavil neustálého pozorování "duhového kolečka", SSD už pak přinesl zejména ten bonus v podobě rychlého bootování a prvotního startu aplikací. U Windows věřím v tomto směru ve větší "pocitový" přínos co do rychlosti, precejen po disku hmatají prokazatelně daleko častěji.
