Miroslav Uďan: E-shop zvládneme vytvořit za pět sekund

„Kliknutí a vynucená registrace při tvorbě on-line objednávky odrazují zákazníky. To je stávající chyba mnohých on-line obchodníků, včetně přikládání malých fotek zboží nebo minimálních popisků,“ vysvětluje zakladatel firmy Shoptet.cz Miroslav Uďan, který on-line obchodníkům v Česku, na Slovensku a v Brazílii již několik let vytváří jejich obchody, ale učí je také, jak správně vést svůj byznys a vypořádat se úskalími vhodného marketingu.

Zabýváte se výrobou e-shopů, a to jak na přání, tak masově. Když se podíváte na historii zájmu o vaše služby – který rok byl nejpernější?

Těžko říci. V minulosti jsme nevěděli, že to, co děláme, se vlastně jmenuje podle dnešních měřítek start-up. Naše začátky byly hodně intenzívní, hodně věcí jsme nevěděli a učili se za pochodu. Měli jsme „problém“ i v tom, že jsme měli hodně klientů – chytili jsme na trhu dobrou vlnu, pomohla nám k tomu i slušná pověst. Trochu nás to pak zavalilo, dodnes si pamatuji stovky nepřečtených e-mailů s požadavky na úpravy. Nedá se ovšem říci, že by ty roky působení byly nějak zásadně rozdílné v poptávce. Nárůst zájmu je podle mého názoru spíše průběžný a organický, než skokově trendový. Lidé mají povědomí, že prodávat na internetu není už zas tak těžké. Předtím byl prodej na internetu možný jen díky tomu, že si člověk sám dal dohromady svůj e-shop – napsal si vlastní web, případně využil open-source řešení, které si odprogramoval, nebo si někoho za sto a víc tisíc korun zaplatil. My dnes nabízíme stejné služby od dvou stovek měsíčně, v průměru pak za devět stovek měsíčně.

Pod kolika e-shopy jste podepsaní?

Dohromady jsme již udělali asi 4500 elektronických obchodů, v současnosti jich je aktivních přes 1700 v Česku, stovka na Slovensku a asi 160 v Brazílii.

Víte, co na nich vaši klienti prodávají?

Máme detailní přehled. Rozlišujeme asi dvacet kategorií, nejvíc ale vede oblečení, elektronika, domácí potřeby a překvapivě hodně věci na zahradu. Museli jsme vyjít v nějakém hobby časopisu, protože máme velké množství e-shopů s chovatelskými potřebami.

Miroslav Uďan ze Shoptet.cz.

Zmiňoval jste, že máte klienty i v Brazílii. Jak se dostane česká firma do Brazílie? Přes známé či kamarády, nebo to je dopad dřívější vlny oblíbenosti zemí BRICS?

Byl to mix všech možných podnětů. Věděli jsme, že chceme zkusit štěstí za hranicemi. Přitom jsme si byli jistí, že máme detailně vyřešený a konkurenceschopný produkt. Jako první mě logicky napadly anglicky mluvící země, ale tam na trh chodí každý. Náhodou jsem pak narazil na informace právě o BRICS, na základě jednání s Pavlem Doležalem (zakladatel Ataxo a spoluzakladatel Netmailu) a naším investorem Ondřejem Tomkem z Centrum.cz jsme váhali mezi Brazílií a Indonésií. Brazílie z toho srovnání vyšla trochu lépe, tak jsme to zkusili tam. Ale to jsem ještě nevěděl, co mě čeká…

Nějaké nemilé překvapení?

