Tou optimalizací asi myslíte wear-levelling? Ten provádí firmware toho SSD. Kdybyste chtěl něco takového zajistit softwarově, tj. operačním systémem, potřeboval byste hodně hodně hodně starou flash paměť, která navíc není na časté zápisy zařízená. (Například paměť, do které si WiFi router ukládá firmware při aktualizac..)
U současných SSD pamětí tedy operační systém nemůže ovlivnit opotřebení jednotlivých oblastí paměti, protože čísla diskových bloků (LBA) znamenají při každém zápisu něco jiného a toto mapování nemůže nikdo zvenčí zjistit.
Wear-levelling se může hodit u DVD+RW a DVD-RAM, kde žádný chytrý řadič není. Tam opravdu může operační systém výrazně prodloužit životnost média rovnoměrným využíváním jeho povrchu.
Příznivé vlastnosti pro wear-levelling má například souborový systém JFFS2. Dále se (údajně) chovají velmi ohleduplně například btrfs a reiser4. Za zmínku stojí, že reiser4 (kupodivu, překvapivě) vyniká na DVD-RAM, přestože je navržený a určený pro pevné disky. Nic z toho ovšem neplatí pro SSD. SSD je příliš chytré zařízení a souborový systém jeho životnost nemusí ovlivnit. Díky téměř konstantní rychosti přístupu mohou také benchmarky souborových systémů běžně podporovaných Linuxem (ext3, ext4, JFS, XFS, Reiser 3.6, Reiser 4, ...) dopadnout na SSD zcela jinak než na pevném disku.