NASA chystá sondu k Jupiterově měsíci Europa. Zjistí, zda je pod povrchem oceán

  • Europa je jedním z největších měsíců Jupiteru
  • Pod ledovou krustou se zřejmě ukrývá oceán
  • NASA chce okolo roku 2022 vyslat sondu, která měsíc prozkoumá při blízkých průletech

Když se podíváte na Jupiter menším dalekohledem, uvidíte i jeho čtyři největší měsíce. Všechno to jsou fascinující a unikátní světy. Vědce i veřejnost přitahuje zejména Europa. Pod tlustou ledovou krustou se pravděpodobně nachází oceán tekuté vody.

Nejvíce informací o Europě i dalších měsících Jupiteru zjistila sonda Galileo, která pracovala do roku 2003. Od té doby Europa na další návštěvu čeká.

Vědci by rádi měsíc nejen prozkoumali z jeho oběžné dráhy, ale také přistáli na povrchu a největším snem je samozřejmě zdolat ledovou krustu a dostat se až k samotnému oceánu. Ledová slupka ale může mít i desítky kilometrů!

Plány na průzkumníka Europy byly mnohokrát změněny a seškrtány. Hlavním problémem jsou samozřejmě finance. Výsledkem má být sonda, jejíž název NASA potvrdila teprve nedávno – Europa Clipper.

Start sondy by měl proběhnout někdy okolo roku 2022, ale je závislý nejen na dalších rozpočtech, ale také na dokončení americké superrakety SLS, která sondu do vesmíru vynese. SLS by měla cestu k Jupiteru zkrátit na pouhé tři roky bez nutnosti využití gravitačního praku od Venuše a Země.

Clipper (česky Klipr) byla v 19. století velmi rychlá plachetnice. Podobně rychlá má být i sonda pro výzkum Europy.

Průzkum blízkého okolí Jupiteru je ztížen vysokými dávkami radiace. Sonda i z tohoto důvodu nebude obíhat okolo Europy ale okolo Jupiteru. Jednou za dva týdny ji čeká blízký průlet okolo měsíce.

Celkem má podobných setkání proběhnout asi 45. Během průletu budou prováděna vědecká měření a pořizovány snímky povrchu. Sonda by mohla teoreticky prolétnout i ledovým gejzírem – trhlinami v povrchu se zřejmě voda z oceánu dostává do kosmického prostoru. Vědci by tak zjistili složení oceánu velmi jednoduchým způsobem.

Po průletu bude sonda zasílat data na Zemi a také dobíjet baterie. Kosmické sondy, které se vydávají za dráhu Marsu, používají obvykle jako zdroj energie radioizotopové termoelektrické generátory. Europa Clipper ale bude kvůli úsporám využívat solární panely. Každý ze dvou panelů bude mít plochu 18 m2 a dodá 150 wattů.

V dřívějších úvahách se počítalo s tím, že by součástí sondy byl i přistávací modul. Zatím to ale vypadá, že NASA mise rozdělí. Přistávací modul by se k Europě vydal až okolo roku 2025.

Foto: NASA/JPL-Caltech

Diskuze (3) Další článek: Kupujete bazarový notebook? Na tohle si dejte pozor

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,