Původně jsme si mysleli, že jen přeložíme naše podklady a systémy do Portugalštiny - celé přípravy však zabraly rok. Pak jsme přišli na to, jak neuvěřitelně byrokratickou zemí Brazílie je. Napřed jsme tam chtěli mít vlastní firmu, ale od toho jsme rychle ustoupili a vše koordinujeme přímo z Prahy se zástupcem, který umí portugalsky. Pak jsme si uvědomili, jak velká země to je a jaké lokální obtíže obnáší. Například v Česku máme jedno poštovné, v Brazílii jich je několik variant podle vzdálenosti a typu jednotlivých destinací. Tamní úřady po nás například chtěly propočty potenciálních objemů zásilek. Brazílie je velká země se špatnou konkurencí. Tamní byznysmeni veskrze postrádají nutkání „být hodně dobří“, stačí jim být průměrnými. Nezlepšují se tak rychle, jako třeba česká konkurence. Nevýhodu, že nejsme přímo z Brazílie a že nemáme lokální servery nebo zastoupení, jsme vyvážili mnohem většími možnostmi a službami našeho programu. Brazilci jsou obecně trochu zvláštní – velice rychle jim tam vyrostla střední třída, ale to, co my tu bereme jako samozřejmost v oblasti nakupování na internetu, tam teprve začíná. Tamní lidé často ani neví, co to obnáší. Například – nabízíme možnost si založit testovací e-shop. Nasázeli jsme do této testovací verze různé ukázky zboží. Tamní zájemci nám pak začali psát dotazy, kdy jim to zboží, společně s daným e-shopem, plánujeme dodat. Museli jsme jim vysvětlovat, že zboží si musí obstarat sami.

Jak se stalo, že máte po roce fungování v Brazílii více e-shopů, než po čtyřech letech na Slovensku?

Slovensko má oproti Česku zhruba desetinový e- trh. Problém je tam s cenou. Na Slovensku by všichni chtěli všechno nejlépe zadarmo a už včera. Zákazníci si tam často nedokážou uvědomit hodnotu nabízených řešení, technické podpory. Nyní promýšlíme, jak upravíme tamní strategii. Zato v Česku se nám podařilo vybudovat si jméno. Stavíme naše služby na zákaznické zkušenosti. Většina našich klientů chce prodávat na internetu, ale neumí si představit, co vše se za tímto přáním skrývá. Beru to i z vlastní zkušenosti: když jsem zakládal svůj první e-shop, tak jsem nevěděl, co je to například internetový marketing. Právě díky vlastním zkušenostem jsem se dokázal vcítit do situace klientů. Náš byznys tedy není jen o technickém vytvoření e-shopu, ale o školeních, jak s e-shopem nakládat. Založili jsme on-line příručku pro začínající internetové obchodníky Mujprvnieshop.cz, pravidelně pořádáme semináře s osobnostmi českého internetu o on-line byznysu. Snažíme se aplikaci samotnou zjednodušit, aby se toho klienti nebáli, aby to nevypadalo, že ji dělali ajťáci pro ajťáky. Tlačíme to do intuitivního rozhraní. Díky tomu jsme asi největší na trhu v této kategorii.

O čem je nyní on-line prodej? Asi už není jen o tom „pověsit“ něco na web a doufat?

Překlenuli jsme se od dřívějšího: „je jedno, jak e-shop vypadá, hlavně že na něm něco visí“. Dnes je to hodně o službách. Nedávno na trh přišlo Twisto, tedy placení za zboží se 14denním zpožděním nebo Kouzelná almara od Tomáše Čupra, je tu stále řada služeb, které můžeme našim zákazníkům k e-shopům nabídnout. Svoji roli hraje také komplikovanost vytvoření objednávky: třicet kliknutí a vynucená registrace prostě odrazují zákazníky. To je stávající chyba mnohých on-line obchodníků, včetně třeba malých fotek zboží nebo minimálních popisků. Současný e-obchod je i o osobním přístupu, kdy obchodník musí umět pracovat s lidmi, kteří si již u něj dříve nakoupili – zpětné oslovení, dodatečné nabídky. V tom mají malé obchody největší výhodu. Často i ty malé e-shopy mají přidruženou nějakou další vlastní službu – pokud prodávají zmíněné krmivo, tak třeba souběžně s tím radí, jak správně dávkovat, připravovat, jak se starat o krmená zvířata. Uživatelé na internetu na tohle hodně slyší a často vznikají dodatečné reference a předávají si zkušenosti s takovými e-shopy.

Bojují e-shopy s platebními řešeními?

Osobně nenávidím dobírky a vadí mi, že jsme stále „dobírkovou“ zemí. Snažíme se co nejvíc zjednodušit přístup k online platbám. Spolupracujeme se službou PayU. Je to velice jednoduchý způsob. Podle průzkumů ještě dva roky zpětně dobírka dominovala a volilo ji přes 70 procent nakupujících. Dnes je jejich podíl na 45 až 50 procentech.

