ZX Spectrum nabízelo neskutečné množství softwaru, přičemž hlavní kategorií byly hry. Mohlo se ale pochlubit i aplikacemi, které překonávaly leckteré jiné platformy.
Článek navazuje na seriál Návrat k legendám
ZX Spectrum sice v době svého zrodu neznamenalo vrchol technologie, nicméně nabídlo některé velmi užitečné výdobytky, které jinde k dispozici nebyly nebo pouze v omezené míře. A hodilo se i na počítačové hry. Sám tvůrce Clive Sinclair vůbec neuvažoval o Spectru jako herním stroji. Na počítačové hry se díval dosti přezíravě, v jádru proti nim nic neměl, ale chtěl, aby jeho výtvor byl používán smysluplněji.
Bohužel, naproti tomuto předsevzetí dostalo Spektrum do vínku dost nekvalitní klávesnici, což jeho použití samozřejmě značně omezovalo, stejně jako nemožnost připojit jej k monitoru a získat tak kvalitnější obraz, než na obyčejné televizi. Sice je pravda, že úprava na vyvedení kompozitního výstupu je zcela primitivní, ale nejsem si jist, zda se do ní v tehdejší době bez internetu, detailních fotografických návodů a zcela jiné finanční situaci pouštěli tehdejší uživatelé. Zatímco dnes Spectrum rozhodně nepředstavuje nějako velkou investici, v tehdejší době bylo sice nejlevnějším počítačem, ale jeho cena stále byla dost vysoká na nějaké experimentování s páječkou v ruce.
Na druhé straně, Spectrum pro práci s užitečnými aplikacemi mělo i svá pozitiva. Především to byla hezká jemná barevná grafika. Fakt, že barvy byly dosahované s pomocí atributů, pro statické zobrazení nevadil. Takové Atari mělo grafiku ještě jemnější, ale pouze ve dvou barvách. To samé lze říci i o jiných počítačích - například Apple II sice znal monochromní režim s osmdesáti znaky na řádku, ovšem pokud jste chtěli barvu, měli jste smůlu. Jedině BBC Micro a C64 dokázaly v jistých ohledech ZX Spectrum v barevné grafice překonat a to ještě s omezenou barevnou paletou osmi barev (BBC Micro), či sice barev šestnácti, ale takových dosti zvláštních (C64).
Dalším pozitivem byl vysoce taktovaný procesor Z80. Pravda, jeho 3,5MHz neznamenalo, že by počítač byl třiapůlkrát rychlejší, než takový C64 s taktem těsně pod jedním MHz. To je dáno skutečností, že MOS6510, použitý v C64, měl jiný počet taktů pro jednotlivé instrukce strojového kódu, takže se obvykle uvádí poměr 1:2,5 v rychlosti. To stále ale znamenalo, že ZX Spectrum bylo rychlejší než Apple II či C64. Každopádně se z hlediska tehdejší doby jednalo o rychlý osmibitový počítač s moderním mikroprocesorem.
ZX Spectrum s připojenou mechanikou Microdrive
Sinclair sice pro svou platformu nějaký čas nebyl schopen nabídnout solidní datové médium, ale posléze přišel s microdrivem, který byl lacinou a v rámci možností celkem šikovnou volbou. Přeci jen, ostatní platformy sice měly k dispozici disketové mechaniky, ovšem jejich cena značně omezovala rozšíření a tudíž i množství aplikací, které je využívaly, bylo limitováno. Sinclair se pro změnu potýkal s mnoha formáty diskových systémů, které na trh vrhla konkurence, což bohužel znamenalo nekompatibilitu některých programů. V podstatě si tak uživatelé Spetra přišli na chuť tomu, co v daleko větší míře trápilo svět PC v temných dobách příkazové řádky.
Na Západě velmi oblíbený TaswordThree (zdroj: www.ysrnry.co.uk)
Pro ZX Spectrum a jeho vylepšené následovníky existovaly všechny základní typy aplikací. Mohli jste si pořídit kvalitní textový editor – zde se u nás ujal například Desktop, kvalitní produkt firmy Proxima s proporcionálními fonty a možností vkládání obrázků do textu, což ne na všech osmibitech existovalo.
Uvodní obrazovka textového editoru Desktop (zdroj: www.worldofspectrum.org)
Z tabulkových procesorů lze zmínit Calculus od stejné firmy. Pro správu souborů jste mohli použít Tools 40/80, případně ElManager (který zvládl i přenos dat na PC).
V případě touhy po malování se vám jistě zalíbilo Art Studio, no a pokud jste chtěli skládat hudbu, posloužily vám trakery jako Orfeus, WHAM, SQ Tracker či Sample Tracker.
Z databázových programů nelze nezmínit Apollon od Proximy či DataLog od slovenského Ultrasoftu.
Datalog 2 (zdroj: sam.speccy.cz)
Mohl bych zde sepisovat slohové cvičení, mapující veškerý užitečný software, ale je to zbytečná práce. Daleko lépe než já se toho totiž zhostil Dex a jeho popis možností, jak ZX Spectrum využít k něčemu jinému, než jen ke hraní, je naprosto vyčerpávající – bohužel, než článek stačil vyjít, tak Dex svůj blog zrušil a tudíž je původní odkaz je již jen historickou vzpomínkou, naštěstí existuje webový archiv. Já, který tuto platformu pouze zlehka zkouším, jej bohužel nemohu ani vzdáleně nahradit. ZX Spectrum zde evidentně těžilo z pokračování platformy v devadesátých létech, kdy spatřily světlo světa některé z nejlepších aplikací této platformy. Přeci jen, takové Atari či C64 se v této době již přeci jen používaly spíše pro hraní.
GEOS na C64 (zdroj: Wikipedia)
Je těžké porovnávat programy na Spectrum s tím, co bylo k dispozici jinde. Dá se asi zcela stručně konstatovat, že takové Atari nemělo naději Spectru konkurovat v množství a snad ani v kvalitě. C64 v našich zeměpisných šířkách poněkud diskvalifikovalo malé rozšíření, ale na Západě mělo obrovskou výhodu v existenci GEOSu, který díky grafickému rozhraní mohl nabídnout lepší ovládání. Software pro Apple II je přeci jen poněkud sofistikovanější a těží z faktu, že jednak i pro klasický Apple IIc byla k dispozici myš, dále některé programy z půli osmdesátých let počítají s rozšířenou pamětí a umí ji bez problémů využít (například takové Apple Works jsou v tomto ohledu o třídu dále, než konkurence). Software pro Apple IIgs je pak jiná liga, protože se může spolehnout na kvalitní grafické rozhraní.
Ostatní platformy, jako třeba BBC Micro či Commodore PET jsou se Sinclairem neporovnatelné a to jak co do kvality, tak především co do kvantity softwaru. Prostě, Sinclair nabídl levný počítač, programátoři se této nabídky chopili a pustili se do tvorby. Výsledkem byla přímo exploze softwarových produktů.