Naslouchající a mluvící počítač bude poprvé vyzkoušen ve vesmíru

Fanoušci filmu Vesmírná odysea se jistě zaradují. NASA totiž připravuje ve spolupráci s počítačovými firmami systém, který bude poslouchat verbální pokyny astronautů a podle nich pak povely vykonávat; zařízení bude rovněž schopné hovořit. Není však lepší zvolit něco méně rizikového? A vůbec, Microsofte a IBM, kde jsou ty dlouho slibované počítače s rozpoznáváním lidské řeči?

NASA uvádí, že zavedení tohoto principu významně usnadní astronautům práci – verbální příkazy jsou podstatně snazší než honění myši a ťukání na klávesnici; to se ostatně zvlášť neobratně provádí v případech, kdy je kosmonaut ve skafandru mimo stanici. Jedinou škodou a nedostatkem vtipu manažerů z NASA je, že počítač nebude pojmenován HAL, jak by se slušelo, ale Clarissa. Ale možná je to i pověrčivostí.

NASA dále říká, že nejtěžším úkolem bude rozlišení mezi jasnými povely a běžnou, nezávaznou konverzací; k vyřešení tohoto problému byli přizváni i technici z Xeroxu. Ale i tak se zdá, že si agentura není příliš jistá výsledkem, protože počítač bude schopen řídit pouze „jednoduché a nikoho neohrožující činnosti“. Xerox uvádí, že poslední verze Clarissy se už podstatně zlepšila, neboť její chybovost už není 10procentní jako u předchozí verze, ale jen pětiprocentní. Nám se ovšem zdá, že 5% chybovost v kosmu je stále poněkud velká…

Sliby počítačových firem

Americká kosmická agentura tak přinesla do popředí pozornosti oblast, která po několik let (zdánlivě nebo doopravdy?) spala. Rozpoznávání hlasových příkazů nám totiž slibují přední počítačové firmy již řadu let, a pokud bych měl projít jejich stará prohlášení, tak jsme už dávno měli žít ve věku, kdy „okenní“ ovládací prvky odkráčely do historie a počítače trpělivě naslouchají našim pokynům, které bezchybně plní. Místo toho se na trhu objevují stále nové verze programů jako Dragon Naturally Speaking, které nicméně nikdo neužívá. (Nic proti tomuto programu – ve svém oboru je špička.)

Přitom jak Microsoft, tak IBM označovaly právě speech recognition coby pravou revoluci v informačních technologiích, která vyvolá zase další vlnu zájmu o počítače (přinutí nás vyhodit všechno, co jsme dříve pořídili, a nakoupit vše nové, neboť jen nové počítače a jen nové verze operačních systémů budou umět… atd. atd.). Nic z toho se nestalo: nadále ťukáme myší na ikony a jsme (či nejsme?) spokojení, protože nic lepšího nám nebylo předvedeno.

Vzdálené sny

Je problém jen v technologiích? Podívejme se například na to, jak Microsoft (ale totéž platí o všech ostatních programech) pomáhá méně zdatným uživatelům v pochopení jejich funkčnosti, v naučení se s nimi zběhle pracovat. Výsledek je, bohužel, stále mizerný: nápovědy okenních programů jsou pořád hrůzostrašnými díly, obsahujícími mnoho informací, avšak ještě jsem neviděl uživatele, který by byl schopen najít v nich pomoc.

Zatím není zdaleka možné zadávat programům a operačním systémům ani písemné příkazy volnou řečí, jako například „zkontroluj pravopis“ nebo „vypni se laskavě, drahoušku“, a počítače je neumí poslouchat. A tak můžeme budoucnost PC, která naslouchají ústním příkazům svých uživatelů, považovat za ještě hodně vzdálenou.

Diskuze (46) Další článek: Zátah na piráty: 11 zemí, zatýkání a zabavování počítačů

Témata článku: , , , , , , , , , , , ,