Kolik vzorů/modelů e-shopů nabízíte?

Máme asi 60 předpřipravených modulů. Obchodník si pak může nadiktovat, co kde jak chce mít umístěno, jaké funkce jej zajímají, dodat vlastní grafiku. Tyto variace pak může i v budoucnu různě měnit a upravovat.

Jak dlouho trvá faktické založení e-shopu?

Pět sekund. Stačí vložit e-mail, kliknout, a je vám vygenerován vlastní testovací e-shop na prozatímní subdoméně, která se dá samozřejmě kdykoliv změnit. Celý proces býval delší, vstupovaly do toho různé konzultace, ale nakonec jsme přešli na tuto variantu. Zaslání případné platby je až čtvrtý krok celého procesu. Nepodmiňujeme tedy spuštění e-shopu nějakou předběžnou platbou, fakturujeme se zpožděním.

Když jsme u toho placení – nastávají poslední dobou častěji případy, kdy vám obchodníci neplatí, případně že se zvýší počet testovacích e-shopů, které pak po nezaplacení rušíte?

Nabízíme třicetidenní testovací variantu, kterou si denně zakládá asi padesát zákazníků. Když nám klienti nezaplatí, tak samotný e-shop se po určité době deaktivuje. Spíše nám dělají starosti podvodníci. Jednou za kvartál narážíme na nějakého chytráka, který se tváří jako e-shop a snaží se ze zákazníků pouze „tahat peníze“. Tyto případy ale dokážeme velmi rychle vysledovat – stačí nám sledovat skokový růst počtu objednávek, kouknout se na Heureka.cz, jestli tam náhodou nejsou negativní recenze na daný e-shop. Hodně spolupracujeme s Policií.

Kam míří český on-line trh? Co se bude dít se současnými zhruba 35 tisíci online obchody?

Většina mých kolegů si myslí, že situace se bude zhoršovat. Já jsem však optimista. Trh je sice již rozdělený, ale značné množství obchodníků stále neumí využít plný potenciál internetu, mnoho jich s tím ještě ani nezačalo. Internet má na rozdíl od kamenné prodejny zásah na celou republiku. S tím, jak se bude rozšiřovat dostupnost internetu do tabletů, telefonů, brýlí, tak poroste potenciál e-shopů. Nabízíme proto i verze internetových obchodů pro mobily. Dovedu si představit, že brýle od Googlu budou propojeny s nějakým vyhledávačem zboží.

Které doméně fandíte více? .cz nebo .eu?

Jednoznačně .cz, pak .com, pak dlouho nic a pak bych doporučoval jiné znění s koncovkou .cz. Asi bych se vyvaroval složeninám typu czparfémycz.cz a podobným hloupostem. S doménami je obecně legrace. Jednoslovné názvy a hesla jsou již dávno rozebrána. Dnes je to tak trochu umění vymyslet efektivní název domény. Mnoho lidí si občas myslí, že čím víc klíčových slov dají do názvu domény, tím více jim to přivede zákazníků. To je samozřejmě chyba. Základem je však mít vtipnou, nebo snadno zapamatovatelnou doménu, kterou je snadné i vyslovit. Vyplatí se také kupovat si takzvané „překlepové“ domény, tedy když zákazník napíše web s y/i chybou, tak že je stejně přesměrován, ne všichni Češi jsou gramotní. Je dobré se také vyvarovat anglickým slovíčkům, ne všichni rozumí angličtině. S tím se špatně buduje značka.

Jaké máte plány na 2014?

Jarní úklid ve struktuře nabídky. Modernizace šablon, design se posunul. Rozšíření bezplatných funkcí.

V jakých sumách se pohybují vaše roční obraty?

Za letošek to bude obrat kolem 19 milionů korun. Většina mých nákladů jsou platy patnácti zaměstnanců, z většiny IT programátorů. Nemáme obchodníky, vše řešíme přes PPC, každá země má podpůrného pracovníka, několik účetních. Vše se snažím reinvestovat.